Prezident Václav Havel - 43/?

31. července 2017 v 21:21 | gregor moldavit
42. díl: prezident-vaclav-havel-42

Václav Havel - 6
Neviditelná ruka trhu - 2


Posledně jsem nechal nedokončenou neviditelnou ruku trhu, pokračujme tedy. Kdo si chce zase zanadávat může číst dále. Takže jak to s ní funguje?

Už jsem to v jednom dílu napsal jinými slovy. Když jsem přišel na západ seznal jsem, že:
"Egoismus kapitalistů dal nejpočetnější třídě, té střední, mnohem větší blahobyt, než daly všechny pětiletky komunistů a následující růžové zítřky !!!"

Odhaduji, že prof. Klaus by mi to odsouhlasil, to je zhruba taky definice té neviditelné ruky trhu. (Jde vlastně o to podnikat ekonomicky, aby vznikaly zisky a nenalhávat si budovatelské úspěchy, které neexistují a - jak řekl Baťa - nepodporovat bankrotáře.) Jenže ona se ta ruka zase tak moc nestará o to, jestli je někdo milionář, nebo bezdomovec. Každému podle potřeb! Kdo nic nemá, ten určitě nic nepotřebuje. V tom si je ta ruka trhu za jedno s komunisty, já to zažil na obou stranách. (V+W: Kdo v hadrech na štěstí čeká, ten se nečeká.)
Pokud tedy někdo náhodou není profesor ekonomie, může to vyjádřit oním českým lidovým:
"Vono to nějak dopadne, když ne dobře, blbě určitě."

V každém případě nebyla pro Čechy v onom roce 1989 jiná cesta, než plánované hospodářství i s komunisty hodit na smetiště dějin a přejít na kapitalismus! Je veliká škoda, že se nedal udělat rezervát pro ty, kteří s tím nesouhlasili a chtěli v socialismu pod vládou komunistů zůstat. K nim se pak mohli připojit všichni ti, kteří se následně otočili a utíkali komunisty volit. Dnes nemuseli vykládat kolik tenkrát stálo pivo a stála voda, ale předložit, za kolik ji mají dnes. (A natočit z vodovodu jednu sklenici!) (Jak jsem v jednom dílu navrhnul, tito lidé si ještě dnes můžou založit komunu a vrátit se tak do socialismu. Leč zatím se k tomu nikdo nemá. Nadávat to ano, vyhrnout si rukávy, to ne.)

Trochu odbočím - Venezuela. Stát dříve docela bohatý, má ropu. Nežilo se tam špatně, než přišel jeden spasitel lidstva a přinesl mu socialismus. Jako první nařídil, že to a ono zboží nesmí stát více než od něj nařízenou cenu. On nenechá prostý lid od kapitalistů okrádat! (Vyřazení neviditelné ruky trhu.) Od této chvíle mizí tohle zboží ze supermarktů, nařízená cena je tam napsaná u prázdného regálu a zboží lze koupit toliko na černém trhu, za cenu vyšší než před tím.
Tento týden se tam, přes všechno varování, vydala jedna německá reportérka. Nejvyšší kriminalita na světě, inflace, obchody prázdné, po setmění nelze vyjít na ulici. Vládne třeba socialismus, spíše ovšem hlad a lid je ve válce s policií. Možná je tam voda levná, ale když ta žena v hotelu otočila kohoutkem, žádná voda z něj netekla.

Když jsme u té vody, nejdůležitější suroviny, tedy nikde netvrdím, že má co dělat s onou rukou trhu. Tady je mnoho faktorů! V Číně je kapitalismus a jak to s ní vypadá? Několik desítek milionů obyvatel žije bez přístupu k pitné vodě, tu si zamořili bezohlednou industrií a musejí být zásobováni cisternami. (Podobný počet Číňanu táhne svou zemí a pracují coby nádeníci za stravu a přespání na seně. Vše pod dohledem moudré komunistické strany, která staví obří letadlové lodě.)

No dobrá, v Číně se na nějaký ten milion pochcípaných tak nekouká, ale u nás bychom na tu neviditelnou ruku trhu měli trochu dohlédnout. Jednou se nám to jejich levné zboží může prodražit, až budou požadovat pomoc při strašných přírodních katastrofách. (Měli jste naše levné zboží, teď vezměte deset milionů našich imigrantů!) Nejde jenom o ně. Pokud je mi známo, byly to levné čínské boty, které vedly v 90. letech k zavření tradiční obuvnické továrny ve Zruči nad Sázavou. (Takový druhý Baťův Zlín.) Málo lidí ovšem ví, že žlutá rasa má nohu poněkud užší, než my běloši. Nosit jejich boty se našemu zdravotnictví může pěkně prodražit. Naše děti budou mít zničené nohy jako moje generace po oněch gumových keckách 50. let. Právě tak jsou pochybné různé levné potraviny. Jistě není do nekonečna možné dělat pětiletky na účet příštích generací, ale jsou jednoduše věci, kde ta neviditelná ruka trhu taky nepřinese zrovna to nejlepší. Některé šetření může být drahé. Už naše babičky říkaly, "Co ušetříš na jídel, to dáš doktorovi."

Bádejme dále. Když dva Karlové zpívali na Václavském náměstí hymnu, tak dav jásal a já taky. Leč v duchu jsem si říkal, "Dnes je k jásotu důvod, ale od zítřka už moc jásat nebudete. Musíte začít prakticky se vším od nuly a to bude po čertech těžké."

Mimochodem, když nadšení opadlo, napsal mi jeden z těch, co se otočili a chtěli nazpět.
"Emigraci v jejich bohatých zemích se to mluví."
Jistě, mě se to mluvilo, ale já tu neměl na růžích ustláno. Musel jsem vícekrát začínat znovu a dřít jak vůl. (Předně jsem musel na ten západ přijít, což on sice verbálně činil taky, leč jednou ročně odložil o rok a z paneláku nevylezl.) V roce 1989 tedy byli ti v Čechách v oné situaci, kdy mnoho z nich stálo před ničím a muselo začínat znova. (Rozdíl, emigrace šla do prázdna sama, usedlíci na to nebyli připraveni a pionýrský duch jim často chyběl.)
"A proč se nám to mluví?"
"Protože žijete v bohatých zaběhlých kapitalistických zemích, kde neměli 40 let komunisty!"
"Může být. A koho jsi posledně volil?"
"Komunisty."

Myslím, že to po převratu bylo v principu tak, jak jsem napsal o emigraci. Ti, co byli bohatí za komunistů doma, většinou bohatli na západě. Obyčejný socialistický nádeník na západě zase jen dřel za nízký plat. Obdobně tak ti, co za komunistů nahromadili moc a majetek, vše po sametové revoluci utěšeně množili a za čas si stavěli paláce za 30 milionů. Na chudého dělníka v kapitalismu žádný zázrak nečekal. Kdo nebyl aspoň vyučen, ten těžko hledal vůbec nějaké zaměstnání. Jsou lidé, kterým nebylo dopřáno a změna systému je nezachrání. Je to jako s tou nádobou, ve které je voda, olej a kamení. Když ji obrátíte dnem vzhůru, co v ní máte? Olej zase plave nahoře, pak je voda a kamení zase leží na dně. (Možná by si to měli uvědomit ti, kteří dnes hledají spásu v návratu komunistů. Co si myslí, že od nich dostanou?)

Prosinec 1989, Havel je na vrcholu slávy, potlesk neutuchá. Přijde ono:
"...budou vás strašit nezaměstnaností ... nevěřte jim..."
Můj potlesk utuchne. Jak může ten člověk něco takového slibovat? Je jasné, že politicky dokázal změnit režim, leč o tomhle má dětinské představy. Mnoho lidí musí přijít o práci a přeškolit se na něco jiného, třeba ale i zůstat nezaměstnaný. (Jakkoli jich má ČR neuvěřitelně málo! K dnešnímu dni 2,9%. Kdo práci chce, ten ji najde.)

V 80. letech, když se západ a východ dohodly na výměně informací, jsem se díval v televizi na seriál Prager Notizen. Všechno možné z Čech, točené německou televizí. Jedna dělnice pročišťovala zavity nových matek. Při tom vykládala, jaké má socialistické jistoty. Součástku hodila do bedýnky vzala novou, nasadila hřídel, točila kličkou... (Jak to dokázala se při tom za 8 hodin nezbláznit, je mi záhada.) V tu dobu jsem viděl v NSR v továrně BOSCH, jak takovou práci dělá automat. Součástky létaly, že nestačily oči, plná bedýnka sama někam odjela... Ten stroj neměl socialistické jistoty, mateřskou, dovolenou... pracoval tímto tempem 24 hodin denně a za tu dobu udělal nejméně tolik práce, jako ta dělnice za rok. Obsluha strojů měla řekněme trojnásobný plat jako český dělník, ale hodnota jejich práce byla mnohokrát větší. Možná stokrát. Tak mě napadlo, jestli komunisti mají stále ještě za cíl "dohonit a předhonit"? Jak? Tou kličkou v ruce té dělnice?

Skutečně si ten Havel představuje, že modernizace půjde bez propouštění? Je jasné, že neviditelná ruka trhu to nějak zařídí, ale pro mnoho lidí to bude pěkně nepříjemné. Zároveň teď bude lid požadovat západní platy a na to si hodně dlouho počkají. Na místě Havla bych byl řekl něco v tomto smyslu a nesliboval růžové zítřky!


Voliči KSČM se na to v tu dobu patrně dívají tak, že v továrnách stojí 50 let zastaralé stroje, čímž budou jednou zastaralé 80 let, hlavně od nás už nic nechtějte! Po nás potopa. Komunisti totiž nikdy nevysvětlili, jak by to chtěli řešit oni. Ta žena má točit tou kličkou dále a oni jí dají socialistické jistoty. Jenže v tu dobu už je socialistické zboží dávno na západě neprodejné. Když vyšel poslední model MB-105 (?), ten s tím motorem vzadu, testoval ho ADAC. Výsledek - 25 let zastaralé auto. Stálo v NSR polovinu toho, co nejlevnější západní auto, (Citroen 2CV, lidově zvaný Kachna), ale neprodalo se skoro nic. Občas si ho koupil nějaký sedlák pro jízdu ze statku na pole.
Coby kluk jsem viděl na továrně JAWA nápis: "Naše motorky do 124 zemí světa". Do kolika zemí se vyvážejí koncem 80. let? Já je viděl v Turecku a v Egyptě, v západní Evropě nikdy ani jednu.

Přejde pár dní, rok 1989 je u konce a nový prezident pronáší novoroční projev. (Zhruba po paměti):
"Můj předchůdce vám v tuto dobu vždy zdělil, kolik tun oceli se za ten rok vyrobilo a jak náš stát vzkvétá. Předpokládám, že jste mě nezvolili, abych vám zase jen lhal. Náš stát nevzkvétá..."

Tady už Havel nějak chápal, že nějaké růžové zítřky jen tak nepřijdou. Přiznávám, že mě v tu chvíli popadla zlomyslnost a já mu přál, aby se tam objevil Husák a zaútočil na něj, jako na mě vždy komunisty, když jsem jim vyčetl lhaní:
"Já že jsem někde lhal? Řekl jsem, že se vyrobilo x tun oceli a to byla čistá pravda."

V SSSR byla otevřena nová nemocnice, v NSR byla přepadena banka. "A teď mi ukažte, kde jsem lhal!" V téhle komunistické "pravdě" moje generace vyrůstala.

Moc rád bych si byl k nim přisedl a otázal se Husáka:
"A můžete mi to dát v penězích? Kolik stojí tuna oceli výrobně a jakou má cenu na světovém trhu?"
Pár let před tím jsem byl v Sársku a tam u vysokých pecí se dozvěděl, že:
"Na jednu tunu oceli doplácí stát 100 DM."
Evropa byla zaplavena levnou ocelí čínskou. A co naši horníci?
"Kdyby kumpl zůstal doma a bral jenom plat bez těžby uhlí, vyšlo by to stát levněji. Horník by to bral, ale tohle není možné praktikovat už z etických důvodů."
A uhlí se hromadilo na haldách.

Není tedy divu, že právě Ostravsko mělo po převratu ty největší problémy. (Možná má i dnes.) Ono se všechno mění. Za komunistů si tam lidi chodili vydělat.
"Pojděm na Ostravu, zarobim tri tisíce čistá ruka!"
Ale těžký průmysl už je v tu dobu často ztrátový. Peníze přináší spíše spotřební, elektronika, auta, kosmetika, farmacie... Jenže i tady plánované hospodářství totálně zaspalo.

Český národ začíná být dopálený. Tohle jsme na tom Václaváku nechtěli! Náhle je v módě nechat se slyšet:
"Co jste si vycinkali, to máte. Já klíčema necinkal."
Kdo za nás bojoval za naší svobodu, ten ať teď za nás udělá hopodářský zázrak. A nakonec se většina shodne:
"To všechno ten Havel."

Snad to příště ukončíme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Míra Míra | 1. srpna 2017 v 12:01 | Reagovat

"Kdo za nás bojoval za naší svobodu, ten ať teď za nás udělá hospodářský zázrak. A nakonec se většina shodne:
"To všechno ten Havel.""

Přesně tak! A šup do hypermarketu! A k moři, atd.

2 gregormoldavit gregormoldavit | 2. srpna 2017 v 9:27 | Reagovat

[1]: Míra
Když se člověk zeptá Němce, nebo Angličana, jak se vede, uslyší většinou, "dobře". Včera se moje žena zeptala jedné ženy v Čechách. Odpověď:
"Česky. Stojí to za hovno."
Při tom se jí zřejmě vůbec špatně nevede.

3 Míra Míra | 2. srpna 2017 v 17:00 | Reagovat

Obojí je zřejmě léty zažitý způsob konverzace odpovídající mentalitě příslušného národa. S kolegou jsme se rozhodli, že se budeme na lidi usmívat. Dopadli jsme jako že jsme:  blázni, jehovisti, provokatéři. Dlouho, předlouho bude trvat, než se i toto tady napraví

4 gregormoldavit gregormoldavit | 2. srpna 2017 v 17:32 | Reagovat

[3]: Míra
Se mnou to není jiné. Přiznávám, že když se na mě kdosi neznámý na ulici usmívá (což se ovšem většinou nestává) cosi mě varuje: "Pozor, to bude asi nějaký blázen".

5 matka matka | 3. srpna 2017 v 9:55 | Reagovat

...plánované hospodářství i s komunisty...

No že jo, no.
Práce, která není plánovaná a k užitku, je zbytečná. A navíc, když nyní nepřeje počasí, tak to nějak postrádá smysl. Člověk se může na hlavu stavět.
Zlatí komunisti - poručili větru, dešti a bylo to.

A vůbec: "..."To všechno ten Havel."...
...a sluníčkáři - dosť bolo slunka, pálí, pálí a neprší vůbec... a nálada je pak blbá a ještě blbější.... :-))))

6 matka matka | 3. srpna 2017 v 9:58 | Reagovat

:-))))
Jó, úsměv? Přejde, říkává manžel. A tak když mám potkat lidi, kteří se zásadně mračí, nechtějí pozdravit,.... tak otočím oblouček svých rtů správným směrem, tedy vzhůru, řeknu si sýr a usmívám se ze všech sil.
Ano, bývám za blázna. No co už. Potřebuji občas ukázat v úsměvu svý krásný křivý zoubky.

7 Míra Míra | 3. srpna 2017 v 15:44 | Reagovat

Prý když muž mluví, chce něco říct a když žena mluví, chce mluvit. A pokud to muž ženě vytkne, dostane se mu odpovědi: nerozumíš.
OK, ale pokud bychom se třeba v politice nebo i v řízení firem dostávali do takovýchto debat, je to na krach. Kupodivu, v práci to funguje jinak. Ženy dokáží naprosto racionálně jednat, umí zacházet i s nejmodernější technikou a přijdou domů a...
Nerozumím.

8 matka matka | 3. srpna 2017 v 19:01 | Reagovat

Krásná výmluva říci :"Nerozumím".

Nebo pokud potřebuji pomoci, dostává se mi krásné reakce: "Já to neumím", případně dalších "nádherných" hovadin, že zůstávám bez dechu a odcházím. Stejně si v konečný fázi poradím ani nemusím rozumět tomu, co potřebuji udělat.

9 matka matka | 3. srpna 2017 v 19:04 | Reagovat

Ovšem odezva ode mne bývá ještě více k neporozumění, např. ruším tykání a obnovuji vykání, v mým skutečným životě bývá ale daleko krutější. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

10 Míra Míra | 3. srpna 2017 v 21:24 | Reagovat

Jo, to všechno ten Havel. A co když Dáša?

11 matka matka | 4. srpna 2017 v 8:06 | Reagovat

Dáša určitě ne. Neboť kdo umí tak skvěle pískat na prsty, je určitě nevinen.
Já hvízdat neumím.

Ale jinak je fakt, že mnoha lidem je Dáša něco jako  pro srandu králíkům. Teda kdyby to nebylo vážné, že ano. Protože kameny v posteli mnozí neuznávají,....

12 matka matka | 4. srpna 2017 v 8:06 | Reagovat

Dáša určitě ne. Neboť kdo umí tak skvěle pískat na prsty, je určitě nevinen.
Já hvízdat neumím.

Ale jinak je fakt, že mnoha lidem je Dáša něco jako  pro srandu králíkům. Teda kdyby to nebylo vážné, že ano. Protože kameny v posteli mnozí neuznávají,....

13 nar.soc. nar.soc. | 11. srpna 2017 v 22:01 | Reagovat

Jak jsem už minule napsal na změnu společenského uspořádání neexistují noty! Státeček jako krtinec ( jsou na světě města s 10 až 30 miliony lidí ) a lidé se v něm hádají o psí štěk! Proč?
Převládají špatné lidské vlastnosti = jsou puštěné ze řetězu. Snad nejhorší je chamtivost a nezřízené sobectví zkřížené ještě násilnictvím. Tady jsou kořeny korupce, zbídačování a bezohlednosti. Vím, že je to laciné skuhrání, ale je to pravda a  bude to nutné řešit lépe než se dosud děje.

14 nar.soc. nar.soc. | 12. srpna 2017 v 10:57 | Reagovat

"Český národ začíná být dopálený".
Proč?
Národ zbavovaný opětovně svých vzdělaných elit ( vystěhovalectvím, terorizováním za I i II sv. války a nejvíce emigracemi za komunistů ) nemá morální ukotvení. Tzv. změna v r. 1989 uvolnila sevření i různému darebáctví, zlodějnám a chamtivosti. Výsledkem je korupce a zbídačování. Jde v mnoha případech o návrat do překonaných forem
dřívějšího kapitalismu. Jde zase o záměnu významu slov, mluví se o tržně sociálním modelu společnosti, kde se jeví sporné slovo tržní. Vlivnými není chápáno ve významu svobodný trh ( příležitostí ), ale jako pobídka otrhat bližního. Podle dávnějšího "miluj svého bližního a kde můžeš pumpni ho".

15 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 12. srpna 2017 v 14:48 | Reagovat

Typická česká vlastnost je pomlouvání druhých. Že Dáša umí pískat na prsty ví každý druhý, ale že její komediální projev byl mistrovský, lidé zapomínají. Gregu ty jsi šel do emigrace s plným vědomím, že tě tam nečeká spaní na růžích, ale když nikam nejdeš a osud tě hodí z čista jasna do volné ruky trhu, tak to koukáš jak vyoraný krtek. Byla spuštěna kuponová privatizace lidmi, kteří za komunismu mohli jezdit na západ, ale většina lidí nevěděla po 40 letech komunismu, co je to akcie a jak se s ní pracuje. Mnozí to neví dodnes. Pro orientaci bylo třeba dostatek přirozené inteligence a velkou dávku štěstí. Samotné nadání ti nestačilo. Vyrojilo se například velké množství pekáren na leasing, které vzápětí zkrachovaly, protože neměly odbyt. To nejhorší ale nastalo tím, že zavládla v Evropě morálka střední vrstvy to jest morálka "žít pro druhé" a Evropa je dobrovolně přecpána utečenci.

16 nar.soc. nar.soc. | 12. srpna 2017 v 17:04 | Reagovat

Koukám, že je i zde cenzura. Napsal jsem po čísle 12 dva příspěvky, vždy byla odpověď "autor zakázal příspěvky".
Najednou je zde č. 13. To je přinejmenším divné.

17 gregormoldavit gregormoldavit | 12. srpna 2017 v 19:52 | Reagovat

[15]: JP
Přesně to na blogu také píšu: Že emigrace šla do neznáma sama, (jakkoli třeba já i z donucení, když mě komunisti vyhodili z práce) zatímco domácím usedlíkům často pionýrský duch chyběl. Náhle, po roce 1989, přišlo to neznámo k nim, což se jim vůbec nelíbilo.
Tohle by si ale měli uvědomit všichni ti, co vykládají, jaké byly za komunistů jistoty. Kdyby to byla pravda, museli by je mít ještě dnes. Jistota byla pouze jedna, že celé plánované hospodářství pracuje s prodělkem a musí zkrachovat.
Přešla generace a už zase je tu vrstva těch, kteří čekají na nějakého mesiáše, třeba jménem "komunisti", co zavedou černobílý systém, ve kterém špatní jsou v kriminálu a dobří bezstarostně degenerují v socialistických jistotách.
Těm mladým tím rozsáhlým blogem chci říci (vím, ti co by to právě číst měli, to nikdy číst nebudou), že kdyby přišli komunisti, pak nevyřeší nic, zase jenom zkrachují. KSČM má v programu plánované hospodářství a socialismus. To znamená nejprve znárodnění. Ano, těm kapitalistickým lumpům vezmeme to, co si nakradli. Jakmile s tím začnou, je do půl roku produktivní pracující třída na západě a kapitalisti si tam vezmou svoje firmy i se zákazníky svých produktů. Komunisti pak můžou s invalidy, důchodci a těmi pár věřícími, (na kterých pámbíček často skutečně dost ušetřil), budovat růžové zítřky.

18 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 13. srpna 2017 v 17:51 | Reagovat

Gregu, demagogie je strašlivá zbraň a tu SSSR i naši komunisté mistrně používali. Dodnes čtu na Facebooku, kolik stál rohlík tenkrát a kolik dnes. Nikoho nenapadne, aby si přepočítal, kolik rohlíků si mohl za svůj plat koupit tenkrát a kolik dnes. I na tvém blogu ti matka napíše, že plánování je nutné. Dosud nepochopila co je to trh a kam vedou pevné ceny určené centrem. Na tom, (uváděných jistotách pracujících, zkrachoval vždy komunismus)Položil se v Rusku, v celé Východní Evropě na Kubě, padá na hubu ve Venezuele. Přišlo mi líto, když jsem si uvědomil mezi jakými omezenci já žiji. Na pořadu v telce o osvobození Plzně, bylo uvedeno, kolikrát byla pamětní deska amerických osvoboditelů sundána a nahrazena pomluvou o Koreji. Nebo jak jedna učitelka říkala žákům, že Plzeň osvobodili ruští vojáci v amerických uniformách. Nevím co je horší. Komunisté oslovovali chudou dělnickou třídu, dnes oslovují bohatí sluníčkáři bohatou střední třídu a inteligenci s prakticky stejnými cíly.

19 matka matka | 14. srpna 2017 v 22:13 | Reagovat

[18]:...plánováni...nepochopení, co je to trh...
No jasně. Když jsem jako účetní šla za ekonomem, jak to, že námi vyráběné výrobky jsou kalkulovány ze ztrátou ... díval se na mne, jako bych spadla z višně.
No a já, když jsem nic nemohla ovlivnit a nakonec z firmy odešla, sledovala jsem, jak jde velmi rychle z kopce dolů až nakonec zkrachovala. Díky blbosti při plánování. Plánovat se má tak, aby to k něčemu vedlo.
A ne tak, jak bylo plánováno, že poručíme dešti, větru,.... Dnes je vidět důsledek, jak je "plánování počasí" dodnes hloupě vedeno a ovlivňováno lidskou blbostí...

Ano, vůbec nechápu, co je to trh a plánování. Protože blbě zdůvodňovat např. zdražení másla (u nás z cca 45 na 52 Kč během jednoho měsíce) s tím, že lidé si na to musí zvykat, je blábol první třídy. Zvlášť, když člověk ví, že prodejci mléka nedostanou z tohoto zvýšení ceny ani halíř navíc. Rozdělí si to mlékárny a obchodníci.
Ale ano, vybijeme když tak v důsledku toho další kusy krav,...a jak říkal jeden expresident - vše dovezeme, jen tu kulturu si zachovejme.
Budeme se chechtat výborným komediálním hercům a herečkám - tedy srandě, ale na jemnější humor již dávno neslyšíme. Obrazně řečeno.

20 matka matka | 14. srpna 2017 v 22:26 | Reagovat

[15]:.....pekárny na leasing...
Tsss, kdysi jsem pracovala ve firmě, která vyráběla v licenci boxové pece pro pekárny.
Po převratu jsem zpracovala rekonstrukci jednoduchého účetnictví jednomu místnímu pekaři. Pekárna měla z předchozí doby skvělou pověst díky dobrému pekaři. Ale ten, kterému jsem opravovala jeho účetnictví i dańové přiznání (vydělal na té opravě pár tisíc) pekárnu také přivedl ke krachu, i když ze začátku se mu dařilo. Jenže nakupoval nekvalitní mouku a asi ani neplatil za lidi sociální a zdravotní, tak to dopadlo tak, jak muselo. Bez správného naplánovaní to ani jinak dopadnout nemohlo. Jenže raďte takovému člověku, že ano.

21 matka matka | 14. srpna 2017 v 22:49 | Reagovat

[18]:Jo a co se týká Venezuely - nebojte, ony to USA vyřeší k obrazu svýmu. Jedinýmu správnýmu, že ano.

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/446275-usa-nebudou-necinne-prihlizet-deni-ve-venezuele-hrozil-pence.html

22 gregormoldavit gregormoldavit | 15. srpna 2017 v 8:51 | Reagovat

[21]: matka
Trump se právě vyjádřil, že zásah USA ve Vietnamu, nebo Rusů v Afganistánu, považuje za chybu. Stojí to příslušnou velmoc nekonečné miliardy, životy vojáků, místní bojují proti a svět nadává. Co si Venezuela svým socialismem napáchala, si tedy bude muset vyžrat sama. Ať ji naopak pomůžou ti, co politiku USA odsuzují. Ať ukážou, kolik oni tam těm hladovým dají!

Válku s KLDR považuji za velmi reálnou a jsem bezvýhradně na straně USA. Kdyby tenhle svět za něco stál, tak už se dávno spojil a tenhle bestiální režim otroků, hladomorů a vyvražďovacích koncentráků ukončil.

23 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 15. srpna 2017 v 10:08 | Reagovat

Mamko, ty jsi větší komik, jak Burian. Venezuela si pomohla tak, že je před občanskou válko a aerolinky tam odmítají létat, protože se po pilotech střílí. To je parádní úspěch místních komunistů a pevných cen. Zboží není a kvete černý trh, jako u nás za protektorátu, nebo za komunistů.
Jinak děvenko, ty male na leasig pořízené pekárny, nekrachovaly kvůli mouce, ale proto, že trh byl jejich výrobky přesycen.

24 matka matka | 15. srpna 2017 v 10:56 | Reagovat

[22]:ale prosím Vás - kolikrát se svět již spojil k něčemu kloudnýmu? Každej totiž považuje za kloudný něco jinýho, hlavně vlastní nenažranost a zisk.

25 matka matka | 15. srpna 2017 v 11:10 | Reagovat

[23]:
- "Velmi ráda bývám považována za komika".
- černý trh? No ale hele, hlavně že je to trh a nenažranost je uspokojována. Jó, že je to bez dozoru legálních monopolů? Aha.
- Že se střílí? Ale prosím Vás, všude kde jsou tlaky, se střílí. Jen má holt někdo díky penězům možnost nakoupit si účinnější zbraně.
- Že se tam nelétá? No, aspoň se do světa neroznese svrab a neštovice.
- Přesycení trhu pekárenskými výrobky? No, to chápu. Ono pořídit a platit leasing bez správného naplánování je hloupost. Naplánování znamená i znalost trhu a mít jisté platící odběratele).
Ale u nás to nebyl ten případ, pekárnu dostal zpět v restituci potomek bývalých majitelů, který to přivedl vlastní blbostí cu grunt a tuším, že přišel i o svůj barák.
Další nejbližší pekárna byla cca 18  km daleko a její výrobky byly proti té naší původní pekárně mizerné. Lidé by raději kupovali zdejší pečivo. Ale kvalitu. A také pekař přece jen nesmí chlastat.

Později jsem dávala dohromady účetnictví v jiné firmě (cca 30 km daleko), která pořídila jakousi pečící linku na leasing. Když jsem tam byla, prosperovali, ale jak dlouho, netuším, protože to pečivo museli díky lince péci jen z příslušných směsí a výsledek nebyl dle mne poživatelný.
Podle jednání jednotlivých majitelů tuším, že se to roztříštilo, pokud jeden z nich nenašel sílu, aby to vedl a ostatní šlapali brázdu, aby to k něčemu vedlo.

26 Míra Míra | 16. srpna 2017 v 16:10 | Reagovat

Ač nerad, musím s matkou souhlasit s jejím názorem, že i za kapitalismu se musí plánovat, jinak se stane (musím se opakovat), že neviditelná ruka trhu potom fackuje a fackuje. Průzkum trhu, reálné zhodnocení toho, na co mám finance a za kolik ( i v případě půjček) je základ. Důležitější, než umět vyrobit samotný produkt, je schopnost jeho prodeje za cenu, která pokryje nejen výrobní náklady, že? O tom už i u nás je dávno k dostání spousta příruček, jenže je dodnes skoro nikdo nečte, natož aby se naučil spočítat alespoň základní ekonomické aspekty. Bohužel existují i další...

27 Míra Míra | 16. srpna 2017 v 16:13 | Reagovat

[25]:
Dozor nad "nenažraností trhu"??? Zkuste to popsat. Jednak tu samotnou nenažranost a pak způsob toho dozoru.
Nemusíte, jen snad diskutuji v rámci tématu článku.

28 gregormoldavit gregormoldavit | 16. srpna 2017 v 20:11 | Reagovat

[27]: Míra
Pojem "nenažranost trhu" nejspíše existoval za komunistů. Sotva se něco dalo do obchodu, nenažraní občané to skoupili a na všechny se ani nedostalo. Dnes jsou bezohlední kapitalisté ochotni dodat jakékoli množství, jen ať prostý lid pukne!
Jeden občan z NDR zdrhnul do NSR a šel si koupit šunku. Říkal u nich je na příděl, max. 10 dkg. No a řekl řezníkovi 30 dkg. Čekal, že dostane facku, leč řezník to hodil na váhu a řekl omluvně:
"Dal jsem 39 dkg, můžu to tak nechat?"

29 matka matka | 16. srpna 2017 v 21:12 | Reagovat

[27]: Omlouvám se, napsala jsem: "...hlavně že je to trh a nenažranost je uspokojována...."
To bylo nepřesné, patřilo napsat : "...nenažranost některých (prodávajících) jednotlivců je...."

[28]: Dnes jsem byla po nějakém tom dni opět v obchodě. A vida, čerstvé máslo, které nebylo za 40,- ani 45,- kč k dostání, je nyní za 52,- Kč v regálu v plných krabicích.

Pokud mi v obchodě s potravinami naváží o pár deka něčeho víc, většinou to vezmu s tím, že se aspoň vnuci pomějí. Ale sorry, za 9 dkg navíc, bych si  nevážila vážícího.  Holt, kšeft je kšeft. Ale pokud jdu kupovat, počítám s tím a svůj Kč limit na potraviny nepřekračuji až tak často. A pokud to lze, raději konzumujeme to, co si vypěstujeme a odchováme doma. Letos to bude kvůli suchu asi slabé, zalévání nic neřeší. Ale pro nás, i případnou pomoc dětem, bude stačit.

30 matka matka | 16. srpna 2017 v 21:16 | Reagovat

[28]: A přece jen ještě k :".... jsou bezohlední kapitalisté ochotni dodat jakékoli množství, jen ať prostý lid pukne! ...."

Ač nerada, musím souhlasit. a sice - dcerka po výpovědi odchází z práce a oni bezohlední kapitalisté místo ní přijmou hned 2 pracovní síly.
Skvělé, že ano.
Ale říkám si něco o hlouposti majitelů oné firmy.
No nic.

31 matka matka | 17. srpna 2017 v 21:58 | Reagovat

[22]: ad. "...Ať ukážou, kolik oni tam těm hladovým dají!..."
Nic nedávat. Pozvat do Evropy. To je správné a konečné řešení ...

Ironie.

32 Míra Míra | 18. srpna 2017 v 18:32 | Reagovat

[31]:
Pozvete nebo kolik dáte vy?

33 matka matka | 18. srpna 2017 v 21:57 | Reagovat

[32]: Kdo pozve či dá mě? Leda kudlu do zad.
Pokud něco darovat, tak hlavně kondomy.
Pokud něco darovat, tak osivo, prostředky na zřízení vrtů na vodu, desinfekci vody, koupi krávy,...

Přednost dávám sběru víček z petflašek, případně finanční injekci pro někoho zde v republice (ve výši mého cca 1,3 měs. důchodu).
A jestli ještě něco někdy daruji?
Ne. Stát dává za mne, a to beze mne.
Takže se soustředím na své děti a vnuky.

34 matka matka | 18. srpna 2017 v 22:01 | Reagovat

Vlastně - máme zde v městečku dva brášky, vozíčkáře, kteří potřebují přispět na placenou  experimentální léčbu kmenovými buňkami, aby získali jakous takous naději, že budou žít poněkud déle, nebo se nemoc dokonce  zastaví.
Tak pouvažuju.
Případně bych si mohla nechat ostřihat vlasy a prodat je ve veřejné dražbě a výtěžek jim darovat. Ale to je už z oblasti tak trochu srandy, že ano.

35 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 26. srpna 2017 v 17:27 | Reagovat

Mamko, mám ro tebe další radostnou zprávu. Komunističtí poslanci Venezuely chodí do parlamentu, přestože už rok nedostali žádný plat. To je uvědomění! Být takhle uvědomělá dělnická třída za komunistů u nás, tak nemusely na vrátnicích viset cedule s burcujícím textem: "Včasným příchodem do práce zasadíš tvrdou ránu válečným štváčům z Wall Streetu". Jinak k té pekárně, když ti komunisté vrátí pekárnu se zrezivělými stroji, tak na nich bez nových investic sotva co upečeš. Mouka sem mouka tam. Pokud jsem já někoho propustil z firmy tak to pro jeho neschopnost a přijal nové pracovníky, kteří byli kvalifikovanější.

36 matka matka | 26. srpna 2017 v 18:24 | Reagovat

[35]:Může být, jenže tento u nás byl jiný případ, prochlastal nakonec vše, co se dalo. A taky nesmí zapomenout dát do těsta sůl, protože pečivo se pak nedá jíst.
Ale nevím, v jakém stavu tam byly stroje, tuším, že většina se dělala ručně. Je to již dávno.
No a pokud máte nějakou francouzkou linku, tak musíte péci z jejich směsí. A pokud chcete ušetřit na energii, je výsledný produkt k ničemu, nedopečený.
No a protože dnes je opravdu pekáren poněkud více, tak ten, co něco ošidí, se dlouho na trhu neudrží.
Cp se týká propouštění - každej holt propouští z jiných důvodů.

37 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 30. srpna 2017 v 10:27 | Reagovat

Děvče milované, já nejsem pekař, je si myslí, že pokud v malých pekárnách, které jsme leasovali, byla technologie za 10 mil.kčs, tak že tam musela být nějaká technologie i tehdy, když komunisté pekárny znárodňovali. No a pokud necháš stroje 40 let rezavět, tak není co restituovat, ale musíš koupit nové. Jinak nijak nezpochybňuji, že dobrý pekař je také velice nutný. Také musí být někdo, kdo každý týden stroje vyčistí. Má žena to dělala v pekárně mého syna dost dlouho.

38 matka matka | 30. srpna 2017 v 18:39 | Reagovat

[37]: Jak jsem psala, netuším, v jakém stavu byly stroje v té zdejší pekárně. Ale velmi pochybuji, že by nakoupil nové. Ani z účetnictví si to nepamatuji, že by tam měl odpisy.
Ale pekař, který tam dříve pekl, dokázal za každé situace divy a pečivo odsud bylo velmi dobré.
Ale onoho restituenta k takové kvalitě nepřiměl, tak raději co by vypomáhající důchodce, odešel.
Ano, údržba je bezpodmínečně nutná. Jak byla zajištěna dříve a později, také (co by pouhá účtařka) netuším. Nikdy jsem tam do provozu jako externí pracovnice nepřišla.

39 matka matka | 30. srpna 2017 v 18:44 | Reagovat

Jo a co se týká leasingu - ano, pokud není zajištěn v potřebné míře odbyt a hlavně včasná úhrada výrobků, vede to velmi rychle k finančnímu krachu firmy.
Tedy pokud má třeba ten pekař vůbec zpracovaný systém, který přináší alespoň trochu zisku, to znamená aby stíhal platit své závazky, i s určitou rezervou výpadku produkce a tržeb.....

40 matka matka | 30. srpna 2017 v 22:27 | Reagovat

A tak připouštím, že pekárny, co znám, jsou malinkatým vzorkem, ostatní pekárny na tom jsou zajisté jinak....

41 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 6. září 2017 v 18:29 | Reagovat

Mamko, založ si prosím tě sro na přišívání knoflíků, nebo šití povlečení. A potom se budeme moci bavit o riziku, které přináší podnikání, pokud si vezmeš úvěr, nebo leasing na šicí stroje.

42 matka matka | 6. září 2017 v 19:48 | Reagovat

[41]: Jaroslave Pokorný,
jakožto čerstvé starobní důchodkyni mi  tehdy s jásotem řekl jeden z představitelů naší obce cca: "Jé, vy se máte, teď budete dostávat důchod a ještě si můžete chodit přivydělávat do vinohradu."

Řeknu to slušně, nebo raději vulgárně - blbec.

Co se týká přišívání knoflíků, nebo šití povlečení - jako sorry, vzhledem k tomu, že jsem si šila kdysi dávno povlečení včetně knoflíků - je to v dnešní době blbost, pořizovat si sro na tuto činnost.

Doma mám 2 šicí stroje, ale na šití už nevidím pořádně ani s brejlema.
Ale občas přece jen ještě něco v ruce ušiju (spíš nastehuju) - např. teď povlečení pro nejmladšího vnuka. Ale bohužel, ruce mne bolí, tak to nejde tak, jak bych chtěla.

Ale třeba se časem v tom důchodě zregeneruju (vím, hloupost), zatím se mi to těch několik měsíců nedaří.

Jo a neštvěte mne, mám plno práce kolem baráku, na zahrádce, na poli,... a zakládat si sro - blbost. Ať se snaží mladí. A vietnamští obchodníci je levou zadní převálcují.

43 matka matka | 7. září 2017 v 8:56 | Reagovat

A vůbec, každej máme díky různým zkušenostem trochu jiné názory, .... takže žijeme podle svýho, jak se dá.

44 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 8. září 2017 v 18:23 | Reagovat

Mamko, OK, jen bych dodal, že mluvit by
měl každý o svých zkušenostech.

45 matka matka | 8. září 2017 v 23:22 | Reagovat

[44]: No, mohla bych psát romány o svých zkušenostech, co život dal a vzal.

46 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 15. září 2017 v 12:15 | Reagovat

Mamko, pozor na stařeckou senilitu. Lidé staršího věku se propadají do své minulosti a svého mládí. Nic proti tomu, ale musí to publikovat ve stejné věkové kategorii. A ty jsi přece mladice plná síly.

47 matka matka | 17. září 2017 v 10:53 | Reagovat

[46]: Mladice plná síly?
No, tož to jste mne rozesmál. :-))))))

No, jdu cvičit, ať si udržím hybnost svalů, šlach a snad i kloubů :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama