Květen 2018

Povídání o Bavorsku a jeho králi 6/?

24. května 2018 v 20:40 | gregor moldavit


Státy a Evropská Unie

Když se v Británii připravovalo ono referendum o výstupu z EU, tak se třeba rybáři dozvěděli, že jim odpadnou max. kvóty pro lovení ryb dle předpisů EU. To se jim pochopitelně líbilo, smějí lovit více, hlasovali tedy pro brexit. Jeden případ za mnoho podobných. Jenže sotva bylo rozhodnuto, přišla chladná sprcha. Tyto kvóty vůbec nejsou od EU, ale od GB samotné. Co konečně sami věděli, že když si totiž ryby vyhubí, pak jim ona "svoboda" jejich země nebude nic platná, úlovek už nebude žádný. To museli zjistit i mnozí další v podobných případech. Dnes by většina Britů ráda vzala tohle hlasování nazpět. Náhle vidí, že byli obelháni a zmanipulováni kýmsi v pozadí, kdo tady sledoval pouze vlastní zájmy.

V západním pohraničí ČR jsou tisíce těch, co ráno jedou přes hranice pracovat do Německa. Na české straně je pak těžké vůbec nějaké zaměstnance sehnat. Někdo by usoudil, že se zavřenou hranicí (což by se dalo čekat od komunistů), nebo vystoupením z EU, tedy kvalifikovaní odborníci budou muset vzít místo v ČR. Je to logické? Vůbec ne! Oni ráno odjedou do toho Německa jako každý den, ale večer se vám už nevrátí. Proč by měli pracovat doma za třetinu? (A čekat, až past definitivně sklapne.) Peníze, které utráceli v Čechách zůstanou taky venku. Zbudou vám tam jen ti, co spíše nepracující a to bude konec českého pohraničí. Právě tak to zabalí i celé firmy a přenesou výrobu do nějakého státu EU. Jenže nebýt v EU znamená si s ní konkurovat. "Kdo nejde s námi, jde proti nám". To platí i v kapitalismu a na to stát velikosti ČR skutečně nemá.

Vystoupit z EU by znamenalo pokles hodnoty koruny, řadu nezaměstnaných, výdaje za pohraniční kontroly a placení cla za vývoz českého zboží. V každém případě citelné snížení životní úrovně v ČR. A získaná "svoboda"? Jaká, kde? Že rum se bude zase jmenovat rum? V současné době má být pro czexit asi 30 % obyvatel. Bezpochyby je to dáno onou katastrofou migrantů, ale tady musíme rozlišovat. Nutno se bránit v tomto bodě* a ne hledat východisko v útěku z EU!

*(Každý humanista, který by přeci nenechal ve štychu člověka prchajícího před válkou, si musí uvědomit, že tady jsou na cestě miliony a všechno lidé zcela cizí kultury. O tom už jsem napsal více, třeba že takovýto asyl Vizigotům, prchajícím před Huny, ukončil dějiny Starého Říma. Evropa nemůže tohle stěhování národů nikdy pojmout. K tomu přijde obrovská plodnost těchto lidí, tedy zase onen faktor - za 14 let dvojnásobek. Když se v roce 2015 ptali těch zašátkovaných ženských, jak se chtějí v Evropě uplatnit, dostali od všech tu samou odpověď: "rodit děti".)

Takže před nějakým czexitem by se všichni měli pořádně informovat a rozmyslet. Vzpomínám na blábolení komunistů generace Vítězného února, když pochopili, co napáchali. "My jsme všechno mysleli jenom dobře... My tenkrát věřili... My jsme nemohli vědět, že..." To je ovšem přiznání viny a ne omluva. Každý je zodpovědný za to, co udělal. Co si při tom myslel, může být při nejlepším polehčující okolnost.

EU volila v ČR asi polovina obyvatel, 3/4 z nich byly pro vstup. (Druhá polovina patrně usoudila, že se jich to netýká.) Komunisti (tím tedy taky Ímejlové a Čeplínové) byli proti. Důvod celkem jasný, spojení do většího celku a volnost pohybu zcela bere komunistům šanci na jejich návrat k moci. Je velká škoda, že nelze srovnat, jak by dnes vypadalo ČR bez EU.

Ještě horší je to s účastí v NATO. Dle mého názoru je to věc politiků a vojenských expertů a ne nějakého referenda. Když to přenecháte lidu, nechá se většina přesvědčit, že "oni chtějí vrážet miliardy do zbraní, zatímco matky samoživitelky žijí v bídě." Může být, ale je to tak chybné? Jednoho dne bude armáda potřeba, ale nebude existovat, zatímco každá druhá žena bude samoživitelka, neboť se jedná o výnosné zaměstnání. (Dcery už nebudou ani posílány do školy, vždyť jejich zaměstnání bude zase samoživitelka.) Ti sluníčkáři, co nejvíc nadávali na americké imperialisty, pak začnou řvát, "muslimové nám řežou hlavy, proč nás Američani nejdou zachránit?" A proč by měli?
Nedělejme si iluze, že "my už se s každým nějak v míru dohodneme." Ono to tak nefunguje. (Vzpomeňme, jak se Angličani a Francouzi v míru dohodli s Hitlerem v Mnichově. K tomu pak Češi řekli: "Až půjde Hitler na Francii, my jdeme s ním!")

***

Bavorsko se stalo spolkovým státem Německé Říše roku 1871 a je jím dodnes. Jinak tato hrdá spolková zem letos slaví 2 výročí. 200 let konstituce, tady definování ústavy Bavorského státu (království) roku 1818 a 100 let od formulování dodnes platného "Freistaat Bayern" roku 1918.

Svobodný stát Bavorsko. To se čte moc hezky, ale skutečnost je, že to nemá žádnou právní hodnotu, je tím myšleno "frei" vnitřním životem. Svobodní duchem a životem. Pro spolkový stát Bavorsko platí to samé, co pro ostatní spolkové státy. Třeba ona představa, že může kdykoli ze státu NSR vystoupit, není správná. Jak prázdná je ona fráze o "freistaat", (svobodný stát v tomto smyslu) bylo nejlépe vidět v roce 2015, kdy se hlavně do Bavorska přes Rakousko valily statisíce muslimů, ale senilní Ministerpräsident Seehofer nedokázal víc než bezmocně rozhodit ruce. Tohle se nerozhoduje v Mnichově, ale v Berlíně. Sice vyhrožoval, že nechá hranice obsadit policií a zavřít, ale Merkel se na něj mohla dívat jen s úsměvem, jako na chlapečka, co si dělá na písečku bábovičky. Hranice státu Deutschland směl zavřít jenom Bundesgrenzschutz, který podléhá zase jenom Berlínu, (tedy opět šílené Merkel)*. Tento Seehofer vedl v Mnichově silné řeči, ale když si ho pozvala do Berlína, padl před ní na kolena.

*(Je absolutní ironie německých dějin, že Merkel se podařilo místo kancléře udržet a předčasně senilní Seehofer se stal ministrem vnitra. Nedokázal jí odporovat, když byl v Bavorsku, nyní je jejím podřízeným. Sice vykládá cosi o vykázání kriminálních migrantů, ale činy není žádné vidět. Strana AfD ho nazývá "papírový tygr". V Bavorsku ho nyní nahradil mladý a tvrdý Söder, který chce vlastní, bavorské, pohraničníky, podřízené jemu! Uvidíme. Začal ovšem parádní debilitou, tedy oním povinným krucifixem na každé státní budově. Dokonce ani církev ho nepochválila a celkem se tím ztrapnil. On mu totiž na ty kříže dnes už tak leckdo taky kašle. Křesťanství začíná být přežité. (Zřejmě už i v Bavorsku.) Jestli chce takto bojovat proti islamizaci Německa, pak nám buď Alláh milostivý. Od církve se žádné pomoci nedočkáme. Byla to právě ona, kdo 2015 maloval plakáty "herzlich wilkommen". Co si při tom tito pobožňáci mysleli, skutečně nevím. Nejspíše nemysleli vůbec.)

Leč jak to bylo s tím Bavorskem německé říše? Bylo to tak pro něj, od toho roku 1971, z dnešního pohledu, dobré?
V každém případě to urychlilo jeho rozvoj a přispělo k blahobytu obyvatel. Byl to podobný krok, jako dnešní další spojování do EU. Dříve se na každé hranici zemské platilo clo, kdo jel z Mnichova něco prodat do Hamburku, ten to měl těžké.
Jak to bylo ve válkách? 1. světová válka měla jistě mnoho důvodů, ale Německo na ní neslo hlavní vinu. Ne Německo, spíše ono válečné Prusko. Bavorsko do ní šlo tak, jako musela jít česká země s Rakouskem. Bylo by se samostatné Bavorsko této válce vyhnulo? To je velmi nepravděpodobné. Navíc je tu okolnost, že Bavorsko se od nějaké války ani nedistancovalo. V tu dobu seděl na trůně (opravdu seděl a ne vládnul) jeho král Ludvík III. Tento (zcela zapomenutý) král neustále cosi vykřikoval, že Bavorsko musí rozšířit své území a už se viděl, jak bude historicky slavný. Dopadlo to přesně opačně. V roce 1918, po prohrané válce, vznikly nepokoje, pár politiků bylo zabito a král musel kamsi uprchnout. V exilu pak zemřel a pes po něm neštěkl. (Přeji to samé Merkel!) Toho roku bylo Bavorsko definováno v oné dodnes platné formě. Ten rok byl taky v Německu konec králů a císařů. Byli přežití a zbyteční. Češi jistě chápou.
Mnichov, německy München, ale v té strašné bavorštině už jsem slyšel i cosi jako Munik.

2. světovou válku bez pochyby vyvolal německý nacizmus, ten ovšem právě v Bavorsku, v Mnichově, vzal svůj počátek. Ze začátku nebylo ani jasné, jestli se s ním Hitler chytne? Většina tehdejších Němců to považovala za nemožné, jako třeba Češi to samé říkali o KSČ v roce 1947. "To sou jen takový řvouni, za rok se sami rozpadnou." V tu dobu bylo ve zbídačeném Německu více takových sil. Třeba v Duryňsku byli zase ortodoxní komunisti, i oni měli mlátičky, jako byla Hitlerova SA. (Po vítězství nacistů pak tyhle komunistické bandy násilníků přešly k SA a později k SS. Duševně zaostalému sadistovi je jedno, ve jménu jaké ideologie někoho v koncentráku mlátí.)
Němci totiž dostali po 1. válce tak těžké podmínky, že se prakticky nedalo žít. V roce 1918 řekl generál Foch, "Tohle není mír, to je příměří na 20 let". Bohužel ho nikdo nebral vážně. To pro ty, co by ještě dnes Němcům chtěli dávat platit biliony za 2. válku. Ono se v dějinách může cokoli opakovat. (Německo má 2,2 bilionů € dluh, hlavně za zbankrotované NDR. To by oni zase mohli chtít splácet od Ruska, které tam socialismus vnutilo.)

Další krize přišla v roce 2015, kdy do Bavorska dojížděly vlaky a kolony autobusů plné migrantů, dle rozhodnutí z Berlína. Konkrétně tedy jedné šílené kancléřky z NDR. (Když budete převážet v dodávce do Německa pár migrantů, dostanete 5 let na tvrdo. Když ona jich importovala stovky tisíc, byla navržena na Nobelovu cenu míru. Celá Evropa se musela zbláznit a bezpochyby za to taky těžce zaplatíme.) Premiér Seehofer měl možnost se Berlínu vzepřít, ale jenom kecal a nakonec poslouchal rozkazy svazačky Merkel. Být Bavorsko samostatný stát? Mám obavu, že by všechno bylo stejné. Rakousko, Švédsko ... taky reagovaly až když bylo pozdě. V každém případě jsem ani v tom roce 2015 neslyšel od lidí nebo politiků nějaké hlasy za vystoupení Bavorska ze svazku NSR. Teprve teď se Söder snaží pro Bavorsko získat více autonomie v ochraně hranic a navracení migrantů.

No a příště na závěr něco o tom, jak to bylo s tím Ludvíkem II., jeho hrady a zámky a jak je to s tím dnešním turistickým Bavorskem...

Povídání o Bavorsku a jeho králi 5/?

6. května 2018 v 20:57 | gregor moldavit

Deutsches Reich 1871

Vlastenectví?! - 2/2

Když přišel mladý Alois Jirásek do Litomyšle, řekl mu tam starosta: "Naše ženy si daly na klopy trikolóry. Jsou to pravé vlastenky."
"A co z toho ta vlast má?" otázal se Jirásek.

Tuhle otázku by si měl určitě položit každý, kdo se sám za vlastence považuje a nějakým způsobem chce vyvíjet činnost. Před tím ale taky co, nebo kdo, ta "vlast" je? Předně si tedy uvědomit, že "vlast", to není jenom on, to jsou ti ostatní taky. A ti ostatní můžou vidět ledacos jinak než on a nakonec tedy jde o to, kdo té vlasti více prospěje. V tomhle jsem zažil za komunistů a právě tak po roce 1989, kdy ta vlast se probouzela ze čtyřiceti let temnoty, skutečné hrůzy.

Jistě bylo pro lidi dost nezvyklé, když se náhle všude masově objevili cizinci. Leckdo nějak nechtěl vidět, že oni povětšinou přinášeli investice, což tahle hospodářsky vydrancovaná země taky potřebovala. Bez zahraničních investorů by mnoho firem, třeba ŠKODA, byly mohly tak akorát zavřít. Potom tu byli malopodnikatelé, kteří si třeba otevírali jenom hospody. Vzpomínám na ten šedý socialismus, kdy jiná hospoda než česká vůbec neexistovala. V Praze byla jedna čínská, drahá I., jídla kvalitní a skutečně čínská, všichni kuchaři ovšem byli Češi. První italskou pizzu jsem si dal v NSR a rád pak navštěvoval hospody italské, řecké, turecké... (Když jsem šel, za Novotného, na vojnu, neznal jsem slova pizza, paella, gyros, kebab, nazi goreng...)

Dnes už asi pro každého zcela běžné, ale tenkrát (po 1989) docházelo k neúměrným reakcím. Tak např. banda skinheads lezla po soše Sv. Václava a hlasitě vykřikovala pochybné generalizmy, že "...Čechy patří Čechům, Morava patří Moravanům a Slovensko patří Slovákům..." (Tohle hnutí, pokud vím, vzniklo v anglických slumech proslulých analfabetizmem obyvatel.) Nechat je definovat pojem "Čech", tak to nedokážou. Z hlediska mezinárodního práva ten blábol nemá žádný význam a onen vlastnický vztah nedává smysl.

(Když jsme šli se ženou do důchodu, tak projevila přání usadit se někde u hranice s ČR, kde prožila, na obou stranách, většinu života. Koupili jsme v Bavorsku domek s pozemkem, obojí dost zpustlé a tím levné, a dali se do práce. Když sousedé viděli, že to tu někdo začíná kultivovat, tak nabídli stroje a nářadí a přišli i na pomoc. Nikoho by bylo nenapadlo žvanit něco o tom, že Bavorsko patří Bavorákům. Mluvím jejich řeč, žiji tady, obdělávám bavorskou půdu, která mi skutečně patří, tak jsem taky Bavorák. Pokud by to někdo viděl jinak, hádat se s ním nebudu, ale náš dům a pozemek patří určitě nám.)

Jaké zrůdné formy "vlastenectví" může dosáhnout, mi předvedla jakási skupina ultravlastenců-cvoků, kteří bojovali proti "anglické cizáčtině" v textech i v televizi. Cizí slova počešťovali tak, že by člověk začal řvát hrůzou. Musel jsem přemýšlet, co to je "ímejl, Čeplín, Ňůjork, menedžment..." Člověk z jiné země se v jejich slovesnosti nazýval "cizák" a neměl v "jejich" vlasti co pohledávat. Cíl těchto Ímejlů a Čeplínů byl jasný - co Čech to puncní blb, který metr za českou hranicí už ani neví, co znamená slovo "email"*. No a když by se tam ztratil, ať raději nikam nejezdí. Opět jsem si vzpomněl na dětství za komunistů:
"Ty bys chtěl vidět Německo? Umíš německy? Neumíš! Tak co bys tam chtěl? Na tebe tam zrovna čekaj!" To není vysvětlení pro tento rok, ale na celý život.

To by snad mělo být nějaké další pravidlo pro vlastence. Vyvíjet iniciativu v rámci své kvalifikace. Když je někdo povoláním ponocný, neměl by dělat návrhy na novou gramatiku.

*(Už jsem dříve vyprávěl, co jsem v tomhle zažil.
"Dva blbý" utekli ze zájezdu do Itálie a chtěli do Německa. Z Janova nějak vlakem. Šli tedy krajem a ptali se Italů na cestu, "Janov?" Ti jen krčili rameny, co by to mělo být?
Jdu po Frankfurtu, vedle mě zastaví rezavé MBéčko, v mračnu kouře v něm čtyři Cikáni. Krajní se otáže, "Mnichov?"
Česky jim vysvětlím, že musí jet podle cedulí s nápisem "MÜNCHEN". Dívají se na mě zcela nechápavě. Oni přeci hledají Mnichov. Vysvětlit se jim to skutečně nedalo, dost možná ani neznali písmena, musel jsem je přenechat osudu.
Moje generace si možná vzpomene na konec 50. let, kdy se teror trochu zmírnil a ten nevděčný lid hned chtěl taky cestovat do zahraničí. Tenkrát přišla veliká akce "poznej svoji vlast", bezpochyby vymyšlená od StB, což bylo ve skutečnosti jakési alibi pro zavřené hranice. Tohle "vlastenectví" v praxi vypadalo takto: "Ty bys chtěl vidět Alpy? A v Krkonoších už jsi byl? Aha, nebyl! Blehehehe ... Smějte se mu!" Vlast byla tak krásná, že jaksi nebylo potřeba jet někam do ciziny.)

Takhle měl tedy pro ony Ímejly a Čeplíny vypadat každý Čech. To v době, kdy se česká země probouzela z komunistické temnoty a bylo nejvíce potřeba, aby se mladí rychle vydali do světa, aby přinesli nutné vědomosti. Ona to nebyla žádná sranda. Lidská blbost už napáchala více neštěstí než lidské zlo. Mohl jsem tehdy jednomu odepsat, že když se černoch baví s Eskymákem, pak Čech musí být schopný přisednout a bavit se taky, aby věděl, co se na té Zeměkouli děje. A že ti dva se baví anglicky je snad jasné. Svět je jaký je a jeden Čech, který nikdy nevylezl z paneláku, ho nezmění. Ti mladí do světa chtěli a taky šli, takže tito na hlavu zapadlí vlastenci si na nich ve svém boji za udržení temnoty vylámali zuby. Dnes tito vlastenci-škůdci snad už vymřeli, nebo aspoň zalezli, protože museli poznat, že ti mladí si od nich škodit nenechají. Zkrachovali tak, jako generace mých rodičů, ona generace Vítězného února, budovatelů mezníku v dějinách lidstva, která nám zavřela hranice a zavedla cenzuru.

Snad nemusím zdůrazňovat, že u zmíněného Ímejla se jednalo o fanatického komunistu:
"Kdo nevolí KSČM je zmanipulován kapitalistickou propagandou." Takové věty jsem od něj četl.
Takže musí chápat, že jeho hlas nelze počítat. Jako by se mi bylo zase vynořilo dětství v 50. letech. "Jednou poznáš... jednou pochopíš... pak budeš vděčný." Když si někdo šlape po štěstí, musíme mu ho vnutit, volby zfalšovat je v zájmu pracujícího lidu. Pro komunistu můžou plynout staletí, ale jemu nepřibude na rozumu ani na charakteru.
Při tom se tato KSČM prohlašuje za demokratickou stranu. Jeden jejich funkcionář mi řekl, že zase chtějí zavést socialismus, to znamená plánované hospodářství, k čemuž je nezbytné znárodnění... Kdo takovou věc udělá, nemůže už nikdy připustit skutečné volby! Takže zase ty "volby", kde každý může svobodně volit komunisty. Tohle by měli mít všichni Češi dnes jasně před očima a s komunisty (jakýmikoli!) si nezahrávat. Když se Gottwald cpal k moci, také nic nevykládal o Jáchymovském koncentráku, zavřených hranicích, cenzuře tisku... Jak by to vypadalo dnes? Poslechněte si někdy soudružku Semelovou v libovolném projevu. Z každé její věty přímo řve stalinismus.

Od Bavorska jsem tady odbočil, to je dáno aktuální situací v ČR. Než se do něj vrátím, musím ještě to "vlastenectví" více uvést na pravou míru a tak ještě chvíli zůstaneme v Čechách.

Kdybych já měl říci, kdo byl, z mého hlediska, nejužitečnější a své vlasti nejprospěšnější český vlastenec, pak bych jmenoval - Bedřich Smetana*.
Jmenoval se ovšem Friedrich Smetana a vyrůstal v němčině. Česky se začal učit v dospělém věku, první český dopis napsal když mu bylo 32 let. Pro zmíněné vlastence-šílence to tedy byl "cizák", psal a mluvil "německou cizáčtinou" a musel by počítat se jejich nepřátelstvím. Být tenkrát u moci tito Ímejlové a Čeplínové, byli by ho bezpochyby vyštvali a Smetana by své obrovské dílo byl věnoval třeba vlasti německé. (Kteří by ho byli přijali s otevřenou náručí. Skutečný vlastenec totiž vítá prvořadého cizince a nabídne mu co jen může. Jedno odkud přichází, hlavně že bude pracovat pro nás!) Nejedná se tedy o nějaké neškodné cvoky, dejte jim tu moc a oni v nejkratším čase celou českou vlast zničí.

*(Někdo by třeba řekl T.G.Masaryk, osamostatnil ČSR. Zásluhy mu neberu, ale mnozí to vidí tak, že jsme s Vídní měli zůstat. Nakonec nevíme, jestli by život dále s Rakouskem nebyl výhodnější? Povšimněte si, že čeští vlastenci 19. století nadávali na vládu ve Vídni, (jako dnes nadávají na tu v Praze), ale hlasy po samostatných Čechách se neozývaly.)

Dalších příkladů by bylo do nekonečna. Magdalena Dobromila Rettigová, dodnes uznávaná patronka českých žen, na tom byla podobně. Česky se naučila až v dospělosti.
Odemě už zmíněný Josef Dobrovský byl snad nejvýznamnější osoba národního obrození, česky mluvil perfektně, psal ovšem rovněž pouze německy...
Ale i slavný Pislner Urquell přinesl do Čech 1842 německý sládek Josef Groll. Becherovku znáte, Jan (vlastním jménem Johann) Becher... atd...
Ona představa, že hranice se zavřou a my Češi si sami všechno vymyslíme a vybudujeme není vlastenectví ale debilita.
Dokonce i české národní písně jsou spíše mezinárodní.
Já jsem muzikant a přicházím k vám z české země...
Znáte? Německy:
Ich bin ein Musiker und komme aus dem Schwabenlande...
Nikdo neví, kdo ty písně složil.

Problém cizinců ovšem nepodceňujme. Skuteční cizinci (kteří jimi zůstanou i v dalších generacích!) mají být něco jako je koření. Bez něj by jídlo nemělo tu chuť, ale musí to být jen takový přídavek. Musí tedy zůstat jen v malém počtu. Navíc mají být přínosem a ne zátěží. Nemůžeme brát ty, kteří se sem přišli za naše peníze množit a ještě nám vnucovat jejich víru. A právě tady nám dnešní doba přinesla sotva řešitelnou katastrofu. Politikové EU zřejmě nemíní pochopit, že asylové zákony nelze uplatňovat při stěhování národů. Co napáchala šílená Merkel v roce 2015 přináší škody, které už možná vůbec nepůjdou odstranit. O členství v EU musím napsat až příště, rozhodně bych Čechům neradil vystupovat, ale proti invazi islámu a vnucování cizinců z Asie a Afriky je potřeba se plnou silou postavit. Ono nám tady totiž nejde o náboženství, ale o holý život.

A nyní nazpět do Bavorska.
Jak to dopadlo? Bavorští vlastenci prohráli, zvítězili ti, co chtěli Německo spojit. (Což ovšem byli vlastenci neméně.) Roku 1871 se Bavorsko stalo součástí Německé Říše.

Bylo to tak dobře, nebo špatně? K tomu příště...