Prosinec 2015

Vlak svobody 5/? - bavorská strana

26. prosince 2015 v 12:41 | Gregor Moldavit


Jestliže jsem napsal, že dělnice v porcelánce vydělávaly pouze málo a dnes, coby důchodkyně, se v penězích netopí, pak to v Německu platí pro více důchodců. Nejprve jsme se o důchody museli podělit s 3 miliony russische Aussiedler, ze kterých slušná část přišla v důchodovém věku, potom s celým NDR. Nutno si uvědomit, že ten stát hospodářsky prakticky zkrachoval a důchody se platí z hospodářských zásob NSR. (Ty obnášejí 2,225 bilionů € dluhů! K tomu každou vteřinu přijde 1556 € úroku. A ještě k tomu si sem Merkel pozve půl světa pro naší sociální podporu.) Je to asi rok, co státy NDR přiznaly, že jim na důchody chybí 300 miliard €, které musí dodat zase jenom staré státy NSR. Při rozdělování důchodů byl použit jakýsi klíč paklíč, dle kterého je na tom důchodce v NDR dokonce lépe, než v NSR. Pak je tu právě u žen ona okolnost, že se hodnotí roky v práci, ne přínos do státní kasy. V NSR totiž v 50. a 60. letech muž vydělával tak dobře, že manželka často zůstala v domácnosti. V NDR roztáčely ženy kola socialismu, mají tedy odpracované roky. Taky se nikdo neptá na druh práce. Učitel marxismu-leninismu má stejný důchod, jako západní učitel matematiky. Naprostá ironie osudu byla třeba i přidělení důchodů ve tvrdé západní DM lidem, jejichž práce spočívala v potlačování lidských svobod a práv, zavírání lidí do kriminálů za politický názor, apod... Pak se státy spojí a ti, co stříleli do prchajících na hranicích, si sami můžou svobodně létat na Kanárské ostrovy. Jejich nepřátelé z kapitalistické části Německa jim na to každý měsíc položí ty západní peníze do klína. Někdo by řekl, že to holt má Německo za 2. válku. Jistě jsou to ještě její následky, ale co by řekl dnešní český důchodce tomu, kdyby mu někdo předložil účet za škody, které napáchaly československé legie v Rusku?
Mimochodem, jak se asi cítil český lampasák, obzvláště politický, chránící svoji vlast před západními imperialisty, když jeho armáda přestoupila z Varšavy do NATO? V roce 1989 ukazovali v televizi česká kasárna, kde visel veliký plakát "NATO nástroj agrese". Velitel jim zakysle říkal, že tak tomu je, jsou to agresoři. Nyní se jím tedy stal přes noc sám. Jestlipak si šel raději hledat civilní práci?

Cikáni z Čech jsou už na té bavorské straně taky. To se dělá taklec:
Švarná Cikánka si najde osamělého postaršího Bavoráka a zmámí ho svým uměním. Uměním milovat, jiné většinou nemá. Pak je mu nutno vysvětlit, že si ji vezme za ženu. Jakou řečí? To nevím. Češi kolem hranic mluví často německy, nepoznal jsem ale rodilého Bavoráka, který by uměl česky. Cikáni pro své jazykové schopnosti taky nejsou zrovna proslulí. No ale konečně se nějak domluví a slaví se slavná svatba, ač té slávy zase tolik není. A zazvonil zvonec a pohádky není konec. Nyní je potřeba mu vysvětlit, že se musí zase rozvést. To po pár dnech manželství už není moc těžké. Bavorák vypadne z bytu v jedněch prošoupanejch trenýrkách a Cikánka si pozve svého pravého, tedy Cikána z české strany. Za 3 roky už za sebou táhnou své tři dětičky. Žít na německé straně z dětí je o dost výhodnější, než na té české. Kdo v Německu pracuje, ten si je sám vinen. Kdo nepracuje, má na všechno právo a všechny levicové organizace kritizují zlou vládu, jak málo těm chudákům dává.

Onen vláček má ráno vozit Čechy do práce do Německa. Domnívám se, že hlavně do města Hof. Jinak v tomhle německém pohraničí zase moc práce není. Vítány jsou zdravotní sestry, uklizečky všude, mechanici v dílnách, nebo třeba kasírky do supermarktů. Obchody na bavorské straně mají asi 25% českých zákazníků, můžou tedy i Češky zaměstnat. Tím vlakem tedy taky jezdí oni Češi do Bavorska nakupovat. Do měst. V bavorských vesnicích se zatím moc nedělo, což se právě změnilo, ovšem velmi pochybným způsobem. Jestliže v českém pohraničí stojí hodně domů prázdných, pak tady v těch vesnicích taky. To mělo celkem jednoduchý důvod. Majitelé zemřeli a jejich děti pracují třeba v Mnichově, kde už mají svůj dům. Ten po rodičích tedy prodat, ale komu? Dům je dávno zastaralý a stojí naprosto nevýhodně, třeba hned vedle průjezdní silnice. Když jsme se tu poohlíželi před pár lety se ženou, docela jsme se podivili. Domy na německé straně byly podstatně levnější, než na české. Náhle jsou však tyto prázdné domy opravovány. Kde stál dům několik let prázdný, jsou vidět řemeslníci. Kdo to koupil? Merkel! Do těch domů přijdou migranti, kteří už v těch vesnicích začínají být vidět. Tady je ovšem na problémy zaděláno. Vydělají si makléři a majitelé, ale všechno jde zase jenom z vydrancované německé státní kasy. Noví nájemníci nejen, že nepřispějí ani jednou mincí, oni chtějí úplně všechno zadarmo. Ti místní se na to jen vyděšeně dívají. Kdo měl za sousedy pár bavorských důchodců, má náhle 3 arabské rodiny. Nedostanou totiž každý svůj dům, jak se nechali nalákat od převaděčů, jsou našlapáni hromadně na malém prostoru. Pořád lepší, než někde 300 lůžek v jedné hale, jenže ani na to ti lidé nejsou zvyklí. Jelikož mají všechno zadarmo, nebude jim nikdy nic dost dobré. Budou si stěžovat a žádat více. Jestliže se odhaduje, že práci z nich může dostat nejvýš desetina, pak na takovéhle vesnici nikdo. Pokud pekař potřebuje třeba prodavačku, má jistě výběr dost velký v okolí, nebo i na české straně. Ty jejich zašátkované mumie stejně na žádnou práci nepomýšlí a těžko se kdy vůbec naučí německy. Jejich práce bude rodit jednoho Mohameda ročně.
Tito lidé jsou většinou od místních vlídně přivítáni. Jenže ono existuje dobré přísloví: "ryba a host třetí den smrdí". Oni ale nepřijeli na tři dny, přijeli navždy. K tomu má každý asylant právo vzít si k sobě do Německa svoji rodinu odkudsi z Afriky, či Asie. Pak budou celý den jenom posedávat na rynku a pilně se množit. Vesnice má 200 obyvatel, migrantů dostala třeba jenom 20, ale už za pár let jich může se všemi příbuznými a potomky být víc, než těch místních. A nikdo z nich nepracuje, pouze natahuje ruku po penězích. Jak si kdo představuje, že to dopadne? Z těch vesničanů každý pracuje od rána do večera, za všechno musí platit a teď má živit nějakou úplně cizí kulturu, se kterou se vůbec nedomluví? Která přišla nezvána a počíná si tady jako vítězný dobyvatel? Vůbec nemluvím třeba o nemocech, které přinášejí, nebo o skutečných agentech IS. Co přijít později určitě musí - náboženské třenice. Křesťan je pro muslima pes, jeho nezahalená žena děvka. Jak si ta šílená Merkel představuje, že to dopadne? Nějaké bavorské Chánovy jsou tady naprogramovány. Dovoluji si tvrdit, že je naprogramován i další Hitler. A viník je tu pořád ten samý - Merkel!

Zvolna se tedy vrátíme k původnímu tématu, vlak svobody. Do oné doby, kdy bylo všechno ještě dost přehledné. Zářná hvězda režimu rovnosti a bratrství, na druhé straně vykořisťování člověka člověkem. Byl jsem ještě hodně malý, ale já si na mnoho vzpomínám. Na komunisty, kteří byli o černobílém systému bezezbytku přesvědčeni, kteří nepochybovali o tom, že už za pár let poslední kapitalistické státy padnou. Kteří všechno negativní ve své zemi nazývali přežitkem kapitalismu, kteří v mojí generaci viděli jistou kořist. Každý z nás už bude nadšený budovatel socialismu. Jistě jsem mohl mít život značně jednodušší, kdybych se byl rovnou narodil na té straně vykořisťovatelů, ale to mi nebylo dopřáno. Musel jsem dorůst a zdrhnout. Onen unesený vlak měl v tu dobu ten význam, že ukázal na obou stranách, kam jde vývoj. Z toho západu se do socialismu nikdo nehrne, směrem opačným se hrne lidí mnoho. Komunisti museli pochopit, že lidi rozhodně nepřesvědčili.

pokračování...

Vlak svobody 4/? - město Selb

22. prosince 2015 v 21:01 | Gregor Moldavit
Berlínská zeď byla rozkouskovaná a rozvezená po celém světě. Tahle vzpomínka na železnou oponu stojí ve městě Selb.
"Nikdo nemá v úmyslu stavět zeď," pronesl Walter Ulbrycht několik dní před začátkem její stavby. Úmysl nikdo neměl, ale zeď byla za pár měsíců hotová. Její existence se nedala odbýt coby imperialistická lež, tak z ní soudruzi udělali protifašistický val. Na to si vždy vzpomenu, když mi dnes někdo z neokomunistů vykládá, jak oni nemají v úmyslu zavírat hranice.
Ten vlak je semtamkuk, může jet na obě strany. To dokázala parní lokomotiva onoho vlaku svobody taky, ale jenom kotlem dopředu mohla vytáhnout plnou rychlost. Proto ji strojvůdce nechal v Chebu ještě otočit. Tímto místem se tedy pak prohnal vlak rychlostí 70 km/hod. Dnes odtud odjel první vlak už v 5 hodin, v něm pracovníci do Německa. Teď jsou na řadě turisti, kteří jedou jenom sem a tam, aby oslavili tohle nové spojení. Dnes (13.12.2015) stojí lístek do Selbu jenom 1 €, nebo 25 Kč.

Takže jsem na tom správném nádraží. Pan starosta města Aš už mluvil, teď mluví starosta města Selb a nějaká paní to po něm rychle překládá do češtiny. Dosud jsem si myslel, že umím obě řeči, ale tady nerozumím ani slovo. Slyším jen nějakou skalní ozvěnu. Čtenář mi tedy promine, že ho nemůžu v tomto smyslu více informovat. Pak si tam všichni připijí nějakým šampejnem. Jo, to se to chlastá za dělnické peníze.

Chtěl jsem taky dojet tím vlakem do Selbu a jedno € ještě mám, ale bylo tam hodně lidí, tak jsem jim ten vláček přenechal a jel se ženou zase autem. Nádraží v Selb-Plößberg je teoreticky hotové a vlaky přijíždějí. Sem byl tenkrát taky dotažen vlak svobody za pomoci německé brzdné lokomotivy. O tom příště.

Ani tam jsme starosty neslyšeli, zato se podívali po muzeu porcelánu. Snad je čtenáři známý pojem Rosenthal, nebo Hutschenreuther.
Tak vypadal pan Philipp Rosenthal, který 1879 založil svoji porcelánku a kterému Selb dodnes vděčí za mnoho pracovních míst.

Město porcelánem jistě bohatlo, ale to neznamená, že by tu dnes byl každý bohatý. Například dělnice vydělávaly i po válce skutečně málo a dnes, coby důchodkyně, mají problémy vyjít. Jeden nezletilý migrant stojí Německo měsíčně 5000 €. Jeden dospělý 650 €. (To je pouze ubytování, strava, školy... Práce doktorů, úředníků a v neposlední řadě policie přijde k tomu! Těch registrovaných je za letošek přes milion a každý den přichází 2500 dalších.) Když německý důchodce, který tu 40 let pracoval, nemá peníze na zuby (krankenkassa už je neplatí) tak ať si to jídlo nechá od někoho předžvejkat. Od Merkel nedostane ani jediný cent. O situaci v onom dříve bohatém Německu zase příště. Že ho tahle Merkel letos prakticky dorazila a zatáhla do katastrofy jsem už napsal dříve. Dnes se jenom podívejte na pár obrázků ze Selbské porcelánky:
pokračování...

Vlak svobody 3/? - sociálně slabší

20. prosince 2015 v 19:23 | Gregor Moldavit
Vjedeme do Aše. Aha tady je nádraží. Vyhodím blinkr doprava a zpomalím. Za mnou se ozve šílené troubení. V zrcátku vidím tmavý obličej zkřivený nenávistí. Co si ho ten Němec dovoluje omezovat? Silnice vedle je prázdná a široká, není problém předjet. Jenže 20 cm za nárazníkem se těžko vybočuje. Vjedu na parkoviště a vystoupím. Jestli něco chceš, pojď mi to říci sem. Cikán zařve nějakou nadávku a dá plný plyn.

Přiznávám, že nerad jezdím po české zemi. Jistě není každý jako tenhle za mnou, ale český řidič je v průměru agresívní a nekolegiální. Je to asi měsíc, co jsem na okraji uzavřené osady zpomalil na předepsaných 50km/hod. Za mnou rozzuřeně zatroubí kamioňák a začne mě na plný plyn předjíždět. Jeden příklad za nekonečně podobných. Jezdit po Německu je přeci jenom trochu příjemnější.

Na nádraží v Aši stojí 4 německé holky a tři muži. Vedle nich hudební nástroje. To má být celá ta sláva? Před nádražím šlape Cikánka, občas nás obejde. Ne, nic pro ní. Ale to smetiště kolem říká cosi o tom, co se tu asi odehrává v noci. Z růžového domu za silnicí se ozve strašné vřeštění. Vyběhne jiná Cikánka a řve z plných plic její zásobu sprostých slov. Větu to nedá, jenom jednotlivá slova, jedno hnusnější než druhé. Tak tyhle výbuchy gorilí zuřivosti už jsem u tohoto etnika zažil. Zoologové se domnívají, že si tím vyšší primáti nějak odreagovávají nervové napětí. Nebo jsou v tom nějaké drogy, tomu naštěstí nerozumím a rozumět nepotřebuji.

Jeden z Němců přijde ke mě: "nevíte kdy přijede ten vlak?" Nevím nic, ale tady jsme určitě špatně. A tímhle nádražím asi neprojel ani onen sledovaný vlak svobody. No jistě, Aš už měl mnohem větší nádraží před sto lety. Zastaví další německé auto, nějaká žena cosi zavolá. Hudebníci běží ke svým autům a volají na nás:
"Ihr nach, es gibt anderen Bahnhof." Jedeme všichni na to správné nádraží.

Zmínil jsem se posledně, že některé objekty v různých lokalitách se staly prakticky neprodejné. Třeba tady za rohem. Důvod opatrně a šetrně uvádí tento článek.
http://www.novinky.cz/domaci/389694-byty-levnejsi-nez-ojetiny-jsou-tam-odkud-se-utika.html
Žijí kolem "sociálně slabší" a nebo i "nepřizpůsobiví" a tak nějak podobně. Nevím koho tam ten autor nalezl, moje oči tady vidí Cikány.

Do Evropy přišli kolem 1400 a už Jan Hus na ně nadával. Tenkrát se to ještě smělo. Jenže jejich počet zůstával po staletí zanedbatelný. Od roku 1945, kdy začali dostávat peníze na děti, se jejich počet každých 14 let zdvojnásobuje. Pokud se něco nezmění, bude v roce 2070 každý druhý obyvatel ČR Cikán! Co chce vláda dělat? Nic, že ano, jenom zvýšit daně.

Když slyším politiky zelených, nebo komunistů, ať už v ČR, nebo Německu, každý z nich rozhorleně kritizuje vládnoucí strany a každé jejich rozhodnutí. Každý z nich ví všechno lépe, všechno by udělal jinak. Nebyla tahle Džamila a Kocáb od zelených? Co dokázali za své platy ministrů, když tu možnost v praxi dostali? Kde je nějaké řešení cikánského problému, nebo aspoň malý dílčí úspěch? Nikdy jsem o něčem takovém neslyšel! Cikánská gheta se dále rozrůstají, za posledních 10 let se na území ČR jejich počet zdvojnásobil. V Ústí n.L. už padl návrh přenechat jim celé město a zbytek bělochů evakuovat. A které bude další české město? Už někoho z vlády někdy napadlo položit si otázku, co mají dělat příští generace? Patrně na to ani nepomýšlí. My jim ještě dáme peníze za množení a po nás potopa!

Letos v létě jsem šel podobným českým městem nedaleko německých hranic. Bylo dopoledne, v tu dobu potkáte většinou tmavé tváře. Běloši pracují, Vietnamci mají své krámky, taky dělají lidem nehty, nebo krejčovské práce, apod. Cikáni pokuřují v ulicích, jako prodavače nebo číšníky je těžko někde vidíte. Na náměstí byla nějaká školní akce, starší děti ukazovaly jednoduché fyzikální přístroje a vysvětlovaly, jak že se ty věci mají. Tak jsem je hned začal přezkušovat, jestli to říkají správně? Asi čtvrtina dětí byli Vietnamci, ostatní běloši. Ani jediné z těchto angažovaných dětí nebylo dítě cikánské. Jak je to možné, když jich už je v tom městě snad třetina?

Když jde teď člověk takovým městem třeba na vánoční trh, slyší na dálku hlučné skupiny. O koho se jedná? Ti lidé jsou podnapilí už odpoledne a bez cigarety jsem snad nikdy nikoho z nich neviděl. Kdo jim to platí? Jak dlouho může ještě tenhle vývoj pokračovat? Moc dlouho už ne. Pokud z toho nemá být jednou hladomor, nebo masové vraždění, je potřeba těm lidem jednoznačně říci, že si můžou udělat jenom tolik dětí, kolik dokážou uživit. U většiny tedy žádné! Že když si chtějí strčit do huby cigaretu, musejí si na ní vydělat peníze a ne zcela opačně, naflákat si děti proto, aby dostali od státu peníze na cigarety. Jinak nezbytně musí dojít ke katastrofě a viníci budou takové Džamily a Kocábové, kteří měli správný stranický průkaz, ale na své místo žádnou kvalifikaci, a za ministerské platy všechno jenom zhoršovali!

Než tady někdo začne řvát něco o rasismu, ať si třeba vygoogluje moji cikánskou pohádku, kterou jsem pro ně napsal a která se jim líbila. Měl jsem tady i pár Cikánů na práci a tu jim slušně zaplatil. Jenže Cikán nemůže pracovat jak bílej Gádžo, jako votrok 8 hodin denně. Tak blbej on není. On potřebuje, podobně jako dítě, práci jenom krátkou dobu, dokud ho to baví. Pak podá třeba i dobrý výkon, ovšem pouze v rámci své kvalifikace. Ta ale většinou není moc vysoká. Stačí se podívat na nějaké jejich internetové fórum. Většina z nich nemá ani tušení o nějakých základech gramatiky, prakticky všechno analfabeti. Na tohle už je těžké nastavět třeba jen nějaké jednoduché řemeslo. Kdo tohle neví, ať do toho nekecá! Nejsem přítel Cikánů, rád je nemám, ale taky nikomu nepřeji hladomor, nebo vyhlazovací koncentráky. A do toho je právě vedou dnešní "humanisté", kteří jim platí chlast a cigarety pod názvem porodné.

Při stejném dalším průběhu populační křivky by v roce 2200 žilo na dnešním území ČR 3 miliardy Cikánů. Tolik bylo za mého dětství lidí na celé planetě. Jak to chtějí všichni ti Kalouskové řešit? Zvýšit DPH na tisíc procent?

Jedeme za onou Němkou na to správné nádraží. Tam je lidí jak máku, Ašani se přišli radovat z nového vláčku.

Příště se podíváme na dnešní situaci na té druhé straně oné dříve železné hranice. Tam to lidé taky nemají úplně snadné a po letošním Merkel-roce to pro ně v budoucnosti snadnější určitě nebude. Má vůbec ještě tenhle vláček dále transportovat pracovní síly z Čech, když si jich Merkle letos pozvala jeden milion z Asie?

Pokračování...

Vlak svobody 2/? - město Aš

16. prosince 2015 v 21:13 | Gregor Moldavit

Znak města Aš.
Kolem roku 1100 přišli do tohoto kraje němečtí osadníci a jali se ho kultivovat. Tekl tam krásný potok, dnes zvaný "Račí". Jméno město dostalo asi od německého Äsche, česky Lipan, tedy ryba. Potok pak tekl dále do Německa pod jménem Selbbach, od čehož asi onen Selb, nebo obráceně. (Význam slova mi není znám, rak to tedy neznamená, to by se řeklo Krebs.)

K oné akci "kámen" se ještě vrátíme, ale čtenáře možná bude více zajímat hospodářská situace tohoto koutu české země, kde za mého mládí končil nejen svět, ale celý vesmír. Dokonce jsem tam kolem 1970 pár dní pracoval na montážích. Neustále se mě kdosi tázal na občanský průkaz a co tam pohledávám? A to jsem se vůbec nenalézal v pohraničním prostoru. Stačilo být mladý a vystoupit tam někde u hranic z vlaku. Tenkrát jsem si začal uvědomovat, jaký režim fízlů komunisti zavedli.

O tom novém vláčku si lze přečíst v místních novinách tak ledacos, o přátelství obou národů, o vzpomínkách na společnou minulost, jenom ne rozumné zdůvodnění, proč se do něj ty miliony investovaly? Moje generace si musela zvyknout číst mezi řádky, tedy to, co psáno není. Domnívám se, že se tady jedná o spojení pro české gastarbeitry do Německa. Vlak pro Čechy pracující v Německu, kterých jsou mezi tím v tomto kraji tisíce.

To není rozhodně věc nějak negativní, ale zároveň to je tak poněkud problém celého českého pohraničí. Pracovat v Německu znamená plat řekněme 2x vyšší a vícekrát vyšší příplatky na děti. Lidé se večer vrací domu do Čech, kde platí činži a kde si třeba chtějí postavit domek. Peníze tedy v NSR nezůstanou. S nakupováním už je to horší, to je většinou výhodnější na německé straně. Ono české zvyšování DPH je velmi krátkozraké. Česká vláda může jenom doufat, že se k nim Němci přidají a začnou zvyšovat taky. Po německé Merkel-katastrofě roku 2015 to je pravděpodobné. Zatím je ale v plánu hlavně zvýšení krankenkasy (migranti jsou nemocní) a daně z pozemků (migranti stojí komuny miliony). Obojí schytají naplno i důchodci, kteří byli dříve na stáři ponecháni v klidu. To ovšem byly pravicové vlády, dnes je to samý levičák, se srdcem otevřeným pro ty, co chtějí všechno zadarmo. (Němečtí důchodci jsou na tom jistě lépe než třeba čeští, ale oproti sousedním západním zemím byli pěkně oškubáni zkrachovalým NDR, se kterým se musí dělit.) O zvýšení daní z domu a pozemku už v Německu byly strašné hádky před rokem. Pan starosta poukáže na to, že obec musí platit ubytování a vyživování padesáti černochů. Paní Merkel mu je přidělila. Ano už před rokem. Letos je to ale třeba o nulu více. Obyvatelé městečka mu řeknou: "někteří tady mají sice domeček po rodičích, ale důchod 500 €. Co od těch lidí chcete? Jejich dům?" Merkel sice řekla, že jim pošle peníze von Bund, tedy státní, ale kde jsou? Tady musí dojít k velkým bouřím.

Po vládě choromyslné frau Merkel možná jednou přijdou Němci rádi žít, nebo pracovat do Čech. Zatím je to ale tak, že z Německa ještě jdou peníze do českého pohraničí. K těm mají všichni jistě poměr velmi kladný. Negativní stránka oné práce v Německu? Obyvatelstvo v ČR se začne dělit na 2 třídy. Děti těch v Čechách pracujících se můžou jenom smutně dívat na děti těch s německými platy a příplatky. Asi jako za komunistů ti s českou korunou na ty, kterým teta ze západu poslala peníze na tuzexové bony. Dále tohle nezbytně budí odpor dělníka na německé straně, který si vyslechne. "Nelíbí se ti něco? Čech mi to udělá za polovinu a ještě mi políbí ruku." (Proto Češi za 1. republiky nenáviděli Slováky, vandrující do Čech.) To ke sblížení obou národů asi moc nepovede. A podnikání na české straně? Parta zedníků pracuje na stavbě. Přijede německý mercedes, vyleze nějaký typ kapitalisty a chvíli na ně kouká. Pak ukáže na jednoho z nich, "der dort". No, a ten vybraný už druhý den pracuje v Německu za dvojnásobek. Jenže co si má počít český podnikatel? Kde vzít kvalifikovanou pracovní sílu? Z Mongolska? Měl jsem tady v domě jednu českou firmu. Zdánlivě levnější než německá. Zdánlivě!!! Zanechali za sebou katastrofu. Majitel slíbil, že se na to přijde podívat, slib nedodržel, nikdy se neobjevil. Dělníci ale přišli za měsíc to opravit. Zase přesně ti samí, jiné on nemá. Dívali jsme se na ně smutně - právem! Vše předělali a zase odflákli a okradli. Byly v tom i zednické práce. Vzal jsem palici a majzlík, jejich katastrofu odstranil a uděl si sám vše znovu. Myslím kvalitně, na rozdíl od nepopsatelné fušeřiny těchto "zlatých českých ručiček". V každém případě to vypadá pěkně a dodnes perfektně drží. Od té doby jsem raději zedníkem sám, škoda, že jsem to o sobě nevěděl dříve. A pokud zase firmu, pak už nikdy ne z Čech!


Když se člověk v Aši tak trochu projede dokola, jedna věc se nedá přehlédnout - tohle město už poznalo o hodně lepší časy. Ty sto let staré domy ukazují, že tenkrát peníze byly. Velký počet paláců v klasicismu, kde patrně bydleli majitelé a šéfové tehdejších textilek. Více z nich ale dnes opuštěné, některé i zanedbané. Často velká cedule "na prodej". Jo, s tím sousedstvím kolem se to bude těžko prodávat. O tom taky něco napíšu, ač se to nazývá rasizmus a xenofobie. Mezi paláci naflákané paneláky z doby komunistů, jak pěst na oko. Ale za komunistů byla práce, nikdo si nemusel s ničím lámat hlavu. Moudrá strana se o všechno postarala. Zastánci tehdejšího režimu na to rádi poukazují: Tenkrát se nikdo nemusel bát, že bude nezaměstnaný. Tenkrát měli všichni jistoty. Po pádu komunistů se tady hodně továren zavřelo. To byla ovšem ve skutečnosti ta jediná jistota už za komunistů, že ono totiž nelze takto s prodělkem hospodařit do nekonečna. Komunistům všechny stroje a právě tak výrobky zastaraly a šly prodávat jenom hluboko pod cenou těch západních, neřku-li asijských. Nakonec už třeba taky vůbec ne. Možná tedy tenhle vláček přinese i do tohoto města zase nějaké peníze z onoho Německa o kterém komunisti neřekli jedno dobré slovo.

Ona akce "kámen"! Komunisti roku 1948 nepochybovali o tom, že přinášejí pozemský ráj a v nejkratší době o tom všechny přesvědčí. Sovětší poraděnkové ale měli zkušenosti zcela jiné, pokud komunisti za ten svůj režim rovnosti a bratrství nechtějí viset, musí mít mocnou státní policii. "Meč dělnické třídy", jak ji nazval soudruh Gottwald. To má ovšem tu nevýhodu, že nevládne strana, ale tahle instituce. Z tohoto prostředí vzešel jak Stalin, tak Mao, nebo Putin a jejich všemocnost.

Místo všeobecného jásotu se v ČSR začátkem 50. let staly útěky na západ něco jako národní sport. Stbáci postavili (nevím kde) kus před hranicí z NSR falešnou hranici a najali místní převaděče do svých služeb. Ve scénáři byli rovněž německy mluvící herci na oné, jako druhé straně. Převádění nepochybovali o tom, že jsou v Německu a pyšně vykládali o své záškodnické činnosti proti komunistům, která většinou existovala jenom v jejich fantazii. (Asi jako dnešní Afgánci v Německu, co bojovali proti talibánům a na poslední chvíli museli utéct.) Protokoly ovšem byly předkládány komunistické vládě, která zděšena takovouto aktivitou podepisovala další miliony pro StB.
Nato byli emigranti jako přepadeni českými pohraničníky, buď na místě zmasakrováni, nebo odvlečeni do koncentráků. Mnozí do konce života netušili, co se vlastně událo.

Když se v roce 1953 stal ministrem vnitra Rudolf Barák, tak zhnusen tím svinstvem akci ukončil. Nechal dokonce pozatýkat pár z oněch aktivistů. Když prohlíželi dům jednoho místního myslivce - převaděče, našli na jeho zahradě bednu, ve které si držel jako dobytče pološílenou třináctiletou holku, kterou pravidelně znásilňoval. Zvrhlík měl aspoň tolik cti, že se hned oběsil. Něco se o něm psalo, ale ne to, že byl do poslední chvíle agentem StB.
Barák začal skutečně pozoruhodnou kariéru, než se stal nebezpečným i Novotnému, který ho tedy pro jistotu nechal zmizet v kriminále. K tomu dopomohl ještě dost neznámý Lubomír Štrougal, který jeho místo za odměnu převzal. Ten úspěšně přežil Dubčeka a svoji kariéru naplno rozjel po okupaci 1968. Před časem o svém životě vydal knihu, která prý je úspěšná a vyprodána. Já ji nečetl, mám totiž jisté pochybnosti o pravdomluvnosti tohoto člověka.

Tak to nějak na tom světě funguje a dějiny píšou vítězové. Příště zase o tom vláčku...

Vlak svobody 1/?

13. prosince 2015 v 20:53 | Gregor Moldavit
Jak jistě víte, datum 13.12.2015 znamenalo v Čechách nové jízdní řády a různé změny v železniční dopravě. Mimo jiné i otevření nových spojení. No a o tom jednom bych vám chtěl něco povídat. Aš - Selb. Udělali jsme si tam se ženou ten den výlet, nežijeme odtud daleko. Pro mě tady byla jedna zajímavá historická událost, "Vlak svobody", kdo to vidí obráceně, tedy aspoň "vlak 3717". Onen unesený rychlík z Prahy, který roku 1951 na této trati jednoho krásného dne na konci světa v Aši nezastavil a hnal se dále do země ovládané ještě třídním nepřítelem. K němu se ale asi dostanu až v dalším dílu.

To je ale krásná lokomotivka, až se srdce směje.

Dnes už všechno vypadá trochu jinak. Takový dnešní vláček odpálí jako píchlý včelou a než si sednete, jste v další stanici. Vzpomněl jsem si u toho na vyprávění Jaroslava Haška, jak se vydal vlakem ze Smíchova někam do Štěchovic. Tenkrát byl asi Smíchov jižní kraj Prahy. No, vlak se řítil českou krajinou a sotva uběhl den a noc mohl průvodčí pyšně prohlásit, "už vidíme na obzoru Chuchly". To možná skutečně tahle lokomotivka byla. Já ale něco takového viděl v mládí ještě v provozu. Na toulkách po vlasti české ukazovali mi lidé v jedné končině takový vláček a říkali pyšně:
"Nejpomalejší železniční spoj v Evropě máme my tady, ze Zruče do Kutné Hory. Táhne ho ještě stará Rušeň."
Kdo ví, co to znamená, ať mě poučí v komentáři. Myslím, že to nebyl nějaký model, rušeň má více významů. V každém případě ten vláček dělal se zastávkami asi 20 km za hodinu.
Onen "vlak svobody" ale nejspíše táhla rychlíková lokomotiva oné doby. Ta s tou rudou hvězdou na čele, nebo na kotli. Vypadala už hodně jinak a vytáhla jistě bez problému aspoň 100 km/hod. Pokud - jo, pokud ta trať nebyla nějak zarubaná, třeba železnou oponou.

Dnes ale o tom novém spojení a hlavně o aktuální situaci, politické i hosodářské, která by mohla více lidí v Čechách zajímat.
Tenhle most, nedaleko bavorského města Selb, tady v létě ještě nebyl.

Tato trať byla komunisty přerušena roku 1951, po únosu vlaku, potom znovu kapitalisty 1995, pro nehospodárnost. Ale i tady se časy mění. Dnes je to spojení zase nutné. Hlavně kvůli transportu pracovních sil z českého pohraničí do Německa. Češi investovali 14 milionů korun, 2 km, Němci 75 milionů Euro, 5 km, tedy asi 375 milionů korun.
Tudy se jede dále na západ.
A tady je ten druhý směr - Aš. Tam co je za tím baráčkem ten les. Nová trať, ale tudy vedla i ta stará a někde na tomto místě tenkrát zůstal stát onen vlak 3717. Brzdy vlaku byly záměrně vypnuty a lokomotiva samotná ty vagony neubrzdí. Proto strojvůdce nechtěl riskovat další cestu do Selbu. Netušil, jaké riziko ale bylo v tom, zastavit v polích nedaleko české hranice. Ve vlaku se nacházelo 12 ozbrojených příslušníků SnB. O tom všem někdy příště.

Už je pozdě večer, příště zase dále o tom novém i starém vlaku. Nyní ještě jedna rada, kterou bude jistě chápat jen velmi málo lidí.
Povšimněte si upevnění kolejí takovým ocelovým motýlkem. Tady jsme v Německu.
A takhle vypadají v Čechách. Když vyjdete z nádraží Aš, pak po dvou kilometrech zcela náhle, z jednoho pražce na druhý, se ta péra změní. Tím tady dnes poznáte, že jste v Německu. Tady na onom místě, kde za komunistů stála železná opona.

Když onen vlak 3717 zastavil, věděl strojvůdce dobře, kde se vlak nalézá, ale pasažéři (studenti gymnasia v Chebu) hráli mariáš a nevěděli ani co se děje. Na poli kopala nějaká babka motyčkou a řekla jim, že jsou v Německu. Tohle ovšem byla v tu dobu veliká otázka všech těch, co se za nocí na vlastní pěst prokusovali někam na ten západ. Kde vlastně jsem? A komunisti na tom postavili třeba svoji akci "kámen", falešnou německou hranici, před tou skutečnou.

O tom třeba trochu příště...