Prezident Václav Havel - 14/?

18. prosince 2016 v 20:35 | gregor moldavit
13. díl: prezident-vaclav-havel-13

Klement Gottwald - 4

Konec vykořisťování - dnes děláme pro sebe. Ale proč tedy nebereme více, než ti vykořisťovaní?

"Mládenci, mládenci!" vzdychal mistr Pecka. "Jak já vám to mám napsat, abyste taky brali aspoň nějakou vejplatu! To aby byl člověk na mou duši kouzelník! ... Já vím, je zima*, to já úplně chápu, zedníci jaktěživí v zimě nedělali, tuhle vymoženost nám přinesly až ty nové časy. Ale co se dá dělat, musíme se podřídit, jsme jen malí lidi."

Snad někdo poznal: "Černí baroni". Takovéto poznámky mě vždy zajímaly. Ale jak se to tenkrát dělalo? Dle komunistické nauky 50. let se ten zedník přeci v kapitalizmu nemohl dožít jara. Byl nezaměstnaný a musel zemřít hlady na dlažbě. (Slýchal jsem často, nevím, proč byla ta generace mých rodičů tak prolhaná? Něco takového se třeba stalo, ale nikdy nebylo pro dobu kapitalizmu typické.) Jistě už jsem v době téhle knížky nevěřil na všechny ty komunistické lži našich čítanek 50. let. Otrhaný dělník se ženou, vedle nich 7 otrhaných dětí, všichni bosí. Vedle kapitalista s cylindrem na hlavě, jeho stůl se prohýbá pod jídlem. Snad si ještě moje generace vzpomene. Tak vypadal kapitalizmus, než přišel vítězný únor. Já si v tu dobu skutečně představoval, že na západ od Šumavy takto lidé stále ještě živoří. Když se k nám začali valit západní turisté v mercedesech, vysvětlili komunisti: "to jsou vykořisťovatelé, dělníci by nato neměli peníze." To nám vykládali ještě v době, kdy si západní dělnická rodina běžně dělala dovolenou na Kanárských.

*(Sám jsem pracoval na montážích venku v ČSSR a pak NSR. Zažil jsem, v cs, jak dělníci sypali dřevěné uhlí, polili naftou, zapálili a pak se pokoušeli do zmrzlé země kopat krumpáčem. Celý den v mrazu a výkon skoro 0. Vždyť 99% toho tepla uteče směrem nahoru.To je skutečně rozumnější na trať vůbec nelézt.
V NSR jsme si platili jakousi pojistku, pár marek z platu. Když pak bylo pod nulou, zůstali jsme doma. Ono to ani pro ty stroje nebylo moc dobré, startovat je zamrzlé.
Za 1. republiky myslím zedníci dostali v zimě lesní brigádu, ale to přesně nevím.
A ještě poznámka: PTPáci brali za svou práci peníze. Nás nahnali v přijimači každou neděli celý první podzim na brigádu do zemědělství, třeba sbírat brambory. Byli jsem ujištěni, že to dostaneme zaplaceno. Nikdy jsme neviděli ani halíř. To JZD jistě zaplatilo, ale našim lampasákům nebylo trapné nám ty peníze ukrást. Ještě den před odchodem do civilu, po dvou letech, jsme se ptali, kde jsou naše peníze a dozvěděli se zase tu jednu větu. "Soudruh kapitán Eibl zatím neměl čas to vyúčtovat." I to jsou moje vzpomínky na práci za komunistů.)

Když už jsme u černých baronů, vzpomeňte v té knize, jak převzali klášter na Zelené hoře. Major Terazky nechal seškrabat fresky a namalovat na jejich místo súdruha Žižku, v ruce lahký gulomeť. Než začneme vyčíslovat finanční bilionové škody napáchané komunisty, nutno zmínit i škody kulturní. Skoro všechny kláštery byly zrušeny, mniši někdy nahnáni do pracovních táborů a prostory dány coby skladiště, nebo kasárna. Nejsem přítel církve, ale co tady se událo muselo být nejhorší barbarství. Jiný exilový autor zmiňuje, že viděl převážet jednu klášterní knihovnu. Knihy staletí staré házeli vojáci na korbu jako cihly. Řidič je převezl někam do vyhrazené budovy, tam zapnul zvedák a jednoduše je vyklopil. Jeden příklad za nekonečně dalších. Není divu, že církev dnes žádá náhradu, ale ať si řekne komunistům a ne dnešním mladým pracujícím. Ti jí nic nevzali a své peníze potřebují pro sebe!

Další škody pak byly páchány třeba na kultuře, která nemohla vzniknout. Mělo trvat dobrých 10 let po vítězství pracujícího lidu, než ten si mohl přečíst jinou současnou knihu, než Malý Bobeš, Jurášek, nebo Němá Barikáda. V 60. letech to pak byli právě spisovatelé, kteří proti režimu ostře vystoupili. Pokud v tu dobu Češi ve světové kultuře něco znamenali, byl to film. To ovšem vzalo těžký obrat po roce 1968. Nevěřím svým očím, když na internetu čtu, jaké za Husáka vznikaly krásné filmy, třeba Popelka. Nebo seriál "Nemocnice na kraji města", který pak s úspěchem běžel i v NSR. Jo běžel, ale u jaké vrstvy obyvatel? Asi jako ta Popelka. Skutečný doktor se na to asi těžko díval. (Tahle epidemie ale s převratem nepřestala. Dnes vidím v programech "Ordinace v růžové zahradě". Jedno jaký režim, zřejmě nebude nic krásnějšího, než být nemocný a jít k doktorovi. Ten svět se musel ubláznit!)

Než se zamyslíme nad produktivitou plánovaného hospodářství, podívejme se na poválečné začátky v ČSR. Průmysl byl válkou poškozen pouze v malé míře. Škody snad jedna tisícina těch, jaké mělo Německo. (A ti to měli v kupě za pár let!) Snad horší bylo, že průmysl byl předělán na válečný a bylo nutné mnoho přebudovat na spotřební. Tady byla po válce nekonečná poptávka a tím i obrovská šance pro blahobyt českého národa. Jenže než se to rozjelo přišel vítězný únor a s ním Stalin a jeho plány na další válku, aby komunizmus (tedy on sám) mohl zavládnout až k Atlantiku. Všechno se tedy vrazilo opět do těžkého průmyslu a koupit si slušné boty, židli, nebo 10 dkg tvrdého sýru se stalo problémem. Moje generace si jistě vzpomene na nejčastější výrok prodavače té doby: "nemáme". (Když přišla 1. spartakiáda běhali rodiče po krámech a ptali se na červené trenýrky pro syna. Často marně!) Mnoho bylo do roku 1953 (měna) pouze na přídělové lístky. Sváděno na válku, ale právě v rozmlácené NSR už v té době nebyly potřeba. Jeden uprchlík z NDR (pro dnešní Čechy nadávka, když otrok uteče na svobodu, je prašivý zrádce) vyprávěl, jak šel k řezníkovi v NSR. "10 dkg šunky." (Němci ovšem říkají 100 gramů) V jeho zemi taky na příděl. Otázka prodavače, "je to 12 dkg, můžu to nechat?" Prý div neomdlel.

K tomu přišla další debilita, odmítnutí Marshall-plánu. Stalin ho Čechům zatrhnul, ač by na tom byl patrně profitoval i sám. (Mimo jiné tím satelitním státům znemožnil vybudovat takový vojenský průmysl, jako mělo pozdější NATO.) Jak obrovská to byla chyba, se brzy každý mohl přesvědčit na vlastní oči.
Jednou, bylo mi asi 16, jsem cestoval po zemi české. Tím mým způsobem, pěšky, nebo stopem, jinou možnost jsem neměl. No a kolem mě přefrčí krásný mercedes, vzadu veliké D. A jeden místní vesnický ujko ke mě přijde a povídá: "Vidíte to mladý pane? Tohle je poražený národ? A co máme my? Tak holou prdel!"
(Nějak mě napadlo, že ten člověk by Němcům prominul celou válku, ale ne toho mercedesa.) Jenže kde se to v tom Německu vzalo? Proč si takové auto nekoupí budovatel socialismu?

V zemědělství se blblo snad ještě více než v průmyslu. Škody třeba nebyly tak velké v penězích, ale o to větší na zdraví a sytosti obyvatelstva. A zase za tím stáli politicky kovaní idioti na vedoucích místech. K tomu přišel strašný nápad, že se budeme učit od Sovětského svazu, proti ČSR zemi zaostalé a spíše feudální.

Když jsem šel do důchodu a převzal moji zahradu v Bavorsku, v kraji dost chladném, napadlo mě zkusit vypěstovat Mičurinské jablko. (Určitě blbost, kolik dnes v obchodě stojí 1kg? Ale důchodce potřebuje práci, aby tak rychle nezakrněl.) Jal jsem se bádat v české literatuře o jeho díle. Ve škole jsme se učili, že pěstování jablek rozšířil více na sever. V české literatuře jsem toho více nenašel, v německé jsem se dočetl: "veliký nedostatek ovoce v zemích východního bloku v 50. letech byl zapříčiněn aplikací metod sovětského Mičurina."

A já si vzpomněl jak jel ulicí náklaďák a matka na mě křičela z okna: "přivezli japka, utíkej do fronty." Za půl hodiny mě přišla vystřídat, měla tašku a peníze a za 1 - 3 hodiny přišla a měla 2 kg jablek, více se pro osobu nadávalo. Matky v 50. letech prostály ve frontách stovky hodin. Jako děti jsme měly pořekadlo, "dlouhý jako fronta na maso".
(Mičurin, na rozdíl od Lysenka ne podvodník, skutečně rozšířil pěstování jablek do chladnějších krajů, ale pouze na chvilku. Vlastnosti jeho hybridů nebyly dědičné, což on nevěděl.)

Zátěží pro hospodářství byly taky chybějící pracovní síly. Mnoho mladých lidí za války uteklo a dalo se do služeb Angličanů, nebo Rusů a v boji proti Hitlerovi padlo. Zátěž znamenal odsun sudetských Němců. Každý si může vykládat a zdůvodňovat co chce, ale hospodářsky to byla katastrofa. Jejich majetek byl rozkraden, dům a pozemky přišly často do špatných rukou. Když pak tito Sudeťáci v 60. letech mohli navštívit své statky, pokoušely se o ně mdloby. Co potom doma vyprávěli o tom Čechovi, který z jejich kvetoucího statku udělal špinavou ruinu, to zatěžuje pověst Čechů v Německu dodnes.
Po únoru 1948 se prchalo přes hranice na západ ne po jednom, ale po tisících. Po srpnu 1968 pak po stotisících. Existuje neověřené číslo - 700 000 Čechů a Slováků. Stát sice zabavil jejich majetek, ale to škody nevyrovnalo.
Aby nebylo pochyb, poznal jsem v emigraci všelijaké Čechy, ale ve své většině zdrhli ti vzdělanější a kvalifikovanější, řemeslníci pak spíše ti šikovnější. (Staré české pořekadlo, "ty seš blbej, ty zůstaneš doma!") Vzpomeňte na tu dobu po srpnu, snad nejhorší doba temna v celých českých dějinách včetně doby pobělohorské. Tak třeba těžce nemocný člověk čeká na operaci, kterou má provést známá kapacita. Konečně je na řadě, když se dozví, že pan profesor minulý týden zdrhnul do Kanady a on si musí dále počkat, aby se o to pokusil nějaký začátečník. To jsem tenkrát slyšel každou chvíli. Jako by to nestačilo, tedy takový slavný mozkový chirurg, který za Husáka myl okna, nebyl pouze románovou postavou. Ti existovali skutečně. (Já nebyl slavný, ale patřil taky k těm, co byli při prověrkách vyhozeni z kvalifikovaného místa a pracoval až do útěku coby bagrista v pohraničí.)

Onen exodus pracovních sil ovšem po roce 1989 nepřestal. Napsal jsem něco o unešeném vlaku z Chebu do Selbu. Tato trať byla letos zmodernizována a každé ráno na ní vyrážejí vláčky s pracovníky z českého do německého pohraničí. To není jen o výdělku, to je taky o jejich budoucím důchodu. Je mi záhada, jak dokáže český důchodce vyjít s částkou 10 000 korun měsíčně? Všichni ti, kteří dnes brečí po zlatých komunistech, by si měli uvědomit, že nebýt těch, byl by dnes průměr řekněme 40 000. (Průměrný důchod v Rakousku: 1560€ měsíčně a sice 14x za rok.)

Už je to moc dlouhé a ještě nepřišlo základní téma - co se změní, když odstraníme vykořisťování člověka člověkem a zavedeme vykořisťování člověka komunistou? Třeba příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 19. prosince 2016 v 17:42 | Reagovat

Já si nedělal starosti, jak zedníky na stavbě zaplatit, aby mě nevynesli v zubech s celým komunismem. Dohodl jsem s investorem vícepráce, které neexistovaly a mastil úkoláky o 106. Dnes už nevím, jak to vlastně prošlo, protože dodatky k rozpočtům, jsem, nedělal. Tehdy byl takový bordel, že si niko nedovolil nic kontrolovat, protože by zavřeli kontrolora, kdyby řekl, že je něco špatně.

2 gregormoldavit gregormoldavit | 19. prosince 2016 v 18:32 | Reagovat

[1]: JP
Bylo mi něco přes 20, když mě při politických prověrkách vyhodili z práce coby nepřítele pracujícího lidu. Jak zmíněno, moje generace neviděla v komunistech nepřítele, ale oni si ho z nás brzo udělali. Pak mě zase zaměstnali na fiktivní funkci "mazač rypadel". Dostal jsem V3S skříňák a ňáký klíče a udělali mi křížek na mapě v Krušných horách. Nejtěžší bylo přejet Prahu, já ten náklaďák neuměl řídit. Na mostě jsem šťouchal pravýma kolama do chodníku, zázrak, že ten most nespadnul. Pak už to šlo. Dojel jsem na místo křížku, tam stála maringotla a bagr. Klíče pasovaly. Druhá den jsem začal bagrovat, což jsem taky neuměl a bagr byl rezavej, pořád jsem musel něco svařovat, což jsem se taky nikdy nevyučil. Zvolna jsem se ale ve všem začal zlepšovat.
Ten problém byl, že bagr byl strašně zadlužený. Snad více než kilometrem kinety. To napsal stavbyvedoucí těm předemnou, aby něco brali. To prý za čas dohoním, on mi taky něco napíše dopředu, abych nepracoval 2 měsíce zadarmo.
Tak to tam bylo se vším. Dělníci kopaly díry, za které byly zaplacení před dávnou dobou. Navíc se vykazovaly stavby, které neexistovaly, protože materiál na ně se dávno rozkradl. Tak jsem zjistil, že je to všechno ten samý podvod, jaký jsem poznal na vojně. Chudáci skladníci. Musely přebírat pohádkové zásoby ve skladu, kde zely prázdné regály. atd...

3 nar.soc. nar.soc. | 19. prosince 2016 v 19:10 | Reagovat

[2]:
Od r. 1965 jsem pracoval v STS Brno. Napřed s traktorem a obilním kombajnem, pak na střídačku s malým a později i větším buldozerem. Kromě Zetoru to byly sovětské stroje ( okopírované a dávno zastaralé). V původním seřízení a správnou údržbou měly nejméně desetiletou životnost. Na to se hodně spoléhalo. Hlavně vodu do chladiče a olej do motoru a bylo vystaráno. Pokud se pásový stroj vzal na orbu, nastalo ouha. Zákazník si objednal hloubku orby ( protože to domácí svinili ) a chtěl ji mít dodrženou. To byl dost problém. Zastaralé tažené pluhy se do měkčí půdy propadly a ve tvrdé ( už polozničené solemi hnojiv ) klouzaly radlice mělce. Prvně jsme mákli do vstřikovacího čerpadla a zvýšili dávkování asi o 25%. Tak se dal udělat nějaký výkon za slušnější peníz. Později jsem využil hydraulické čerpadlo na buldozeru, zhotovil odbočku a namontoval šoupě k ovládání hloubkového hydroválce přímo na pluhu. Když se pluh "propadal" byl přizdvižen, když byl mělce, stačilo snížení na mechanismu a opět ovládání hydraulikou dálkově. Později (1978) přišly takto ovládané pluhy z NDR i s kolovými traktory. Zkrátka, vše se dělalo, jako za Krále Klacka a nějaké zlepšení mělo hned za následek asistenci normovače a zpevnění placeného úkolu.

4 nar.soc. nar.soc. | 20. prosince 2016 v 12:19 | Reagovat

[3]:
Volné pokračování.
Traktor DT 54 měl celkem zdařilý podvozek, horší převodovku (neměl reverz jen pomalou zpátečku = nevhodné pro navěšenou buld. radlici ). Váhově a tažným potenciálem byl vhodný na zástavbu automobilního (stabiláku) motoru Š706 ( 140koní). Tento motor byl vybaven sice také jen 5st. převodovkou, ale byl to šestiválec  udržující stabilní rychlost při orbě ( potřebná nejm. 4 a max. 6km/hod). DT 64 měl výkon i po přidání na čerpadle max. 90koní, což na těžší půdě nestačilo k udržení optimální rychlosti a nakonec i spotřeby. Viděl jsem a vyzkoušel si v obsluze jeden takto předělaný stroj a bylo to něco pro budoucnost! Jenže v kom. režimu byla práce člověka bezcenná. Mohl se za pár peněz pizdit se zastaralým krámem až do aleluja nebo do konečného zničení, nikoli ale do modernizace a zvýšení výkonu i kvality o cca 50%.

5 nar.soc. nar.soc. | 20. prosince 2016 v 13:04 | Reagovat

[4]: Volné pokračování

Jak jsem už uvedl, seznámil jsem se s rekonstruovaným traktorem DT 54. pak jsem podal zlepšovací návrh hospodářské skupině STS a OZS ( gen. ředitelství mělo oddělení pro placené zlepšovací návrhy podávané Strojním a Traktorovým Stanicím a Opravnám Zemědělských Strojů). Návrh směřoval k rekonstrukci podle sovětského provedení zadní návěsné hydrauliky ( pro zavěšení pluhu, rozrývače či zátěž pro zlepšení trakce buldozeru). Naopak dopředu jsem navrhoval navěšovací rám na radlici, případně zvedací vidle nebo zátěž pro vyvážení navěšeného pluhu. Samozřejmostí mělo být zastavění motoru Š706 + dodatečné reverzní převodovky za stávají škodováckou 5ti stupňovou. Stroj by měl max. rychlost na 1 st. asi 5km a na 5 st asi 18km/hod. tah nahku kolem 3000kg ( stačí na pět radlic ). Zdaleka by tolik neutužoval půdu i s navěšenými břemeny než nové německé traktory (IFA). Dostal jsem odpověď, že návrh je ideově zajímavý, bohužel není opatřen technickou dokumentací a zřejmě by převýšil rekonstrukčními náklady značně cenu nového DT 54, kde trvají sovětští soudruzi na svých předpisech, kterými podmiňují záruku za dodaný stroj. Přestavovat stroje přistavené do GO nepovažuje gen. ředitelství za nosné a vzhledem k ústupu od pásové ke kolové trakci na polích, ani za potřebné (německé traktory + pluh stály 3x tolik co sovětský DT54 s pluhem). Takže i ten jednorázový bakšiš, za přijatý zlepšovák mne minul.
Od té doby jsem pracoval vždy už jen na své triko, způsobem po mně potopa. Také jsem motoru s řádně přidaným čerpadlem na T108 za tři roky rozsvítil, že byl za pár peněz prodán k poskakování vraku v JZD. Mně byl koupen nový a opět spolehlivě sloužící ( další tři roky ).

6 gregormoldavit gregormoldavit | 20. prosince 2016 v 13:05 | Reagovat

[4]: nar.soc.
Jo, podvozek. Ten můj speciální bagr byl celkem dobře stavěný, ale pásový podvozek byla katastrofa. Stačilo na zlomu svazu vzít za rajčáky a on se vyzul.
Váha myslím 10 tun a teď to dát nazpět. Od té doby nemám rád pásáky.

7 nar.soc. nar.soc. | 20. prosince 2016 v 15:04 | Reagovat

[6]:

To věřím. Pásové vozidlo má vždy tzv. nájezdový úhel pásu vůči terénu, aby bylo zajištěno nejen napnutí pásu, ale i pevné opásání první jízdní kladky či kola. Naváděcí kolo je obvykle nad terénem. U pásových bagrů jde o jiný cíl, rozložit váhu stroje a využít co největší plochu pásu. Proto je naváděcí kolo stejně jako poháněcí zároveň i pojezdovým. Opásání je velké, ale o to menší je na následném kole. Stačí poměrně malý boční pohyb, aby na opotřebeném pásu vyjelo toto kolo z dráhy a pás (pokud není okamžitá reakce) hned vybočil z vedení pojezdovými koly. Je to konstrukční problém, buď bezpečnější opásání pojezdu, ale horší přenos váhy na terén nebo opačně. Konstruktéři to řeší všelijak ( vyššími nákolky, těsnějším sestavením článků pásu ), ale vždy jsou to kompromisy mezi cenou a užitnou hodnotou o kvalitě materiálu nemluvě.

8 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 20. prosince 2016 v 17:48 | Reagovat

Kluci, fascinuje mě, jak jste budovali socialismus. To já ho spíš sabotoval a dodnes mě děsí, že ještě nespadla podlaha v kotelně cukrovaru Bašnice, kterou jsem nařídil uložit na 15 cm zub, aby mohli dělníci vůbec pracovat a neseděli v šatně. Poslal jsem je totiž stavět 60 cm zeď, na 45 cm podezdívku, než dojde ocel, abych mohl betonovat tu podlahu. To rozhodlo, při úvaze, že se nenechám zavřít, za to aby pracující brali nějaký peníz, protože v tom komunistickém bordelu, to jinak nešlo a šel jsem si válet šunky do SBČS. Kupodivu, tam můj buržoasní původ nevadil.                          Gregu, to byl bordel na 1/6 světa, ale to, co předvádí Merkelová v Německu, se tomu vyrovná. Co ještě budou muset Němci strpět, než ji vyhodí z postu kancléřky. To její konstatování, že útok v Berlíně, byl bezesporu teroristický čin, mě dojalo k slzám. Já bych na to sám nepřišel.

9 gregormoldavit gregormoldavit | 20. prosince 2016 v 18:30 | Reagovat

[8]: JP
Onen rok na 1. Máje jsem si tam v polích navařoval na bagr tvrdokov. A vožralí dělníci z marigontek mi říkali:
"Neblbni, vole, dneska pracovat, to můžeš mít průser. Poť s náma rači chlastat."

Hyena Merkel a ten slabomyslný deMais. si na místo činu dokonce přišli přihřát polívčičku. Že je tam lidi rovnou nezlynčovali? Vždyť jsou to jejich mrtvoly!

10 nar.soc. nar.soc. | 24. prosince 2016 v 12:40 | Reagovat

Pane autor a všichni přátelé, dovolte, abych Vám popřál k Vánocům dobrou pohodu a ještě lepší očekávání věcí příštích. Vždyť co je na světě neomezené a pro každého bez rozdílu? NADÉJE!

11 gregormoldavit gregormoldavit | 24. prosince 2016 v 18:50 | Reagovat

[10]: JP
Tichá noc, svatá noc.
Kravál a kravál, 5 minut ticha a zase kravál.
"Peníze, peníze, my chceme peníze a proto jsem si ten svátek slunovratu přivlastnili. Peníze, peníze, my chceme peníze."
Zvony duní a duní, agresívní, bestiální kravál celý den. Neexistují hnusnější Vánoce, než v Bavorsku.

12 matka matka | 25. prosince 2016 v 0:33 | Reagovat

[11]: Škoda, šli jsme chvíli ven s našim psem a všude bylo na kopci ticho, trochu sněhu, na stromech námraza, mlha,...
Snad to vydrží co nejdéle...

13 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 25. prosince 2016 v 10:51 | Reagovat

Gregu, už jsem tě zval. Přijeď do ateistického města Hradec Králové. Tady je klid jak po pěšině. Žádné zvony, žádný kravál. Asi nás Bůh miluje. Komunisté se nám vyhýbali, záplavám zabránila už Marie Terezie vybudováním kanálů kolem města pro ochranu tvrze. Postkomunistická banda pravdo láskařů zde nenašla nic na čem by mohla něco trhnout. Šperkovnici českého exportu zachránila prapravnučka zakladatele Petrofa a jede jak dráha potichu a byznys ji roste přechodem z pianin na klavíry v ceně 2 mil. Kč/kus, které exportuje do Ruska.

14 gregormoldavit gregormoldavit | 25. prosince 2016 v 17:18 | Reagovat

[13]: JP
Tam u Králového Hradce,
lítaly tam koule prudce...

Takže já nevím, jestli je to tam není nebezpečné?
Ona paní Havlová prý chce mluvit s mojí ženou, až bude na tom Hrádečku. To se asi nestane nikdy, takže se do toho kouta asi těžko ještě podíváme. Jelikož před kraválem zvonů nemůžeme stále prchat, řešíme to výměnou oken za plastová a já izoluji střechu. Jednou se i tady něco musí změnit. Kravál na celé město a když se člověk do toho kostela podívá, sedí tam pár vesničanů z okolí, věk asi 80.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama