Erteple 2/? Přemnožení?

3. listopadu 2014 v 21:11 | Gregor Moldavit

Brambory uživí v průměru 4x více lidí než stejná plocha obilí. Navíc můžou růst i v drsnějším podnebí. Jenže co z toho dnes pro lidstvo vyplývá?

Už jsem o tom psal při různých příležitostech, třeba vinařství. Jaká plocha země uživí jednoho člověka? Kdy je nějaký kraj přemnožený?

Pro někoho (většinou se takový člověk sám označuje coby levičák, nebo komunista) je to jednoduché. Jedni mají nadbytek, druzí bídu, tak se udělá revoluce, bohatým se vše vezme a rovnoměrně rozdělí. Pak budou mít všichni tak akorát, každý "podle potřeb". Že ten přebytek na shrábnutí existuje, považuje za samozřejmé, Marx to tak napsal. Ale co když někde nadbytek vůbec žádný není? Marx definoval, že pak musíme čekat, až nám ho kapitalisti nahromadí.

Když tuhle představu uvedl do praxe hospodářský analfabet Lenin, pochcípalo mu 5 milionů obyvatel hlady a 9 milionů padlo na obou stranách dohromady v občanské válce. Ono je potřeba ty hodnoty na rozdělování nejprve taky vytvořit. Jenže v téhle ideologii vám nezbytně přijde onen efekt, že ani dříve bohatí, ani ti dříve chudí, nebudou mít nejmenší zájem pracovat. Jedni vědí, že jim to stejně vezmete, druzí zase, že přeci musí všechno dostat bez pohnutí prstem.

(Často odbočuji a to bych si dovolil i teď v případě Ruska. Dnešní člověk si tam představuje nějakého chudého mužíka nevolníka. Jenže ono Rusko kdysi vůbec chudé nebylo. Úrodná půda, nekonečně dřeva, obrovské přírodní bohatství, nádherná zvířata v drahocenném kožíšku, řeky plné ryb... Obyčejný člověk tam vždy tvrdě pracoval, v těch dávných dobách ale nebyl chudý a už vůbec ne hladový. Právě tak byl ruský mužík svobodným člověkem až do doby cara Ivana Hrozného, který zavedl nevolnictví. Další carové neustále válčili, zakončeno 1. světovou válkou a nakonec tomu všemu ještě nasadili korunu bolševici. Ruská země ale byla a dnes by i být mohla vysloveně bohatá a sice pro každého obyčejného člověka. A země Česká?)

Jak se měří přelidnění? V počtu obyvatel na km2? Těžko!

Když Kolumbus objevil Ameriku žilo na onom severním indiánském území snad jenom 2 miliony obyvatel. Přesto by se tak nějak opatrně dalo říci, že byla Amerika více přelidněná než dnes. Když chtěl mladý muž za ženu půvabnou squaw, musel jejímu otci ukázat skalp zabitého nepřítele. A o nepřátele nebyla nouze. Kmen bojoval proti kmenu o území, o loviště. Lovec totiž potřebuje na své uživení i desítky km2 a to pochopitelně záleží také na tom, kde se nalézá. V našich civilizovaných lesích by to asi byla větší plocha než v amazonském pralese, nebo kdesi na severu v Kanadě. Pak je tu otázka, jestli ten lovec chce jenom animálně fyzicky přežít, jenom se nasytit, nebo si prodejem kožešin vydělat na trochu lepší život, tedy si nakoupit průmyslové výrobky? U Indiánů k tomu přišlo, že byli kočovníci. Když okolí vylovili, museli zase o kus dále. Co se v Májovkách nepíše a ve filmu o Winetoulovi nevidíte, že to bylo nutné i z jiného důvodu. Své okolí totiž za krátkou dobu proměnili ve strašlivé smetiště a kloaku. Představte si, že zbytky jídla vyhazujete z domu do vlastní zahrady a tam taky chodíte na záchod. Sám jsem to na různých místech zažil, je to něco strašného. Smrad a mračna much. Ti lidé vědí, že z toho budou nemocní, že jim pochcípají děti, ale nehne to s nimi. Kolikrát není problém jak někde lidi uživit, ale kam s jejich exkrementy? Když slavní křižáci kdysi táhli osvobodit svatý hrob, pak ani nepotřebovali nepřítele. Vychcípali po cestě na úplavici. Jenže právě tohle začíná být dnes ten problém naší přelidněné planety. V Číně už žije několik desítek milionů lidí, kterým je potřeba dovážet vodu cisternami z velké vzdálenosti. Jejich vlastní podzemní voda je beznadějně zamořená, třeba i na staletí do budoucnosti.

Tedy - lovec potřebuje mnoho km2. Zemědělec už je na tom jinak, zvláště když si postaví latrínu. Profesor Grzimek, snad ještě dnes Čechům známý, udělal někdy v 60. letech výpočty, že jeden člověk potřebuje na svoji obživu jeden hektar orné půdy. To je pochopitelně jenom velmi zhruba. Protože Země má 4,5 miliard hektarů polí, může uživit 4,5 miliard lidí. Mezi tím už jich ale bude mít skoro 8 miliard, jeho výpočet nebyl tak přesný. Nedělejme si iluzi o mořích a oceánech, ty přispívají potravou jenom velmi málo. Lidstvo žije z výnosů pevniny!
Rovněž komunistické plány mého dětství, na pěstování pšenice na mořském dně zůstaly budovatelskou pohádkou. Ono by se to při dnešní technologii udělat dalo, ale za jednu housku z takové pšenice pak dáte měsíční výplatu.

Dnešní experti se v tom silně rozcházejí, někdo říká, že Země může uživit až 12 miliard lidí. Co ale znamená "uživit"? Denně na této planetě umře hlady kolem deset tisíc lidí, hlavně děti. Oni přímo neumřou jako v hladomorně, ale jejich těla jsou zesláblá nedostatečnou výživou, takže umírají na nemoci, které pro jiného znamenají pár dní v posteli s nějakou meducínou. Ale ještě více se za ten den narodí! A ten největší problém - nejvíce dětí mají lidé, kteří sami nedokážou uživit ani jedno! Tenhle problém nemá jenom Afrika, nebo Asie, Evropa v poslední době právě tak!

Pak je tu ta otázka, kterou každý zemědělec dobře zná: "budu mít příští rok zase takovou úrodu, jako letos?"
Tady má jen málo lidí důvod k nějakému optimismu. Stále čteme články tohoto typu:
www.novinky.cz/veda-skoly/352289-sul-likviduje-urodnou-pudu-znicila-uz-plochu-velikosti-francie

A když jde o to jaká plocha kolik lidí, je tu jistě otázka v jaké zeměpisné šířce, jaká plodina a jak je to tam s vodou? No a konečně je tu ještě i ona otázka, o jakého člověka se jedná? My jsme si všichni rovni před zákonem, ale člověk a člověk je rozdíl. Jsou lidé, kteří přijdou do opuštěného, nehostinného kraje a tam vytvoří kvetoucí vesnice a města a zbohatnou. (Jistě znáte zajímavou knihu "Tajuplný ostrov", která je sice nereálná, ale fascinující.) Pak jsou jiní lidé, kterým naopak dáte dům s úrodným pozemkem a oni z toho za krátký čas udělají zpustlou ruinu, naflákají si hromadu dětí a jdou žádat o sociální podporu. (Každý stát si musí uvědomit, že takové lidi do nekonečna živit nemůže!)

Ten pan Grzimek si v tu dobu udělal nekonečně nepřátel a stal se cílem šílených útoků svým prohlášením:
"Sbírky peněz a potravin pro hladovějící v Africe dělají všechno jenom horší. Lidi tam mají tolik dětí, aby v případě hladu aspoň jedno přežilo. Pro tolik lidí tam ale obživa není. Za každé dítě, které zachráníte před smrtí, musí jednou zemřít hlady jeho deset dětí!"
Jeho hlas zanikl v bouři hněvu nevědomých pseudohumanistů. (Po tomhle tenkém ledu musím kráčet i já, když na to téma píšu.) Nyní těch 10 dětí hlady skutečně umírá. Jenže to je zase jenom začátek další tragické epochy. Projděte Afriku a zeptejte se tam mladých, jaký mají životní cíl? Sto milionů Afričanů vám odpoví, že loď na Lampedusu. Oni nevidí jiné východisko, než dostat se do Evropy. S jejich příchodem nás ale pak tady v Evropě čeká za několik málo desetiletí to samé. Tyhle problémy oni přináší sebou. Odejít pak už ale definitivně nebude kam! A lidi na této dnes přemnožené planetě už nebudou umírat po tisících, nebo milionech, ale po miliardách!

Tento týden bylo v televizi o dělnících v Bangladeši, kteří vrakují lodě. Otřesné! Práce špinavá, nezdravá, nebezpečná, plat 90€ měsíčně bez jakéhokoli pojištění. Ukazovali ženu jednoho, který právě přišel o život. Rodina bydlí v chýši stavěné patrně z nějakých kusů staré lodě, jako všichni okolo. Žena bědovala:
"Nedostali jsme nic, co si nyní počneme? Manžel byl jediný živitel, nechal mě tu a našich 6 dětí."
Před dvaceti lety by v pořadu bylo konto, kam mají ti bohatí Němci něco poslat. Jenže oni ti Němci s tím DDR a válkami, na které musí připlácet, taky pěkně zchudli. Dříve NSR platilo na rozvojovou pomoc více, než všechny státy východního bloku dohromady. Ve sbírkách se ročně hromadily stovky milionů pro celý ten chudý svět. Jenže nyní je průměrný Němec střední třídy rád, že vyjde sám. Patrně by místo špende u té rodiny položil oprávněnou otázku:
"Jak si může pár žijící z 90€ měsíčně naflákat 6 dětí"?
A když té ženě pomůžete, jejich 6 dětí bude mít zase každé 6 dětí?

Ještě dnes se objeví nějaký prospekt: "Staňte se kmotrem dítěte v Africe. Za 40 € měsíčně (nebo tak kolem) mu zachráníte život."
Ono to zase není pro normálního člověka tak málo. Ale v někom se pohne svědomí, že on má jídla dost, nebo se nechá ovlivnit třeba náboženstvím a udělá to. Jenže najednou mu to zachráněné dítě v Africe začne psát, že by si přálo PC a mountainbike. Ten člověk má jedno dítě, ono zachráněné dorostlo a má jich 10. Zase s tím, že on je bude živit nějaký Evropan. Syn onoho zachránce? Ten by musel posílat 400€, vnuk už by tedy mohl platit měsíčně 4000€.

Čína se snažila udržet počet obyvatel na miliardě, což se jí nepodařilo. V Číně rodiče platí za třetí dítě (někde už druhé, není všude stejné) pokutu a stát ho neuzná. Takové dítě dokonce nedostane žádné papíry. Nedostane tedy ani v 6i letech povolání do školy. A co tím kdo pro ten stát dobrého udělal? To dítě tady fyzicky je! Odmítnout mu proto školní vzdělání vše jenom zhorší. Problémy způsobují naopak ti, kteří ho dostali, ale nevyužili. Ze základní školy vycházejí coby analfabeti. To jsou pak právě ti, kteří žijí zase jenom z množení.

No a na závěr. Řekněme, že by Zeměkoule uživila 12 miliard lidí. Nyní jich tedy tolik skutečně má, ale polovina z nich si zase udělá 6 dětí? Co potom?

Brambory nás tedy před tím vším nezachrání, ale budu se snažit k nim v dalším dílu zase vrátit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 5. listopadu 2014 v 13:16 | Reagovat

Thomas Malthus ( anglikánský duchovní ) varoval už v letech kolem r. 1800 před přelidněném ( odhad tehdejší světové populace asi 1,5 - 2 miliardy.
Před 50 lety jsem četl v časopise Věda a technika mládeži, že sovětští vědci spočítali úživnost planety Země na 100miliard lidí. Teď si v tom galimatyáši udělejte úsudek. Podle mne je polovina lidí zbytečných, nic netvoří jen se veze nebo boří. Blbci se houfují kolem mizerů ( ať už v politice nebo v náboženství ) kteří žvaní o svobodě a ochraně života. Místo zákonného nároku žen na bezplatnou a bezbolestnou ochranu před těhotenstvím nejpozději po dvou dětech, se vymýšlí pozdě a blbě regulace porodnosti.
I v ČR dochází k zákonné změně. Obnovuje se porodné na každé dítě, zvyšují se přídavky rovněž na každé dítě, bez ohledu, jak jsou využity pro ty chudinky cikánské. Kde bachratý semenáč, sebere peníze do hospody nebo herny a děcka musí projevit od útlého dětství vůli k přežití.

2 nar.soc. nar.soc. | 5. listopadu 2014 v 13:29 | Reagovat

[1]:

Dovolím si dodat, že evropské země jsou za zenitem své zemědělské výkonnosti. Urbanizace krajiny je zde dlouhodobá a stále víceméně kořistní. Zruší se les, zorní se paseky, zdesateronásobí se eroze, opustí se hnojení statkovými hnojivy a přejde se na strojená, zasolují se některé půdy, rezidua zemědělské chemie se zvyšují a násobí. Toto neviditelné kořistění se stále zrychluje, změna počasí to také nezlepšuje. Rezumé celé věci? Půda = ornice neprotestuje, s námi to vydrží a po nás potopa. V české vládě je po delší době opět zemědělec ministrem zemědělství, jenže ouha je to lidovec a usiluje o předsednictví ve straně KDÚ-ČSL (i to tu bylo = LUX ). Pro samu politiku na odbornou práci s dlouhodobým cílem nezbyde čas ani vůle.
S blbcema typu Klause či dnes Zemana to jde svojí cestou souběžně vedle té široké leninské cesty do společné......

3 nar.soc. nar.soc. | 5. listopadu 2014 v 13:55 | Reagovat

[2]:

ČR je "střecha", všechna voda odtéká, už jen to by mělo budit pozornost. Co se dozvíme od Zemana na jeho přiožralských výletech po krajích? Že nás EU připravila kvótami o pěstování cukrovky, o práci v cukrovarském průmyslu a podobné pitomosti poplatné bývalým předsedům JZD a tajemníkům OVKSČ.
Pravda je jiná, cukr z cukrovky je náhražka vymyšlená těsně po napoleonských válkách. Cukr z řepy potřebuje mnoho technologie, než vznikne. Je to drahá výroba. Půdy musí mít alespoň 4% trvalého humusu, ale po JZD zbylo 1-2% a 1% se přirozenou cestou utváří asi za 100let.
Tři "králové" Klaus, Lux a Dlouhý jeli kdysi do Bruselu podepsat přístupové dohody do EHS. O možnostech čes. zemědělství kromě Luxe nic netušili. Podepsali předběžný souhlas s pěstebními kvótami. Nevyhradili si zvlášť rafinerské provozy pro úpravu a prodej třtinového cukru. Následně přistoupením, se o kvoty podělily asi 4 cukrovary a těch dalších několik desítek se rozkradlo ( mohly se předělat na biopaliva ( řepka, obilní, bramborový či kukuřičný škrob ).
Blb Klaus protestoval proti žlutým polím ( řepka = zlepšuje půdu ), Dlouhý drží hubu, protože nic neví, Lux to zapíchl už dávno. Teď je tu přiožralý hradní Ovar, který trousí rozumy, zejména když je v rauši ( a to je pořád ). Takže nejen lidé sami, ale přímo vládní figury se v blbosti při řešení potravinové potřeby, překonávají.

4 nar.soc. nar.soc. | 5. listopadu 2014 v 16:16 | Reagovat

[3]:

Mám střední zem. vzdělání a něco z praxe z minulých let. Jedno vím, ale určitě, řízené kvasné procesy obohacují krmiva o bílkoviny. I když jde o lihové kvašení, teplé výpalky s přídavkem dalších živin a korekcí kyselosti jsou výborným krmivem pro vepře. Produkce masa limituje zemědělskou výrobu potravin. Drůbeží maso potřebuje na produkci 1kg živé váhy asi 2,5 kg zrnin, vepřové 4kg a hovězí až 6, o balastních ( objemových krmivech nemluvě ). Je třeba racionalizací v běžné výživě preferovat potraviny energeticky nízko nárokové = luštěniny, brambory, zeleninu. Snížit spotřebu masa s převedením na nízkonárokovou produkci( 2/5 drůbež, 2/5 vepřové, 1/5 hovězí ) nebo alternativně ( vodní drůbež, ryby,) případně vyzkoušet pastevní chovy ( králík, nutrie, koza ovce) mimo ornou půdu. Pastevní chovy přiměřeného zvířectva zlepšují i horší půdu pro výsadbu lesa a zadržení vody v krajině. Toto vše lze jen na scelených plochách v dlouhodobém hospodářském režimu. Nastavením podmínek se sleduje více zájmů najednou. To ovšem zdejší vláda není pro samé politické hádky ani schopna pochopit. Příslušný výzkum už Klausova vláda rozehnala "prý na sebe nevydělá".

5 gregormoldavit gregormoldavit | 5. listopadu 2014 v 20:29 | Reagovat

[1]: Nar.Soc.
"..Před 50 lety jsem četl v časopise Věda a technika mládeži, že sovětští vědci spočítali úživnost planety Země na 100miliard lidí."

Pane Nar.Soc. v té době bylo pro Sovětský svaz možné všechno, dokud to ale bude ležet v budoucnosti. Jednou bude všechno zadarmo, v roce 2000 budou už všechny státy komunistické, poručíme větru dešti, za polárním kruhem rozkvetou jabloně, pšenici se čtyřmi klasy vysadíme na mořském dně...
Pokusy o takové zázraky vedly ke zruinování před tím úrodných krajin.
V 1. obecné jsme je měli na nástěnce sovětské čtyřklasy, sovětskou dojnici poslušnici s vemenem až na zem a další zázraky. Ta dojila 100 L mléka denně. Jako děti jsme vůbec nevěděly, že to jsou fotomontáže a ne skutečnost. Když jsem coby pražské dítě přišel na vesnici a dozvěděl se, že dobrá kráva dává 7 litrů mléka, tak jsem se divil, proč si nenakoupí ty sovětské?
A 100 miliard lidí na zemi? Inu to měl být už ten nový socialistický člověk, který dostává podle potřeb, to znamená nic, více přeci nepotřebuje. Tak vypadala naše výchova začátkem 50. let. "Jednou všechno bude, ale teď musíš být rád, že se nemusíš prát o šlupky od brambor, jako hladové děti v kapitalistických zemích!"

6 nar.soc. nar.soc. | 5. listopadu 2014 v 22:39 | Reagovat

[5]:

Mne školit netřeba. Pšenice "divotvorka" byl kříženec pýru plazivého a pšenice. Myšlenka velmi zajímavá. Pýr je trvalá travina značně odolná na vymrzání a přísušek. Předpokládal se výnos zrna 1tuna/ha. Bylo by to ideální nic neorat, nesít, neplít ( pýr vyhubí plevele ) a jen sklízet. Bohužel "divotvorka" má závažný nedostatek, klas se zrnem atrofuje do pýrové podoby, kdy největší zrnko je jako kmín a moučný obsah nemá. Při pokusech se dělaly mlynářské zkoušky. 1 rok praktická generace = výmelnost 50%, 2 rok = 25%, 3 rok 10 - 5%, 4 rok = zplanění. Veškeré šlechtitelské úsilí se nevyplatilo ani v CCCP. Možná, že tato myšlenky, jako mnoho jiných bude oživena genovým inženýrstvím, kdy by nebyl sestupný užitek. Podobně zatím dopadli kříženci bramboru a rajčete.
Naopak ozářená osiva luštěnin se povedlo vylepšit, že dozrávají v zrně současně a nevypadávají. Vědci mohou ještě značně překvapit, bohužel na zbraňový výzkum je vždy peněz dost, kdežto na potravinářský leda když něco zbyde.

7 gregormoldavit gregormoldavit | 6. listopadu 2014 v 18:24 | Reagovat

[6]: nar.soc.
Jelikož mám tady v tom studeném kraji na mém pozemku i jednu jabloň, přečetl jsem si s vážnou tváří i něco od Mičurina, jak to dělal, že je rozšířil kus na sever. V češtině se psalo tak ledacos. V němčině jsem se dozvěděl, že katastrofální nedostatek jablek v 50 - 60. letech v socialistických zemích (přišly jednou za čas, stála se na ně vícehodinová fronta a každý dostal max. 2kg) zavinila právě ta jeho metoda, aplikovaná od pitomců se stranickou knížkou. Mičurin, na rozdíl od Lysenka, nebyl podvodník, ale žil v iluzích. Skutečně se mu nějaká taková jablka podařilo vypěstovat, jenže nešlo o druh, nýbrž jenom hybrid. Jejich vlastnosti považoval za dědičné, což ve skutečnosti tak nebylo. Po jeho smrti po něm asi, kromě komunistické slávy, vůbec nic nezbylo. Ve škole jsme ho měli plné čítanky, ale nikde ani nejmenší zmínku o nějakém jeho druhu, který by ve skutečnosti existoval.

8 nar.soc. nar.soc. | 6. listopadu 2014 v 22:17 | Reagovat

[7]:

Především byl Mičurin svéhlavý člověk, "ruský spasitel". Jeho snahy, vyšlechtit produkci dřevin k zisku nějakých vitamínů pro potlačení skorbutu na Sibiři, byly chvályhodné. Ovšem šlechtění se donedávna ubíralo třemi cestami, pozitivním výběrem, pohlavním křížením a nepohlavními metodami změny rostlin.
Všechno jsou to metody na dlouhé lokte s bezpodmínečně přesnou evidencí. Ve druhé polovině života, kdy člověk obvykle "sklízí" co zasel, to šlechtitelům málokdy vychází. Navíc Mičurina zachvátila bolševická revoluce. Potřeboval pomoc státu a bylo to něco za něco. Režim si přisvojil jeho poznatky a po bolševicku je "vylepšil". Prohlásili "mičurinské" metody za úspěšné a jedině použitelné. Blbci srovnávali metodu meristemu = nepohlavní změny rostliny tj  vložení odolného letorostu jako mrazuvzdorného kmínku nebo omezujícího růst a naopak podporující vyzrání dřeva a brzkou plodnost, s metodou pohlavního křížení i pozitivního výběru. Zmíněné metody mají svoje zákonitosti a nelze je libovolně a dokonce z politických důvodů zaměňovat. Právě tyto způsoby starého a nemocného starce nakonec zesměšnily a jeho poctivě myšlené dílo zničily. Jak svého času říkala jedna zdejší ústnatá babka. Jsou to samí Mičurini a mičuráci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama