Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 3. dubna 2017 v 17:19 | Reagovat

Z bitvy u Sokolova dělá zdejší komunistické podhoubí dodnes jaksi zásadní bojové vystoupení. Ovšem pravda z dostupných zdrojů je poněkud jiná. Ti všichni bojující byli v podstatě obětováni. Přešli zamrzlou řeku Mži a obranu zaujali ve vsi Sokolovo. S nedostatečným vybavením měli čelit nájezdu německých útočících tanků. Měli je zastavit, aby nepronikly za řeku. Nikdo ze sovětských "přátel" si nedal řádnou práci zjistit, zda je led únosný pro německé tanky. Slabší led ( možná stačilo rozrušení ženijními náložemi = ovšem to by je musili mít ) byl dostatečnou obranou proti německému průniku za řeku. Potvrdilo se to po skončení toho zbytečného boje, když ruský T34 vjel na led a propadl se do vody. Příprava akce byla sovětskými "přáteli" zpackaná a Čechoslováci zbytečně krváceli. Jarošův život a životy i těžká zranění dalších byly dražší než posmrtně udělená sovětská vyznamenání. ;-)

2 gregormoldavit gregormoldavit | 3. dubna 2017 v 19:50 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Já tam jistě nebyl, ale dle historických záznamů Němci dojeli jenom ke břehu a sice ne pro odpor českých a ukrajinských jednotek, ale pro to, že to tak měli v rozkazu. Na obou stranách byly ztráty a byli hrdinové, ale celá ta slavná bitva byla vlastně k ničemu. Na průběhu války nic nezměnila.
Ona kniha "Z Buzuluku do Prahy" (já ji nečetl) vyšla už 1949 a potom 1960. Ta první patrně mluví o skutečnosti, ta druhá je už ideologicky upravená. Mají se dost rozlišovat.

3 nar.soc. nar.soc. | 3. dubna 2017 v 21:51 | Reagovat

Ony bajky o hrdinném útoku Čechoslováků na Duklu, by bylo potřebí také změnit na pravdivé vylíčení. Byl jsem tam kdysi. Hřbitov česl. hrdinů vypovídá dostatečně každému chápavému. Padlý velitel roty, plukovník XY, velitel čety št. kapitán atd. To byli důstojníci převelení z Anglie ke sboru v SSSR. V přípravě útoku na Duklu, upozornili na německou připravenou a zastřílenou obranu o několika pásmech. Rozvědka ze sovětské strany fronty skoro žádná, mlhy, mrazíky, silné deště vše zhoršovaly. Ruský nakaz, za týden zvítězit, vyvolal odpor části čsl. důstojníků. Koněv rozhodl, funkční degradace a povýšení do velitelských funkcí jen těch poslušných ( Svobody), ať to stojí co stojí. Paradezantní jednotka (asi 2000) byla převedena na pěší útočnou kolonu. Místo seskoku do oblasti Košic, k podpoře dvou slovenských divizí připravených ke změně praporu, zaútočili v neznámém terénu a 800 maníků padlo, zbytek byl odražen. Němci ztráty neměli. Později tanky, po úzké namrzlé cestě svážné na Slovensko a před děla zastřílených Němců. Couvnout v koloně nešlo, otočit se znamenalo spadnout do postranní bažiny. Zařvaly tam všichni. Po půl roce a po obejítí přes Polsko až k Ostravě, donutili Němce stáhnout se z dukelské pozice. Mezitím odzbrojili Němci ty čekající slovenské divize a celá "pomoc" slovenskému povstání vyšla na psí štěk a cca 6000 padlých.

4 gregormoldavit gregormoldavit | 4. dubna 2017 v 7:53 | Reagovat

[3]: nar.soc.
Dobývat Duklu byla blbost, když se dala obejít. Cílem byla Praha a ne pár kopců po cestě. Nějak tu taky chybí letectvo, kterého Rusové měli dost a které mohlo předem německou obranu vyřadit. Existuje dokonce teorie, že Stalin to vše tak udělal plánovaně, aby se zbavil co největšího počtu českých vojáků. Ti nebojovali za něj, ale za svoji zemi. Tu on však chtěl připojit po válce ke své říši (což taky udělal pomocí Gottwalda 1948) a bylo celkem jasné, že pak by mohli bojovat zase proti němu. Ti, co tam byli a přežili, mluví o naprostém chaosu a nezodpovědnosti sovětských velitelů, pro které životy českých vojáků nic neznamenaly.

5 nar.soc. nar.soc. | 4. dubna 2017 v 12:06 | Reagovat

Před třiceti lety jsem byl "na Dukle", tedy na té slovenské části asi 2 dny a dobře si tu situaci prohlédl. Byly tam narafičené ( a nepochybně dosud jsou ) vymyšlené situace o hrdinském boji.
Také se tam stranou nacházel zarostlý a zanedbaný válečný hřbitov padlých Němců z let 1915 - 16, když se o přechod pokoušeli Rusové. To bylo memento, pro čsl. důstojníky v r. 1944, kteří o tehdejší situaci věděli. Poměr 1 padlý Němec proti 10 - 15 útočícím Rusům vypovídal celkem jednoznačně, že opakovat tuto situaci je nesmysl. Svůj odpor napřed zaplatili funkční degradací a pak i  životem na "hřbitově hrdinů".
Ve Svidníku byl památník, kde zasedli diváci před diorámu a po zmáčknutí knoflíků začala "válka". Sestaveno pro naprosté blbce. Tehdy tam vozili žáky vojenských škol, aby je "vzdělali". S takovým lampasáckým dorostem chtěli dobývat, ale co vlastně a pro koho?
Dám na to hlavu, že ta blbost je stále na místě a funkční. Slováci si "váží" své hrdinské historie i kdyby po ní hovno bylo a vozí tam děcka, aby vstupné živilo pár starých lumpů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.