Prezident Václav Havel - 12/?

11. prosince 2016 v 20:01 | gregor moldavit

Klement Gottwald - 2

Rudolf Slánský ...
na vrcholu slávy. V tuhle dobu ještě netušil, že v těchto uniformách budou vystupovat řečníci na náměstích a žádat pro toho zrádce jménem lidu nejpřísnější trest.

Byl by na řadě bod 2. - proč Češi proti komunistům po roce 1948 více nebojovali?

Ale byla tu řeč o Slánském a tak uděláme takovou mezikapitolu. Myslím, že to byl on, kdo vymyslel onen slogan, "co komunista, to úderník". (Kde se to slovo vzalo nevím, patrně od "udřít se".) Napsáno o jeho procesu bylo moho, smysl dávalo málo. Jelikož je ale tohle můj blog, napíšu k tomu moje vzpomínky. V době, kdy byl pověšen, jsem si hrál na pískovišti, dělal bábovičky a o tom celém neměl ani tušení. Jenže výraz "Slánský-proces" jsem měl slyšet už v dětství. (Na rozdíl od mnoha podobných výrazů, třeba Luftbrücke, které jsem poprvé slyšel až v Německu v dospělém věku.)

Když jsem se v dorůstajícím věku ptal těch starých, vševědoucích, komunistů, proč byl Slánský pověšen? Byli jako prasklá deska:
"Byl obviněn, že... ale nebyla to pravda, nic takového nespáchal..."
"To nebyl můj dotaz, ptám se, proč byl pověšen?"
"No přeci protože byl obviněn, že, ... ale on..."
Včetně našeho politického na vojně, ale odpověď žádná. Patrně to nikdo z těch ortodoxních komunistů, ač z toho třeba i žili, nevěděl.
To zarážející pro mě v tom věku (řekněme 18 let) bylo, že oni to nevědí, ale nevědí, že to nevědí. Rudé Právo přeci napsalo, že on... a tak byl rehabilitován. Co jako další dotazy? "Holt v té době..." Ty lidi na to rozumově zřejmě vůbec neměli a nikdy je nenapadlo se na ten důvod ptát. A vlastně ani teď nevím, proč byl Slánský zatčen a pověšen, jakkoli jsem slyšel více teorií. Co se tenkrát událo?

Slyšel jsem zajímavé povídání svědkyně. Ona znala přes svého komunistického otce Slánského i Zápotockého. Jedna paní tedy povídala... byla to soudružka, paní by se jí nelíbilo, ale ta povídala... a o tom teď budu vyprávět:

Jak jsem se s ní seznámil? Bylo mi asi 18. V Praze žily dvě strašně věřící rodiny. Ta jedna byla přísně katolická, druhá přísně komunistická. Hlavy obou rodin propadly alkoholizmu, vládly matky. No a jedna dcera té rodiny katolické, věk 16 let, byla náhle těhotná. Nějaký anděl, který by cosi zvěstoval, se nezjevil. Takže obyčejně napíchaná. Ale ten svatý Josef prý večer přijde záležitost vyřešit. Katolická matka zaujala pozici božstva. On přijde, přinese květinu, poklekne a požádá o ruku. Ona pak bude citovat cosi z bible a pak s hromadou výčitek a nerada svolí. Souložit bez požehnání církve se nesmí! Snad je aspoň katolicky věřící! Nikomu jinému by dceru dát nemohla. Ačkoli za daných okolností...
Věřící nebyl, přišel a zavrčel, "jo, já si jí vemu". Žádné dotazy neměl. Pro matku se zhroutil svět jejích představ.

No a katolický bratr této svedené si namluvil dceru matky přísně komunistické. Nadešel čas, přinesl květinu, poklonil se a požádal o ruku její dcery.
Matka komunistka ho poslala do prdele, že to jsou buržoazní přežitky. Kdyby bylo na ní, tak mu dceru nikdy nedá, páč je náboženský cvok. Ale dcera musí sama vědět, co dělá. (I když je pitomá a kam že to dala rozum? Dyk von je úplně blbej, ... a tak vůbec.)

No a mezi tyto dva mlýnské kameny jsem se měl náhodou zaplést. A ta katolická matka byla žena hodná a vlídná, ale hned mě začala misionovat. On Kristus tohle a támhleto a lidi si myslí, že Bůh není, ale on je... Já jí neodporovat, ale ono to u mě nefungovalo. A pak po nějaké době mi ten syn řekl, že mám přijít na oběd, jeho matka už prý nic říkat nebude, ať si přijdu třeba do pekla.

A pak jsem přišel do té rodiny komunistické. Ctihodná matka byla ortodoxní komunistka, stalinistka, tělem i duší! Nosila na klopě rudou hvězdu a sice i v době normalizace, kdy se na ní lidé dívali všelijak. Její otec prý byl ten nejlepší komunista a ona jde v jeho stopách. Skutečně se strašně potatila, někteří lidé mají fanatickou víru v genech.
(Je pak nakonec věc náhody, které náboženství jim přeletí přes nos. Lidé přebírají náboženství většinou od rodičů. Často se ale dostanou do nějaké společnosti, kde se dobře cítí a přeberou pak náboženství jiné. To můžou být komunisti, jehovisti, apod. Společnost má pak dalšího člena a onen jedinec má společnost.)

Když jsem jednou zase k té ženě zase přišel, otázala se mě, zdali si s ní nedám skleničku ruské vodky? (Patrně první krok na cestě do KSČ.) Přikývl jsem, že jiná by mi byla milejší (událo se po roce 1968) ale jsem ochoten vymlasknout i ruskou. A ta žena občas něco vyprávěla, co že se tenkrát v těch počátcích událo. Já ucucával vodku a poslouchal. To bylo historické a mě to zajímalo. (Na rozdíl od vyprávění biblických, u kterých to tak jasné už není.)

Ten její otec byl absolutní komunista. Když pak ve stáří onemocněl, byl už na takové pozici, že mohl dostat nějaké vládní sanatorium, kde byli ti nejlepší doktoři a podmínky jak v nebi. Ale on to odmítnul, že jsme si všichni rovni, on přeci nemůže přijmout něco lepšího, než má každý dělník... Šel tedy do obyčejné socialistické nemocnice, kde za pár dní zemřel.

Občas se prý setkali se Zápotockým, který byl veselá kopa. Jednou jim namaloval komín s ušima. Co že to je? Inu Zápotocký za komínem. Hahaha. Tahle role bodrého strýce mu byla zřejmě milá, ale dokázal hrát i jiné. Jednoho večera pozval k sobě Slánského se ženou na večeři. Pak se rozloučili a Zápotocký zvedl telefon, aby řekl zatýkacímu komandu: "Už jde".

No a ten otec byl jednou taky v nějaké skupině, která "zachraňovala" majetek, uprchlých, nebo zatčených. Dělníci táhli piáno a on vše zapisoval. Tu zastavilo před vilou nákladní auto a jakási žena ukázala dvoum pochopům na to piáno. "Naložit!"
Začala tahanice. "To piáno přijde do pionýrského domu!" Velel onen soudruh otec.
"To piáno si odvezu", odsekla ta žena. Tedy do vlastního domu. "Copak nevíte, kdo jsem!?"
On to věděl, byla to paní Slánská. Onen otec se nezalekl, a tak to piáno tedy snad přišlo do pionýrského domu. Jenže už ten den se ztratily všechny jeho papíry, kdesi na příslušném oddělení. To znamenalo brzké zatčení, jak to tenkrát chodilo. Byl by jeden z mnoha obětí Slánského, jenže naštěstí se znal osobně se Zápotockým a za tím hned utíkal. Ten ho skutečně zachránil.

Stále čtu na různých fórech, hlavně od komunistů, že "Horáková se přiznala, tak co?"
Tedy předně se neměla k čemu přiznat, za další není přiznání žádný důkaz. Jestliže se nějaká žena přizná, že létala na koštěti a obcovala s ďáblem, pak z toho nevyplývá, že se to skutečně událo. Přiznání (i bez nátlaku) je pouze jedna svědecký výpověď.

Ona "přiznání" v těch procesech byla pak závěrečně pod ostrou kontrolou. Po dlouhém mučení měl obžalovaný naučenou výpověď. (U Slánského odborníci říkají, že to byl otrocký překlad z ruštiny, Slánský sám by tak byl česky vůbec nemluvil.) Když vypovídal v soudní síni před kamerou, měl technik ruku na tlačítku. V tu chvíli, kdy by obžalovaný začal říkat cokoli jiného, okamžitě vypínal mikrofon.

Slánskému nutno nechat, že strašné mučení vydržel celý rok. Hned ze začátku se pokusil o sebevraždu a v noci pak musel spát nějak v sedě, přivázaný k topení. Co muselo být navíc zcela deprimující, bylo jeho vědomí, že tohle on před tím nechal dělat se stovkami jiných zatčených, ze kterých bylo přiznání rovněž vymučeno. Když ho vedli k šibenici měl prý prohlásit, "mám, co si zasloužím". Jak to myslel, těžko říci, ale měl pravdu. Slánský byl nevinen ve smyslu obžaloby. Za to, co skutečně napáchal, si ten trest smrti ale poctivě zasloužil (Jenom ho pověsili ti, co měli viset s ním.)

Proč byl Slánský pověšen? Bylo o tom vlastně rozhodnuto, když byl na Stalinův rozkaz zbaven funkce prvního tajemníka. Gottwald s tím nesouhlasil a právě tak si nepřál jeho smrt. Vždyť to byl jeho spolubojovník a druhý politik státu. Jenže nakonec mu bylo naznačeno, že v opačném případě bude na řadě on sám. A proč to Stalin rozkázal? Proč si vyvraždil nejvyšší generály armády a policie? Byl to jeho způsob vládnutí, možná by to byl nedokázal vysvětlit sám. Protože Slánský byl Žid? Taky možná. Židé byli u něj na listině, nedůvěřoval jim. Ale v jeho době vládla židovská rodina Kaganovičů, což mu zřejmě nevadilo. Celkově to bylo 11 šibenic pro nejvyšší stranické funkcionáře a nikdo nebyl skutečně vinen ve smyslu obžaloby. Takže já to nezodpovím.

Těla oběšených byla hned spálena, popel rozsypán někde na silnici za Prahou, aby to autům neklouzalo.

Paní Slánské pak pěkně sklaplo. Ale co se stalo s tím vším, co rodina už měla pod střechou? Slánský si za 3 roky své funkce nakradl orientální bohatství. Lid ho určitě nedostal. Bylo prodáno za ceny čistě symbolické jeho vrahům. Jistý, málo známý, Antonín Novotný, měl na těch procesech taky svou zásluhu. No a paní Božena Novotná, si vzala porcelán. Byli kdysi pozváni ke Slánskému na večeři, tam ho viděla a moc se jí líbil. Nyní si ho tedy přemístila do vlastního domu. K tomu si vzala ještě ložní prádlo. Antonín Novotný pak spal na prostěradlech svého přítele a spolubojovníka, kterého pomohl zavraždit. Tak vypadl "charakter" těch tam nahoře, o kterých si řadový věřící komunista domníval, že jsou to zástupci boha na Zemi.

O tom v té otázce, jak se komunisti mohli udržet?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 12. prosince 2016 v 11:39 | Reagovat

Jak se mohli udržet? Snadno, odpor byl slabý, jako třtina ve větru. Ze stejných důvodů zvítězil Kuomintang v Číně a Fidel na Kubě. Ne silou komunistických ideálů, ale slabostí vojska a policie stávající vlády. U nás nebyla ozbrojená síla, která by byla schopná se té vraždící komunistické mašinerii postavit a lid byl vyděšen a zastrašen zatýkáním STB.

2 nar.soc. nar.soc. | 12. prosince 2016 v 16:37 | Reagovat

Pokud mne paměť neklame Kuomintang byla vládní čínská národní strana - občanské vlastenecké sdružení pro rozvoj Číny založené Sun-jat-senem. Mělo se to dít, přebíráním demokratických metod zejména z USA. Později při válečném napadení Číny se stal představitelem Kuo. generál Čankajšek napřed v boji proti Japoncům, později proti komunistickému povstání vedeného Mao-ce-tungem. Nevzdělaní Číňané ( stejně jako v ČSR 1948 ) neudělali nic a maoisté zatlačili Čankajška až na Tajwan, tam je dodnes vláda Kuomintangu a proto je Tajwan pevninským komunistickým Číňanům dodnes v žaludku.

3 nar.soc. nar.soc. | 12. prosince 2016 v 16:47 | Reagovat

Jak konstatuje autor, Slánskému se dělo po právu. Za svoji činnost, která legalizovala ostatní gaunery si nic jiného nezasloužil. Potvrdil jen co je známo už odedávna "s čím kdo zachází tím také schází". Skutečnost, že se to stalo něco přes tři roky po "vítězném únoru" udržela ještě jakousi komunistickou víru ovšem značně otřesenou. Další ranou byla v r. 1953 "měnová reforma" neboli okradení všech individuí, která si plánovala vlastní budoucnost. Tehdy se proflákl i bodrý Zápotocký veřejnou lží tři dny před měnou "naše měna je pevná".
Měna byl krok k plné sovětizaci tj. k průniku "uvědomělých blbů" + gaunerů  kamkoli.

4 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 13. prosince 2016 v 11:18 | Reagovat

Za to množství rozsudků smrti, které jako ministr vnitra podepsal, si Slánský nic jiného, než provaz nezasloužil. Jinak při měně si komunisté v plzeňské Škodovce zase počínali, jako pánové bez skrupulí. Využili různých sazeb na velikosti směny a vyplatili mzdy o dva dny napřed. Takže vyplacený objem mezd spadl do kategorie 5.000,-Kčs měněných 1/5, až po termínu a byli tak okradeni 2x na svých úsporách. To se škodovákům sice nelíbilo, ale vláda a místní soudruzi to ustáli. O nepokojích v Plzni se tehdy moc nepsalo. Na co komouši sáhli, to kurvili.

5 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 13. prosince 2016 v 11:32 | Reagovat

Gregu, tohle nádherné slovo  Luftbrücke jsem slyšel už jako dítě, s uchem na radiu při poslechu Svobodné Evropy v češtině, jako letecký most. Tetelil jsem se blahem, jak Američané Rusy doběhli. Stálo je to hodně, ale stálo to za to. Vzpomněl jsem si při tom na slova admirála Jamamota po útoku Japonců na Perlový záliv: Probudili jsme spícího tygra. Měl pravdu. Američané poté vymazali japonské loďstvo z vod Tichomoří a letectvo z nebe. Je ohromující že za dobu 1 roku, vyrobili více tanků než Hitler za celou dobu války. Každý týden spouštěli americké loděnice do moře novou válečnou loď. Tuto schopnost generovat své síly do jednoho bodu, by si měl uvědomit každý, kdo dnes na netu plácá, o tom jako budou Ruskem zničeni.

6 nar.soc. nar.soc. | 13. prosince 2016 v 11:56 | Reagovat

[5]:
To vše je pravda, ale i vítězství stálo množství zdrojů. Převedeno na peníze, mnohonásobně se zrychlila inflace, jak dolaru, tak i libry.
Bretton-woodská dohoda z r. 1944 byla následek. Byl v podstatě zrušen zlatý standard měn a založen Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj. Tak se staly USA bankéřem světa, který udává dodnes směr vývoje i v pokračující devalvaci USD. Tím se rozkolísává světová ekonomika, výsledkem je zbrojení a válečné konflikty. Roste nebezpečí zvětšujících se počtů konfliktů jiného druhu = infiltrace slabších odpůrců mezi civilní obyvatelstvo. Střety už nejsou na bojujících frontách, ale mohou být všude. Zda se to někdy zastaví ( o utichnutí nemůže být řeč ) neví nikdo.
Podmíněnou jistotou pro Evropu je NATO a přesto je čím dá tím víc blbů, kteří je chtějí rozmontovat s vizí "co to udělá". Je dost děsivé uvažování Trumpa, že by USA omezily svoji roli v NATO a jedním dechem pokračuje v jakémsi ohledávání zaostalého Ruska. Tam zatím straší oplechovaní panáci se snahou získat (jako za cara) územní zisky.

7 matka matka | 15. prosince 2016 v 13:58 | Reagovat

ad. ...jak se komunisti mohli udržet?...

Když se z jedince stane stádo a z něj stalkeři tyranizující jedince buď odlišného, nebo s odlišnými názory, tak nakonec stádo vyhrává.
Dokud se buď samo nezhroutí, nebo dokud množství odlišných jedinců nepřekročí určitou mez, schopnou vytvořit jiné stádo.

Je to krásně vidět i na webech, kdy je jedinec schopen tyranizovat dalšího jedince, případně strhnout i ostatní k sobě do stáda, které kejve a kejve,....
A pokud kejve i na to, když dochází ke stalkingu, je to trestný čin, když je člověk obtěžován a ponižován různými nadávkami nejen na webech, ale i e-maily...
Ale zkušenost mi říká, že to, co kdo vytvoří, vrátí se mu zesíleno, jako bumerang. A ono se to plní. Bohužel.
A tak je lépe být mimo jakékoliv stádo. Neboť jak snadné je býti ve stádu. Daleko těžší je býti samostatným a nenechat do nekonečna strhávat proudem, cizí ideologií, nadávkami, ponižováním,...
Ale málokdo rozezná zavčas, co se děje a už jen vyjímečně je někdo schopen druhého podpořit, byť jen několika slovy.
A tak stáda, byť jen dočasně, vyhrávají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama