Ušanka a pejsek Barbucha

21. prosince 2017 v 20:55 | gregor moldavit

Chumelí se chumelí,
padaj vločky z nebe,
když nemám na kožuch ovce,
hudělám ho z tebe!

Zpíval myslím Š+G.

Blíží se Vánoce, tak necháme politiky a budeme si povídat něco pohádkového! Chtěl jsem o Bavorsku a jeho králi, k tomu ale až příště. Stala se totiž věc nemilá: Náš tibetský pejsek Barbucha rozerval mi ušanku. Nadranc!
"Víš co, Barbušo?" pravil jsem k němu, "já si teď udělám novou z tebe!"

Barbuškovi to bylo jedno. Žena k němu většinou mluví německy, já česky, ale on neumí ani jednu z těch řečí. Jistě rozumí pár slov, jenže na delší diskuzi to nedá. Nejlépe to vidím, když jsem třeba v Itálii a poslouchám, jak tam někdo psovi cosi obsáhle vysvětluje o nesmrtelnosti duše. Když to nerozumím já, jak by tomu měl rozumět pes? Kdyby mi rozuměl, pak by mu to bylo jedno taky. Dobře ví, že bych to neudělal. Majitel psa se považuje za "pána". Z hlediska Barbuši nejsem jeho pánem, ale sluhou a má celkem pravdu. Já ho musím krmit, hladit, vodit na procházky... Vždycky jsem si myslel, že pes přijde na zavolání. Tenhle ne. "Dojdi si pro mě, zvedni mě, dones mě domu!"

Však i Barbucha má své představy a myšlenky. V noci často sní o svém dávném původu a občas vyje jako vlk. Ve dne to nedokáže, v noci zcela přesně. Jak to znám ze sovětských kreslených filmů. Patrně se mu vynoří scény z doby, kdy jeho předkové žili ve smečce a museli tvrdě bojovat o přežití. Buď to má v genech, nebo je to jak říká žena, že si vzpomíná na své dřívější životy.

Barbucha je pejsek pohádkový. Buddha, ten vznešený, ten osvícený, měl právě takového. V případě nebezpečí se pejsek proměnil ve lva a Buddhu ochraňoval. Tahle rasa by se tedy česky nazývala "lví pes". (Je to šitsůnek.)

Na pohled je to pes dobrého vychování a neublížil by mouše. Jenže výrobek z pravé kožešiny u něj vzbuzuje divoké pudy. On se domnívá, že to obživne a vyžere mu jeho mističku. Jakoukoli pravou kožešinu okamžitě za zlostného vrčení napadne a začne ji škubat. Při tom si svého žrádýlka často ani nepovšimne. Je to pes beznadějně rozmazlený, prožraný a vybíravý.
Toho krmit, to by i číšník z nóbl hotelu vyletěl z kůže. Žena mi v obchodě ukáže nějakou šunku. "Ta vypadá pěkně, co říkáš?" Jsem nadšen, že ji taky jednou zajímá, na co já mám chuť a souhlasím. "No tak vezmeme 200 gramů, to si dá náš pejsek."
Doma mu kus nabídnu. Neochotně udělá pár kroků ke mně:
"Vokaž! Já si čuchnu. Eeee, tahle to bejt neměla, to tam nebyla nějaká lepší?"
"A tvrdý sýr, ementál, ten bys nechtěl? Ty ho přeci rád?"
"Hm, to by šlo, ale pravej to není, že jo? No dobrá tak dneska malej kousek, ale příště chci více uzrálý!"

Vždycky si při tom vzpomenu na své dětství v početné rodině v 50. letech. Šunka či tvrdý sýr byl absolutní luxus, měli je pouze občas a cena byla mastná. Každý dostal spíše jednohubku než porci a náš uvědomělý otec z toho ještě dělal přednost. Jinde děti dostanou co chtějí, pak si ničeho neváží, jsou rozežrané a kdyby přišla válka, pak by... Dle jeho představy jenom ten, kdo si nedá na krajíc více než jedno kolečko salámu, kdo si do vody nedává sirup... ten jednou přežije výbuch atomové bomby a pak bude rodičům za jejich výchovu vděčný. Jeden kamarád mi vykládal, že jeho otec mu taky moc nedopřává, neboť je prý potřeba trénovat na vyspělý komunismus, kdy nebude k žrádlu nic. Shodli jsme se, že tím oba myslí stejný stav, pouze to každý nazývá jinak.

Dnes ale žiju ve vyspělém kapitalismu a na dobu nouze netrénuji. Takže se dívám, jak žena snažně prosí Barbušku, jestli by nespapal kus šunčičky a nic neříkám. Když se podívám, co stojí psí konzervy, tak je ta šunka vlastně levnější. Jinak mi není jasné, co na nich znamená "chutné kousky s kuřetem". On je tam základ většinou velryba, jejíž maso lidem nechutná. To se vezme jedna velryba a jedno kuře, rozmixuje a smíchá a je z toho ona psí konzerva "s kuřetem".

Ona ušanka už byla stará a žena pravila hlasem biblického proroka, "já ti v Petrohradu říkala, že si máš koupit novou". (To už je taková holčenčí vlastnost, že vždy vše už říkala, ale já holt...) Ona to tam říkala, to je pravda. Už nevím, jak se to řekne rusky. Mimochodem, umíte německy? Jak se řekne "ušanka"? Přeloženo doslovně zase nazpět "Živago-čepice".

To bylo v Petrohradu, městu taky jak z pohádky. Ona si tam jednou všimla takového krámu s kožešinami, tam že se dnes vydáme, potřebuje kabát s límcem a pak ještě... No, co všecko ženská ještě potřebuje, to by byl dlouhý seznam, na rozdíl odemě, který nepotřebuje nic. Šli jsme podle Něvy a já myslel, že tam bude nějaký autobus. Nebyl! Už se mi podlamovaly nohy, když jsme došli na "Finnladskij vokzal". Tam přijel v dubnu 1917 Lenin po dlouhé cestě z Curychu, financované Německem. (O čemž se socialistický člověk neměl nikdy nic dozvědět.) No a nyní jsme zase v pohádkách.

Lenin mluví z obrněného vozu, na pohádkovém obrazu z roku 1930

Jistě jste viděli i ve filmu, jak tady Lenin mluví z obrněného vozu. Myslím, že měl taky ušanku. Tam pronáší ono slavné, "ať žije socialistická revoluce na celém světě". Dav užasle naslouchá a jásá. Je to ovšem pouze herec v pozdějším filmu*. Skutečnost byla, že v onom čase na nějakou revoluci nevěřil ani on sám a těch pár bolševiků, co ho přišlo uvítat, (mezi nimi Stalin) vrtí hlavou. Co to ten Lenin mele? Bolševici mají v tu dobu jiné starosti.

*(Přes celou řadu takových filmů je tomu tak, že filmový záběr skutečného Lenina z roku 1917 neexistuje!)

Právě tak pohádková je Aurora, jejíž výstřel započal jednu legendu, ale žádnou revoluci. VŘSR byl puč jedné strany a žádná revoluce, výstřel Aurory v 21:40 rudí námořníci nemohli slyšet, protože už v Zimním paláci dávno byli.
Lokomotiva 293

Na onom Finském nádraží konečně vidím i onu slavnou lokomotivu, kterou Lenin, dle našich čítanek, přestrojen za topiče, unikl carské policii. Tady nutno poopravit: Car v tu dobu už žádný nebyl, zatykač na něj vydal demokrat Kerenski, když měl důkazy, že Lenin je německý agent.

Takže v tomto pohádkovém městě je mnoho pomníků onoho slavného času před sto lety, o kterém jsme ve škole slyšeli tolik pohádek, o kterém jsme se ale nikdy neměli dozvědět pravdu.

Leč hned za rohem se nalézal onen obchod, kde ležely kožešiny až přecházely oči. Chápu lidi, kteří jsou proti pravým kožešinám, proti zabíjení zvířat. Já jsem uvažoval o tom chovat králíky. To jsem zavrhl, protože bych je dokázal krmit, ale ne zabíjet. Jenže jsou jiní, kteří pasou stáda sobů, yaků, koz, ovcí... kteří nemůžou žít jinak a kožešiny musejí prodat, když chtějí přežít. Obrovská Tajga skýtá obživu spíše lovcům, zemědělec by to měl těžké. V Petrohradu měli na sobě kožešiny prakticky všichni místní. Když letím na nějaký ostrov kdesi v oceánu, pak si můžu přečíst, že nemám kupovat lastury, protože ti místní tím plundrují moře. No dobrá, ale není to jejich moře a jejich obživa? Pak ale taky můžeme všem cizincům nařídit, že nemají od Čechů kupovat škodovky. Vždyť tam, kde stojí ta továrna, by se mohl rozprostírat les. Když od Čechů nikdo nebude kupovat průmyslové výrobky, můžou všichni šťastně v přírodě sbírat kořínky.

Kam moje žena vleze, tam se zadrbe. Mně bylo jasné, že se tam asi těžko domluvím německy, nebo anglicky. Co se týče mojí ruštiny, byl jsem na průmce známý pětkař, ale trochu jsem si ji před cestou zopakoval. No a prodavačky klehotaly až se hory zelenaly. Ta jedna vyprávěla, že má přítele v Německu a letí k němu. Kde že v Německu? Gámburk! Aha, v Hamburku. (Proč Rus nedokáže vyslovit H?) No a prý bere všechny kolegyně z obchodu sebou. Ujistil jsem ji, že německý přítel bude celý nadšený. Své město prodavačky nazývaly Leningrad, změnu prý neuznávají.

Žena si koupila prošívaný kabát a k němu límec z lišky. Frčela v něm, všichni se jí klaněli. (Když je člověk na několik fotek zaplatil.)

Na mě se ty Nataši sesypaly jak včely na med a co prezentovaly bylo skutečně nádherné. Když jsem viděl tu sobolinu, připadal jsem si jako Ilja Muromec, bohatýr stolnokyjevský, jasné slunéčko, atd... Peníze jsem měl, žena ukazovala na jednu překrásnou ušanku, ale já tentokrát musel sám přiznat, že (zase to komunistické "podle potřeb") ji nepotřebuji. Byla tak od mínus 10° dolu a to u nás na Rýnu není skoro nikdy. Takže já si nekoupil nic. Snad teď, až/když Petrohrad zase někdy navštívím.

Vánoce jsou už tady a v televizi běží údajně slavné vánoční filmy. Na některých je znát, že jsou z doby temna, kdy se nic jiného ani točit nesmělo. (Někomu to třeba ani nepřijde, ale já bych se na to celé dívat nevydržel. Může být, že film koupilo Švédsko a Německo, ale jsou to průměrné filmové výrobky.) Vzpomínám na mé dětství, kdy v kinech běžely sovětské kreslené filmy. To tedy byla skutečně nádhera. Nechápu, proč je dnes nějaký televizní kanál nemůže koupit? Vždyť ještě musí někde existovat. Dokonce mám jakési temné podezření, že s tím má co dělat církev svatá. Kdyby totiž tenhle sibiřský Děda Mráz zaplavil televizi, nezbyl by z Ježíška ani mastný flek. (Už někdo z vás viděl Ježíška, jak má na zádech pytel dárků? Těžko, vždyť je to novorozeně.)

Obrázek z internetu

To byly takové dvě holčičky a ty psaly vánoční dopísky. Jedna si přála plyšového zajíčka a druhá medvídka, který bude mít na nožičkách oříškovou čokoládu. Děda Mráz to všechno pročítal, nějak vyčaroval, až měl plný obrovský pytel. Naložil ho na saně, zapřáhl soby a vydal se na cestu ledovou pustinou. Jenže jak projížděl pod nějakým stromem, tak mu větev ten pytel roztrhla a z něj vypadly právě tyhle dvě hračky. Zajíček a medvídek zapřemýšleli, co budou dělat? Půjdou po stopách saní. Jenže medvídek měl tu čokoládu a jít nemohl. Zajíček ho zkoušel tlačit, ale ono to nešlo. Kdyby to prý aspoň byla mléčná, ty oříšky drhnout. Tu se objevila smečka hladových vlků. "Nežerte nás", volají ti dva, my nejsme k jídlu, jsme jenom hračky. Vlk ochutná kus ouška zajíčka. Brrr, to skutečně není k ničemu. Tu jim nabídne medvídek čokoládu na nožičkách. Jeden vlk ji urve a zblajzne. Fuj, ořechová, tu vlci neradi. Medvídek má teď ale volné nohy a může chodit. No a tak se zajíček a medvídek vydají zasněženou Tajgou po stopách saní, aby našli své dvě holčičky...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 22. prosince 2017 v 12:21 | Reagovat

Tak kdopak z odpůrců církve na těchto stránkách nemá v předsíni vánoční stromek, zabalené dárky od Ježíška a napečené cukroví? Nebo zapomenete na odpor k církvi a slavíte svátek narození Ježíše Nazaretského? Já slavím. Dárky mám zabalené stromek jdu zasadit do stojanu a pomodlíme se s vnoučaty za doprovodu koled hraných na piano. Tohle nesnášeli komunisté, kteří piano neměli a tak si nemohli koledy doprovodit hudbou. Tak kdopak z vás si je nepustí alespoň z rekordéru?

2 gregormoldavit gregormoldavit | 22. prosince 2017 v 12:28 | Reagovat

Vánoční stromeček není vynálezem církve svaté. Svědkové Jehovovi ho ani mít nesmí.

3 gregormoldavit gregormoldavit | 22. prosince 2017 v 18:03 | Reagovat

[1]: JP
Jen tak mezi námi, v době Ježíše ještě žádný Nazaret neexistoval. Ten byl založen  až o mnoho později. Jinak je ten Ježíšek novorozeně a balit dárky by nikdy nedokázal.

4 Romana Forchova Romana Forchova | 22. prosince 2017 v 20:48 | Reagovat

Díky za dárek od Ježíška... :)

5 gregormoldavit gregormoldavit | 22. prosince 2017 v 21:23 | Reagovat

[4]: Romana
Jestli nějaký Ježíšek existuje, pak já to určitě nejsem!

6 Jaroslav Pokoný Jaroslav Pokoný | E-mail | 23. prosince 2017 v 11:34 | Reagovat

Gregu, nechodil jsi na náboženství a proto nevíš, že Ježíš se v Nazaretu narodil. Proto se mu říká Nazaretský. Vánoční stromek byl vynalezen ve Francii a přes Německo se dostal až do Čech. Jinak je rozhodnuto, dárky nosí Ježíšek. To řeklo 92% dětí v průzkumu 300 vzorků. Na sto procent hlasovalo v Jihočeském kraji a nejmenší jistotu měli děti v nejchudších krajích Mosteckém a Ostravském. Jako by Ježíšek byl spojen s blahobytem. U nás chodí taky Ježíšek.

7 gregormoldavit gregormoldavit | 23. prosince 2017 v 11:51 | Reagovat

[6]: JP
Rovněž jsem nechodil na stranické školení KSČ a přesto vím, že v roce 2000 už budou všechny státy světa komunistické.
Byl jsem v Betlémě, Jeruzalemě, v Kumránu...Jenže mě spíše zajímá skutečná historie, než návody, čemu mám věřit.

8 nar.soc. nar.soc. | 23. prosince 2017 v 15:45 | Reagovat

Než byly obmyslně vynalezeny Vánoce,  byl znám už zimní slunovrat (20.12). Církev "svatá" katolická udělala silný tah, předhozením Vánoc s "božím narozením" potlačila Slunovrat. Strpí i nesmysl "dárek od narozeného Ježíška", přitom byl Ježíšek židovský kojenec ( církev pronásledovala Židy ještě před válkou), který mohl obdarovat leda smolkou z plínky, víc toho neměl.
Z toho je patrná komerce až za roh a nic věroučného.

9 nar.soc. nar.soc. | 23. prosince 2017 v 15:51 | Reagovat

[6]:

Na vystavených křížích je tabulka INRI.
Což znamená Ježíš Nazaretský Rex ( Král) Židovský. Co s tím má společného katolická ( pravověrná ) "svatá" církev?
A děti? Opakují co řekli rodiče a těm ta bajka přijde vhod ve všeobecném třeštění.

10 gregormoldavit gregormoldavit | 23. prosince 2017 v 17:49 | Reagovat

[8]: nar.soc. J.P.
Co se týče Krista, pak nikdo neví ani rok, natož to den, kdy se narodil a není ani jasné, jestli kdy skutečně existoval? Může jít o postavu čistě literární. Jeho zázraky, zmrtvýchvstání a nanebevzetí z něj tedy historickou osobu rozhodně nedělají. Přesto považuji za pravděpodobné, že Kristus žil, i když se to všechno odehrálo jinak. (Podobně jako s Leninem v našich čítankách a tím skutečným.) Onen Ježíšek a 3 králové, Sněhurka a Karkulka, pak jsou jednoduše pohádky. Když připustíme, že se Ježíšek tak skutečně narodil, pak je to 2 000 let a těžko čekat, že by dnes roznášel dárky. Takže je mi líto, ale Ježíšek nic nenaděluje, ač si to děti někde odhlasovaly. To už by mi ten Děda Mráz připadal pravděpodobnější.

Není ani pravda, že jsem nechodil na náboženské školení. Jednou, v dospělém věku, mě jeden pobožňák na takové vzal. Tam se zrovna ty Vánoce probíraly. Pak se mě ptal, co tomu říkám, zdali budu chodit? Jednoznačně jsem odpověděl, že se mnou něco takového nefunguje, tohle bylo moje první a poslední katolické školení v životě. Stokrát opakovaná lež se pro mě pravdou nestává!

11 matka matka | 24. prosince 2017 v 14:38 | Reagovat

Hezké vánoce přeji.
A na Auroru a lENINA SE JIŽ VYKAŠLETE. a ŽE NENÍ jEŽÍŠEK? nO CO UŽ

12 Míra Míra | 27. prosince 2017 v 17:03 | Reagovat

Je po vánocích, tak přeji šťastný Nový rok.
A že už nejsou komunisti?

13 Míra Míra | 27. prosince 2017 v 17:08 | Reagovat

No co už

14 matka matka | 28. prosince 2017 v 0:35 | Reagovat

...Stokrát opakovaná lež se pro mě pravdou nestává!...

Občas lžu. Třeba jen tak, že je to sranda. ?  
No co už...
Jo a Ježíšek již není. Dospěl. Nazvěme ho tedy jeho pravým jménem.

15 matka matka | 28. prosince 2017 v 0:36 | Reagovat

Že by se z něj stal komunista? Či dokonce sám Lenin?
Jo aha, Merkel.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama