Prezident Václav Havel - 41/?

20. července 2017 v 21:12 | gregor moldavit

Václav Havel - 4
Ti, co zradili za nakyslý chléb,
aneb jak bylo všechno úplně jinak - 2/2

Když už jsem do toho vosího hnízda píchnul, tak to dokončím. Tenhle díl ale skutečně není pro vlastence, katolíky, komunisty a hlavně ty, kteří vědí, co se má říkat a co se nemá říkat.

Rheinfall Schaffhausen
Tady vtéká Rýn do Německa. Další fotky směrem na sever. Němci jsou známí tím, že jsou jako turisté po celém světě. Méně známo už je, že Německo samotné je taky silně turistická země a má rozhodně co nabídnout. Příroda, zámky, muzea ... Všude jsem sice byl a fotil sám, ale kde je těm diákům konec? Tyhle fotky, až na tu z muzea ve Špýru, jsou z internetu.
Porta Negra z římské doby v Trieru

Technické Muzeum Speyer

Zajímavým zdrojem informací o ČSSR pro nás emigranty byly Češky, které se do Německa legálně vdaly a mohly tam jezdit. Někdy více dohromady vlakem. Pohraničník vleze do kupé a zavelí, "Tak pasy, vy tuzexová děvčata".* Žena univerzitního profesora je nazvána už na hranicích kurvou, ale zkuste si někde stěžovat.
*(Pro ty mladé, kteří ten výraz neznají - tak byly nazývány holky, co chodily toliko za bony.)

Ty nám vyprávěly třeba o televizních seriálech, na které si národ zvyknul. Pro ně bezduché a celkem názorně jim to ilustrovalo onu zemi znormalizované společnosti. Leč pozor, když přijede nějaká babička z Čech na návštěvu, ta to vidí jinak. Přijde na to řeč a ona vyletí. "To nemůžete všechno české hanět, "Nemocnice na kraji města" je moc hezká, všichni se na ni díváme." (Vím i Německo to koupilo, ale ne pro všechny, jen pro určitou vrstvu.) Do televize se vejde všechno. Viděl jsem i nějaké, (právě teď opakované), seriály té doby. Je pro mě zajímavé, když se objeví kdosi z těch tenkrát oblíbených herců, Kopecký, Filipovský, Sovák, Kemr...Jenže - děj se odehrává v bezčasovém prostoru, v podivné sterilní zemi, kde není žádný hospodářský ani politický systém a lidé ho ani nepotřebují, neboť si počínají jako děti v mateřské školce.* Zřejmě to ani nemělo scénář, herci dělali a říkali, co je právě napadlo. Někomu praskne zahradní hadice, jinému upadnou dveře latríny, další plácne ženskou po zadku. Jiné starosti lidé v té zemi nemají. Pak jsou vodnické pohádky, nějaká žena za pultem... Jenom ne něco současného, co by mělo inteligentním lidem taky co říci. Současnost neexistuje, pouze bezduchá televizní huspenina k zabití večera. Tak vypadala 20 let česká kultura? Nebo co filmy "pane vy jste vdova" a pod? Nevím, jestli si ti herci uvědomovali, jak plýtvají svůj talent na točení debilit? Nesmí existovat nic na zamyšlení, už nepatrně lechtivé filmy, jako "Bílá paní", jsou zakázány. Až se náhle objevuje film "Bony a klid", který ukazuje svět úplně jiný. 1988. Ten jasně říká, že ten socialismus se růžovou zahradou nestal, že v té zemi jsou jiné problémy, než prasklá zahradní hadice. Také že v ČSSR se cosi děje, když ho cenzura nedokázala zastavit. Tmy vláda přestává mít umělce pod kontrolou a to znamená, že se blíží její konec.

*(Pro ty herce se na ně třeba teď podívám, ale musím přiznat, že jen kousek, celé bych to nevydržel. Nedejte se mýlit tím, že to přeci koupily i jiné země a lidi se tam na to dívají. Průměrný člověk těžko, možná děti. ČSSR měla v kinematografii světovou úroveň koncem 50. a v 60. letech. To jde s normalizací rázně ke konci. Forman, jeden z těch statisíců, co zradily za nakyslý chléb, točí filmy americké.)

Nazpět do 70. let. Z Čech dostávám dopisy neveselé, všichni z mé generace jenom nadávají. K tomu za pár let přijde, že bez druháku se nedá vyžít, každý ho prý má, nebo hledá. Hromadí se katastrofa zničené přírody, lesy chcípají, vzduch je zamořený. Co říkají politikové? Zkusím si v radiu naladit Prahu a domnívám se, že Jarda Štercl má nějakého následovníka. Jenže co na tom má být vtipného?
"... Víte, ti mladí to mají dnes lehčí než my, ale nebylo by správné jim to vyčítat. Oni to mají někdy stejně těžké, ano, oni to mají i těžší..." Bezduchý blábol jde půl hodiny, načež se dozvím, že předseda české vlády, člen ÚV... titulů celá řada kromě akademického, soudruh Korčák měl projev k výročí svazarmu. Kdykoli pustím rádio, pak se něco takového jenom opakuje. V televizi vystupuje soudružka Jiřina Švorcová a lidu vysvětlí, že bojujeme za mír a za socialismus. Pak přijde další komik, statečný kapitán Minařík. Češi nevědí, co je na tom pravdy, a když se někdo náhodou nejmenuje Josef Laufer, nebere ho vůbec vážně a rozhodně neobdivuje. Jak se dozvídám, zasadil tím podlé a zbytečné emigraci těžkou ránu. Jenže kde je nějaké spojení? Radio Svobodná Evropa jsem si zamlada v Čechách pustil asi 3x, když přišly zprávy ozvalo se vrčení, stanice byla rušena. Dle komunistů hlásalo samé lži, ale jak to mohl kdo vědět, když se to nedalo poslouchat? V emigraci jsem jeho existenci zapomněl, měl jsem německou televizi, měl jsem SPIEGEL. Vysílání bylo určeno pro východní Evropu. Různí další klauni pak v ulicích odříkávali své role, že hrdina Minařík nám ukázal, jak musíme být bdělí. I tohle je dle mé logiky obráceně. Byl to východní agent na západě, bdělí tedy měli být západní imperialisté.

Hagen von Tronje hází do Rýna zlato Nibelungů

Já se s tou temnotou té doby setkávám, když přijedou na návštěvu moji rodiče. Jímá mě zděšení.

"Třeba mi tu toho trabanta někdo vymění za mercedesa? Hahaha..." Říká akademicky vzdělaný člověk, jako žertem, ale už se vidí, jak se vrací mercedesem. Oni si tyhle hovadiny vykládají v trabantklubu a nakonec tomu začnou věřit*." Strašně ho urazím výrokem, "člověk tak blbej, že by udělal takovou výměnu, předně nemůže mercedesa vlastnit, leda žebráckou hůl."
"Trabant jezdí dobře, ty tomu nerozumíš..." přechází do útoku matka. Osoba, která nikdy za volantem neseděla, autům vůbec nerozumí, ale je starší než já, musí mě tedy poučit. Dále se od ní dozvídáme, že v zimě se má člověk teple oblékat a za celou dobu už nezmlkne. Stále znovu nám procítěně vysvětluje, "pamatujte si děti, voda je mokrá..." Cestování vzdělává, ale ona nemá čas se poučit, musí poučovat nás. Odjíždí právě tak nevědomá, jako přijela.

*(Otec čekal na trabanta 3 roky, nikdy v jiném osobním autě neseděl, no tak "trabant jezdí dobře". Kdosi mi tenkrát říkal, že v TUZEXu by ho dostal na den za 2000 DM. Jo, ale kdo má jenom koruny, tak si musí počkat. Mimochodem, trabant nesplňoval německé bezpečnostní předpisy a jeho přihlášení do provozu v Německu nebylo povoleno.)

Otec se vždy zajímal o stavební památky a historii. (Bohužel o to méně o přítomnost.) Tak tedy před odjezdem chodí po Praze a pokouší se koupit literaturu o Německu. Jistě, celé množství, ale pouze NDR. "Prosím, tady je celá Rujana." "No a ta západní část?" Ta neexistuje, o té si můžete přečíst v Rudém Právu jak tam byla přepadena banka, dělníci stávkují, zemědělci mají problémy s nízkými cenami, jeden bezdomovec leží v parku... Otec si může koupit průvodce po Argentině, ale něco jako Bavorsko, Porýní, Hamburk... to ještě nebylo pro Čechy objeveno.

Tohle jsem si uvědomil, když jsem do Německa přišel, že o něm vůbec nic nevím. Právě tak o Němcích. Na vojně byli ten osvědčený nepřítel, stále jsme bránili vlast proti imperialistům na druhé straně Šumavy. Pak přišel srpen 1968, agresoři se valí do Čech ze všech stran, jenom ne přes Šumavu. Přejde měsíc, lampasáci se otřepou, a už zase bráníme náš socialismus a manévrujeme na západní hranici. Tam číhají ti Němci, (kteří jsou v létě na Tenerifě a mají dost placení na chudého bratra NDR). Pro Čechy tedy musí Německo zůstat strašidelná neznámá země.

Lorelay

No ale uděláme pár výletů a oni jsou šokováni. Tahle krásná, bohatá země, to má být ono zlé škaredé Německo? Otec si nějak začíná uvědomovat, že jeho veškeré znalosti, pocházející ze sovětského filmu "Pád Berlína", nebyly asi příliš aktuální. Podle toho, co kdy o tom kapitalismu vykládali, si zřejmě představovali, že přejedou hranice do NSR a ocitnou se v kapitalismu roku 1930.

Jinak rodiče překypují skromností. Do restaurace? "Ále my tak bramboračku, tu my nejradši". Alpy je nezajímají, oni mají Krkonoše, trabant jim stačí, mercedesa by ani nechtěli. Řeknu jim, že to se česky nazývá, "z nouze ctnost". Mají snad na toho mercedesa?

Jak už jsem psal, celý svět v tu dobu s úžasem čte o únosu z Entebbe, oni o tom nemají tušení, jméno diktátora Idi Amin nikdy neslyšeli. Vůbec netuší, co se na téhle planetě děje. Ale oni to ve své skromnosti asi vědět nepotřebují, jim stačí Rudé Právo. Tihle lidé celé roky chtěli mluvit o politice a poučovat ostatní. ("Voni ty mladý si asi myslej, že na tom západě...")

Před tím jsme s vojínem Z dojeli po týdnech k Perskému zálivu, poté zase vylezli Matterhorn. Řeknu jim, ať se raději podívají na diáky. No dobrá, ale tohle je nerozum, něco takového není potřeba, za nás přeci už všechny cesty udělali Hanzelka a Zikmund. Co já mám co pohledávat v Asii, nebo v Alpách? Pro ně svět vždy končil v Krkonoších. ("Já nikdy moře neviděl a jsem přesto šťastný." Takže si jako mám vzít příklad.) Tihle lidé, kteří naletěli Gottwaldovi a chtěli přidělovat podle potřeb, se zase objevují v mém životě, aby mě znovu poučili o tom, co všechno já nepotřebuji.

To by snad byla zatím jenom sranda, jenže i ta brzo přejde. Jednu věc nelze přehlédnout, že tihle lidé mi tu svobodu vůbec nepřejí. Když děti dorostou, mají pečovat o staré rodiče a ne si někde cestovat. Takhle oni si to nenaplánovali. A tak dobrou výchovu mi dali.* Když jim ukazuji naše laboratoře na univerzitě, matku to v nejmenším nezajímá. "Jo, jo, ale..." Já se mám vrátit, to je všechno hezké, ale tam u nich bych zase ... jelikož matku nenapadá co bych tam u nich zase, zakončí frází - no doma je doma. To jako v té maringotce, kde jsem bydlel jako bagrista, nepřítel pracujícího lidu. Já mám jít ze svobodného světa do totality, z univerzity nazpět na bagr, místo cestování po světě do vězení. (Přivezli mi rozsudek, pozdrav z toho domova. V kriminálu 2. nápravní skupiny dostanu zase další nejlepší výchovu.) Jednou pochopím, jednou jim budu vděčný. Otec na to řekne zcela neuvěřitelnou větu, "Nikdo to s tebou nebude myslet lépe, než vlastní matka." To jako tahle osoba, která kdyby měla tu moc, nechá mě nazpět odvléci v železech. Myslí to semnou jenom dobře, jednou jí poděkuji. Může být, že matka by pro své děti dala život, tahle matka je ale přesný opak.

*(Jeden z nejstrašnějších omylů rodičů, že děti se dají vychovat, dodnes pořád opakovaný. Komunista bude mít malé komunistíky, katolík katolíky, atd... Vím o případu v Německu, kdy rodiče, oba svědkové Jehovy chtěli mít ze syna dokonce toho nejlepšího jehovistíka. Mysleli to s ním "dobře". Už jako dítě musel stát na rohu a nabízet Strážní věž. Když dorostl, omlátil jim jejich Jehovu o hlavu a dal je k soudu za ukradené dětství. )

No a když tihle lidé odjíždí, tak se zapřisáhnu, že kdyby se v mém životě ještě jednou objevil člověk, který by se mnou myslel něco dobře, tak ho okamžitě zabiju!

Lüneburger Heide
Helgoland

Ono tu nejde o tuhle jednu rodinu, od jiných Čechů v emigraci se dozvídám podobné zážitky. No a tak se v duchu ptám, co se stane, až/když jednou socialismus padne a bude potřeba postavit nový, svobodný systém. Kdo to má dělat? Tihle lidé, kteří za 1. republiky žili docela šťastně, kteří si ale dnes už nic než totalitu nedokážou ani představit a nic jiného nepotřebují? To je naprosto vyloučené! Ti budou jenom čekat na cokoli negativního, třeba nezaměstnané, aby mohli spokojeně poukázat, že "za komunistů tohle nebylo". (Co v tu dobu ještě netuším, že mnozí mojí generace se ochotně připojí. "Oni ti komunisti přece jenom..." Vždyť být svobodným člověkem je tak namáhavé.)

Jenže v tu dobu nevěřím, že by to bylo možné. Socialismus mi připadá věčný, od toho jsou tanky, vězení, StB... Právě v tu dobu vychází kniha, "Přežije Sovětský svaz rok 2000?" Kdosi tvrdí, že se to do konce století sesypat musí.

Do toho pak přichází Havel a začne velmi nešťastně, "Budou vás strašit nezaměstnaností... nevěřte jim."

O tom příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 20. července 2017 v 23:12 | Reagovat

Nevím jak, kdo prožil ten otřes začínající 18. listopadu 1989. Byl jsem na zabijačce a zrovna jsem míchal sádlo, když Svobodná evropa hlásila o protestním shromáždění v Praze na Národní třídě. Málem mi to sádlo shořelo. Ta zpráva o střetu "mlátiček" se studenstským pokojným průvodem mi připadala opravdu zvláštní a také byla. V pondělí už vyšly noviny s nadpisem své děti mlátit nenecháme ( Svobodné slovo ). Pracoval jsem na noční směně s buldozerem. V úterý nebo ve čtvrtek ( dnes už bez záruky data ) byla vyhlášena celostátní stávka. Jsem místo chrupkání skočil do staré Oktávky a jel se podívat do firmy co se tam děje. Většina osazenstva vzala kramle na náměstí Svobody v Brně na demonstraci. Ve firmě zůstali jen komouši a přizdisráči. Těsně před polední přestávkou byla vyhlášena podnikovým rozhlasem schůzka zaměstnanců k vysvětlení veřejného dění. Tam žvanili, ředitel ( člen OV KSČ ) předseda ZO KSČ, předseda ZO ROH a pověřenec pro vojenskou a civilní obranu ve firmě ( práskač StB. Když se vykecali, tak řekl ředitel chce snad někdo z přítomných něco říci. Zvedl jsem ruku a už věděli, že to nezvládli. Řekl jsem jen pár vět v tom smyslu, že zaměstnanci si musí teď dát pozor. Jsou za sebe odpovědni, nesmějí již po čtvrté komoušům nalítnout. Jednou to bylo v r. 1945, pak v r. 1948, následně v r. 1968 a to je třikrát a to je dost. Už je konec svévole, je potřebí obnovit svobodné odbory a nechat se sebou dál orat. Jaksi se to rozkřiklo a v dalším pondělí byla svolána schůze ROH, kam mne schválně pozvali ( nebyl jsem členem, ale živlem v buldozeru ). Z ničeho nic byla vyhlášena kooptační volba a najednou jsem byl předsedou. Funkci jsem přijal, a ujal se té nevděčné práce. Nikdy jsem nemyslel, že to může vzít takový obrat a že ten povznášející pocit zažiji.

V létě 1989 jsem byl na výměnné rekreaci v Maďarsku, kde nás bylo více rodin. Večer při víně se rozvázaly jazyky. Dostal jsem dotaz, nějak se to sype ( mluvil vedoucí podnikové informační soustavy ) co myslíte, bude nějaká závažná změna? Moje odpověď, byla ovlivněná vypitým vínem, jistě, nejpozději do konce roku. Jak jsem se později dozvěděl byl to on, kdo mne protlačil do pozdější funkce.

2 nar.soc. nar.soc. | 21. července 2017 v 11:08 | Reagovat

Vloudila se chyba. ...svobodné odbory a NEnechat se sebou dál orat.

3 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 22. července 2017 v 9:51 | Reagovat

Gregu neser mě. Píšeš o Češích jako by to byl samý komunista a konfident. Máš profesionální slepotu dítěte vychovaného komunistickou rodinou. Tací nebyli všichni. Sokolové i Skauti byli informováni a mysleli si své. Když se projevili byli umlčeni. Soused, sokol vyskočil na hasičském plese na stůl a začal zpívat: Červenobílý to se mě líbí.... Za tuto provokaci šel na 2 roky sedět. Moje máma stejně jako za nacistů poslouchala Londýn, tak za komunistů seděla u radia a poslouchala zprávy. Jinak je to smutné, ale za komunistů byla naše filmová tvorba na světové špičce. Nemyslím ty tupé filmy o budování, ale například dětská produkce byly známá po celém světě. I Německu děti věděli, kdo je to Rumburak. Uvědom si prosím, že tvůj nadhled nepůsobí dobře na ty, kteří v Československu museli vydržet komunistický teror a z jakýchkoli příčin nemohli opustit domov.

4 gregormoldavit gregormoldavit | 22. července 2017 v 11:55 | Reagovat

[3]: JP
Tenhle díl mohl nasrat více lidí, s čímž jsem celkem počítal.
Píšu ale o konkrétních osobách, nikde netvrdím, že tyhle vlastnosti měli všichni. Jenže oněch 20 let jednoduše vedlo k odtržení od zbylého světa, zaostalosti industrie, s kulturou ať si to každý rozmyslí sám, nahromadily se miliardové škody na přírodě a nahromadily se všeobecně problémy, třeba nízké mzdy, které nejsou vyřešeny dodnes.
Kdo se podívá na dnešní český internet, zjistí, že stovky lidí brečí po oné době, kdy všechno bylo tak jasné a přehledné, kdy pivo stálo korunu sedmdesát a o víc jim nešlo. Tisíce lidí nadává na Havla, jako na strašlivého zločince, který všechny dnešní problémy zavinil, jako by on byl někdy mohl vzít těch 41 let úpadku jednoduše nazpět. Proto musela být tahle doba zmíněna.
Za celý tenhle seriál rozhodně nečekám lásku lidu českého a jistě tam nevyhraji soutěž v oblíbenosti.

5 nar.soc. nar.soc. | 22. července 2017 v 15:10 | Reagovat

[4]:

Je takové přísloví, "řeč se mluví, voda teče".
Podle mne je potřebné opakovaně na tu dřívější zhovadilost upozorňovat. Tak jako se dnes dovídáme podrobnosti o  neskutečných zvěrstvech nacistického Německa, která nezaniknou s koncem jejich nositelů.
Tady jsme vjemově a charakterově jako většina o 30 až 50let zpožděni a komunistické lumpárny stále doznívají v mnoha modifikacích. Jsem rád, že je tento blog, kde si jeden člověk dá tu práci vyhledat nejen podněty, ale i fakta a snímky toho, co by někteří rádi "vygumovali" a na co "smířeně" ( snažíce se přežít ) zapomínáme. Lumpárny mají tuhý kořen a co se stalo jednou, může se kdykoli opakovat. Viz Zemanovo šaškování v Číně nebo s Putinovými poskoky.

6 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 22. července 2017 v 18:46 | Reagovat

Myslím, že jsi ě nepochopil plně. Z tvých příspěvků je cítit až živelná nenávist vůči komunistům i církvi. Chováš se jako komunisté, kteří na církvi nenašli nic suchého. Nechtěli nebo nemohli přiznat, že celá kultura v Evropě byla založena na církvi. V mnohých klášterech vyli kněží (agronomové), kteří věděli jak vysušit močály darované jim králem a zaměstnat na získané půdě nevolníky, kteří tak získali zdroj potravy v dávkách brambor nebo řepy. Rovněž komunisté nebyli schopni pochopit, že podnik musí být veden odborníky a ne komunisty bez vzdělání. Jsi velice vzdělaný i inteligentní člověk a tak mě mrzí, že podléháš svým životním zkušenostem.

7 matka matka | 22. července 2017 v 19:35 | Reagovat

[4]: Tady nejde o nasrání, ale o to, že mnozí chtěli zůstat a tady žít za každých okolností. Ani my nejsme viníci. A navíc jsme se museli obejít bez svých příbuzných, kteří odešli. Že jsme žili ve srabu? No a co? Byli jsme doma. Moje tetinka si v Rakousku žila nejspíš daleko lépe, jezdila po dovolených všude možně po světě, ale vidět její oči, když  odjížděla od nás, jak byla šťastná, když mohla přespad v domě, kde žila s rodiči a sourozenci,.... Tak smutné oči při odjezdu nemusím víckrát vidět.

[6]:ad. "...Rovněž komunisté nebyli schopni pochopit, že podnik musí být veden odborníky a ne komunisty bez vzdělání..."
* po škole jsem hledala místo, byly by mne přijali v jednom zemědělském podniku do kanclu. Jenže si mne vyžádal vedoucí jiného podniku (strojírny + učiliště), který do kanclu skutečně někoho potřeboval. Straník, vzdělání nic moc, ale měl tolik inteligence a odvahy, že si u nadřízených prosadil na místo ekonoma člověka, který dříve pracoval na finančním úřadu (a to tehdy byli nějací odborníci), posléze byl za "držkování" vyhozen a pracoval u zedníků. Po úraze hledal místo a tento vedoucí jej přijal.
Firma by na tom určitě vydělala, kdyby ekonom tehdy mohl něco ovlivnit. Když jsme plnili příliš nad plán, tak se jednoduše plán změnil a přerozdělil se na jiné provozovny, které neplnily.
A to neměl nikdo z nás šanci ovlivnit. Ale aspoň jsme měli vše řádně propočítané a pokud šlo lidem pomoci na mzdách, tak jsme to udělali (správně spočítané různé soutěže - Bassova metoda práce, Rudý karafiát, zlepšováky,...). A tehdy každý koruna navíc byla pro lidi dobrá. Teda naopak mistr výroby nechal jednu pracovnici pilkou řezat mýdlo napůl, že je moc velké a drahé, že lidem ta půlka stačí. Moula.

8 gregormoldavit gregormoldavit | 22. července 2017 v 19:55 | Reagovat

[6]: JP
V tomto článku o církvi nic není. Leda upozornění, že pro katolíky nebude vhodné čísti, že někdo ke svým rodičům necítí správnou úctu a nějak je předepsaně nectí. Podle mě i ti mají povinnost vidět ve svých dětech lidi a ne jen vlastní majetek.

Církev "svatou" (už tenhle výraz!) kritizuji, varuji před její mocí a to se nezmění. Církev chce vládnout a hromadit bohatství. Ta v ČR to názorně předvádí. Její přínos vědě je velmi sporný. Ještě pan Luther nazval Koperníka blbcem, který nezná bibli a neví, že Slunce obíhá kolem Země. Skutečné vědce církev upalovala, nebo aspoň umlčovala.

Napsal jsem třeba o klášteru Neustift v Südtyrol, nedaleko Brixenu, kde mniši vysušovali močály a věnovali se vědě. Jenže močály vysušovali jejich nevolníci a vědecké poznatky si kláštery nechávaly výhradně pro sebe. Nebyly určeny pro veřejnost. Vědci v klášterech mohli v jiném systému dosáhnout mnohem větších a hlavně prospěšnějších výsledků.

Jednou jsem tady napsal, že nebýt církve svaté, mohli být lidé na Měsíci o sto let dříve.

9 matka matka | 22. července 2017 v 20:05 | Reagovat

No jo no, církve.
Zajímalo by mne, jestli by požehnali i možnému drancování, těžbě lithia u nás....

http://www.ireporter.cz/2017/06/18/otevreny-dopis-obcana-lukase-predsedovi-vlady-sobotkovi-docka-se-odpovedi/

10 matka matka | 22. července 2017 v 20:05 | Reagovat

mám tam hrubky - shoda podmětu a přísudku...y/i

11 nar.soc. nar.soc. | 22. července 2017 v 20:25 | Reagovat

[9]:

Proč by nepožehnali?
Můj táta se v kostele v r. 1917 (desetiletý) modlil pod vedením faráře, "aby náš dobrotivý Hospodin ráčil požehnat zbrááním náášim".

O jakém drancování je řeč?
Lidé odjakživa těží suroviny ( stříbro v Kutné hoře, Jihlavě a Příbrami, zlato na Otavě v Jílovém a jinde. Kdyby znali dnešní metody, nezbylo by na dnešek už vůbec nic.
Jistě, zabejčilí soudruzi dnes skuhrají cosi o drancování, ale jaksi zapomněli, co organizovali v Jáchymově na příbramsku, v D. Rožínce. Nápodobně v uhelných dolech na kladensku a ostravsku, o radnicku a trutnovsku nemluvě.

12 gregormoldavit gregormoldavit | 22. července 2017 v 20:52 | Reagovat

[11]: nar.soc.
Měl jsem s těžbou nerostné bohatství občas co dělat. Vůbec nevím o co se jedná tady u toho lithia, ale my lidé ložiska nedrancujeme, spíš těžíme a užíváme. Něco jiného by třeba bylo, do čí kapsy jde výdělek?
Jednou jsem měl dokonce večerní přednášku pro radní u Rýna, jestli jejich obec má morální právo prodávat nánosy této řeky pro stavební industrii. Vždyť je to přírodní bohatství. Mohl jsem je pouze uklidnit, že on jim Rýn nanese zase další oblázky, ať si s tím nelámou hlavu. Na otázku, kdy to přestane, jsem jim řekl, že až zvětrají a přestanou existovat Alpy.

13 matka matka | 22. července 2017 v 21:03 | Reagovat

[11]:Tuším, že Vašeho otce ono modlení tak trochu přešlo, případně když poskytl nějakou službu farnosti, nebylo to darem, ale za úplatu, či protislužbu,...

Co se týká onoho drancování přírody těžbou třeba toho lithia - jistě, jde o užívání.
Ale jde hlavně o to, jakým způsobem by tato surovina byla těžena, jestli by na to nedoplatila okolní krajina a tedy lidé, kteří tam žijí.
Zajisté, z těžby by neviděli ani korunu, protože vlastník, který dostane těžební práva, zajisté nebude sídlit v některé z obcích, kterých se to dotkne, aby tam platil daně z příjmů, a další.... A tak daně poplynou jinam, snad to po sobě zrekultivují.
Že k tomu nebudou mít obce co říci, je naprosto jisté. I kdyby ano, pochybuji, že by na ně někdo dal a že by prosadili zákaz těžby.
Zabejčilí soudruzi....ale ano, mnozí se chovali jako ten dobytek.
Ale - bylo by na čase přestat se vymlouvat na minulost. Dnešní soudruzi jsou přece demokraté. A ti jsou daleko silnější.

14 matka matka | 22. července 2017 v 21:09 | Reagovat

No ale hele, třeba tak činí z nudy. Znala jsem nejednoho soudruha, který kolem r. 1968 položil partajkartu a pak po normalizaci přišli ke křížku s prosíkem, že byli pomýlení, že chtějí zpět do partaje. Že byli odmítnuti? No a co, čekali, čekali a po ro 1989 začali podnikat, třeba i ve velkém, ...jestli nadále nechali pilkou řezat mýdlo pro zaměstnance? Nejspíš jim žádné mýdlo nedávali vůbec.
Tsss a jiní? Holt otočili kabát a vlezli do jiné partaje. Sláva jim, demokratům.
Čest vyjímkám, kteří nevyšli ze zlodějny a převlékání kabátů.
Ale ono i dnes mnohdy stačí, býti tlučhubou.

15 nar.soc. nar.soc. | 23. července 2017 v 1:53 | Reagovat

Jak to zde můře vypadat, když vznikla Strana Práv Občanů = Zemanovci, přes niž šly prachy na Zemanovo zvolení? Dodnes nepředala ke kontrole volební výdaje, které zákon limituje a dodnes se s tím nikdo nezabýval.
Aby to bylo celé, předsedou té strany je jistý Veleba, před 28 lety byl tajemníkem OV KSČ pro zemědělství v Gottwaldově. Má hroší kůži a myslí si, že vrácením jména Zlín je vše zapomenuto. Navíc je nejen Veleba, ale i Čuba senátorem. Za zasloužilým členem KSČ Čubou zůstalo 5miliard Kčs dluhů visících na Agrokombinátu JZD Slušovice, jehož byl předsedou. Při srovnání kupní hodnoty Kčs ( v r. 1988 a dnes jde nejméně o 30 miliard). Byl za stranu SPO zvolen a dnes si válí už 10měsíců šunky doma, do Senátu nepáchne. Bere za tu námahu plnou odměnu, včetně stravného a cestovného ( cca 120000.- měsíčně ). Nikdo k tomu neřekne ani popel a vypráskaný Zeman začíná znovu objížďku blbců, na nové zvolení. Tentokrát mu přispěje generál Tvrdík ( nechal mnohamiliardovou ránu v Českých aeroliniích ), zástupce čínských zájmů. Druhý přispěvatel, na znovuzvolení, Zdeněk Zbytek plukovník tankové divize, který volal 20.11.1989 Husákovi, kdy že má přijet do Prahy "udělat s kontrarevolucí krátký proces". Dnes je majitelem šumavských hotelů, kam tahá Rusy na pobyt a určitě s nimi spřádá u vodky lumpárny.

16 Jarolav Pokorný Jarolav Pokorný | E-mail | 23. července 2017 v 9:42 | Reagovat

Skučíte zde jako lidé na Facebooku. Každý z vás ví, kde je jaký lump. Ne že by nebyli. Ale co proti tomu děláte sami? Kdo z vás byl schopen po revoluci riskovat, vzít si úvěr, vědět na co s kým a kam prodávat? Našli se tací, ale ti nemají čas, ztrácet jej planými kecy na netu. Jako kdybych četl tu masu postkomunistů, kteří vědí jak na to, ale neumí přiložit ruku k dílu. připadám si jak na fotbale, jde je jeden trenér lepší druhého na tribuně a ví jak kdo má co kopat. Proč se necháváte strhnout lacinou kritikou Ggrega na lidí, kteří neemigrovali. Vždyť nevíte, jak obešel hraniční plot s napětím 6.000 V, nebo unikl střelbě pohraničníků, nebo unikl hlídacím psům, kteří by jej rozsápali. Byla jen možnost využít laskavosti komunistů, kteří po roce 1969 ponechali 1 rok pasy těm, kteří by zde mohli vytvářet pátou kolonu a nechali je odjet.

17 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 23. července 2017 v 9:55 | Reagovat

Gregu, nejsi mi jasný. Z toho co uvádíš na vebu vyplývá, že jsi inteligentní dítě z komunistické rodiny, kde otec i matka byli v KSČ. Nevím zač jsi byl poslán pracovat na bagr, ale to byl od komunistů vlastně dárek fešáckého trestu. Být synem statkáře, tak jsi rubal uran v Jáchymově, nebo házel uhlí do kotle v kotelně. Mého švagra vyhodili z postu šéfa projekce jen za to, že syna udal konfident a provokatér StB na škole, že se uvolil na jeho žádost dělat Dýdžeje na školním večírku. Synovci pak dali vybrat, buď dobrovolně opustí 4 ročník gymnasia, nebo škola zajistí aby neudělal maturitu. V Jáchymově pracovalo 10.000 statkářů, protože odmítli svést dobytek do společného ustájení. Takže tvůj bagr byla vlastně laskavost pro tvého otce, straníka, aby režim ukázal, že je možné mít i pomýlené děti.

18 matka matka | 23. července 2017 v 10:11 | Reagovat

[16]:v r. 1992, ještě na mateřské, jsem jako kojící matka začala podnikat (jako OSVČ). Úvěr jsem nepotřebovala, první soukromý počítač v městečku mi zaplatil manžel. Během pár dnů jsem se naučila na něm pracovat, také daňovou evidenci jsem zvládla, na FÚ jsem zjistila, jestli mi vezmou takto zpracované sestavy,... a začala jsem s rekonstrukcí evidence, včetně opravného přiznání k dani z příjmů místnímu pekaři (OSVČ), který dostal od FÚ lhůtu pár dnů na opravu své evidence. Zvládla jsem to. S tím, že jsem byla hloupá, kdybych si řekla o odměnu ve výši ceny počítače (tehdy by za to bylo auto), byl by mi to zaplatil. Vzala jsem si hodně málo, za takovou práci.
Jak ovlivnit co se dělo a děje? Byla jsem členkou finančního výboru ve městě. Co myslíte, že jsem ovlivnila? Absolutně nic. Vždy jsem byla přehlasována. Demokraticky.
Že jsem byla proti přijetí jednoho tlučhuby - bývalého člena KSČ do naší partaje? Byla jsem přehlasována, letos zahodil naši partajkartu s tím, že jsem mu ublížila, že chtěl jako člen naší strany na 1. místo kandidátky do zastupitelstva a já to nepřipustila,...
atd. atd.
Jak se lidé dostávali do zahraničí? No, ono se nemuselo přes plot.
Můj tata dostal od STB nabídku, že ho vybaví a pustí ven na pozvánku od bývalého spolužáka, který šel kdysi do odsunu. Jen aby jim hlásil, jak se tam žije. Nikam nejel. A že mohl i za setstrou do Rakouska.
Holt jsme tu rádi, ať je mizerie jaká je.

19 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 23. července 2017 v 10:17 | Reagovat

Mamko nesmíš si protiřečit a na jednom místě říkat že demokraticky nic nezvládneš a na druhé, že jsi neřipustila, aby někdo byl na 1. místě kandidátky.

20 nar.soc. nar.soc. | 23. července 2017 v 11:03 | Reagovat

Kdo chce něco udělat, způsob si najde.
Výše jsem popsal svoji aktivitu v odborech po r.1989. Byl jsem sice věci neznalým, ale přesvědčeným, že privatizace uvolní lidský potenciál. Z funkce jsem prosadil konkurenční privatizační projekt zaměstnavatele a vznikla a.s. Mate Brno. Co z ní udělali veksláci pověření min. pro privatizaci, jsem už neovlivnil. V obci jsem byl zvolen a přijal místo v městské radě.  Předložil jsem návrh na privatizaci odstaveného cukrovaru v Židlochovicích, bezúplatným převodem na obec. Vypracoval jsem projekt, obhájil ho na min. zemědělství a obec nemovitost získala. Když mne od toho většina odesáků odehnala, odstoupil jsem z Rady. Starosta čachroval a střetli jsme se. Byl vyhozen z ODS a hlásil se k Rumlovi do US. Napsal jsem Rumlovi varovný dopis, přeběhnutí a tím i znovuzvolení starosty jsem tak pomohl zmařit.
Pomáhal jsem radou v transformaci JZD tak, aby se dostalo poctivé plnění všem oprávněným osobám. Transformovanému ZD jsem radil, jak řešit zástavní smlouvu s Moravia bankou, kde hrozila družstvu ztráta cca 7mil. Nakonec ( díky mým informacím o hrozícím krachu banky ) se věc smrskla na 1,5mil. v situaci, že jsme zastavenou budovu pronajali a nakonec prodali s dobrým výnosem.
Takže pokud jsem mohl, také jsem konal, převážně zdarma nebo jen za cesťák. Ve stabilizovaném Družstvu mám 5% podíl,  každoročně pak rozdělovaný podíl na zisku.
Člověk musí mít vizi, rozvíjet ji v daných podmínkách a nenechat se koupit!!!
Dnes mohu konečně řešit vlastní majetkové poměry v držbě půdy a získat zpět ( za oprávněnou náhradu ) polní zahrady nájemců, kterým dalo rodinné, mnou zděděné pozemky před 50lety do užívání bolševické JZD.
Žádné velké cíle si v 77 letech už nestavím, ale názory na komunistické pořádky neměním.

21 gregormoldavit gregormoldavit | 23. července 2017 v 12:16 | Reagovat

[17]: JP
To všechno je zcela jinak. Po únoru 1948, za pár let, se otec stal věřícím komunistou. Nějak ho přesvědčili. "Nemáme nezaměstnané, zdravotnictví je zdarma..." Tenkrát uvěřilo více lidí a jak píšu, bylo snadné přesvědčit ty, co neměli o vývoji v západních zemích ani páru, co nikdy nikde nebyli. Proto říkám, že lidi by měli cestovat! Taky nikdy nemohl pochopit, že u mě to tak nefunguje. Nevzdělaná matka nikdy nebyla komunistka, ale v 50. letech papouškovala to, co říkal vzdělaný otec. Jenom neuvědomělá babička do toho skřehotala, že komunisti jsou lumpové a lejou vodu do mlíka! Kdyby matka měla za manžela nacistu, byla by po něm papouškovala propagandu nacistickou. Celkem by říkala to samé, ono se to moc neliší. V 60. letech už ji to přešlo, ale říci něco proti se nikdy neodvážila.
Mě vyhodili z práce na začátku normalizace, když jsem kategoricky odmítnul podepsat, že souhlasím s bratrskou pomocí v srpnu 1968. V tu dobu se ale nikdo neptal, jakého jsem původu a Jáchymov byl dávno zavřený. Na bagr mě nikdo přímo neposlal. Buď vyhození na hodinu, nebo degradace na dělníka. Tak trochu pod rukou - zaplatí mi řidičák a vrazí někam do ústraní na bagr. Taky to udělali, řidičák 3. stála tři tisíce a mě se líbilo mít zdarma papíry na všechno. Brát jsem to nemusel, ale žádná firma mě nesměla zaměstnat na kvalifikovaném místě. To by se bylo do roku 1989 nikdy nezměnilo.
Jak jsem napsal, moje generace neviděla v komunistech nepřátele, ale oni si ho z nás udělali. Na to pak za 20 let taky dojeli.

22 nar.soc. nar.soc. | 23. července 2017 v 16:33 | Reagovat

[21]:

Napsané mohu potvrdit. Napřed z otce udělali "kulaka" ( při tom měl kulový, nemovitosti byly dědovy ). Pak se to svezlo na mne, jako nejstaršího. V r. 1968 jsem v STS poštval lidi do stávky (místo přikrčení se a vyčkání na technickou funkci) za svobodnou kolektivní smlouvu a měl jsem vymalováno. Zůstal jsem v buldozeru do r. 1991, protože rodina na mně závisela a pořídit si bydlení ( když rodičům za pár peněz zbořili zděděný dům, kde jsem bydlel na výměnku ) byla další nutnost. Přežil jsem to blbství, ale nezapomněl.

23 nar.soc. nar.soc. | 23. července 2017 v 16:41 | Reagovat

Úsměvné tvrzení "lejou vodu do mlíka". To není třeba, stačí pasterizace a  absolutní odstředění. Z mléka nutně zbude voda s troškou bílkoviny.
Cestovat je hezké, ale také nákladné a tudíž nedosažitelné vždy a pro každého! Lepší je svobodná informace a převzetí pravdivých profesionálně podaných skutečností. Tomu se "soudruzi" vyhýbali, jako čert kříži. Jejich snaha a cíl byl, udržet masu v podřízenosti lži ( to je odkoukáno od dřívějších způsobů katolické církve ).

24 gregormoldavit gregormoldavit | 23. července 2017 v 17:39 | Reagovat

[23]: nar.soc.
S tím mlíkem to bylo následovně:
Babička říkala rodičům, že po tom komunistickém žrádle jim děti pochcípají a nebyla daleko pravdy. Furt jsme blili a bylo nám blbě. Po tom roce 50 byl výběr i kvalita minimální, na všechno se stály nekonečné fronty. Otec šílel, že právě v socialismu nikdo nemůže lejt vodu do mlíka, to že se může dít jen v kapitalismu. Bylo mi 6 let, když jsme přijeli na prázdniny na vesnici. No a ten příbuznej povídá, "tady máš hrnek mléka přímo z kravína. Je to poprvé v tvém životě, co se napiješ skutečného mléka a ne toho svinstva, co máte v Praze." Otec div nezešílel, ale já skutečně poznal, že to je něco úplně jiného, než se dalo u nás koupit v krámě.
Babička taky říkala, že komunisti všechno zdražili, třeba máslo. Otec zase hulákal, že to není pravda. Byla to pravda, mám nějaká čísla, kolik stály potraviny za 1. republiky a jaké byly platy. Máslo bylo za komunistů asi o 20% dražší.
V 60. letech najednou přišlo mlíko s fialovou zátkou, plnotučné, o dost dražší. To bylo tedy takové, co do něj komunisti vodu nelili, ale člověk si musel připlatit. Od té doby ale měl i Pražák skutečné mléko.

25 matka matka | 24. července 2017 v 3:18 | Reagovat

[19]:Ale, to byl jen dobrý odhad toho člověka a ostatní se vyjimečně přidali hlasováním, že nedostane přednost v pořadí na kandidátce, protože pro nás pracují dlouhodobě jiní lidé (nestraníci) a my jsme s jejich prací spokojeni.
Ale sranda byla tohoto člověka potkat u cimbálovky. No já neodešla, odešel opět a zase on :-) Do očí mi neřekl, co vykládá, jak jsme mu ublížili....:-)
Ale to jsou prkotiny. Podstatné věci jsem již dávno vzdala. Ani v tom finančním výboru už dávno nejsem.

26 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 24. července 2017 v 17:22 | Reagovat

Mamko, tak nevím zda si tak naivní, nebo si z nás děláš srandu. Tvrdit, že byly i jiné možnosti emigrovat a to tím, že přijmu nabídku StB, přece znamenalo podepsat též spolupráci s touto bohulibou organizací a to mohl udělat pouze člověk se sníženou inteligencí, nebo grázl.

27 gregormoldavit gregormoldavit | 24. července 2017 v 18:08 | Reagovat

[26]: JP
Emigrovat tímto způsobem asi dokázal kapitán Minařík, chlapík statečný. Pokud to celé nebylo tak "pravdivé", jako jeho dnešní výpovědi u soudu týkajících se podivných nehod a ztrát jeho podniků.

28 matka matka | 24. července 2017 v 20:51 | Reagovat

[26]:A no tak jistě, možná jsem to nešikovně popsala. U té nabídky na otcovu cestu do Německa jsem osobně nebyla a je to už hodně dávno, tak přesně nevím, kdo to zprostředkovával. Jen vím, že nikam nejel, ani za svou sestrou do Rakouska. A že by se tam dostal a určitě by tam mohl zůstat, kdyby chtěl.
Ale v hledáčku STB byli jistě i lidé, kteří dostali povolení vycestovat např. na kulturní vystoupení s pěveckými sbory...
A ty jiné možné způsoby emigrace? Někteří lidé dostali povolení jet na dovolenou, tehdy do Jugoslávie. Odsud se dostávali do Rakouska, nebo kam všude.
Ale tohle téma už mne nebaví.

29 gregormoldavit gregormoldavit | 24. července 2017 v 21:17 | Reagovat

[28]: matka
Legální překročení hranice na západ neměnilo nic na ilegální emigraci těch, co se nevrátili!
V mém rozsudku se nic nepraví o tom, že by důvodem vězení byl ilegální přechod hranic, ale ilegální pobyt v Německu bez povolení orgánů ČSSR.

30 nar.soc. nar.soc. | 27. července 2017 v 15:37 | Reagovat

Nedávno jsem se potkal s kolegou  důchodcem( kdysi rekordmanem v kombajnové sklizni, nositelem řádů a zabejčilým soudruhem ). Ještě v práci v r. 1990 jsme se před kolektivem opravářských dílen řádně "utkali", když jsem objasňoval novou úlohu odborů v práci a zejména princip osobní svobody a odpovědnosti ( také sdruženého odborového pojištění rizika neúmyslné škody způsobené zaměstnavateli ).
Pchá svoboda, nevíš co mluvíš, kdo ti o tu svobodu stojí? My ( tj. komunisti ) dobře víme co chce pracující lid, vysoký výdělek, málo a lehké práce, krátkou pracovní dobu, aby mohl chlastat, šukat a dělat kdejaká alotria!!!
Náš spor prošel už dávno zlidněním a připomenul mi to slovy, tak kdo měl pravdu?
Co na to říci, než, chtěl by ses do té doby vrátit? On: No mně bylo dobře!
Já: na to mně nebylo špatně, ale do dobře dost chybělo, dnes jsem na tom líp. On bohužel žije jen z důchodu 11500.-, já 10500.- , ale mám větší příjem z investice i z případného prodeje zděděného ( vráceného ) majetku. Takže k pojmové shodě ani po 26letech dojít nemůže!

31 gregormoldavit gregormoldavit | 27. července 2017 v 16:05 | Reagovat

[30]: nar.soc.
Ono "lepší" je velmi subjektivní. Jeden Sudeťák vdovec mi vykládal, jak po převratu vzal na Kanárské dobrého kamaráda z Čech a zaplatil mu to. On tam bez přestání nadává, jak je všechno teď špatné a jak bylo za komunistů krásně. Ten mu na to řekl, "za komunistů bis teď neseděl v restauraci tady na Kanárských, protože by tě vůbec nepustili."
Odpověď: "Psche, mně se tady stejně vůbec nelíbí, raději bych byl u nás v hospodě."

32 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. července 2017 v 21:11 | Reagovat

Celkový pocit z tohoto článku i mnohých komentářů- horší pelmel jsem už dlouho nečetla. Jed fakt, že v televizi vysílají staré filmy, retrozpravodajství, hlavně hodně té době poplatné a proto to každý vidí jako hloupé, nedobré pro všechny lidi. Podle všeho ženy, které chtějí mít děti nablízku jsou naivní, hloupé a hlavně omezené. Nevím, jak mohly vystudovat všechny ty ratolesti bezpartijních nebo dokonce disidentů v zahraničí. Jak se tam dostali všichni ti ublížení. Podle bývalé spolužačky, která se nevrátila z rekreace v r. 1968, přestože jí rodiče hlídali a po roce pak propašovali roční dítě do Německa měla se sice docela dobře, ale musela tvrdě pracovat, tvrdila, že kdo měl peníze a zaplatil dostal se zpátky na návštěvu do vlasti. Mimochodem nebyly zde jen Trabanty a kdo opravdu chtěl auto sehnal. Obvykle je lidé moc nepotřebovali, protože práce byla většinou v místě bydliště, spojení veřejnými dopravními prostředky bylo časté a levnější. To není stýskání po starých časech, technika jde dopředu a vždycky, v každém zřízení bylo něco špatné a něco pro lidi dobré. Každý má jiné požadavky na život, své rodiče si nikdo nevybírá. Když se mu nelíbí, ať se trhne, ale nepomlouvá je. Moje maminka byla prostá žena, zemřela moc mladá- kéž by byla žila déle. Jak ráda bych její řeči vyslechla, myslela si třeba svoje, ale nepohrdala.

33 matka matka | 28. července 2017 v 10:23 | Reagovat

Že bych jakožto oboustrannej sirotek tedy konečně emigrovala?
CHe, leda byste mne vykopli do Ruska, nebo Koreje, jak to tak často mnozí umí navrhovat.
Tsss, ať již byli mí rodiče, jací byli, morálku bych si od nich kázat v dospělém věku nedala.
A také oni ode mne ne. Ale byla jsem ve stejném městečku do konce jejich dnů. Neviděla a nevidím jediný důvod, proč odcházet.
Teda matce jsem v její klinické smrti dokázala říci, že jestli chce, tak už může odejít, že si na tomto světě poradím. A jí pomůžou bytosti světla, na její cestě. Poslechla. Za několik málo hodin poslechla, snad poprvé v životě.
No a tata? Kdybych psala, jak jsem vnímala jeho odchod, dostala bych svěrací kazajku.

Takže je to o tom, kde se člověk cítí doma a  také se chce cítit doma.

34 gregormoldavit gregormoldavit | 28. července 2017 v 11:18 | Reagovat

[33]: matka
Tohle řekl velmi dobře Jiří Voskovec:
"Domov je něco, co se dá vzít sebou."

35 matka matka | 28. července 2017 v 13:19 | Reagovat

[34]: Záleží na té které duši, nátuře člověka, jestli něco takového dokáže.

Ve třech měsících mne odvezli z mého rodiště. Pak jsem tam jezdívala pouze na prázdniny, než prarodiče zemřeli.
Pak příbuzní barák prodali a mne trápily sny, kdy se tam ocitám, volám prarodiče, slyším jejich volání, že stařeček už ide. Ale já již dovnitř nemohu a prarodiče nevidím.
Ba ne, svázat do uzlíčku svůj domov a jít ještě s dalším uzlíkem do světa na vandr?
Nikoliv, pro mne bylo utrpení dojíždět do školy.
ale mé děti jsou již jiné. Snad budou spokojené i zde, doma.

36 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 8. září 2017 v 18:11 | Reagovat

Růženko z Moravy. Nepochopil jsem, co jsi chtěla říci, ale blízkost dětí je pro staré rodiče potřebná. Můj synovec pracuje u americké firmy, většinou v Číně a nemohl tak přijet ani na pohřeb matky. Jinak pokud mluvíš o filmu, tak byly sledovány pouze ty filmy, kde se autorům podařilo přes cenzuru propašovat narážky na tupý komunistický režim, stejně jako v televizních programech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama