Povídání o Bavorsku a jeho králi 5/?

6. května 2018 v 20:57 | gregor moldavit

Deutsches Reich 1871

Vlastenectví?! - 2/2

Když přišel mladý Alois Jirásek do Litomyšle, řekl mu tam starosta: "Naše ženy si daly na klopy trikolóry. Jsou to pravé vlastenky."
"A co z toho ta vlast má?" otázal se Jirásek.

Tuhle otázku by si měl určitě položit každý, kdo se sám za vlastence považuje a nějakým způsobem chce vyvíjet činnost. Před tím ale taky co, nebo kdo, ta "vlast" je? Předně si tedy uvědomit, že "vlast", to není jenom on, to jsou ti ostatní taky. A ti ostatní můžou vidět ledacos jinak než on a nakonec tedy jde o to, kdo té vlasti více prospěje. V tomhle jsem zažil za komunistů a právě tak po roce 1989, kdy ta vlast se probouzela ze čtyřiceti let temnoty, skutečné hrůzy.

Jistě bylo pro lidi dost nezvyklé, když se náhle všude masově objevili cizinci. Leckdo nějak nechtěl vidět, že oni povětšinou přinášeli investice, což tahle hospodářsky vydrancovaná země taky potřebovala. Bez zahraničních investorů by mnoho firem, třeba ŠKODA, byly mohly tak akorát zavřít. Potom tu byli malopodnikatelé, kteří si třeba otevírali jenom hospody. Vzpomínám na ten šedý socialismus, kdy jiná hospoda než česká vůbec neexistovala. V Praze byla jedna čínská, drahá I., jídla kvalitní a skutečně čínská, všichni kuchaři ovšem byli Češi. První italskou pizzu jsem si dal v NSR a rád pak navštěvoval hospody italské, řecké, turecké... (Když jsem šel, za Novotného, na vojnu, neznal jsem slova pizza, paella, gyros, kebab, nazi goreng...)

Dnes už asi pro každého zcela běžné, ale tenkrát (po 1989) docházelo k neúměrným reakcím. Tak např. banda skinheads lezla po soše Sv. Václava a hlasitě vykřikovala pochybné generalizmy, že "...Čechy patří Čechům, Morava patří Moravanům a Slovensko patří Slovákům..." (Tohle hnutí, pokud vím, vzniklo v anglických slumech proslulých analfabetizmem obyvatel.) Nechat je definovat pojem "Čech", tak to nedokážou. Z hlediska mezinárodního práva ten blábol nemá žádný význam a onen vlastnický vztah nedává smysl.

(Když jsme šli se ženou do důchodu, tak projevila přání usadit se někde u hranice s ČR, kde prožila, na obou stranách, většinu života. Koupili jsme v Bavorsku domek s pozemkem, obojí dost zpustlé a tím levné, a dali se do práce. Když sousedé viděli, že to tu někdo začíná kultivovat, tak nabídli stroje a nářadí a přišli i na pomoc. Nikoho by bylo nenapadlo žvanit něco o tom, že Bavorsko patří Bavorákům. Mluvím jejich řeč, žiji tady, obdělávám bavorskou půdu, která mi skutečně patří, tak jsem taky Bavorák. Pokud by to někdo viděl jinak, hádat se s ním nebudu, ale náš dům a pozemek patří určitě nám.)

Jaké zrůdné formy "vlastenectví" může dosáhnout, mi předvedla jakási skupina ultravlastenců-cvoků, kteří bojovali proti "anglické cizáčtině" v textech i v televizi. Cizí slova počešťovali tak, že by člověk začal řvát hrůzou. Musel jsem přemýšlet, co to je "ímejl, Čeplín, Ňůjork, menedžment..." Člověk z jiné země se v jejich slovesnosti nazýval "cizák" a neměl v "jejich" vlasti co pohledávat. Cíl těchto Ímejlů a Čeplínů byl jasný - co Čech to puncní blb, který metr za českou hranicí už ani neví, co znamená slovo "email"*. No a když by se tam ztratil, ať raději nikam nejezdí. Opět jsem si vzpomněl na dětství za komunistů:
"Ty bys chtěl vidět Německo? Umíš německy? Neumíš! Tak co bys tam chtěl? Na tebe tam zrovna čekaj!" To není vysvětlení pro tento rok, ale na celý život.

To by snad mělo být nějaké další pravidlo pro vlastence. Vyvíjet iniciativu v rámci své kvalifikace. Když je někdo povoláním ponocný, neměl by dělat návrhy na novou gramatiku.

*(Už jsem dříve vyprávěl, co jsem v tomhle zažil.
"Dva blbý" utekli ze zájezdu do Itálie a chtěli do Německa. Z Janova nějak vlakem. Šli tedy krajem a ptali se Italů na cestu, "Janov?" Ti jen krčili rameny, co by to mělo být?
Jdu po Frankfurtu, vedle mě zastaví rezavé MBéčko, v mračnu kouře v něm čtyři Cikáni. Krajní se otáže, "Mnichov?"
Česky jim vysvětlím, že musí jet podle cedulí s nápisem "MÜNCHEN". Dívají se na mě zcela nechápavě. Oni přeci hledají Mnichov. Vysvětlit se jim to skutečně nedalo, dost možná ani neznali písmena, musel jsem je přenechat osudu.
Moje generace si možná vzpomene na konec 50. let, kdy se teror trochu zmírnil a ten nevděčný lid hned chtěl taky cestovat do zahraničí. Tenkrát přišla veliká akce "poznej svoji vlast", bezpochyby vymyšlená od StB, což bylo ve skutečnosti jakési alibi pro zavřené hranice. Tohle "vlastenectví" v praxi vypadalo takto: "Ty bys chtěl vidět Alpy? A v Krkonoších už jsi byl? Aha, nebyl! Blehehehe ... Smějte se mu!" Vlast byla tak krásná, že jaksi nebylo potřeba jet někam do ciziny.)

Takhle měl tedy pro ony Ímejly a Čeplíny vypadat každý Čech. To v době, kdy se česká země probouzela z komunistické temnoty a bylo nejvíce potřeba, aby se mladí rychle vydali do světa, aby přinesli nutné vědomosti. Ona to nebyla žádná sranda. Lidská blbost už napáchala více neštěstí než lidské zlo. Mohl jsem tehdy jednomu odepsat, že když se černoch baví s Eskymákem, pak Čech musí být schopný přisednout a bavit se taky, aby věděl, co se na té Zeměkouli děje. A že ti dva se baví anglicky je snad jasné. Svět je jaký je a jeden Čech, který nikdy nevylezl z paneláku, ho nezmění. Ti mladí do světa chtěli a taky šli, takže tito na hlavu zapadlí vlastenci si na nich ve svém boji za udržení temnoty vylámali zuby. Dnes tito vlastenci-škůdci snad už vymřeli, nebo aspoň zalezli, protože museli poznat, že ti mladí si od nich škodit nenechají. Zkrachovali tak, jako generace mých rodičů, ona generace Vítězného února, budovatelů mezníku v dějinách lidstva, která nám zavřela hranice a zavedla cenzuru.

Snad nemusím zdůrazňovat, že u zmíněného Ímejla se jednalo o fanatického komunistu:
"Kdo nevolí KSČM je zmanipulován kapitalistickou propagandou." Takové věty jsem od něj četl.
Takže musí chápat, že jeho hlas nelze počítat. Jako by se mi bylo zase vynořilo dětství v 50. letech. "Jednou poznáš... jednou pochopíš... pak budeš vděčný." Když si někdo šlape po štěstí, musíme mu ho vnutit, volby zfalšovat je v zájmu pracujícího lidu. Pro komunistu můžou plynout staletí, ale jemu nepřibude na rozumu ani na charakteru.
Při tom se tato KSČM prohlašuje za demokratickou stranu. Jeden jejich funkcionář mi řekl, že zase chtějí zavést socialismus, to znamená plánované hospodářství, k čemuž je nezbytné znárodnění... Kdo takovou věc udělá, nemůže už nikdy připustit skutečné volby! Takže zase ty "volby", kde každý může svobodně volit komunisty. Tohle by měli mít všichni Češi dnes jasně před očima a s komunisty (jakýmikoli!) si nezahrávat. Když se Gottwald cpal k moci, také nic nevykládal o Jáchymovském koncentráku, zavřených hranicích, cenzuře tisku... Jak by to vypadalo dnes? Poslechněte si někdy soudružku Semelovou v libovolném projevu. Z každé její věty přímo řve stalinismus.

Od Bavorska jsem tady odbočil, to je dáno aktuální situací v ČR. Než se do něj vrátím, musím ještě to "vlastenectví" více uvést na pravou míru a tak ještě chvíli zůstaneme v Čechách.

Kdybych já měl říci, kdo byl, z mého hlediska, nejužitečnější a své vlasti nejprospěšnější český vlastenec, pak bych jmenoval - Bedřich Smetana*.
Jmenoval se ovšem Friedrich Smetana a vyrůstal v němčině. Česky se začal učit v dospělém věku, první český dopis napsal když mu bylo 32 let. Pro zmíněné vlastence-šílence to tedy byl "cizák", psal a mluvil "německou cizáčtinou" a musel by počítat se jejich nepřátelstvím. Být tenkrát u moci tito Ímejlové a Čeplínové, byli by ho bezpochyby vyštvali a Smetana by své obrovské dílo byl věnoval třeba vlasti německé. (Kteří by ho byli přijali s otevřenou náručí. Skutečný vlastenec totiž vítá prvořadého cizince a nabídne mu co jen může. Jedno odkud přichází, hlavně že bude pracovat pro nás!) Nejedná se tedy o nějaké neškodné cvoky, dejte jim tu moc a oni v nejkratším čase celou českou vlast zničí.

*(Někdo by třeba řekl T.G.Masaryk, osamostatnil ČSR. Zásluhy mu neberu, ale mnozí to vidí tak, že jsme s Vídní měli zůstat. Nakonec nevíme, jestli by život dále s Rakouskem nebyl výhodnější? Povšimněte si, že čeští vlastenci 19. století nadávali na vládu ve Vídni, (jako dnes nadávají na tu v Praze), ale hlasy po samostatných Čechách se neozývaly.)

Dalších příkladů by bylo do nekonečna. Magdalena Dobromila Rettigová, dodnes uznávaná patronka českých žen, na tom byla podobně. Česky se naučila až v dospělosti.
Odemě už zmíněný Josef Dobrovský byl snad nejvýznamnější osoba národního obrození, česky mluvil perfektně, psal ovšem rovněž pouze německy...
Ale i slavný Pislner Urquell přinesl do Čech 1842 německý sládek Josef Groll. Becherovku znáte, Jan (vlastním jménem Johann) Becher... atd...
Ona představa, že hranice se zavřou a my Češi si sami všechno vymyslíme a vybudujeme není vlastenectví ale debilita.
Dokonce i české národní písně jsou spíše mezinárodní.
Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země...
Znáte? Německy:
Ich bin ein Musiker und komme aus dem Schwabenlande...
Nikdo neví, kdo ty písně složil.

Problém cizinců ovšem nepodceňujme. Skuteční cizinci (kteří jimi zůstanou i v dalších generacích!) mají být něco jako je koření. Bez něj by jídlo nemělo tu chuť, ale musí to být jen takový přídavek. Musí tedy zůstat jen v malém počtu. Navíc mají být přínosem a ne zátěží. Nemůžeme brát ty, kteří se sem přišli za naše peníze množit a ještě nám vnucovat jejich víru. A právě tady nám dnešní doba přinesla sotva řešitelnou katastrofu. Politikové EU zřejmě nemíní pochopit, že asylové zákony nelze uplatňovat při stěhování národů. Co napáchala šílená Merkel v roce 2015 přináší škody, které už možná vůbec nepůjdou odstranit. O členství v EU musím napsat až příště, rozhodně bych Čechům neradil vystupovat, ale proti invazi islámu a vnucování cizinců z Asie a Afriky je potřeba se plnou silou postavit. Ono nám tady totiž nejde o náboženství, ale o holý život.

A nyní nazpět do Bavorska.
Jak to dopadlo? Bavorští vlastenci prohráli, zvítězili ti, co chtěli Německo spojit. (Což ovšem byli vlastenci neméně.) Roku 1871 se Bavorsko stalo součástí Německé Říše.

Bylo to tak dobře, nebo špatně? K tomu příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 8. května 2018 v 12:52 | Reagovat

"Někdo by třeba řekl T.G.Masaryk, osamostatnil ČSR....."
Otázka zní, proč to udělal?
Měl vzdělání na německých školách a jako jiní vzdělanci používal němčinu v odborných debatách zprvu i častěji.
Můj dojem je, že nechtěl nic víc než národní autonomii - viz Palackého návrh na federalizaci Rakouska. Ovšem s těmi, kteří mohli rozhodnout byla těžká nebo spíše žádná řeč. Pangermánství se cítilo silné i přes všechny válečné porážky. TGM se nakonec dostal do vlastní krize svědomí. Nešlo už nijak skloubit požadavek na českou autonomii s vojenským drilem, který hnal české muže do války za pangermánskou chiméru. Rakousko v r. 1916 po nástupu císaře Karla I. už nemělo vlastní politiku, ale bylo ve vleku císařského Německa.
Kdyby se TGM o nic nepokusil, nebyla žádná záruka, že se po prohrané válce bude českým zemím dařit v Rakousku lépe. Lužice v Německu, je toho zřejmým dokladem dosud.
Proto odešel TGM do zahraničí, aby poukazoval na anomálii českých zemí a předestíral možná řešení do budoucna po válce. Rozbít neživotný stát a uvolnit národní síly pro vlastní povznesení. To se sice klopotně, ale přece jen podařilo i když jen na necelých 20let. Co přišlo potom, jsou jiné kapitoly.

2 gregormoldavit gregormoldavit | 8. května 2018 v 18:09 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Masaryk, soudě dle soch v každém českém městě, byl snad Čechy po komunistech rehabilitovaný. Internet je ovšem stále plný těch, co by na jeho místě byli raději v Čechách viděli Stalina. Všichni tedy zřejmě ještě nevymřeli.
ČSR mělo být jakési Švýcarsko, stát více národu a řečí, tedy Češi, Němci, Slováci, Maďaři a Ukrajinci. Dovoluji si tvrdit, že přes všechny potíže a veliké lokální rozdíly to nakonec fungovalo. (Dostat Ukrajinu na úroveň Čech jistě nešlo za týden.) Nebýt Hitlera, snad tomu tak bylo ještě dnes.
Ono to v autonomii s Rakouskem ovšem mohlo fungovat taky. V každém případě od roku 1948 lépe, než se Sovětským svazem. V roce 1989 kdosi spočítal, že aby ČSR bylo na životní úrovni Rakouska, muselo by mu spadnout z nebe 20 bilionů tehdejších korun. Dnes by každý český důchodce jistě rád bral rakouský důchod, 4x vyšší než český.
Jinak nejsem jasnovidec. Pokusím se v dalším dílu udělat takové zamyšlení nad Bavorskem bez Německa.

3 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 9. května 2018 v 11:45 | Reagovat

Gregu, mluvíš o Češích, jako o národu  Ímelistů, pocházejících z komunistické strany. Kam bys zařadil Jen Claude Junkera, předsedu komise EU po jeho návštěvě odhalení sochy Marxe v Německu? Chlapec pochází z dělnické rodiny a sympatie ke komunistům mu zřejmě byly a jsou vlastní. Kam se asi ubírá Německo i EU, když má ve vedení lidi tohoto typu? Je větší blb český ímejlák, nebo Lucemburský šéf komise v Evropě.

4 nar.soc. nar.soc. | 9. května 2018 v 13:40 | Reagovat

Na otázku, jak se bude vyvíjet nový stát (položenou v r. 1920)? Odpověděl TGM, především je třeba mírový rozvoj a po padesáti letech nemám o stát obavu.
Jenže stát dostal jen necelých 20let. Musil se od r. 1920 potýkat s pronikajícím bolševismem a od r. 1933 s agresivním nacismem. na vlastní mírový rozvoj to bylo opravdu málo. Obě zmíněné totality si v tomto národě ( národech ) vybraly "daň krve". Prolitá krev zatemňuje vědomí a ve spojení s reziduí lumpáren pod těmito prapory jsme vlastně na začátku žádoucího vývoje a možná ani tam ještě ne. Nositelem potřebného jsou mladí, vzdělaní lidé s rozhledem. Je jich zatím málo a pokud jsou, usilují individuálně o vlastní význačnou pozici. To hlavní, úvědomělá trvalá společná akce pod hlavičkou politické strany, která ve spolupráci se vzdělanci a politology informuje o potřebném směru, stále není v použitelné formě k dispozici.
Je potřebí seznamovat se i s Marxem, aby bylo patrné, co přinesl a v čem selhal. Svoboda projevu k tomu přímo vyzývá.

5 gregormoldavit gregormoldavit | 9. května 2018 v 16:28 | Reagovat

[3]: JP
V článku se jednalo o pojem "vlastenectví", jakkoli jsem od tématu Bavorska odbočil. Co napáchali na Evropě skuteční kriminálníci a velezrádci jako Merkel, Juncker a další nebylo tedy moje téma. Zmínil jsem se ale už vícekrát o tom, že tady nejde jenom o vyhozené stovky miliard EUR, ale o zánik 3000 kultury Evropy.

Merkel překročila více evropských zákonů na naši ochranu. Co se stalo? Německo doslova od černochů a Arabů vydrancované a Merkel navržena na Nobelovu cenu míru, v dalších volbách sice těsně, ale zase zvolena. Ve Švédsku někdo spočítal, že přes 90% znásilnění mají na svědomí imigranti. Co se tam potom změnilo? NIC! Takovým lidem není pomoci, když jejich státy zaniknou, mají co chtěli!
Němečtí Grüne prohlásili, že Romové na Balkánu jsou diskriminováni a měli by všichni dostat asyl v Německu. V posledních volbách dostali 8,9 %. Co chce kdo vyčítat nějakému Junckerovi, když do morku kostí zdegenerovaní Evropané si nic jiného, než svůj zánik nepřejí?
Jinak jsem už dávno napsal, že používat asylové zákony na stěhování národů je debilita. Jenže já to nezměním.

6 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 9. května 2018 v 17:58 | Reagovat

O vlastenectví bylo možné hovořit u Sokolů, kteří za nový stát bojovali v Legiích. Vyrostli v ústrkách Rakousko-Uherska a proto toužili o vlastním státě. Dnes nelze jejich vlastenectví soudit. Dnešní "vlastenci" jsou zdegenerovaní dostatkem" a proto je urážkou vlasti, pokud se tak nazývají. Gregu Čechům nemuseli žádné miliardy padat. Za 20 let první republiky bylo Československo mezi 10 nejvýkonnějšími státy světa daleko před Německem, Rakouskem, Francií. Tuto schopnost geneze potvrzují roky po roce 1989, kdy z praktické nuly (devizové rezervy činily 15 mil. $), byly zvýšeny na 50 mld. € do roku 2018 a stále rostou. Jako jediní z post-demo států, dosahuje Česko 85% HDP států unie. Nebýt komunistů, tak jsme skutečně druhým evropským Švýcarskem.

7 gregormoldavit gregormoldavit | 9. května 2018 v 18:40 | Reagovat

[6]: JP
Píšu nakonec to samé, jenom je tady ta otázka cíle vlastenců v 19. století? Byly hádky o češtině na úřadech, ale přímo vystoupení ze svazku Rakouska není tak jasné. Moc takových výroků nenalézám. Palacký dokonce prohlásil, že kdyby Rakousko nebylo, museli bychom si ho vymyslet. (Jak to myslel nevím.) Rakousko určitě nezakazovalo Čechům mluvit česky a stavět si česká divadla.
Ono je to dnes něco podobného s EU. Rozhodně jsem pro, aby se všechny státy ostře postavili proti Merkel a jejímu "přerozdělování". Ať si ničí svou zemi a ne ty okolní. Ona sama už ale raději moc nekecá, postavily se proti ní už 3 spolkové státy a chtějí dělat migrantskou politiku po vzoru Rakouska - i proti Berlínu. (Co z toho vyleze ví čert.)
V žádném případě bych ale Čechům neradil vystupovat z EU. O tom ještě v dalším dílu.

8 gregormoldavit gregormoldavit | 9. května 2018 v 18:41 | Reagovat

[7]: opravuji: státy postavily...

9 nar.soc. nar.soc. | 9. května 2018 v 21:39 | Reagovat

[7]:

Pr.Palacký, jako politik za Národní stranu toho co nelze jednoduše pochopit řekl více.
To zmíněné přání "kdyby Rakouska nebylo už odedávna, musili by Češi o jeho vzrůst usilovat" ( nebo tak nějak). Bylo to v době pseudostability Napoleona III. a  Francie. Palacký viděl prorocky, že jen federalizace ochrání malé národy. Německo mířilo k pangermánským řešením s následnými boji ( viz pohlcení Bavorska). Francie byla v r. 1871 poražena Německém. Vrcholem bylo vyhlášení německého císařství v poražené Paříži.
Když se Rakousko začalo podřizovat Pangermánům a Palackého ideu federalizace zavrhlo, prohlásil k tomu: "byli jsme tu před Rakouskem, budeme i po něm". Tuto vizi propracoval z nezbytí a uskutečnil až TGM za pomoci prezidenta USA Wilsona.

10 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 10. května 2018 v 10:18 | Reagovat

Posuzovat dnes touhu Čechů po češtině je tak trochu out. Byly doby, že ten, kdo v Praze nemluvil německy, nic neznamenal, stejně jako ten, kdo v Bratislavě nemluvil maďarsky. Hezky to popisuje TV seriál F.L.Věk. Za české divadlo bojovali nejvíce lidé, kteří vystudovali v němčině a německý jazyk perfektně ovládali. To ale nebyla většina národa. Tak jako dříve většina národa neuměla číst a psát. Dá se říct, že dnešní kritici touhy po češtině mají slepotu profesionálů. Sami znají česky, německy i anglicky a předpokládají že stejně vzdělaný je celý národ.

11 nar.soc. nar.soc. | 11. května 2018 v 21:44 | Reagovat

[10]:

Můj děda pracoval 7let ve Vídni za Rakouska. O sobě mluvil "jsem Moravec" a němčina je panská řeč ( bohužel ji neumím abych mohl soudit). Přečetl jsem n2kde, že němčina má asi 150000 známých slov ( pro nové výrazy spojuje známá slova) kdežto čeština má 250000 slov a stále přejímá nová slova. Je samozřejmé, že umělé umrtvení vzdělání  cizích jazyků za bolševiků nás jako menší národ značně poškodilo. Ruština nás nemohla přímo přivézt k technickému pokroku od nějž se odvíjí i ekonomická prosperita. Bohužel i dnes vidíme hlupce, plédující pro ruská stanoviska, jakoby něco prospěšného v Rusku na ČR čekalo. Osobně bych plédoval pro povinný mezinárodní jazyk ( esperanto ), aby se alfabeti na celém světě v další generaci mohli bezprostředně dorozumívat, když už mají spojení internetem.

12 gregormoldavit gregormoldavit | 12. května 2018 v 8:29 | Reagovat

[11]: nar.soc.
Všechno, co je možno vyjádřit češtinou, jde v němčině taky. Jenom to dělají Němci trochu jinak. Do jaké míry se němčina někomu líbí, nebo ne, to už je věc čistě subjektivní. Často čtu, že němčina je řeč tvrdá. Jak ji vyslovují Češi tak jistě. Němci sami svou řeč vyslovují měkce, Rakušani ji přímo žužlaj.
Na internetu se jednoduše mluví, nebo píše, anglicky. Jakékoli pokusy na tom něco změnit jsou beznadějné. Umělé řeči, jako esperanto, se neprosadily. Když přistanu na Seychellech, nebo v Kathmandu, jsem coby cizinec okamžitě osloven anglicky. Znalost esperanta by nikomu nepomohla, nikdo by nerozuměl.
To dnešní mladý člověk ví a proto jde na rok do světa, kde se anglicky mluví, GB, Austrálie, Amerika... a má pak tuto řeč prakticky coby druhou mateřštinu. To se někomu třeba nemusí líbit, ale jednoduše tomu tak je.
Dcera se vydala na rok do Austrálie. Půl roku mi psala německy, (česky umí pouze mluvit), pak přešla do angličtiny. Jednoduše si na svět angličtiny zvykla. Pochopitelně se po cestě setkávala se všemi možnými národy, ale každý s ní samozřejmě mluvil anglicky. Jazykové potíže tedy nikdy nikde neměla.

13 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 16. května 2018 v 16:46 | Reagovat

K tomu, aby celý svět používal Esperanto, by bylo třeba, aby někdo všechny lidi tento jazyk naučil. Angličtina má výhodu z doby kolonií a dnes z používání internetu a němčina z doby germánské rozpínavosti v Evropě. Pamatuji tu hrůzu, když jsem na ČVUT v Brně, přešel z angličtiny na němčinu a dostal jsem za úkol, přečíst z učebnice osobní zájmeno euch. Neznalý výslovnosti jsem to četl jak je psáno euch. Profesor se chytil za hlavu se slovy "Člověče, vy to čtete, jako melouch". Proto exulanti z USA po návratu domů, znají a umí mluvit anglicky, ale nejsou schopni napsat obchodní dopis. Dostal jsem lekci od jednoho serveru, když mi bylo oznámeno, že komunikaci provádějí pouze v němčině, a angličtině. Po prvním pokusu, jsem si musel zjistit, jak se v angličtině píše datum s rozdílem americké a anglické angličtiny.

14 gregormoldavit gregormoldavit | 16. května 2018 v 18:30 | Reagovat

[13]: JP
Esperanto může být dobrá idea, ale jaké divadelní hry v ni byly napsány, jaké filmy natočeny, do jaké země má jít mladý člověk, aby se ji tam naučil?
Jsou jedni, kteří se nenaučí žádnou cizí řeč, protože na to nemají. Jiní, (třeba moje dcera) mluví v cizině za pár týdnů řečí místních, ale to zase není esperanto.
Nějakou mezinárodní umělou řeč propagovali právě tito Ímejlové a Čeplínové (kteří ji sami neuměli), ale jejich skutečným cílem tady byla vláda KSČM, zavření hranic, odloučení ČR od zbylého světa a zavedení doby temna, jako byla 50. a 70. léta. Jim šlo o to, aby mladí neuměli anglicky a nevěděli, co se ve světě děje.

15 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 19. května 2018 v 10:13 | Reagovat

Zkuste si přeložit některé věty z latiny do němčiny a tytéž pak do češtiny. Budou si kupodivu podobné. Zjistíte, že základním stavebním kamenem evropských jazyků je latina. Žádné esperanto není třeba.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama