O Gilgamešovi a Enkiduovi 5/?

4. listopadu 2018 v 17:25 | Gregor Moldavit
Předchozí díl: o-gilgamesovi-a-enkiduovi-4

Kapitola 1. Stvoření Enkidua, část 2. Polidštění Enkidua
Tato kapitola je nepřístupná pro dámy klášterního vychování a děti do 30 let!

Posledně jsme si pověděli, kterak bohové stvořili divocha Enkidua s určitým plánem na odlákání Gilgameše z Uruku. Tento však nejprve zcela prozřetelné posílá tajného agenta - děvku Šamchatku. Její úkol zní jasně - na základě své odborné kvalifikace udělat z divocha člověka!

Ilustrace Jana Holečková

Kterak se to odehrálo?
Gilgameš jí to ještě vysvětlil, co že má jako dělat, až potká Enkidua, ale to věděla sama taky. Mistrem řemesla tu byla konečně ona.
"Pořád ty samé návody od amatérů," pomyslela si Šamchatka.
"Jsem kurva já, nebo král?" Však Gilgamešovi nadšeně kývala:

Ano prosím, vašnosti ovšemže zajisté.
Bylo-li by libo-li vám snad ukázku?
Jednou zapíchat na určeném místě,
to máme účet za čísla a trenýrky čisté,
vše jak na provázku, vyřídím zakázku,
k plné spokojenosti, spolehlivě a jistě.

Však Gilgameš pokračoval neúprosně ve školení.

Až divocha spatříš, tak všeho nech,
cudně mu navrhni, že bys ho chtěla,
odhal prsa i lůno, stáhni ho v mech,
dělej tak, jak žena s mužem dělá,
k vášni ho ztrhni, však vezmi mu dech.

Pak obcujte vydatně, u huby pěnu,
do sebe vtáhni ho jak vodní vír,
přitom zvířata lesní odcizí se jemu,
v lesích a pastvinách zavládne mír.

Šamchatka plála třídním uvědoměním.

Chci zdarma život za mír dát,
drobné nebudu vracet,
prsa jsou za tři padesát
mé lůno za pět dvacet.

Já nechci kazit náladu,
meč překováme v rádlo,
však garantujte náhradu,
když rozerve mi prádlo.

Prsa svá odhalím,
lásky nápoj namíchám,
dech jeho zpomalím,
vše poctivě odpíchám.

Jen snad malý dodatek,
v mechu, či bazénu
chci diety a příplatek,
to je práce v terénu.

Já vše ráda udělám
pro krále a klenoty,
na muže zadělám,
laň překoná temnoty,
však zaplaťte můj elán,
i daň z přidané hodnoty.

Gilgameš si pomyslel cosi o děvce prohnané, ale nakonec rád souhlasil. Kdyby si byla řekla méně, byl by ji možná odmítnul coby nezkušenou začátečnici. Co by to bylo za kurvu, aby nevyrazila ze situace maximum?

Nato předal Šamchatku lovci, jenž ji měl odvésti za město na pastviny. V temnotě večera opustily dvě nenápadné postavy město Uruk. Šamchatka neznala strach ze tmy jako se tmy nebojí kočka. Nebála se ani pustin kolem města ani divé zvěře. V její branži je zapotřebí mít aspoň tolik odvahy, kterou má král, když vede vojsko do boje. Jenže král je v takové situaci jednou za čas, děvka prakticky každou noc. Proč tedy dodnes obdivujeme odvahu a statečnost vojevůdců?

Lovec dovedl Šamchatku k napajedlům. Tam ji uložil do trávy pohybem, kterým my dnes klademe do pastičky na myši kus špeku, a rychle se vzdálil.
Nadešla noc, v níž noční zvířata a děvky loví. Tu přišla divá zvěř i Enkidu k napajedlům. Šamchatka neměla oči sovy, ale instinktivně poznala kdy je třeba jednat. Když před ní v měsíčním svitu vyvstal stín mohutné postavy, tu svá prsa i lůno odhalila. Enkidu byl sice absolutně nezkušený, ale nějak mu nakonec došlo, že s tím by se mělo něco dělat.

Divoký Enkidu,
v horách byl zrozen,
podlehl přeludu,
i jemu byl vrozen.

On ulehl na ni
a vydal vzdech,
tak měla ho v dlani
a vzala mu dech.

Snad pod vyšší mocí
se ty věci pak dály,
šest dní a sedm nocí
bez ustání obcovali.

Všechno se dozvíme,
jak dávali, tak brali,
ač dodnes nevíme,
kde tu sílu vzali.

Šamch pevná jak skála
ta ku slovu stála,
všechno mu dala,
jen dech mu vzala.

Když se byl nasytil
vyšel na světlo denní,
však ten koho bývalo,
toho již více není.

Pak nazpět se vraceli,
tu laně člověka se bály,
a když přišly gazely
před ním na útěk se daly.

Co se událo? Enkidu se pokusil vrátit ke stádům, se kterými předtím žil, ale zvířata před ním utíkala. Prodělal plánované přeškolení, Šamchatka mu přidala na hodnotě. Enkidu nebyl již zvířetem, stal se člověkem.


Tento záznam v klínovém písmu prastarého eposu je mimořádně zajímavý. Podle Bedřicha Engelse to byla práce, která polidštila opici. Dle tohoto eposu to byla jiná (mezi námi, podstatně příjemnější) činnost. Pravda bude asi někde uprostřed, pro Šamchatku to konečně práce byla. Prostě tu hominizaci někdo odpracoval za něj, on se jenom tak nějak aktivně vezl.
Marx a Engels mají ovšem také pravdu. Práce je v lidské společnosti nutná, ale jenom pro toho, kdo ji nedokáže naložit na hřbet těm druhým.

Šamchatka pak dále plnila stranický a vládní úkol. Vzhledem k hodnotě její práce nejprve zaplatila daň z přidané hodnoty do státní kasy. Potom si ji nechala obratem vyplatit nazpět i s výlohami a dietami. Ze mzdy zaplatila daně, poté co z nich nejprve odepsala dva čtvereční metry zválené trávy, cestovní výlohy, výdaje na reprezentaci a pracovní oděv. Při práci ona sice žádný nenosila, ale vzhledem k vysokému postavení měla povolený roční paušál i bez vyúčtování. Takže vlastně nakonec nezaplatila nic a státní kasu plnili dále ti, co vlastnili toliko bederní pás, z daní neodepsatelný. Tento děvkou Šamchatkou založený dvoutřídní daňový model se stal předlohou pro všechny pozdější státní a vládní činitele a používá se v prakticky nezměněné formě dodnes. Tím je také vysvětleno, proč tak často slyšíme na adresu vlády výroky, že to jsou všechno samé kurvy. To je ovšem omyl, ve vládě sedí nezřídka i pracovníci, kteří mají také jiné funkce. Kdo četl pozorně tuto kapitolu, ten už to snad nesplete.

Dalšího dne Šmachatka umyla a oblékla Enkiduha, dala mu pojísti chleba a napíti piva, konečná to fáze hominizace.

Pij Enkidu pivo,
to patří k žití
a chleba jez,
to lidské je bytí.
Chléb znamená božství,
pivo znak je království.

Pak ho vzala za ruku
a odvedla do Uruku.
Enkidu nově zrozeného
do Uruku hrazeného.

Chléb Enkidu jedl,
když zas nabral dech
s ní ke stolu usedl,
tam ve města zdech.

On pivo pil pěnivé
než ulehl k spánku,
sny pak snil děsivé,
sedm vypil džbánků.

Ještě více se vypráví
o dění v tom místě.
Něco budou pověsti,
něco my víme jistě,
o tom si však povíme
až zase někdy příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 5. listopadu 2018 v 10:39 | Reagovat

Dobrý den pane Moldavite.

Polidštění divocha (opice) jste popsal excelentně.
Teď, když mluvíme o "lidech" vznikají otázky.

Jaký máte názor na současné návrhy Řecka, Polska, českých komunistů, na vymáhání reparací za II.sv. válku u dnešního Německa?

Vražda se běžně promlčuje po 30letech, válečné zločiny nikoli. ČSR se nebránila německému Protektorátu a naopak Hácha podepsal dohodu o vložení Čech a Moravy pod ochranu Říše. Je tedy
dost pochybné i jen mluvit o reparacích.
Což ovšem žádné opici ve žvanění nepřekáží!
U nás naopak poslanec KSČM nepodal návrh na vyčíslení a vymáhání reparací za okupaci ČSSR vojsky SSSR od r. 1968 do r. 1990 včetně ( existuje obdobná "svobodná dohoda o dočasném pobytu vs tupců".

2 gregormoldavit gregormoldavit | 5. listopadu 2018 v 16:03 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Co by tak řekli Češi, kdyby Putin poslal účet 50 miliard $ za škody, které napáchaly cs legie v Rusku ve 20. letech?
Češi dostali po válce obrovskou německou industrii, nebylo těžké za pár let udělat ze své země druhé Švýcarsko. Jenže oni udělali katastrofu ze socialismu, potom katastrofu z kapitalismu. Jak dlouho chtějí hledat viníka v Německu? Právě tak Řecko, Polsko... ti už dávno měli dost času udělat ze svých zemí blahobytnou oázu. To chtějí do nekonečna hospodařit jak idioti a nadávat Němcům a zkoušet je vydírat?
Němci dřou a platí, dřou a platí... Já bych ale tenhle luk do nekonečna nepřepínal. Ono se najednou může všechno otočit. Rok 2015 a migrantské šílenství choromyslné Merkel už stálo aspoň sto miliard €. NDR nás stálo dva biliony €...
Jak jsem napsal, už i středně vydělávající Němec žije velmi chudě, když zaplatí činži a to kolem. 900 000 důchodců musí dále pracovat, protože s penzí nevyjdou... Ta nálada v Německu už je dost napjatá! Ono se každé hovado postaví na odpor, když je uštváno.
V roce 1918 řekl francouzský maršál Foch, "tohle není mírová smlouva, to je příměří na 20 let." Trefil se přesně. Kdyby Němci tenkrát dostali trochu slušnější podmínky k životu, mohl si celý svět ušetřit Hitlera. Já bych tuhle chybu znovu neopakoval!

3 nar.soc. nar.soc. | 8. listopadu 2018 v 12:27 | Reagovat

Pro všechny čtenáře.
V Hosp. novinách se objevují články o EU a vztahu ČR k ní. Prý jen 47% obyvatel je pro setrvání v EU.
Druhá polemika je vedena o vlivu kurzu Kč  vůči euru na životní úroveň. Rozpitvává se pitomost (podle mne) ČNB z r. 2014 o devalvačním kurzu Kč k euru 1 : 27. Singr, tehdejší guvernér to dodnes obhajuje ( taky bych tu hovadinu za 250tis. měsíčně chválil), ale dnes je už ekonomům zjevné, že to byla blbost. Pomohlo se vývozcům k zisku, který promrhali, mzdy zůstaly stát, inovace v podobě investic se neděly. Dnes vývozci skuhrají, když musí zvyšovat mzdy, platit daně podle EET a investovat do automatizace, aby se udrželi na trhu vůči dnešnímu kurzu 1 : 25,50 a bude hůř. Všichni tito, svým způsobem kořistní "podnikatelé" se starým Klausem v čele, žvaní o vystoupení z EU. Proč? Zanikl by příslib daný kdysi vládou, že ČR přijme euro ( jako kotvu stability cen, které tady lítají nahoru dolů) a vznikla by Klausem kdysi žádaná možnost, stanovovat libovolně kurz a permanentně okrádat spotřebitele, Singrova aktivita okradla spotřebitele za dobu trvání asi o 30 až 50% celkem z roční koupěschopnosti.
KDO CHCE ŽIVOTNÍ STABILITU PODPORUJE EU a nakope do řiti Pitomiovi, Klausovi a dalším lotrům, kteří by čachrováním s kurzem Kč kryli svoje lumpárny. UŽ ABY BYLO EURO.  Slováci je přijali v kurzu 1 : 30 a dnes tam už nikdo nestoná po slovenskej koruně.

4 gregormoldavit gregormoldavit | 8. listopadu 2018 v 17:17 | Reagovat

[3]: nar.soc.
Zásluhou nesmyslné migrační politiky hlavně ze strany Německa, je celá EU značně vyvrácená z kořenů a státy rozhádané. Přesto ale celkem nevidím jinou cestu, než společně jít dále a nějak to záplatovat. V žádném případě bych ovšem nepřistupoval na nějakou "herzlich willkommen" strategii svazačky Merkel. To je cesta do záhuby vlastního státu. Když už tady ale EU je, pak bych, tak trochu rozpačitě, na místě Čechů EURO převzal.

5 Sugr Sugr | E-mail | Web | 8. listopadu 2018 v 18:18 | Reagovat

Dostala jsem odkaz na váš blog, je úžasný, tedy ty básničky, ty se mi fakt líbí...,
"On ulehl na ní a vydal vzdech!" to je super! :-)

6 gregormoldavit gregormoldavit | 8. listopadu 2018 v 19:50 | Reagovat

[5]: Sugr
Jistě se zde jedná o volnou interpretaci tohoto eposu. Chtěl bych ale zcela vážně poukázat, že "vezmi mu dech" je skutečně návod Gilgameše Šamchatce, jak je zapsaný na hliněné destičce nalezené v Uruku.
Některé části eposu byly dále sepsány podle pozdějších verzí nalezených třeba v Aššurbanipalově knihově v Ninive.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama