Erteple 1/? - historie

24. října 2014 v 21:04 | Gregor Moldavit

Když jsem šel do nebe
zastavil jsem se v pekle,
nejstarší Lucifer
pek si tam erteple.

A já jsem ho pěkně
o ňákou požádal,
ale von, že nedá,
že jsem nepřikládal.

Karel Jaromír Erben

Pokud někdo zatím nevěděl co je, nebo jsou, "erteple", tak teď to asi ví. Kdo umí německy v tom výrazu na první pohled vidí, spíše slyší, česky vyslovené německé "Erdäpfel", tedy "zemská jablka". (die Erde = země, nebo Země, Äpfel = jablka) Nebo taky kobzole, zemáky, zemčátka a třeba i nějak tak dále. Ani jedno se už dnes ale nepoužívá. Německy "Kartoffeln" z italského "tartuffulo", česky "brambory" dle někoho od slova "Braniborsko", ale spíše od "bamboly", což se dříve používalo pro hlízy.

Aha, obyčejné brambory! A koho to zajímá? Nevím, ale od té doby, co se brambory začaly v Evropě ve velkém pěstovat, přestaly hladomory a to mě zajímá skutečně hodně. Pro někoho naprosto jasné, to je přeci v naší době zcela samozřejmé, hlad není a v budoucnosti je přeci už taky zcela vyloučený. Jídla jsou plné krámy a jeho zbytků plné popelnice.
(Dokonce i od lidí dle statistiky chudých. Tady už byly udělány zcela šokující nálezy. Balík potravin ležící na parkovišti tam vyhodil člověk pobírající sociální podporu. Nikdo mu ji ale nesmí vzít, na to jsou zákony! Pro mě nikterak překvapující, vždyť to jídlo bylo zadarmo, nestálo ho ani práci ani peníze, je tedy bezcenné, tak proč ho nevyhodit?)
Hlad už přeci v Evropě nikdy být nemůže! S nikým se nehádám, ale já si tím rozhodně tak jistý nejsem! Co tady bylo kdykoli dříve, může přijít kdykoli znovu. Jednou se lidé zase můžou dohodnout, že Země je placka a začít upalovat myslitele.
(Po roce 1989 navrhl v ČR jeden farář-poslanec, aby základní školní vzdělání bylo dobrovolné. Sen církve svaté, vrátit se do středověku, mít zase národ analfabetů. Ti jim pak musí všechno věřit. Ještě se s ní setkáme v dějinách brambor.)

Jelikož já si myslím, že na téhle přemnožené planetě plné přírodních katastrof můžou hladomory zase přijít, dokonce i brzy, považuji tohle téma za velmi zajímavé a důležité.

Proto jsem si taky sám založil na svém pozemku malé bramborové políčko. Několik měsíců ročně přineseme s pejskem Barbuškou každé ráno jeho paničce něco zeleniny té nejlepší kvality.

Dějiny brambor asi všichni tak zhruba znáte. Pocházejí nejspíše z Peru, tam ale tenkrát ještě vypadaly trochu jinak, než je známe dnes u nás. Dostaly se do Evropy s kukuřicí a tabákem někdy začátkem 16. století. Na otázku, jestli je znal Komenský, nebo Waldštejn by se tedy odpovědělo, že ano. Něco jiného je, jak často je oni jedli? Tenkrát to bylo cosi zvláštního a většina lidí jim nedůvěřovala. (Co sedlák nezná, nežere.) Občas byly považovány za krmení pro prasata, jindy jinde zase za vybranou pochoutku. (Když přišly do střední Evropy první humry, byly určeny pro výživu trestanců. Ti se ale vzbouřili, tohle oni žrát nebudou. My si se ženou asi jednoho koupíme k vánocům.)

Nejprve zřejmě byly brambory sázeny na Kanárských ostrovech, které byly už pro Kolumba mezistanicí mezi Evropou a "Indií". Pro mě do jisté míry docela komické. V roce 2012 jsem na ostrově Fuerteventura zkoumal, jestli bych tam nekoupil něco menšího a nešel na důchod, abych tam dožil. Zjistil jsem, že v zahradě bych si mohl zasadit leda kaktus, nebo palmu. Nenechte se mýlit tím, že se tam brambory a rajčata dnes ještě skutečně pěstují. Jde to jenom na některých místech a je to pracné a náročné na vodu, která je tam velký problém. Rozhodl jsem se z více důvodů, že zůstanu v Evropě a k tomu v Německu!

Dále se brambory rozšířily do Španělska a odtud dále. Botanikové je zkoumali a udělali jednoznačný závěr, že se totiž jedná o vynikající rostlinu, která by mohla převratným způsobem nasytit celou Evropu. Jenže jak tomu v té době tak bylo (a je do určité míry i dnes) sotva se objeví něco moc dobrého a užitečného, už je tu církev svatá:
"V bibli se nic o bramborách nepíše, z toho vyplývá, že je to dílo ďáblovo!"
Skutečně se jí pěstování brambor podařilo na dlouhou dobu při nejmenším silně omezit. Každá novota by mohla ohrozit její absolutní moc a proto nesmí existovat! Pro ni naštěstí je tady její nezaplatitelný miláček ďábel, kterého se můžeme začít dovolávat.
(Mimochodem, různé ortodoxní sekty do dnes ještě z bible vycházejí a křečovitě se ji drží. V jedné byly dokonce zakázány knoflíky, o nich totiž v bibli taky není zmínka. Jestli místo nich používají zip, pak ten v bibli určitě nebude taky. Zřejmě jim ale už nevadí elektřina, fotoaparát, auto, telefon... Jeden církevní pomatenec, učitel náboženství, mi vykládal (takovým hlasem, který měl zdůraznit jeho velikou toleranci), že auto není pouze dílo ďáblovo, má i své kladné stránky, třeba že se s ním lze dopravit na větší vzdálenost. Byl pyšný, že to všechno vymyslel sám. Tohle ještě dnes mezi námi pořád běhá po ulicích. Nějaký expert by mě mohl poučit o tom, jestli je v bibli zmíněna žvejkačka, mučírny svaté inkvizice, v našem městečku odporný kravál zvonů od rána do večera, žárovka, toaletní papír, atd... včetně cigaret a internetu!)

Je známo, že proti bramborům taky mluvily nehody, když lidé, i jeden král, omylem jedli ony bobule natě, které za brambory považovali. Ty jsou ovšem jedovaté. Dozrávají v nich semena, ale nikdo mi ještě nevysvětlil, k čemu jsou dobrá? Já sázím zase jenom naklíčené brambory. Tady má znalý čtenář možnost v komentářích.

O pěstování brambor ve velkém se ve střední Evropě zasloužil pruský král Friedrich II. (Němci ho uctívají pod jménem "der alte Fritz.) Byl to válečník a zavinil mnoho lidského utrpení, hladu a epidemií nemocí, když pro samou válku nic nefungovalo. (Jako jeden z mála válečníků byl v bitvách sám v první řadě, tím se tedy Hitler, nebo Stalin chlubit nemohli.) Dosáhl mnohých slavných vítězství a když umřel, tak to historikové spočítali, že vlastně vůbec svoji říši moc nezvětšil. Ale ty brambory, ty po něm zůstaly a ty bychom mu mohli kladně započítat.

Vypráví se, (není možná skutečnost?), že nechal pole brambor hlídat vojáky. V noci je ovšem stáhl a vesnické obyvatelstvo spěchalo pár brambor ukrást, aby si tu královskou pochoutku taky ochutnalo a - zasadilo. Právě o to mu taky šlo.
Na jeho jednoduchou náhrobní desku pak skutečně dnes ještě někdo na paměť položí brambor.

Nyní pár let přeskočím, k těm se vrátíme příště. Jak je to s tím hladem a sytostí obyvatelstva této planety?

Velkého významu dosáhly brambory v chladném Irsku, staly se jejich hlavní potravinou a přispěly k úspěšnému příbytku populace. Ještě dnes čtu ve všech zdrojích, levicových či pravicových, že bohužel támhle lidí nepřibývá, ale radostně můžeme pohlížet na jiný kout, kde počet obyvatel se o tolik a tolik rozrostl. (Nejde o kvalitu, pouze o množství!) Od komunistů jsem už mnohokráte slyšel jejich absolutní trumf týkající se Husákových dětí, "víte že jsme tenkrát měli největší nárůst populace?" Vím, jenže inteligentní Češi tenkrát u těch čísel bledli. Takovýmto způsobem se množí primitivní národy, kde ale taky potom život jedince nemá žádnou cenu!

Nuže v Irsku počet obyvatel stoupal až skoro přesně v polovině 19. století se tam, rovněž z Ameriky, dostaly i nemoci brambor. Při hustotě jejich polí se okamžitě změnily ve strašnou epidemii. Asi milion Irů zemřelo hlady, další miliony se vydaly do světa, kde je většinou nikdo nechtěl a třeba v Londýně se staly obávanou kriminální vrstvou. Nejvíce jich asi odešlo do Ameriky, tam dokonce více z nich udělalo kariéru a zbohatlo. Třeba známá rodina Kennedy.
(Tady bych zase odbočil. Když se starý, už nemocný, Kennedy dozvěděl, že zase další jeho syn byl zavražděn, měl prý říci: "Komu Bůh tolik dal, od toho má právo taky žádat velké oběti." Podivný vztah k pámbíčkovi. Něco za něco, ne na něj věřit jenom když se to hodí do krámu.)

Nyní ale k tomu, o čem chci hlavně mluvit. Někdo by mě chytil za slovo, "brambory ... přestaly hladomory..." Jejich vinou přeci zemřelo hlady milion lidí! Ne vinou brambor, ale jejich náhlé neúrody a hlavně vinou nesmyslného přemnožení! Ano už tenkrát a nebylo to poprvé. Tady se totiž objevil onen efekt, se kterým se světová populace potýká dodnes a se kterým budou mít sotva řešitelné problémy další generace. Populační exploze! Náhle bylo potravin dost a tím taky dětí jak smetí. Kdo by si lámal hlavu s tím, jestli to tak půjde i v budoucnosti? Z půl milionu šlo obyvatelstvo snad za sto let na 8 milionů. Dnes má Irsko 4,5 milionů!

Ono totiž vyživovat národ, který se nesmyslně (a nezodpovědně!) množí, když tím přibude tolik dětí, které už v budoucnosti nasytit nepůjde, je asi jako dávat peníze člověku propadlému hracím automatům.

Příště ještě něco na tohle nepopulární téma a pochopitelně taky dále k bramborům.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bábina bábina | 26. října 2014 v 18:13 | Reagovat

Dovolím si něco okopírovat a sem vložit:
"víte že jsme tenkrát měli největší nárůst populace?" Vím, jenže inteligentní Češi tenkrát u těch čísel bledli. Takovýmto způsobem se množí primitivní národy, kde ale taky potom život jedince nemá žádnou cenu!
---------------------------------------
A něco podotknout:Jestli tenkrát Češi bledli, z dnešní tmavé populace jsou Češi již sinalí...
Na tom faktu se myslím shodneme a není třeba více rozebírat...
Osoba starého Kennedyho byla rozporuplná...
V současné době bych si také vybrala za svůj nový domov Německo...
Pak (beru to s humorem) mě, coby starého zvoníka u Matky Boží (Svatohostýnské, v naší malé kapli) uráží...
Nakonec jedno moudro z mé hlavy. Stejně  jako u česneku, tak i u brambor, se  v domácnosti nepoužívají semínka, ale používají se na rozmnožování a ozdravení sedby. Ze semínek,u česneku jsou poměrně velká, vyrostou pacibulky,to je takový jeden kulatý stroužek,  až druhý rok vytvoří hlávku. Právě letos jsem si pacibulky  česneku vypěstovala.Stejné to bude i u brambor....Nebo mně někdo můj názor vyvrátí? ...

2 gregormoldavit gregormoldavit | 26. října 2014 v 20:55 | Reagovat

[1]: babina
Co se týče populace, už jsem to začal a budu muset v dalším dílu trochu pokračovat. Je to ovšem velmi nepopulární (akorát mi někdo vynadá) a ke všemu to nakonec nic moc nepřinese, protože tím nic nezměním. Jak jsem se ale zmínil: zvyšovat hektarové výnosy (tolik oblíbené za komunistů) nevyřeší obživu obyvatelstva, které se množí ještě rychleji.
Jinak jsme přímo vyzval, aby lidé psali své zkušenosti a vědomosti, které já nemám. Třeba co se týče těch semen. Já jsem malorolník teprve jeden rok.
Žena chce dělat svíčkovou a tak jsem dnes vydžíbnul poslední celer. Umytý a usušený váží 1,63 kg. Na ten by si byl pyšný i Mičurin.

3 nar.soc. nar.soc. | 27. října 2014 v 0:22 | Reagovat

Šlechtění brambor má několik cílů. Především ozdravit rostlinu ( zbavit ji viroz = mozaiky a kadeřovosti ), křížením získat nový kultivar ( výnosnější, rannější, jedlejší atp ). To se děje pohlavní cestou /generativní/ přes cílené opylení květů a rozmnožení jedinců z vyzrálého semene. Virozy se lze zbavit také růstovými řízky. Rostlina se silně podnítí k růstu ( folník, závlaha, lehký a výživný substrát). Růstový vrchol se odřízne v rozsahu denního přírustku ( tam se ještě nestačí viróza dostat, protože prorůstá rostlinou se zpožděním asi 30hodin ). Sejmutý vrchol se vloží do misky s růstovým stimulátorem a dopěstuje se hydroponicky bezvirozní jedinec.
Vegetativní množení /nepohlavní/ sázením hlíz se přenáší vše s čím se hlíza v růstu setkala. Lze sice mořením potlačit plíseň bramborovou, negativním výběrem ( odstraněním nemocných rostlin z porostu za vegetace, lze také ozdravit sadbu), ale jde jen o způsoby pomocné.

4 gregormoldavit gregormoldavit | 27. října 2014 v 9:56 | Reagovat

[3]: nar.soc.
Snad jsem to všechno správně pochopil. Já na jaře ovšem zase jen zasadím naklíčené brambory, na šlechtění nemám pořád dostačující kvalifikaci a v tomto množství by to asi ani nešlo. Pokud ovšem ty brambory začnou klíčit ve správnou dobu a ne třeba už teď. Mám je v suchém a tmavém sklepě. V optimálním případě bych se pak snažil vypěstovat jich tolik, abychom je měli my dva po celý rok. To by mohlo být asi 50 kg na osobu? Za rok budu chytřejší. Pak se tady chci v dalším dílu zeptat ještě na jiné věci.

5 nar.soc. nar.soc. | 27. října 2014 v 16:29 | Reagovat

[4]:

Samovolné klíčení sklizených brambor je způsobeno vyšší teplotou ve skladovacím prostoru. Hlíza má ráda vzdušný a chladný ( 4C) tmavý prostor se vzdušnou vlhkostí asi do 75%. Dobré je uložení hlíz do přepravek ( tím má přístup vzduch k dýchání ) vychlazení  otevřeným větráním při teplotách + 1C.
Existuje možnost retardace hlíz ( zabránění klíčení ) zasířením přepravek uložených do igelitového "stanu" a zasířených spálením sirných knotů v upravené plechovce ( kryt plamene ) v dávce asi 30mg/1litr vzduchu ( standardní plátek produkuje 5000mg). Plyn je těžší vzduchu a je nutno stan i dole utěsnit ( po 48 hodinách se stan odstraní a hlízy jsou ošetřeny). Zasířené hlízy méně hnijí, pozdě klíčí, mají zpomalenou výměnu látkovou ( méně vysychají ).
Při uskladnění hlíz pomáhají i domácí prostředky. Např. poprášení hlíz dřevným popelem, zvětralým práškovým vápnem čí práškem z dřevného uhlí = co je po ruce.
Moření sadbových hlíz před zasazením je taktéž možné čerstvým dřevným popelem, postřikem 2% modrou skalicí nebo popraškem mleté síry. Rozhodnutí je podle půdy = do kyselejší, prostředky zásadité ( popel ) do neutrální, prostředky kyselé ( skalice, síra ). Brambor má rád lehkou, vzdušnou půdu s humusem maximálně neutrální nebo slabě kyselou ( laická zkouška půdy = vzorek půdy se poleje octem. Když šumí bubliny je půda zásaditá (je přítomen vápník).

6 gregormoldavit gregormoldavit | 27. října 2014 v 18:02 | Reagovat

[5]:nar.soc.
Dnes se prý brambory běžně po sklizni radioaktivně ozařují, čímž se zabrání jejich kazení a předčasnému klíčení. Pro jejich konzumenty to nemá být škodlivé. Možná, ale přeci jenom bych raději zůstal u těch vlastních, neozářených!

7 nar.soc. nar.soc. | 29. října 2014 v 19:39 | Reagovat

Už bylo zmíněno, že Velký Fritz se zasloužil o masivní pěstování brambor. Mělo to celý komplex důvodů a následků. Prusko má písčité půdy, kde se obilninám moc nedařilo a z jiných plodin k výživě zůstala jen pohanka ( taky malé výnosy a kvaka = tuřín o zelí nemluvím). Brambory byly pro tamní zem. poměry zázrakem. V chladnější oblasti ( Pomořansku ) se srážkami dávají dobré až nadprůměrné výnosy, bramborové choroby se šíří pomalu a slabě. Z brambor lze uživit až 10x tolik lidí či zvířat na jednotku plochy. Brambory nasytí vojáky a poskytnou krmení vepřům, aby bylo maso a tuk. Brambory lze zkvasit a vypálit na líh ( výpalky jsou krmení a kořalka ( ochucená třeba kmínem a jinou pochutinou ) je pohonná hmota pro útočící vojáky. Ze 100kg brambor ( škrobáků ) lze očekávat 8 - 10 litrů 45% pálenky. Fritzovo Prusko mělo najednou vše, co proviantní služba kdysi klopotně sháněla i násilnými rekvizicemi. Marie Terezie by mohla vyprávět, jak zkostnatělé Rakousko nestačilo Prusku vzdorovat a přišlo o Slezsko ( původně součást České koruny).

8 matka matka | 29. října 2014 v 23:48 | Reagovat

[6]:Já zas slyšela, že se takto "ošetřuje" osivo obilí.
Pokud brambory po sklizni přebereme, do sklepa dáme jen ty zdravé, nenařezané, bez hniloby a plísní, vydrží nám ve studeném sklepě až do příští sklizně i bez ozařování, sypání vápnem, či jiným chemickým působením na hlízy. Moc velký odpad ze sklepa nemíváme. A také chuťově jsou lepší. Jen občas manžel zapne ventilátor, než se brambory "usadí".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama