Povídání o Bavorsku a jeho králi 4/?

30. března 2018 v 21:35 | gregor moldavit

Je tohle budoucnost Evropy?

Vlastenectví?!

Dnes přišla "radostná" zpráva - porodnost v Německu stoupla. V tomto beznadějně přelidněném světě cosi úžasně pozitivního. Rozum jak komunisti! Zároveň bylo ovšem řečeno, že plná čtvrtina jsou děti muslimských imigrantů. Když tady nějakou zašátkovanou potkám, pak podle počtu dětí lze určit, kdy přišla. V našem městě většinou zatím 2 až 3 děti. Samozřejmě je vidět, že už je zase těhotná. Žít v Německu z množení, to je pozemský ráj a těmto lidem to perfektně vyšlo. Jejich holky budou chodit zahalené od věku 8 let a vdávat se ve 14i. Ve školách už jsou první útoky muslimských dětí na děti německé, ty nevěřící psy a vyhrožování vraždou. Jak to tady asi bude vypadat už za pouhých 10 let? Německé děti se stanou cizinci ve vlastní zemi. Vláda žvaní o penězích na integraci (řádově stovky milionů, všude ti slepí šílenci chtějí něco řešit penězi, těmi penězi, co nemají pro vlastní chudé) a nebere v úvahu, že tito lidé se integrovat nepřišli, to budou požadovat od nás.
Situace v Německu je neradostná. Šílenou Merkelovou se nepodařilo svrhnout, takže nějaká změna není ani na obzoru. Právě vypukla hádka, jestli islám patří k Německu (její tvrzení), nebo jestli Evropa není tradičně spíše křesťanská. Bavorský premiér Seehofer předal svoji funkci mladému nástupci jménem Söder. Ten chce vzít problémy imigrantů (a ty jsou značné, ať se to Merkel snaží zamést pod koberec) tvrdě do ruky. Tak uvidíme. Ono už je ale pozdě. Jednou tady jsou a pilně se množí. Poslat někoho nazpět do jeho země třeba za to, že odmítá vzít jakoukoli práci, to by bylo proti zákonům EU.
Senilní Seehofer se ironií dějin stal ministrem vnitra. Hůře než ten před ním (de Maizière) to určitě dělat nemůže, ale tady měl přijít někdo jiný. Sice prohlašuje, že bude kriminální migranty vracet do jejich zemí, ale čert mu to věř. Nedokázal chránit Bavorsko proti Merkel když seděl v Mnichově, teď se stal jejím podřízeným. Navíc je tu úplně nesmyslná situace. Kriminální Afgánec jednoduše zahodí pas a celý soudní aparát státu Německo je v koncích. Vrátit ho tedy nelze, musíme ho tu živit do smrti. Nepouštět lidi bez pasu do vlastní země? Stačí říci zaklínadlo "asyl" a hranice se zázračně otevře.

***
Evropa 1867

Vraťme se do Bavorska času Ludvíka II. Bavorsko se zmítá v politickém zmatku. Předně se společně s Rakouskem, 1866, dostalo do války proti Prusku, kde bylo na hlavu poraženo. To stojí hromadu peněz. Dále je tu závislost na Prusku a železný kancléř Bismarck ho chce připojit k Německu. Tehdy vzniká strana bavorská vlastenecká, která se plnou silou staví za svého krále a samostatnost Bavorska. Jsou ale jiní, kteří připojení k Německu nevidí tak špatně. Navíc tomu dosti finančně zbědovanému Bavorsku za to Bismarck nabízí pěkný balík peněz. Prodat samostatnost za peníze? A proč ne? Za tu samostatnost si nic nekoupíte! Prodat svobodu za peníze? Jakou svobodu? "Samostatnost" určitého teritoria a "svoboda"* jeho občanů, bývají často pleteny dohromady, ale jsou to dvě zcela rozdílné věci. Samostatnost sama lidem ještě žádnou svobodu nedává, to může fungovat taky přesně obráceně. A co je to tedy to vlastenectví? To stojí za úvahu, ono se to táhne dodnes a celkem všude. Uvedu názorný příklad:

*(Kdysi za mlada na lodi ze Smyrny do Benátek jsem se o tom bavil s jedním Turkem, který toho dost věděl. (Mnoho Turků mluví plynule německy.) Ten vyprávěl i o končinách, kde jsou lidé skutečně chudí. Namítl jsem, že občané Turecka ale mají svobodu. Odpověděl: "Svoboda, když není co jíst, je celkem k ničemu.")


Nuže vlastenectví: Jak v Čechách všeobecně známo, všichni Pražáci jsou blbci! Moraváci ovšem vědí, že úplně všichni Češi jsou blbci. (Jakkoli půl Moravy žije v Praze, ovšem s vysvětlením, "Nejsem blbej Pražák, já tady jenom pracuji.") Oni sami jsou cosi hodnotnějšího, byli před Čechy, budou i po nich. (Palacký to řekl o Rakousku, tím ovšem netvrdil, že neandrtálec byl Čech jak poleno.) Jižní Moraváci ale vědí, že severní Moraváci jsou blbci taky, zatímco ti na severu vidí blbce v opačném geografickém směru. Pak to jde ještě dále. Když člověk ty Moraváky tak poslouchá, dozví se, že Blatná* je druhý New York, zatímco Květná je prdel světa, kde tíhla drbe tíhlu! Mnohokrát jsem slyšel požadavek Moraváků, osamostatnit se od ČR (od těch utlačovatelů Čechů) a konečně znovu vybudovat Velkou Moravu (od Jadranu až po Balt)! Když dáte prostor jejich fantasii, oni by k té Moravě za čas připojili třeba i Mongolsko. Na druhé straně by se při tom oddělování mohla rozpadnout dále na severní a jižní a ty dále na jednotlivé státní útvary velikosti vesnice.

*(Jména jsou smyšlená, jakákoli podoba s obci skutečnými by byla čistě úmyslná.)

No a to celé se nazývá vlastenectví. Nebo snad ne? A co když někdo s vlastenci nesouhlasí a chce dělat něco zcela jiného?* Pak je co?

*(Už jsem tady jednou píchnul do vosího hnízda a napsal, že Češi si po roce 1918 klidně mohli ponechat češtinu, ale jako úřední řeč (+Slováci, Ukrajinci. slovenští Maďaři) němčinu. Každý Čech by jednoduše ovládal obě řeči a domluvil se perfektně od Baltu k Alpám a od Rýna po Užgorod a dále tak nějak "slovansky" až po Čukotku. "Kolik řečí mluvíš, tolikrát jsi člověkem." To má více do sebe, než by člověk mluvící jen jednou řečí tušil. Kdyby někdo německy na úřadu neuměl, řekne to česky a úředník to německy zanese. Nehledejme tedy problémy. Je myslitelná i jiná řeč, ale němčina tady jednoduše v roce 1918 byla. Bohužel tady bude ještě řeč o "vlastenectví", které mířilo obráceným směrem.)


Zkusme se na takové vlastenectví podívat na dalším příkladu dnešní doby.
Katalánsko bojuje za samostatnost, tedy separaci od státu Španělsko. Je bohatší než ostatní španělské země a Katalánci se i cítí být jaksi něco lepšího. (Což si o sobě ovšem myslí více národů, možná všechny. Nejspíše si to o sobě myslí mravenci taky.) Vlastenci, něco pod 50%, tedy chtějí samostatný stát Katalánsko. Ti ostatní by raději ve Španělsku zůstali. Jsou to tedy zrádci vlasti, nebo jak je nazvat? Jenže ti druzí přišli na takový nápad, že když se Katalánsko odtrhne od Španělska, neboť nechce být pod Madridem, pak oni každý svoji region odtrhnou zase od Katalánska, neboť nechtějí být pod Barcelonou. Když vlastenectví, pak totální. Katalánsko tedy bude samostatné, až na to, že nebude vůbec! (Nic tak nového. Když se Angličané rozhodli vystoupit z EU, tak Skotové se zase rozhodli vystoupit z GB a coby samostatný stát do EU vstoupit. Dnes už Angličani chápou, že to byla blbost, což více Čechům nevadí aby neusilovali o czexit. To ještě později rozeberu, abych před tím varoval.)

Na vlastencích je to strašné, že jsou jako byli komunisti. Uznávají toliko vlastní názor, jakkoli třeba nedopečený, kdo něco vidí jinak, je vlastizrádce. Tím si nárokují i právo podniknou proti němu cokoli a necítí žádnou povinnost držet se nějakých zákonů. Je přeci budoucnost rehabilituje. Češi tady mají takový podivný případ z vysoce vlasteneckého 19. století. Když byl nalezen rukopis Zelenohorský, tak vlastenci jásali. Objevily se ale i první pochyby. Skutečný vlastenec a vědec Josef Dobrovský si ho přečetl a prohlásil za padělek na první pohled. Dokonce i správně odhadl, kdo za tím stojí. Český národ se na něj vrhnul, jako roj vos. Od nějakého Němce (což Dobrovský byl) si nenechají hanět vyspělé české písemnictví. Koho zajímalo, jak je to skutečně?

Tady bychom asi byli u prvního bodu nějakého předpisu pro ty, kteří se coby vlastenci angažují: Přísné hledání pravdy! (= to, co skutečně je!) V tom je ovšem značná potíž. On ten český národ je sice zvyklý pravdu ctít a milovat, ale už méně si pravdu přiznat.

Jelikož se jedná o téma v rozbouřené české zemi právě dost aktuální, věnujme tomu ještě další kapitolu. Dnes končím výrokem K.H.Borovského:

"Kéž by se nám to vlastenčení ráčilo vraziti z huby do rukou."

pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 30. března 2018 v 23:25 | Reagovat

Havlíčkovo "kéž by se nám to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčilo", platí pořád.
Už F. Palacký předložil "vlastencům" návrh na zřízení Podunajské federace, jenže nikdo není doma prorokem. Návrh se neujal, ale nastaly tahanice o fundamentální články zeměpisného češství, samozřejmě zmařené i na přání  císařského dvora ( byl by to nekončící zápas o každou vesnici či samotu ).
Téma podunajské federace zvedl naposledy Masaryk, ale vojenská kamarila ( do r. 1917) mařila vše a nový císař Karel I. se s věcí seznamoval pomalu. Zatím Masaryk odsouzený k smrti, což mu ani císař neprominul, už nastoupil cestu "sebeurčení", ovlivněním Wilsona, Anglie a Francie. Je to sto let a můžeme bilancovat, naštěstí dnes v EU.

2 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 1. dubna 2018 v 18:17 | Reagovat

Potěšilo mě zjištění ČSÚ, že Čechy mají stejný počet obyvatel, jako na konci války. Méně radostné je to, že úspěch byl docílen díky migrantům.

3 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 13. dubna 2018 v 11:39 | Reagovat

Časy se mění. Překvapila mě informace, že region Prahy je bohatší než Bavorsko. Po tom stále postkomunisté volali a už to mají.

4 gregormoldavit gregormoldavit | 13. dubna 2018 v 12:30 | Reagovat

[3]: JP
Čísla neznám, ale považuji za nesmysl srovnávat jednu průmyslovou část jedné země, s celým spolkovým, převážně zemědělským, bundesstátem. V každém případě platí Bavorsko coby jedna z nejbohatších spolkových zemí, která na ostatní taky těžce doplácí. (To co doplatí Merkel obratem pošle někam do ciziny, s vysvětlením, že se přeci musíme o naše bohatství rozdělit. Němečtí chudí pro tu svazačku neexistují. Ona vše vidí správně třídně.)

Snad se někdy dostanu k dopsání dalšího dílu. Je jaro a tím nekonečně práce na zahradě.

5 Jroslav Pokorný Jroslav Pokorný | E-mail | 16. dubna 2018 v 13:20 | Reagovat

Samozřejmě je nesmysl srovnávat 1 město s jinou zemí. Ale už ten moment, že dochází ke srovnání jen jediného města se zemí, která byla vždy snem Čechoslováků má svůj význam. Dává najevo, že útlum provedený komunisty v naši zemi je za námi. Stejně jako nelze srovnávat průmyslové regiony Číny s jejím zaostalým venkovem. V každém případě je to však ukazatel, že zaostávání pominulo. Tak jako z Číny se bude stávat postupně světová velmoc, tak i z Česka poroste Evropská zem suverénní a samostatná, jako byla za 1. republiky.

6 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 17. dubna 2018 v 11:22 | Reagovat

Kdo by to v roce 1990 řekl? Region Prahy je bohatší než Bavorsko. Na jižní Moravě, explicitně v Brně jsou vyšší platy než v Praze. Česká ekonomika se přehřívá. Lidé si vybírají firmy kam půjdou. Benefity u IT firem v Brně: Pracuje se z domova, občas je možno zajít do firmy a zaplavat si v bazénu, nebo zacvičit v tělocvičně, platy jsou v rozmezí 80-130 tis. Kč. Jak je možné, že dnes ještě někdo volá po komunismu?

7 nar.soc. nar.soc. | 18. dubna 2018 v 12:29 | Reagovat

[6]:

Bydlím 20km jižně od Brna. Znám dost lidí, kteří jezdí v rachotině do Brna za 20000.- čistá ruka. Jest-li volají po komunismu jsem se jich raději neptal.

8 matka matka | 18. dubna 2018 v 13:50 | Reagovat

Když se dívám na ten první snímek s podtextem "Je tohle budoucnost Evropy?"
přemýšlím, jak se v těch místech daří hmyzu.
Totiž dnes jsem šla z města, je krásně teplo, vítr nefouká, kvetou sedmikrásky, plicníky, modřence, tulipány, narcisky, řada stromů... ale nevidím hmyz, ani motýly,.... A tak přemýšlím, když nebudou opylovači a jiný užitečný hmyz, byť jen jako strava pro ptactvo, jak dlouho bude žít lidstvo? Kdyby alespoň napršelo, aby hmyz měl šanci se vůbec narodit a dospět,... Postřiky, nebo i antikoncepce obsažená ve vodě, zřejmě ovlivňují schopnost hmyzu (i lidí) množit se,... vidím to spolu se suchem, plasty,... jako velmi rychlý, či již dost pokročilý, začátek konce.

9 nar.soc. nar.soc. | 18. dubna 2018 v 15:44 | Reagovat

[8]:

Hrabu se v převzaté zanedbané zahradě. Je pravda, že včely jsem na té spoustě květů neviděl, zato vlezlé mouchy ( v této době nezvyklé) otravují pořád.
Městské lidstvo nemá potřebu přemýšlet o těchto věcech, je třeba vytloukat bary, honit partnery na sex, povzbuzovat se drogováním, měnit auta, hadry, boty. Budovat extrabydlení, bazény, sauny, solária. A to hlavní shánět mergle jakkoli a stále víc. Nějaké sucho, varovné změny v přírodě nikoho neuhranou. Bez postřiků ( jsou stále dokonalejší a sofistikovanější stejně jako léčiva) to v tržním prostředí ani jinak nejde.
Podle Klause se vlastně nic špatného ani neděje a on to musí vědět, alespoň to třicet let tvrdí a lidi to sdělení žerou.

10 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 18. dubna 2018 v 17:27 | Reagovat

K těm platům v Brně. Psal jsem o lidech v IT firmách. Můj synovec tam dělá a informace mám od něj. I když mě dojal svou profesionální slepotou, při radě, abych si při koupi dalšího počítače nebral takový s Win 10, ale vytvořil si vlastní operační systém. Já, který jsem rád, že rozeznám enter od esc.

11 matka matka | 18. dubna 2018 v 20:47 | Reagovat

[9]: Dnes jsem byla odpoledne s vnuky venku, i v parku. No, možná už ptáčci sedí na hnízdech, viděli jsme jen kosa a sýkorku (nebo to byl konipas?). No a na dvoře jsem se podívala, kolem thují nějaký ten hmyz přece jen poletoval.
Lidé se diví, že v lese jsou po těžbě zbylé větve a další drobné "čaprčí" shrnuty bokem a ponechány svému osudu. Ale kde jinde by se vytvořilo prostředí lesa vhodné i pro různé brouky,... Les není park a potřebuje své. Ale těžit s rozvahou se tuším hned až tak někdo nenaučil. Protože jakmile v lese pokácíte tzv mateční strom, poškodíte či velmi oslabíte velkou část lesa, kterou měl tento strom na starosti (včetně předávání výživy kořeny širokému okolí,...)
A to žijeme v zkultivované krajině. Jak toto budou obnovovat např. v té Syrii, Lybii a dalších NATEM, či Amerikou zničených zemích, netuším.

Městské lidstvo tuším zatím ani až tak nepostřehlo, že je zde daleko horší prostředí i pro pěstování obvyklých zemědělských plodin, než před několika málo lety. Nezajímá je to, hlavně moci se koupat, opalovat,... ale to není jediná potřebná kvalita pro život.
A bohužel i mnozí venkovští lidé nechápou, že ten smrad z hnoje, který jim u bazénu tak vadí, je důležitý (tedy ten hnůj) aby se vůbec vyvinula řada hmyzu, následně sloužila za potravu ptákům,... zvláštní "milovníci zvířat", kteří pro své pohodlí ničí nadměrnými postřiky, řevem, nesnášenlivostí,... vše okolo, i nervy sousedům.
Postřiky a tržní hospodářství - "chápu". Jenže kdo to má jíst?
Stejně tak onen soused - věčně stříká proti něčemu. A on si snad myslí, že smrad z těch postřiků je zdravější, než smrad z hnoje? A to, co vypěstuje,  mu stejně popadá (padlí na jabloních, či co). Pokud zbytek stíhají s rodinou sníst, nechť se nediví, že dva členové rodiny mají rakovinu. Ale ani to ho nepřimělo se nad sebou zamyslet.
Jó, taťka Klaus - nadělal víc škody, než užitku.

12 matka matka | 18. dubna 2018 v 20:50 | Reagovat

[10]:Dcerka pracuje v Brně, IT není, plat má takový, že nemá šanci dostat úvěr na pořízení bytu a už vůbec ne domu (tedy v Brně). Uvidíme, až (jestli) dokončí studium, jestli bude hledat jinou práci,... Ale o Ajťácích se říká, že jsou to zvláštní lidé :-)

13 nar.soc. nar.soc. | 19. dubna 2018 v 11:39 | Reagovat

[11]:

Hnůj páchne jen proto, že se rozklad hmoty děje aerobně ( na vzduchu). Tvoří se zejména čpavek a sirovodík. Pokud by se hnůj ukládal do vzduchotěsné prostory ( nádoba nebo stan ) nastane anaerobní rozklad = převládne metanové kvašení. Hmota v teplotně příznivém prostředí rychle změní stav. Vzniklé plyny jsou spalitelné, zbylá hmota už nepáchne a také "nepálí" pěstěné rostliny v roli přísunu org. hmoty do půdy. Toto by mělo být podporováno místo "dešťovky". Velkoproducenti hnoje by měli dostat dotaci a ze zákona hnůj zpracovávat v bioplynce. Jenže zase o tom rozhodují "měšťáci" a v tom je kámen úrazu. Jedno jsou nějaké mergle, ale vícekrát jsou producenti vedle.

14 gregormoldavit gregormoldavit | 19. dubna 2018 v 13:45 | Reagovat

[13]: nar.soc.
Mám 3 vlastní komposty, které pro mě spíše voní. Musí se ale dělat správně, aby v tom nebyla hniloba. Černá půda rozhodně nesmrdí!
Na jaře naplním 2 sudy kopřivami a zaliju vodou. Už za týden to začne (pro ostatní) smrdět. Mě to taky spíše voní. No a pak do léta přidávám malé množství do vody coby vynikající hnojivo. Taky to odpuzuje parazity. Jinak žádné chemikálie a nic podobného. Dokonce i hrozny mám sladké a nemoci nemají. Nepoužívám žádný postřik ani jinou formu chemikálií. Možná by to tak nějak šlo i ve velkém?

15 nar.soc. nar.soc. | 19. dubna 2018 v 15:57 | Reagovat

[14]:

Dobrý návod (pod vodou probíhá anaerobní rozklad a voda jímá většinu plynů). Důležité je, aby byly sudy buď dřevěné, umělohmotné nebo plechové s odolným vnitřním nátěrem ( zinek i železo chemické pochody narušuje nebo i znemožňuje).
Už dříve jste oznámil, že jste ve vyšší nadmořské poloze a chcete zkusit pěstování révy. Ve vyšší poloze, kde nebyla réva vůbec nejsou zatím ani patogeny (pokud se nezavlečou se sazenicemi). Jak dlouho tento stav vydrží je otázka vlivu, složení půdy, polohy, srážek, směru větru a někdy i hostů. Člověk se chce někdy předvézt odborníkům ( varovali, že nad 500m se révě nedaří) a ti mohou přenést patogeny třebas obuví, kterou si ze zvyku obouvají do své vinice. Jakmile se vyskytne peronospora nebo oidium na listech ( ty nemocné opadnou a výtrusy zůstávají v půdě pro nové napadení) pak to bez postřiků moc nejde.
Přeji Vám jen radost z práce a dobré výsledky.

16 matka matka | 19. dubna 2018 v 21:55 | Reagovat

[13]: Ano, hnojiště máme sice v betonovém hnojišti, ale nezakryté, tedy na vzduchu. A cítit bývá když se přidává materiál od prasat, králíků, něco málo i od slepic. Ale podle mne to není nijak tragické. Daleko horší je pach postřiků, které soused používá  na stromy (nejen) a bohužel jdou s větrem i k nám.
My stříkáme co nejméně, když se příliš zadaří mandelince, obilí tuším jeden postřik, stříkáme již bohužel i česnek a cibuli. Dá se použít i výluh nebo zákvas z kopřiv, Ale to bychom se sousedy nevydrželi. Kde to jde, použiji v případě nutnosti (puklice) biool, snad je to mírnější vůči životnímu prostředí.
Jo a co milují rajčata? Na drobnější kousky natrhám listí z pampelišky, případně i s květy, dám do vody. Nechám 1-1,5 hodiny vyluhovat, scedím a vodou postříkám rajčata. Celkem jim to svědčí.

Jo, jenže tu neprší, poslední přeprška dala cca 1 mm, den před tím 2 mm. To už je dávno vyfoukané a i sluníčkem odpařené.
A studny? Manželova matka má klasickou studnu z betonových skruží 13 m hlubokou, bývalo tam 7 m vody, nyní 2 m. O studánkách v okolí, které zanikly, nemluvě.
A jak vodu ovlivňují chemikálie, antikoncepční prostředky, antibiotika,... a následně plodnost hmyzu, ryb a dalších rostlin, živočichů a tedy díky potravnímu řetězci i člověka - to jsme tu už někde určitě probírali.

17 matka matka | 20. dubna 2018 v 12:53 | Reagovat

Nejsem odborník a tak se dnes chystám v 18 hod. do Střediska volného času na přednášku "Změny klimatu a jejich nebezpečné důsledky." Třeba se od přednášejícího odborníka dozvím něco nového, jestli lze nějak pomoci. Ale myslím, že jedinec na to, co přichází, nebo už zde je, nestačí.

18 gregormoldavit gregormoldavit | 20. dubna 2018 v 18:45 | Reagovat

[17]: matka
Žena dnes dostala ze zahrady první okurku a to byl konce března ještě mráz. Teplota v tomto kraji určitě stoupá. Na révu jsem letos zvědavý, přikoupil jsem keříčky. O tom už jsem kdysi napsal dost. Např: http://gregormoldavit.blog.cz/1005/bily-den-4-panna-z-morterace-1
(Fotky mi DALKY vymazaly.)
Vzpomínám na ten ledovec, když jsem k němu přišel před čtvrt stoletím. V roce 2009 jsem tam byl naposledy, to už byl hodně malý a dnes už tam asi není vůbec.
Jenže jinde to může fungovat obráceně. Když oteplením zastavíme Golfský proud, pak Norsko zaledníme.

19 matka matka | 20. dubna 2018 v 21:03 | Reagovat

[18]: gregormoldavit - okurky u nás dáváme ven do země až na sv. Jiří, to je 24.4. A výnosnost? No, je to u nás zamořené plísní, takže bez postřiku  nic moc. Letos je zkusím dát na pole, kde ještě nebyly, tak uvidím, co z toho bude.
Nějaké sazeničky mám ve skleníku, ale celkem nespěchám, totéž u paprik, rajčat,... Pařeniště nemáme. Možná by to bylo vhodnější, než skleník. Část roku kryji spotřebu i z domácích  zavařenin, zmražených surovin. V tyto dny je již ve skleníku hodně teplo, tak uvidím, jak se to bude dále vyvíjet. Dávala jsem tam i ačokču, letos ji dám asi ven, ta takové teplo nepotřebuje.
Brambory máme už v zemi na poli. Ale neprší, tak uvidíme. Loni, i když jsme část brambor u domu zalévali, tak celkový výnos byl cca 1 ku 2, přitom dobrá úroda by byla 1 ku 8-12.
Nemáme tady na kopci vlastní studnu, a rybníček je hodně níž, tak odtud vláha u nás nahoře není. Je to tu prostě zoraný kopec (jakási polostep na skále  to dříve byla.)

z článku ad. "...Dnes přišla "radostná" zpráva - porodnost v Německu stoupla...."
- na dnešní přednášce o klimatu konstatoval pan přednášející, že omezením v rodině o 1 dítě by se ušetřilo hodně vyprodukovaných škodlivin. A že se musíme omezit i ve spotřebě, abychom mohli dopřát lepší životní úroveň (tedy spotřebu) lidem v rozvojových zemích.
Vyrazilo mi to dech. Až budou mít 1-3 děti, jako máme my v Evropě, a ne mnohonásobně více, pak si budou moci dopřát lepší životní úroveň i bez pomoci z vnějšku.
- ledovce - ano jejich úbytek je obrovský, a to jak pevninských, tak i v Antarktidě, či jak se to jmenuje. Viděli jsme grafy úbytků, i snímek jednoho ledovce kontinentálního, jak ustoupil a o kolik se snížil, a že tam, kde byla dříve jeho část, je z něj za cca 40 let jezero, v okolí vyrostly rostliny, či snad to byly i keře, stromky,...
Golfský proud - nevím za jakou dobu ten graf byl, ale úbytek či zeslábnutí bylo o 15 %. A pokud by ještě více zeslábl, nebo přestal fungovat úplně, dopady by byly opravdu značné.
A také oteplování oceánu - než by ta masa vod vychládla, trvalo by to podstatně déle, než doba, za jakou se nám podařilo oceán ohřát.
No, grafů a dalších poznatků bylo plno. I co se týká vlivu CO 2, metanu, aerosolů, spalování fosilních paliv,....
No a grafy, kolik by se ušetřilo, kdyby si lidé odřekli ono 1 dítě, auto, 1 cestu do Ameriky,....
Jenže my jako malá zemička můžeme sice sázet stromy, šetřit, ale ty velké země se na nic takového ohlížet nebudou. Tuším že Amerika nepodepsala jakési omezující kvóty,... Ale i oni ponesou důsledky, hurikány , tajfuny a podobné jevy, výkyvy počasí budou do budoucna daleko silnější. A lidé budou trpět. I kdyby se okamžitě začala sjednávat náprava, dobíhat, tedy horšit se, to vše bude velmi dlouho.

20 gregormoldavit gregormoldavit | 21. dubna 2018 v 11:06 | Reagovat

[19]: matka
O tom jsem podrobně napsal. Přelidnění povede nejen k zamoření přírody, ale i ke s tím spojeným válkám o kus půdy pod nohama.
Situace v dnešní Sýrii může u nás nastat už za 20 let. K tomu silně přispěla šílená Merkel, která si sem ty lidi pozvala, aby se tu za naše peníze hezky přemnožili a ve válce pak na našem území pokračovali!

21 nar.soc. nar.soc. | 21. dubna 2018 v 13:38 | Reagovat

Golfský proud se považuje za "ustřední topení pro celé západoevropské pobřeží a krajiny přilehlé. Zda lze GP "zastavit" nevím, utváří se v karibském moři, jako zahřáté množství vody se přemisťuje v atlantickém oceánu. Asi se nadá očekávat ani rychlé a zřejmě ani rozsáhlé oteplení Atlantiku, které jediné by mohlo teplé proudění odklonit nebo GP rozptýlit dříve než dosáhne obvyklou zeměpisnou šířku.

Naše republika má v poměru k oteplování jinou potřebu.
Základem všeho života je voda.
ČR je "střecha", voda odtud odtéká pryč. Jediná větší řeka Dyje přivádí vodu do ČR a je využita Vranovskou, Znojemskou a Podpálavskými přehradami.
Podle mne je podstatné zadržet vodu v krajině. Především dešťovou ( je nejvhodnější) a hned po ní i "odpadní" z čističek. Nesmí se dovolit odtok do vodotečí, ale naopak je nutné ji směrovat na řízené zásaky v dřevných porostech na odpar a ochlazení třebas i pro místní mikroklima. Každý obyvatel spotřebuje stovky litrů vody denně ( výroba všeho možného k tomu rovněž patří) a kde se voda bere? Něco z řek, ale většinu ze studní a vodonosných vrtů. Je už nejvyšší čas dodávat přečištěnou vodu, prošlou přes kořeny dřevin zpět. Jestliže stály čističky dost peněz, udržení vody v krajině a její částečné ochlazení odparem, bude nepoměrně dražší. Dávno se s tím mělo začít. Dnes, kdy se přibatolil podnikatel a chce řídit stát jako firmu, už to mělo být ve Sněmovně. Na tom by se při řádném projektu shodla většina poslanců. Pokud je ovšem podnikatel podnikatelem a nikoli podnikavcem, jak se věc začíná vyjevovat.

22 matka matka | 21. dubna 2018 v 14:03 | Reagovat

[20]: Je to tak, bohužel.
Ale ty grafy, které nám ukazoval jsou stejně šílené, jako křivky přicházejících migrantů. Když se to sečte, bude to strašné.

23 matka matka | 21. dubna 2018 v 14:06 | Reagovat

[21]: Zkusím něco takového prosadit do volebního programu, ale jde o to, jestli mi s tím někdo pomůže, aby to vůbec prošlo a také o to, jak v obecních volbách uspějeme. Naše možnosti a obávám se, že i vůle zvolených zástupců, prosadit něco pořádného a nelhat lidem,  je mizerná. Velmi mizerná. Ale zkusit to musím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama