Prezident Václav Havel - 26/?

19. března 2017 v 20:26 | gregor moldavit

Antonín Novotný - 8/?
Za socialismus - za mír


"V jednotě je prý síla. Něco na tom snad může být, ale v té jednotě se taky může skrývat veliká slabost mnoha těch jednotlivců."
Kdo že to řekl? No já, právě teď.

Maturita byla hotová, začal jsem pracovat ve svém oboru. Najít místo bylo velmi snadné, člověk si mohl vybrat mezi celým množstvím firem. Ale - u všech těch inzerujících byl plat začínajícího maturanta 1000 Kčs hrubého*, čistého to dalo tak 800 Kčs. Dnes se neustále dočítám, že za komunistů byly levé potraviny a podobnou propagandu. To žádným způsobem neodpovídá skutečnosti. Nyní jsou potraviny ve srovnání s platy mnohem levnější, výběr tak 100x větší než za komunistů. Je třeba pravda, že činže byly levné, ale na odstěhování od rodičů nebylo ani pomyšlení. Mimo jiné bylo taky ve většině oblastech, zvláště v Praze, zcela nemožné nějaký byt najít. Některé firmy, nebo armáda... zaměstnancům byty nabízely, jenže - podepsat na aspoň 10 let. Leckdo si pak uvědomil, že tenhle kšeft nebyl zrovna výhodný. Já si tím lámat hlavu nemusel, po dvou měsících práce čekala "nejčestnější povinnost mladého muže". Pokud někdo nechápe, tedy 2 roky vojny. Život jak v kriminále, buzerace, zase výplach mozku jak v 50. letech a měsíčně 70 Kčs jako výsměch. V čem měla ta čest tohoto naprostého nesmyslu a zbytečně zabitých dvou let spočívat, to mi nikdo nevysvětlil dodnes.

*(V kapitalismu úřadem zakázaný cenový kartel, jako třeba domluvené prodejní ceny, neboť se tím jedná o snižování konkurence. Za něco takového už si pár firem zaplatilo milionové pokuty.)

Dostali jsme k vyplnění stohy formulářů, kde se nám stát vrtal do soukromí a které dávaly tušit co nás potom čeká. Při odvodu mi pak jakási vlídná soudružka ještě vtiskla do ruky nějakou brožuru na papíře nejhorší kvality s radou do života, ať to pozorně prostuduji. Budu prý předem připraven, ulehčí mi to začátky. Asi třetí věta v té slátanině zněla, "po počátečních potížích se ti vojna jistě zalíbí". Na ulici jsem tu brožuru hodil do prvního odpadkového koše a pomyslel si cosi o prdeli a že to se mnou na té vojně asi nedopadne dobře. Znal jsem mnoho těch, co se z vojny vrátili, ale jeden takový, kterému se vojna zalíbila, mezi nimi nebyl. Dost typická kolize oné doby, mezi naší mladou generací a zástupci režimu. Já věděl, že z jejich hlediska může být vina jenom na mně. Kdybych nebyl blbej, pak bych tu čest chápal, kdybych nebyl já ten špatný, pak by se mi vojna zalíbila, ... V tomhle pokrytectví a prolhanosti moje generace vyrostla. Všechno je tak krásné, ale my si ničeho nevážíme, my asi myslíme, že na tom západě... Jenže tahle moje generace už používala vlastní rozum a rozhodně nebyla dále ochotna žvanit něco jako, "vždy připraven"*. Vlastně jsme se všichni nepovedli. Místo nového socialistického člověka z nás vyrostl člověk docela normální. A normální člověk chce svobodu, i když v tomhle věku třeba ještě neumí přesně formulovat, co to vlastně je.

*(Pionýrské heslo "K budování a obraně vlasti buď připraven!" Úplná blbost ve věku 10 let. Naopak ve věku 20 let už jsme budovat mohli a získávat důležitou praxi ve svém oboru. Místo toho jsme 2 roky dělali vpravo- a vlevovbok a učili se jak všechno obelhat a ošvindlovat. Ono se i pro to hospodářství dalo něco dělat. Socialistické školství, dle mého názoru, nebylo vůbec špatné. Tady kromě dějepisu, který byl vykládán coby cesta lidstva od opice ke komunismu. Dále tu bylo komunistické kádrování. V 6. obecné nás učil Pythagorovu větu univerzitní profesor matematiky, který byl vyhozen z politický důvodů. Jinak se ale domnívám, že kvalifikace českých zaměstnanců byla dobrá. Nebyla vina běžného člověka, že stát zkrachoval.)

Věděl jsem předem, že budu špatný voják. Pudově jsem vždy nenáviděl jakýkoli jednotný pohyb s davem. Ten problém přišel už ve věku 6 let při nácviku na 1. celostátní spartakiádu*.

*(Název "spartakiáda" zřejmě vznikl už za 1. republiky, ač se ty akce nazývaly "slet". Pochází od jména "Spartakus", což byl v lidových představách bojovník za svobodu otroků. Jistě je osvobozoval a začleňoval do své armády, ale sám měl své otroky a v žádném případě nebojoval za zrušení otrokářského řádu. Byl to vzbouřený cirkusák a na nějaké epochální převraty mu nestačil rozum. Aspoň taky neprorokoval, jak jednou lidi přestanou krást a zruší se peníze a policie.)

Poprvé jsme jako děti prvňáčkové přišly do tělocvičny. Každý z nás se hned díval na nějaké to nářadí. Paní učitelka nás však vrazila do dvojřadu a nechala pochodovat kolem dokola. To se nám ale vůbec nelíbilo. Zeptal jsem se paní* učitelky, jestli taky polezeme na ty žebříky? No a Bohuna vedle mě se ptala, jestli taky budeme cvičit na té koze? A paní učitelka že ne, my nacvičujeme na spartakiádu. A tak jsme celý rok trdlovaly ve dvojicích dokola v nějakém pochodovém rytmu, k čemuž učitelka recitovala silně přiblblé veršíky, jako např:
Jel Jiříček s Miroslávkem
jeli po Africe.
Karavanu potkali
a vpravo se jí
se svou Tatrou vyhnuli.

*("Soudruh" se v tu dobu ještě zdaleka neprosadil. Naše učitelka byla v roce 1955 a dlouho potom stále "paní".)

Jinak nemám nic proti takovým akcím, když třeba cvičí prdelaté maminy. Ty by jinak možná nedělaly nic, takhle mají pohyb a udržují si paměť a koncentraci. A hlavně, dělají to dobrovolně.

Poupata. Kliknutím na obrázek spustíte ono vystoupení.

Každý člověk je jiný, třeba se to těm holkám tady líbilo a divákům taky. Já bych jim zatleskal za snahu i za výkon, ale jinak mi z toho jde mráz po zádech. Jaké nepopsatelné plýtvání časem a energií, těchto holek v tak důležitém rozvojovém věku. Z lidí je zde udělán hmyz, který se pohybuje bez vlastního rozumu. Dokonce i sportovně se každá z nich mohla za tu dobu nácviku rozvíjet individuálně mnohem více. Co mohla každá dosáhnout, kdyby ty stovky hodin věnovala něčemu rozumnějšímu? Vycvičit se v oboru horolezectví, skákání padákem, jízda na koni, potápění, japonský boj... ... A ty holky tady hopsají jak kozy na pastvě. (Čímž bojují za socialismus a za mír?)

Na Strahově jsem necvičil, nedržel jsem rytmus a k tomu jsem byl jsem mrňavej a slabej. Babička doma neustále nadávala rodičům, že jejich děti jsou podvyživené a bledé a po tom komunistickém žrádle jim pochcípají. Otec, pomatený komunista, se rozčiloval, že to všechno je státně kontrolováno a v našem režimu, že nikdo nekrade a nepodvádí, jako v kapitalismu. (Mýlil se v tom, jako ve všem.) Babička však dále skřehotala, že komunisti jsou lumpové, lejou vodu do mlíka a ten chleba a máslo že nestojí za nic a nejsou k žrádlu! Máslo snad nebylo tak špatné, ale jinak jí dnes dávám za pravdu.

K tomu přišel problém mnoha rodičů, že jejich děti sice cvičily téměř nahé, ale aspoň měly, nebo měly mít, červené trenýrky. Leč běda, tyto, ač kus hadru, nebyly nikde k dostání. V rádiu jsem slyšel perfektní vysvětlení, že totiž situace je mimořádně radostná. Máme tolik dětí, že ani trenýrky pro ně nestačí. Naši nepřátelé říkají, že na západě je trenýrek dost, ale to je tím, že je tam dětí málo. My jsme na tom tedy mnohem lépe. (Asi jako vysvětlení ke všeobecnému nedostatku zboží že: Na západě jsou výlohy plné, páč nikdo na kupování nemá peníze. U nás mají lidi tolik peněz, že sotva přijde zboží, už je pryč. Právě tak odpověď, proč nikdo neprchá ze západních zemí k nám? Protože nemají na vlak, aby sem přijeli. Ve všem jsme na tom byli lépe. A všichni západní turisté (pochopitelně toliko vykořisťovatelé a kapitalisté) se prý diví, jak je u nás všechno levné.)

Spartakiáda přešla, k tomu 4 roky a už to tu bylo nazpět! Rok nácviku. Byl jsem skutečně slabý, ale nechcípnul jsem a tak musel zase nacvičovat na tu druhou, 1960. Zase červené trenýrky a bílé tílko, tedy vlastně ve spodním prádle, ale chudáci vojáci, ti měli jenom bílé podlíkačky a jinak nic. Tentokrát už se aspoň daly koupit. Jmenovalo se to "radostná jar", ze které řeči ten výraz pocházel mi není známo. Cvičil jsem na lokální v části Prahy, soudruh Široký nám prokázal tu čest, že se na nás přijel podívat. Pak jsem nějak porušil disciplínu a byl pro Strahov (zaplaťpámbůch) vyřazen. Za dalších pět let jsem studoval průmku a náš ředitel udělal geniální tah. Na Strahově bylo nekonečně práce a on nabídnul, že my zdarma provedeme některé z nich, v rámci našeho oboru. Za to ale nebudeme cvičit. Na vojně jsem měl to obrovské štěstí, že jsem byl ty dva roky mezi, kdy přišla sice okupace, ale žádná spartakiáda. V roce 1970 myslím nebylo nic, vláda se lidu ještě bála. No a pak už jsem byl pryč a lezl raději v Alpách po ledovcích.

O vojně a pádu soudruha Novotného příště, ale teď ještě k oné jednotnosti.
Jednotně nás ostříhali a navlékli do maskáčů, jednotně se muselo dělat všechno. Tedy třeba i odebírat tisk. Major R., zástupce velitele útvaru pro věci politické, byl zřejmě rozhodnut udělat karieru. Dal si záležet, aby všechno fungovalo na 100%. Jako první musel každý voják dobrovolně objednat nějaké noviny. Rudé Právo nebyla podmínka, všichni jsme raději řekli Mladá Fronta. Na vlastní účet, z oněch 70 Kčs měsíčně. Kasárna nám to neplatila. Když to soudruh R. vysoučtoval, chyběl mu jeden člověk. Kdo že to byl? Aha, vojín F. Jaké noviny on že tedy chce?
"Žádné!"
Major R. se pro měnil v saň. Všichni si objednali a on žádné nechce a jal se na něj řvát. Vojín F. od sousední baterie, kluk drobné postavy, se otázal, jestli je to naše povinnost? Otázka oprávněná. Dle našich kázeňských předpisů byl voják např. povinen odebrat potravu. Nejít na oběd mohlo znamenat slušný trest. Dále byl voják čs. armády povinen milovat svoji zbraň. Pušku, dělo, jedovatý plyn, ...Vše odvařené z předpisů rudé armády, tedy z feudálního carského Ruska.
Major R. přiznal, že není, ale řval na něj dále. Vojín F. ale klidně trval na tom, že on žádné noviny odebírat nebude a nepodal se. Nám všem, poserům, tím ukázal, že to jde taky. Nehledat sílu v jednotě, ale ve vlastní osobě!!!

Nikdy jsem nepochopil, co z těch 100% kdo měl? Vždyť je to číslo na první pohled podvod. Major R. to posílal kamsi nahoru, aby ukázal svůj vzorný útvar, kde je všechno absolutně jednotné. (Už Karel Kryl byl prý zkopán ze schodů před zraky učitelky, neboť jí kazil 100%-ní organizovanost v pionýru.) Tam patrně kdosi dobře placený vše sčítal do větších celků, a posílal dále, až konečný součet nakonec asi dostal na stůl velitel armády generál Lomský* a dozvěděl se to, co si mohl dávno přečíst ve Švejkovi. Tedy, že: "100% národa bezmezně miluje císaře pána a nálada obyvatelstva je 1A."

*(Ministr obrany generál Lomský. To jsem slýchal mnoho let, nikdy neviděl jeho fotku, nikdy neslyšel jednu jeho vyřčenou větu. Stále více jsem začínal pochybovat o tom, jestli skutečně existuje a nejedná se tady pouze o fiktivní pohádkovou bytost. Přišel srpen 1968, já byl voják, přes naše hranice se valily hordy agresorů a důstojníci se posrávali strachy, že budou muset bojovat za vlast, což nikdy neměli v plánu. Ale ani tehdy jsem neslyšel ani nečetl, že by tento údajný velitel byl vydal jediný rozkaz.)

Jak už jsem uvedl, soudruh Novotný, kterého vlastně skoro nikdo nechtěl, byl od poslanců taky zvolen jednohlasně. Chruščov řekl jeho jméno. První volby za jeho vlády dopadly skoro podobně. Kandidáti národní fronty (tedy komunisti) dostali 99,86 %. Dnes je to asi těžko pochopitelné, ale v tom podvodném, samochvalném režimu byli všichni na něco takového zvyklí. Je přeci přirozené, že 100% "rozumných" lidí by nikdy nechtělo nazpět vykořisťování člověka člověkem. Ještě před nějakou dobu mi jeden zfanatizovaný komunista z ČR napsal, že kdo nevolí KSČM je zmanipulovaný kapitalistickou propagandou (= jeho hlas by měl být neplatný). (Strašlivá fráze, kterou bohužel používal třeba i Václav Klaus, "každý rozumný člověk přeci ví, že...")

Další výkaz pro majora R. byl asi ještě důležitější - organizovanost vojáků v ČSM. (Československý Svaz Mládeže, modré košile, na rozdíl(?) od černých fašistických, nebo hnědých SA.) Pochopitelně potřeboval obzvláště tady svých 100%. (Byl by dokázal i 200, ale to nebylo žádáno.) Dal si tedy záležet a u každé baterie útvaru to osobně proorganizoval. Cosi nám i slíbil a mezi námi nebyl žoldák, který by to za pivo a cigaretu nepodepsal u SS. Vojnu jsme prožívali spíše jako váleční zajatci, než obránci vlasti. Naše lidská morálka byla na nule. Jako předsedu ČSM navrhl vojína Z., který měl jeho důvěru. Zdál se mu být podobný kariérista jako on sám.
Takže, kdo je pro, aby vojín Z. byl předsedou ČSM u naší baterie? Všichni.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.
Vojín Z. zasedl za předsednický stolek po pravici majora R. Kdo že není členem ČSM? Ruce zvedli ti, kteří buď nebyli, nebo to jednoduše vůbec nevěděli, neboť to byli dávno zapomněli. Těm bylo vysvětleno, že si jistě přejí vstoupit, nebo je tu snad jeden takovej, co by si to nepřál!? Nikdo se nehlásil, ale to prý musí členové nejdříve odhlasovat. Takže kdo je pro, aby byl přijat vojín A? Všichni. Kdo je pro, aby byl přijat vojín B? Všichni. Ruce zvedali i ti, kdo ještě členy nebyli a měli se stát až za pár minut. No a tak to šlo dále až došlo na posledního, vojína Z. Kdo je pro, aby byl přijat? Všichni. Vojín Z. se tak stal členem organizace, jíž byl už půlhodiny předsedou.

Major R. se bodře usmíval a byl na výsost spokojen. Nám to bylo buřt, na vše jsme stejně za pár dní prakticky zapomněli. Coby vojáci jsme nemohli nosit modré košile a jinak se existence této organizace neprojevovala. Kdyby se nás za rok byl někdo zeptal, kdo je, či není v ČSM, dobrá polovina by to byla zase nevěděla. Ale tahle organizace byla za pár měsíců (rok 1968) stejně zrušena. Těžko si představit nějakého svazáka, kterému by to bylo nebylo srdečně jedno. Že vlastně všechno je lež a podvod, to musel major R. a všichni tam nahoře vědět, ale považovali to za zcela samozřejmé, jako moje tehdejší generace, která v tom vyrostla. Jenže já si stále více uvědomoval, že lež a podvod je i celá vojna, kde ve skutečnosti vůbec nic nefungovalo a že to samé je celý ten socialismus a byl od samého začátku!

No a vojín Z. skutečně kariéru udělal a odešel za dva roky z vojny coby podporučík. Na závěr dostal vysokou kázeňskou odměnu, v rámci nízkých finančních nákladů. Fotografii před rozvinutou zástavou. (Zváno lidově "pochvala před natočenou véeskou".) Tato pak byla umístěna na jednu exponovanou nástěnku, kde visely takovéto zvláštní případy zmužilosti typu Haškova vozataje Jana Bonga (kterýžto v dělostřelecké palbě zachránil koňský postroj). A ta fotka tam visela a visela a jak po letech zvěstoval jeden záložák, visela tam ještě v době, kdy už byl vojín Z. emigrantem a důstojníkem cizinecké legie US Army. Dnes má dobrý důchod z USA za službu západním imperialistům a k tomu takový malý z ČR za ty dva roky služby socialistické vlasti. Za předsednictví v ČSM mu ale zřejmě nic nepřidali.

pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 20. března 2017 v 16:50 | Reagovat

Ahoj, píše zajímavě, ale tvá neláska ke komunistickému režimu, zahrnuje i dění z kterého měli komunisti strach. Spartakiáda bylo pokračování sokolských sletů a Sokolů se komunisti báli, jak čert kříže Ti byli organizovaní, udatní a nebezpeční. Sokolovny byly zrušeny, sokol zakázán a nácvik přesunut do škol. Tam chyběli lidé, kteří uměli cvičit jako sokolové a tak se vše zvrhlo v dril. Já cvičil na posledním sletu, jako žáček i na první spartakiádě. I ty musíš uznat, že cvičení žen s kužely bylo hezké stejně jako vojáků. Byly to světlé výjimky z komunistické šedi, kterými komunisti vytírali občanům oči. Jinak bída s byty byla strašná. Já se v nemocnici sešel s majorem policie, který se zhroutil a ležel na vedlejší posteli. Překvapilo mě, že policajt a dá se s ním mluvit. Tak jsem se zeptal jak se k funkci dostal. Chlapec z kulacké rodiny přišel z vojny, holku v jináči a neměl kde bydlet. Policie dávala byty. Tak to vzal. Podmínkou bylo aby se zřekl svých rodičů a nikdy se s nimi nesetkal. Všechno podepsal a na vše kašlal. Co si mysleli ti panáci, kteří mu takové podmínky dávali, to je u Boha.

2 gregormoldavit gregormoldavit | 20. března 2017 v 18:06 | Reagovat

[1]: JP
Vždyť tam o tom píšu, zmiňuji i "slet". Právě tak říkám, že nemám námitky proti takovým masovým akcím, dokud je účast dobrovolná.
Do sokola jsem chodil celou obecnou, jednou týdně asi v 6. Cvičili jsme na nářadí a to se nám líbilo. Měli jsme nějaké průkazky, do kterých se občas musela koupit známka za 1 korunu. Tedy vše levné. Sport komunisti podporovali. Z čeho měli hrůzu, byly organizace, které by nebyly přísně pod jejich kontrolou. Tedy např. skaut. Ten byl brutálně rozbit 1948 a právě tak po 1968.

Byty byly levné zdánlivě. Známý zoufale hledal byt pro rodinu, asi 1970. Volal na jeden inzerát a dozvěděl se, že jako první chtějí 30 000 na dlaň. Kdo nedal, musel zůstat u tchýně. Bohužel nutno říci, že tady v Německu to začíná být stejné. Navíc činže levné nejsou. Vláda (pitomců) vydala zákon na maximální výši činže. Kdo by se na něj ovšem odvolal, byt nedostane. Pořád je tu nabídka a poptávka a tu zatím žádný zákon odstranit nedokázal. Jednoduše se bude požadovat nějaký peníz bokem na černo. To vše šílená Merkel zhoršila miliony jejich pozvaných imigrantů. Ti k tomu ovšem chtějí bydlet zadarmo a žít z množení. Proto přeci byli pozváni do Evropy. Takových tu bylo už před tím víc než dost. Řešení tedy zatím takové, že se bydlí kdesi v dálavách a ráno dojíždí 60 km do práce. Města jsou ucpaná a zamořená vejfukovými plyny. Co s tím, to nikdo neví. Já můžu být jenom šťastný, že jsem důchodce a bydlím tak trochu stranou. Do práce projdu sklepem, na mojí zahradu.

3 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 22. března 2017 v 17:48 | Reagovat

Listuji starými maily a narazil jsem na vzkaz kamaráda z Kanady roku 2016.
   Ahoj přátelé, přeposílám vám reakci mého kamaráda exulanta v Kanadě na zprávu o muslimech. Vyplývá z ní, že problém s politiky jde napříč celým světem. Tak se nedivte těm našim. Jarda

Nejsem si zcela jist, ze si muzu lebedit. Mozna ze podobne jako La Manche kanal se svoji troskou slane vody zachranil Anglii od nacistu, tak "mozna" Atlanticky ocean ochrani severni Ameriku. Ovsem jen mozna, protoze zdejsi politikove a stado slepych ovci, ktere je nasleduje nechteji pouzivat svuj selsky rozum a bojuji proti sverepe proti logice. Nas novy ministersky predeseda (puvodnim zamestnanim pomocny ucitel v tanecni skole) ve svem volebnim programu nabidnul 25 tisicum arabskych "uprchliku" pobyt v Kanade. Zatim se mu podarilo dovest jen par tisic, ale i tak je to az moc na nas narod, ktery si zvolil do sveho cela ukecaneho tanecnika bez jakekoliv zkusenosti ve verejnem zivote. V USA president - mulat jehoz matka byla prostitutka a otec africky komunista nasekal behem sveho presidentsvi nepredstavitelnou castku 20 trilionu dluhu (to je castka kterou kdyz budes kazdy den spalcet 2 miliony tak to splatis za 5 tisic let) za silne podpory demokraticke strany (tedy 1/2 naroda) znamena obrovskou hrozbu pro zbytek sveta, v pripade ze bude opet zvolen demokraticky kandidat, tak tim by asi zakonite skoncila nase cela civilisace vcetne zkorumpovane Evropy.
Takze se drz, budoucnost je zariva jak VRSR.
Henry

4 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 23. března 2017 v 10:26 | Reagovat

Dívat se na zprávy ČT je utrpení. Tak politicky korektní hlasatele není hned tak vidět. F.R.Čech v jednom rozhovoru s reportérkou výstižně komentoval rozpálené proislámské ženy, že politická korektnost není nic jiného, než zbabělost. Je nutno s tímto hodnocením souhlasit. Kydy o tom, že 80% islamistů, je mírumilovných jdou bokem, když vezmete v úvahu, že 75% Němců bylo též mírumilovných a přesto byly postaveny plynové pece pro 6 mil. Židů, cikánů a ostatních lidí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama