Prezident Václav Havel - 8/?

21. října 2016 v 21:30 | gregor moldavit


Edvard Beneš

Psal se asi tak rok 1956. Naše nová paní učitelka se objevila, tam na tom okraji Prahy, kde se o překot stavělo, (panelákové sídliště) odkudsi z jiného koutu, prý před tím učila ve škole v Ivančicích. V šesti letech jsem šel do třídy 1E, každá třída 40 žáků, bylo nás po válce dětí jak smetí. Tito příchozí učitelé byli patrně kádrově perfektní, ale ona nikdy žádnou komunistickou propagandu nedělala. Dokonce byla první člověk od kterého jsem slyšel, že nebeský bůh Stalin ve válce zbytečně obětoval mnoho vojáků. Možná k té práci měla nějaký druhák, protože neustále, místo vyučovat, nechávala jednu nadanou žákyni číst nějakou knihu a sama si v poslední lavici cosi čmárala.

My se neptali a poslouchali, byli jsme vděční posluchači, většinou se četlo něco zajímavého. No a tentokrát to byla neznámá kniha z války, vydaná asi hned po 1945, kde pár kluků dělá odboj proti fašistům. Nepatřila mezi komunisty schválenou literaturu, jako byl Malý Bobeš, Jurášek, Timur a jeho parta, nebo podobná klasika oné doby. Holka hezky četla, jak jeden z těch literárních bojovníků pronesl: "Ať žije Československá republika a její prezident Beneš". Učitelka vylítla a utíkala k té čtenářce. "Ukaž co to tam máš? Hm... Čti dál tady odtud!"
Usoudili jsme, že "prezident Beneš" bude nějaké sprosté slovo, které se neříká. Tak vypadala naše výchova k novému socialistickému člověku. Na povrch, dle propagandy, týdeníků a titulních stránek novin, vládla radost a nadšení. Ve skutečnosti vládl strach. Dnešní mladý člověk si tu temnotu té doby nemůže představit. (A co to bylo komunistům platné?)
Jméno Beneš jsem znal, byl to prezident buržoazní, tedy špatný, tak jaké "ať žije"? To mělo snad ještě logiku, ale proč nesmíme slyšet, že to někdo za války řekl? A co stálo v tom přeskočeném textu? Z takovýchto střípků si moje generace 50. let začala stavět mozaiku vlastních představ uprostřed šíleného výplachu mozku. Začali jsme tušit, že ono existuje ještě cosi jiného, co my nemáme vědět. Ale proč bychom to neměli vědět? "To pochopíš, až budeš velkej." Je mi 70, větší už nebudu, ale pořád jsem nepochopil. Kdyby paní učitelka byla tenkrát tak nevylítla, těžko bych si na to dnes vzpomínal.

V téhle době už se nezavíralo do vyhlazovacích koncentráků, ale vyletět z místa učitele za jednu ideologicky chybnou větu bylo snadné. Na obecné nás učil matematiku jeden vysokoškolský profesor. Říkalo se o něm, že dříve byl uznávaná kapacita. Do školy jezdil na skůtru Manet a vyučoval dětičky Pythagorovu větu. Naše chování ho vůbec nezajímalo, byl chladný a na první pohled znuděný. Ve třídě seděli ti, co měli být jednou sami profesoři, pohromadě s těmi, co měli jít jednou k lopatě a holky ke kočárku a 9 let se učili všichni to samé. Snad už je to dnes trochu lépe vyřešeno.
Znal jsem taky jednoho profesora geodésie, který byl z jakéhosi důvody rovněž propuštěn ze svého místa. Protože měl ke svému oboru vztah, šel dělat aspoň figuranta. (Pomocník) Ten v tu dobu bral 3,70 Kčs hrubého na hodinu. Přidělili ho jedné slečně, co měřila polygonové pořady. Ta mu vysvětlila, jak držet lať a jala se pracovat s teodolitem. Pak přešla jeho místo a postavila se až na další bod. On se jí otázal, co že to dělá? Vysvětlila, že druhou vzdálenost měří směrem nazpět. A ten úhel na druhém bodu? Ten prý není potřeba. "Ale takhle ten pořad nikdy nevypočítáte, každý druhý úhel vám bude chybět." (Tenkrát se v létě měřilo a v zimě za pomoci tabulek a kalkulačky počítalo.) Nechtěla to věřit a tak ji nechal jeden pořad vypočítat na místě. Pochopitelně to nešlo a slečna se zhroutila. Tímto způsobem měřila polygony už dva měsíce.
Na Boleslavsku se při nepovedené sebevraždě (kolem roku 1980) těžce zranila jedna ženská. (Problémy s kolegy v práci, dnes by se to okamžitě přičetlo kapitalismu. To kapitalisti ji zavraždili.) Byla potřeba těžká mozková operace, tu ale dokázal pouze jeden člověk, který právě myl okna. (Což existovalo nejen v onom známém románu.) Prý že mu povolí tu operace provést, ale on jim řekl, že nemůže dělat precizní řezy skalpelem do mozku, když celý den nosí kýbly s vodou. (Nakonec se toho prý ale ujal.)
Jedna kamarádka z Domažlic mi říkala, že její otec, v kraji známý prof. češtiny a vlastenec, se na své místo směl vrátit až v listopadu 1989.
Konečně můžu uvést jako příklad i sebe. (Mladého pionýra, který ve věku 10 let volal v průvodu "ať žije KSČ".) Při politických prověrkách po roce 1968 jsem odmítl ohnout hřbet a podepsat, raději jsem šel jako bagrista s maringotkou do pohraničí. Ještě dnes bych jistě dokázal hezky řídit vejtřasku.

Praga V3S, skříňák, jako jsem měl já. Moje bohužel neměla žádné pravé zrcátko, takže při šikmém najíždění na přednostní silnici jsem měl přednost vždycky já. Nemohl jsem tušit, co se na ní zprava děje. Právě tak gumy na té fotce jsem v tu dobu neviděl ani namalované. Moje byly sjeté a pořád v terénu bouchaly, takže jsem neustále monotoval a navářel záplaty.

Aha, tohle byla zhruba ta moje. Okna měla všechny, rezavé fleky menší, ale gumy horší. Jednoho dne jsem ji zanechal osudu a zdrhnul na západ. Chudák ten, co ji pak vyfasoval. (Jedno ji nutno nechat, byla docela spolehlivá, jela furt. Max. asi 60, spotřeba 25 l/100 km)

Tím jsem ovšem odbočil a předběhl dobu. K dělnickým a dalším prezidentům se ještě dostaneme. Ale jak hodnotit Edvarda Beneše? Já v jeho době nežil a byla to doba komplikovaná a těžká. Jeho možnosti byly omezené, možná se ale něco dělat dalo? V každém případě by mě moc zajímalo, jak by byl vypadal vývoj ČSR a tím i dnešní doba, kdyby Masaryk byl mohl zastávat funkci prezidenta aspoň do roku 1948? Jsem přesvědčen, že Beneš udělal řadu zbytečných chyb! Dále ho obviňuji, že se zachoval i dost nečestně. Tady bych musel opět uvést Háchu. Beneš byl prezidentem a mohl zůstat se svým národem i za okupace. Tuhle těžkou a nevděčnou úlohu za něj Hácha převzal a Beneš ho za to nechal chcípnout ve vězení.

Přišla "Mnichovská zrada", nebo "Mnichovská dohoda". Zradila jenom Francie, která měla s ČSR dohodu. Anglie se nezachovala čestně, zrada to ovšem nebyla.
Co se tam ten večer událo stojí za zmínku, ono bylo vlastně všechno nějak jinak!
Hitler si tady začal sbírat u svých generálů, pro které byl jenom nějaký uřvaný frajtr, pověst bohem nadaného diplomata. V Mnichově, který byl jeho absolutním úspěchem, všechno vedl Göring, člověk jistě 2x tak inteligentní jako Hitler, ačkoli patrně taky blázen. (Za toho byl prohlášen psychiatry po vyšetření ve Švédsku.) Byl to on, kdo vedl francouzského Daladiera.
"Když podepíšu, Francouzi mě po návratu zlynčují." (Francie měla s ČSR vojenský pakt. Daladier věděl, že dělá něco neslýchaně podlého! Anglie nezradila ČSR, protože s ním žádnou smlouvu neměla. Pouze ho obětovala. To nejhorší, že nejen nepomůžou, ale když se ČSR bude vojensky bránit, označí ho za agresora. A to byla prasárna od všech!)
"Nikoli, Francouzi budou jásat." řekl mu Göring. Znal Francouze zřejmě lépe, než jejich premiér. A Francouzi skutečně jásali.
"Až půjde Hitler na Francii, my jdeme s ním!" řekli Češi. Divíte se jim?
Ale ono to bylo ještě zamotanější. Za tento vynikající diplomatický výkon v Mnichově Göring málem vyletěl. Hitler nechtěl ČSR bez boje, on si chtěl hrát na vojáky a dobýt ho armádou. Mnichov, který mu získal slávu, byl pro něj zklamání. Všechno stojí na hlavě, máme tu jednoduše co dělat s blázny. Kdyby ovšem byl Hitler poznal, že si tam vyláme zuby, pak by vše asi bylo zase jinak. Jenže to asi nebyl ten případ. Domnívám se, že ČSR neměla dost vojenských prostředků na obranu. Nebojovat ovšem zase znamenalo zlomit český duch na desetiletí dopředu, snad až dodnes. Přikrčit se a přežít.
"Jsem malý národ", jistě všichni znáte. Norů jsou 3 miliony a za malý národ se nepovažují!

Beneš odlétá do Anglie a Čechy ujišťuje, "mám ještě plán". Čas plyne, nic se neděje a Češi říkají, "ten jeho plán byl aeroplán".

pokračování po válce s Gottwaldem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 21. října 2016 v 23:21 | Reagovat

"Beneš byl prezidentem a mohl zůstat se svým národem i za okupace".

O tom lze s úspěchem pochybovat. Hitlerův řev "tady jsem já, obhájce Němců v Čechách a tam je herr Benesch, který soukmenovce terorizuje. To nelze dále trpět". Toto štvaní by pro Beneše skončilo nepochybně kulkou.
Denunciace českých fašistů a komunistů: "Benešův plán byl eroplán" není nic pro rozumné lidi. Masarykovo dílo tiše, avšak Benešovo celoživotní politické dílo utvářené ve Francii k obnovení československého státu je dodnes zpochybňováno. Už zase nastupují spasitelé s tezemi, že české národní obrození byla chyba, už jsme mohli být dávno poněmčeni! Katolická církev rovněž plédovala pro habsburské němectví. Být Němci, asi by dost zdejších lidí pohnojilo Ukrajinu v Hitlerově chomoutu ( jako narukovavší "sudeťáci"). Slováci by dávno švadronili maďarsky.
Osobně si myslím, že obrození povzneslo národ v soutěži se sousedními národy, které měly snahu o zeměpisnou expanzi. Nikoli o nějaké kulturní povznesení o ekonomickém nemluvě. Konečně to vidíme i po 100letech. Etablují se tady německé firmy pro tvorbu zisku tj. pro situaci přiměřené kořistění.

2 Simona Simona | Web | 22. října 2016 v 7:45 | Reagovat

Beneš neměl šanci, proti Hitlerovi určitě ne. A to jeho znechucení muselo být taky dost veliké. Proto se nedivím, že odstoupil. A bojovat? Dodnes si myslím, že tato otázka není objektivně zodpovězena. Mobilizobali jsme 1,5 mil. vojáků, měli jsme skvělý obranný val a hory, kdo ví...

3 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 22. října 2016 v 11:36 | Reagovat

Čo bolo, to bolo. Teraz mě štve ta mazanost majitele stránky, který změnil text (navštívit stránku reklamy), na (otevřít reklamu). Ať jde do prdele. Výrazně tak omezuje text, který mě zajímá. Gregu, přejdi do jiného krámu.

4 nar.soc. nar.soc. | 22. října 2016 v 11:53 | Reagovat

[2]:

Z morálních důvodů se po mobilizaci bojovat mělo! Jenže to jsou pozdní soudy, bez znalostí situace.
Můj otec za mobilizace sloužil jako dělovod u těžkého dělostřelectva. Vytáhli ze Znojma kamsi k Jihlavě s novými 145mm houfnicemi, taženými koňmi. Na noční zastávce sběhla stráž a tři maníci ( všichni vojáci německé národnosti )  s kompletním zápřahem jednoho děla (6 párů koní ).
Po týdenním pobytu kdesi u Puklic na nějakém osamoceném statku se připlížili Freikorps a v přestřelce byli 4 mrtví ( byli to ti sběhové, kteří šli asi krást další koně).
Také zbrojíř německé národnosti, povolaný ke kontrole houfnic byl sabotér. Při měření tlaku v zákluzových tlumičích, upustil tlak, dělo by po výstřelu havarovalo a zřejmě zabilo část obsluhy. Chlapík je asi dodnes počítán jako německá oběť "Benešova režimu", protože byl na místě zastřelen.
S takto složenou armádou by byla obrana pochybná.

5 gregormoldavit gregormoldavit | 22. října 2016 v 13:21 | Reagovat

[3]: JP
Snad zatím aspoň k tomuto bodu, jsem časově v tísni.
Reklamy na mém blogu nemohu ovlivnit a sám z nich nemám ani halíř. Teď to navíc tak změnili, že kde se dříve ten pop-up dal vypnout, se naopak reklama vyvolá. Pěkně rafinované.
K tomu hned po zveřejnění jsou dole 3 reklamy, které bych často já tam nedal ani za peníze. Tak např. Ježíš Kristus, což je ideologie se kterou já vůbec nesouhlasím. Církev ale právě zkásla miliardy a stala se tím státem ve státu. Od teď bude ona rozhodovat, co je pravda a co není, a čemu kdo bude věřit!
Přejít někam jinam by asi bylo dobře, ale nevím kam. Měl jsem vlastní HP, jenže ne tolik času se to všechno naučit. Navíc jsem byl i tam omezen jejich prefabrikovanými formáty a předpisy.

6 v v | 22. října 2016 v 14:09 | Reagovat

https://getadblock.com/

[3]: zkuste tento blokátor reklam

7 gregormoldavit gregormoldavit | 23. října 2016 v 9:47 | Reagovat

[1]: a ostatní
Je jistě nemožné říci, co by se stalo, kdyby Beneš byl zůstal na Pražském hrad? Byl by dostal tu úlohu jako Hácha? Byl by okamžitě od gestapa zatčen? Nevím. Je tu okolnost, že Hitler měl zájem na klidu v Čechách, protože to pro něj byla vrcholně důležitá fabrika na zbraně. Dát Čechům zase dalšího Jana Husa by si byl asi rozmyslel. To jsou jistě jenom spekulace.

O bunkrech na hranicích i tak všeobecně napíšu v dalším dílu. Skutečnost ale je, že už v té době byly zcela přežité a nemohly nic zachránit. Dále je tomu tak, že válka je věc průmyslu a ten zase potřebuje energii a nerostné bohatství. I Sovětský svaz mohl porazit Hitlera jenom s obrovskou materiální podporou z USA. Kdo měl ve válce co dodávat Čechům? A kudy? Snad jenom Stalin nabídl jakousi pomoc, ale neměli jsme společné hranice. Jak píše nar.soc. i uvnitř armády byla hromada Němců, kteří stáli proti Čechům a celé Slovensko se taky přidalo na stranu Hitlera. Češi nemohli zachránit sami už nic.
K tomu byla armáda ČSR proti německé zaostalá. I můj otec byl dělostřelec a jako takový uměl zacházet s koňmi. Ty děla tahali. A co s tím proti tankům a bombardérům?
Mimochodem, ve 2. válce umíralo několik set koní denně. Měli je všichni, ale Němci spíše jenom na lokální zásobování potravinami apod., nikoli v čele fronty. Tady se vycajchnoval slavný Buďonyj, (v Kremlu zvaný "ten analfabet") který posílal proti německým tankům kavalérie kozáků se tasenou šavlí.

8 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 24. října 2016 v 11:42 | Reagovat

Gregu, tvé hodnocení je naprosto reálná a měli by jej pochopit všichni amatérští vojevůdci, kteří říkají "měli jsme se bránit, bylo zbabělé vydat pohraniční bunkry Němcům. Bylo to naprosto nezbytné. Část opevnění jsme ztratili po Mnichovu a na druhou, byli Němci připraveni. Táta byl v jednom řopíku pro 3 muže. Sympatizanti s Hitlerem každý bunkr obklopili do trojúhelníku hranicemi dřeva, připravenými k zapálení aby letadla měla snadný cíl. Vláda nesměla zasáhnout, protože to byly údajně hranice dřeva na topení. Nepřežili by tam první nálet.

9 Jaroslav Pokorný Jaroslav Pokorný | E-mail | 24. října 2016 v 11:44 | Reagovat

Díky za návod na anti reklamu. Jen abych ji zvládl nainstalovat. Jarda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama