Tři padlí vojáci - 1/2

18. srpna 2018 v 21:55 | gregor moldavit

V posledních dnech mě přímo šokoval hyenismus, se kterým se na internetu vrhla celá řada různých komentátorů na tři padlé české vojáky v Afghánistánu. Největší jásot se nesl z hrdel těch, kteří stále znovu uvádějí příklady, jak se nám za komunistů dařilo dobře, jak byl tenkrát svět v nejlepším pořádku. Mohl tenkrát český voják padnout v Afghánistánu? Nemohl! Tak prosím, další důkaz, jak jsme si 1989 pohoršili. Je to skutečně pravda? Jak to bylo s úmrtností vojáků v socialistické armádě? Vojín bral 70 Kčs měsíčně, žoldák to nebyl, o slušném platu mohl toliko snít. Byl to bezprávní otrok. Ale skutečně nemohl přijít o život?* O tom chci psát.
*(V ruské dnešní armádě zahyne ročně zhruba tisíc vojáků bez válečných akcí. Umláceni od důstojníků, nebo vzájemně, do nekonečna sebevraždy. A jak to bylo v té socialistické české?)

Nejprve musím zdánlivě odbočit.
Máme tady našeho lokálního kominíka. 2x ročně přijde, vyčistí nám komín (my topíme vlastním dřevem), pak ty saze ve sklepě vybere a spolu je nějak zlikvidujeme. No a tschuß zase na jaře. Jenom jednou přišel jiný. Kde že je ten náš? Musí se půl roku léčit. Jedno takové to lešeníčko u komína bylo staré a pod ním povolilo. Nějaký čas byl v nemocnici, teď se zvolna sbírá dohromady. No a pak se přibelhal zase on. Tohle je přeci jeho revír, nikdy by ho nenapadlo, že by měl dělat něco jiného.

Když právě čtu ty špinavé, zrůdné komentáře na adresu tří padlých vojáků, pak ty primitivní socky můžou přeci to samé říci i tady. Ten kominík byl žoldák, který pro peníze riskoval život a má co chtěl. On věděl co dělá, proč tam lezl? Jak je to, když při výkonu svého povolání zahyne řidič, horník, policista, ... byl to taky jenom žoldák, který má, co si vybral?

***
Když ještě odbočím jinam, tedy:

"Vojáky (oni to stejně nebyli vojáci, ale žoldáci), nelze litovat, oni věděli, do čeho jdou."
Tuhle větu si lze v různých obměnách (s různým i/y*) přečíst na internetu kam se člověk podívá. Na co tam lezli, je to naše území...?

*(Vzniklo dokonce internetové fórum "Čeští vojáci umřely zbytečně pro"
(Tak, jak to vidíte.) Tam se dozvíme třeba dodatek: Martin1973: Pro to co si zvolily!

Žiji skoro 50 let v cizině a v gramatice jsem za dob v Čechách nikdy nebyl perfektní, ale tady mi okamžitě vykolejí oči. Jinak už se běžně stává, že "býti" a "bíti" se používá v chybném smyslu, nebo pokaždé "i". Nelze přehlédnout, že v Čechách se šíří analfabetismus.

***

Odsuzuji tento blábol a cynizmus a o tom bude článek. Jedno ovšem skutečně neschvaluji. Evropští a Američtí vojáci umírají v Afghánistánu, zatím co mladí Afghánci se v Německu davově povalují jak prasata, pijí kafe za peníze daňových poplatníků, kradou, znásilňují a vraždí. Právě u Afghánců je kriminalita mimořádně vysoká. Když takový mladík přijde do Německa, vysype dvě naučené věty: "Talibáni mi zabili otce. Chtěli zabít i mě, ale na poslední chvíli jsem uprchl." Na poslední chvíli se v Kábulu rozběhl o život a když se zastavil, zjistil, že je v Německu. Že má sám tetování talibána zřejmě německým soudcům nevadí. Coby věk udá 16 let, být nezletilý je výhodné. (Všechno vědí už z domova.) Že je mu přes 20 nikdo nemusí vědět a že Evropan je idiot, který musí všechno věřit, považuje muslim za samozřejmé. (Taky se v tom nemýlí!) Tady mají evropští politici v zákonech ještě mnoho co měnit. (Bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by na změny pomýšleli.)

To ovšem nedělá vojenskou prezenci v NATO v Afghánistánu chybnou. Ona představa, že to je daleko a nás se to netýká, je cosi, s čím rozhodně nesouhlasím. Ono by se nás to jednoho dne mohlo týkat dokonce velmi silně. Bohužel je tu zase ona nesmyslnost, že tam proti nim bojujeme, tady si je hýčkáme a necháváme žít na náš účet. Oni by ti talibáni museli být mimořádně hloupí, aby si sem k nám s migranty neposlali své lidi. Takže tady za německé peníze pěkně v bezpečí a bezpracně žijí a čekají, až dostanou pokyny k akci. Vražedné akci proti těm evropským psům, kteří je živí. (A že ty pokyny přijdou, o tom nelze pochybovat. Za blbost se platí a ten účet dostaneme!)

Pochopitelně by taky byla oprávněná otázka, jestli se nasazení jednotek zatím nějak do budoucnosti kladně promítlo, nebo to bude zase něco jako USA ve Vietnamu, nebo SSSR v Afghánistánu*, tedy pár let zbytečných výdajů a ztrát a nakonec vlastně jenom porážka. (Jakkoli vojáci asi zase řeknou, že oni tam neprohráli, to za ně udělali politikové.) Jestliže takovou misi považuji v principu za správnou, pak netvrdím, že je to nezbytně ten případ tady v Afghánistánu. Pokud míní stejně za pár let odtáhnout s nepořízenou, pak to tam můžou zabalit rovnou.

*(Možná čtenáře překvapím, ale Brežněva (Rusy) v Afghánistánu celý svět odsuzoval, já byl v mnohém na jejich straně.)

Když už jsem odbočil a rozšířil to, tedy ještě jedna odbočka. Jak je to s tím pojmem "hrdina"? I tito tři prý padli jako hrdinové, já ale myslím hrdiny všeobecně. (Okolnosti těchto tří jsem sice četl, ale to je pouze oficiální verze pro tisk. Není třeba možné, že tam kdosi cosi parádně zblbnul? Naši důstojníci za socialismu tedy rozhodně neměli nejmenší kvalifikaci vést nás do nějaké války. Byli to takoví Terazkové.)

Jak vysoké hrdinství, jak vysoké vyznamenání, to ať rozhodují generálové a politici. My na vojně (konec 60. let) slavili sportovním memoriálem hrdinu (v tu dobu dávno přežitého), jménem desátník Šmatlava. Nikdo se nám už ani neodvažoval vykládat, jak to s ním bylo. On to byl vojín, který se vlastně z vyložené blbosti nechal zbytečně zastřelit nějakou protikomunistickou bojůvkou. Když měl přísahat, že na ně nebude střílet, odvětil ono slavné, "Prisahal som iba raz a viackrat nebudem!" Jim tedy nezbylo, než ho zastřelit, což vůbec neměli v úmyslu. Za svůj čin byl posmrtně povýšen na desátníka (o 2 stupně) a vyznamenán medailí "Za statečnost". Statečný byl, to mu nutno nechat, ale blbej byl taky, to je nutno taky nechat. Chtěl bych podtrhnout, že tyto tři vojáky s ním nesrovnávám.

Jakou hodnotu má vlastně ještě dnes nějaké vyznamenání za hrdinství, když se třeba za dob komunistů rozdávalo po celých ošatkách?


Hrdina Sovětského svazu

Nejvyšší sovětské vyznamenání ve 2. světové válce byl "Hrdina Sovětského svazu". Tohle vyznamenání sice dostalo několik tisíc lidí, ale nebylo o něm pochyb. Dostal ho skutečně jen hrdina a požíval opravdu úctu lidí, bez rozdílu politického přesvědčení. (Nositel dostal i určitý důchod. Když generál potkal poručíka s touto hvězdou na prsou, musel ho pozdravit jako první.) Z Čechů ho dostalo šest hrdinů. Otakar Jaroš, Jan Nálepka, Josef Buršík, Antonín Sochor, Richard Tesařík a Štěpán Vajda. Pět z nich jsme měli v čítankách, (hlavně Jaroš a Nálepka) ale o tom šestém jsem nikdy neslyšel ani slovo. (Právě tak jako jméno Mašín a podobně.) Josef Buršík se po válce a únorovém převratu netajil tím, že za tuhle tyranii tedy rozhodně nebojoval a na poslední chvíli se mu podařilo z vojenské nemocnice emigrovat na Západ. Všechna jeho vyznamenání mu byla komunisty zrušena*, tohle ovšem nemohl vzít ani Gottwald. (Jenom Sověti a oni to neudělali.) Vyřešil to tím, že ho orwellovským způsobem nechal vymazat z českých dějin.

*(Když je někdo jednou hrdina, lze to později jednoduše vzít nazpět?)


Sériový hrdina Brežněv

Po srpnu 1968 Buršík tohle vyznamenání Sovětům na protest vrátil. Ale jakou hodnotu v tu dobu vlastně ještě mělo? Třeba Brežněv si ho totiž sám sobě udělil 4x. Ti, co ho dostali za skutečné hrdinství, si při tom museli připadat dost blbě, nebo se aspoň obracet v hrobě.

Byli ovšem diktátoři, kteří jakoby chtěli překonat v množství metálů všechny rekordy. Například Bokasa Hrozný (člověk celkem mrňavý), si musel nechat ušít speciální frak s dlouhými šosy, aby se mu tam všechny ty medaile vešly. Brežněv byl čtyřnásobným Hrdinou SSSR, dvojnásobným držitelem nejvyššího československého státního vyznamenání Řádu Klementa Gottwalda - za budování socialistické vlasti, nebo trojnásobným držitelem státního vyznamenání Hrdina ČSSR. Když přiletěl do Prahy, obdržel jako první od Husáka nějaké vyznamenání. Husák je pak zase sbíral v Moskvě. Jak se tihle klauni při tom dekorování cítili, je mi záhada. Vždyť museli vědět, že jsou jak malé děti, které si hrají na vojáky.

Čtenář odbočky promine, příště k úmrtnosti v socialistické armádě v době míru...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 18. srpna 2018 v 22:26 | Reagovat

Přenesený příspěvek odjinud.
nar.soc. | Čtvrtek v 18:35 |

Probíhají pohřby 3 zabitých vojáků v Afganistánu. Vyskytují se názory, co tam proboha chrání nebo hledají? KSČM i Okamurovci na tom tématu dolují politické body, ovšem jako vždy i jim jde jen o lumpárnu! Jakou?
ČR je členem NATO a zavázala se platit na obranu 2% HDP. Stále platí jen 1%, což dělá ročně asi 40miliard Kč. Dalších 40miliard tak vláda ušetří a použije na něco jiného. Aby měla vláda nějakou výmluvu, vysílá vojáky na mise do světa, podle dohod se spojenci. USA platí na obranu skoro 3,5% HDP což dnes činí na Kč převedeno asi 15400 miliard Kč ( Rusko 1694 miliard Kč). Tento poměr vypovídá dostatečně o obranné síle NATO. Když tedy nechceme ( a to nechceme) platit 2% z HDP, vysíláme vojáky, jako náplast za výmluvy. Je to cynické, ale je to tak! Na mise vydá ČR cca 3miliardy ročně a nějaký zemřelý, co z toho, hlavně že jsme ušetřili!!! Že pane Zemane ( vrchní veliteli), že pane Babiši ( co řídíte stát jako firmu), že pane Hamáčku ( hlavně když jsme ve vládě), že pane Filipe ( my nic my muzikanti), že pane Pitomio ( my jsme proti všemu, dokud něco nedostaneme). Ti mrtví "hrdinové" prd ví a už to neprozradí. ;-)

2 Jroslav Pokorný Jroslav Pokorný | E-mail | 21. srpna 2018 v 10:12 | Reagovat

Ježíšmarjá, nár. soc. dělat ze sebe takového vola, jako ty je skutečně umění. Můžeš mě vysvětlit ten poměr 15.400,-mld. Kč HDP ČR, kontra 1.694 mld. HDP Kč v Rusku? Kolik asi stojí jedna raketa s atomovou hlavicí v Rusku a kolik jich máme my?

3 nar.soc. nar.soc. | 21. srpna 2018 v 10:24 | Reagovat

Jroslav Pokorný.

Napsal jsem o zbrojních výdajích a nikoli o HDP. USA platí na obranu 3,5% což je asi 15400 miliard Kč neboli 700mil USD podle návrhu Trumpova rozpočtu. Takže vůl tu nepochybně je, plete páté přes deváté, ale já to nejsem. Jo a pracoval jsem kdysi pod jedním Pokorným a byl to komunistický paznecht, není to náhodou brácha z Kralic?.

4 nar.soc. nar.soc. | 22. srpna 2018 v 9:01 | Reagovat

[3]:

Každý má právo na chybu, nikoli na nadávky. Pokud už k takovému pádu dojde, rozumný se omluví, ne tak Jroslav Pokorný. Takový je lidský svět!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama