Říjen 2014

Erteple 1/? - historie

24. října 2014 v 21:04 | Gregor Moldavit

Když jsem šel do nebe
zastavil jsem se v pekle,
nejstarší Lucifer
pek si tam erteple.

A já jsem ho pěkně
o ňákou požádal,
ale von, že nedá,
že jsem nepřikládal.

Karel Jaromír Erben

Pokud někdo zatím nevěděl co je, nebo jsou, "erteple", tak teď to asi ví. Kdo umí německy v tom výrazu na první pohled vidí, spíše slyší, česky vyslovené německé "Erdäpfel", tedy "zemská jablka". (die Erde = země, nebo Země, Äpfel = jablka) Nebo taky kobzole, zemáky, zemčátka a třeba i nějak tak dále. Ani jedno se už dnes ale nepoužívá. Německy "Kartoffeln" z italského "tartuffulo", česky "brambory" dle někoho od slova "Braniborsko", ale spíše od "bamboly", což se dříve používalo pro hlízy.

Aha, obyčejné brambory! A koho to zajímá? Nevím, ale od té doby, co se brambory začaly v Evropě ve velkém pěstovat, přestaly hladomory a to mě zajímá skutečně hodně. Pro někoho naprosto jasné, to je přeci v naší době zcela samozřejmé, hlad není a v budoucnosti je přeci už taky zcela vyloučený. Jídla jsou plné krámy a jeho zbytků plné popelnice.
(Dokonce i od lidí dle statistiky chudých. Tady už byly udělány zcela šokující nálezy. Balík potravin ležící na parkovišti tam vyhodil člověk pobírající sociální podporu. Nikdo mu ji ale nesmí vzít, na to jsou zákony! Pro mě nikterak překvapující, vždyť to jídlo bylo zadarmo, nestálo ho ani práci ani peníze, je tedy bezcenné, tak proč ho nevyhodit?)
Hlad už přeci v Evropě nikdy být nemůže! S nikým se nehádám, ale já si tím rozhodně tak jistý nejsem! Co tady bylo kdykoli dříve, může přijít kdykoli znovu. Jednou se lidé zase můžou dohodnout, že Země je placka a začít upalovat myslitele.
(Po roce 1989 navrhl v ČR jeden farář-poslanec, aby základní školní vzdělání bylo dobrovolné. Sen církve svaté, vrátit se do středověku, mít zase národ analfabetů. Ti jim pak musí všechno věřit. Ještě se s ní setkáme v dějinách brambor.)

Jelikož já si myslím, že na téhle přemnožené planetě plné přírodních katastrof můžou hladomory zase přijít, dokonce i brzy, považuji tohle téma za velmi zajímavé a důležité.

Proto jsem si taky sám založil na svém pozemku malé bramborové políčko. Několik měsíců ročně přineseme s pejskem Barbuškou každé ráno jeho paničce něco zeleniny té nejlepší kvality.

Dějiny brambor asi všichni tak zhruba znáte. Pocházejí nejspíše z Peru, tam ale tenkrát ještě vypadaly trochu jinak, než je známe dnes u nás. Dostaly se do Evropy s kukuřicí a tabákem někdy začátkem 16. století. Na otázku, jestli je znal Komenský, nebo Waldštejn by se tedy odpovědělo, že ano. Něco jiného je, jak často je oni jedli? Tenkrát to bylo cosi zvláštního a většina lidí jim nedůvěřovala. (Co sedlák nezná, nežere.) Občas byly považovány za krmení pro prasata, jindy jinde zase za vybranou pochoutku. (Když přišly do střední Evropy první humry, byly určeny pro výživu trestanců. Ti se ale vzbouřili, tohle oni žrát nebudou. My si se ženou asi jednoho koupíme k vánocům.)

Nejprve zřejmě byly brambory sázeny na Kanárských ostrovech, které byly už pro Kolumba mezistanicí mezi Evropou a "Indií". Pro mě do jisté míry docela komické. V roce 2012 jsem na ostrově Fuerteventura zkoumal, jestli bych tam nekoupil něco menšího a nešel na důchod, abych tam dožil. Zjistil jsem, že v zahradě bych si mohl zasadit leda kaktus, nebo palmu. Nenechte se mýlit tím, že se tam brambory a rajčata dnes ještě skutečně pěstují. Jde to jenom na některých místech a je to pracné a náročné na vodu, která je tam velký problém. Rozhodl jsem se z více důvodů, že zůstanu v Evropě a k tomu v Německu!

Dále se brambory rozšířily do Španělska a odtud dále. Botanikové je zkoumali a udělali jednoznačný závěr, že se totiž jedná o vynikající rostlinu, která by mohla převratným způsobem nasytit celou Evropu. Jenže jak tomu v té době tak bylo (a je do určité míry i dnes) sotva se objeví něco moc dobrého a užitečného, už je tu církev svatá:
"V bibli se nic o bramborách nepíše, z toho vyplývá, že je to dílo ďáblovo!"
Skutečně se jí pěstování brambor podařilo na dlouhou dobu při nejmenším silně omezit. Každá novota by mohla ohrozit její absolutní moc a proto nesmí existovat! Pro ni naštěstí je tady její nezaplatitelný miláček ďábel, kterého se můžeme začít dovolávat.
(Mimochodem, různé ortodoxní sekty do dnes ještě z bible vycházejí a křečovitě se ji drží. V jedné byly dokonce zakázány knoflíky, o nich totiž v bibli taky není zmínka. Jestli místo nich používají zip, pak ten v bibli určitě nebude taky. Zřejmě jim ale už nevadí elektřina, fotoaparát, auto, telefon... Jeden církevní pomatenec, učitel náboženství, mi vykládal (takovým hlasem, který měl zdůraznit jeho velikou toleranci), že auto není pouze dílo ďáblovo, má i své kladné stránky, třeba že se s ním lze dopravit na větší vzdálenost. Byl pyšný, že to všechno vymyslel sám. Tohle ještě dnes mezi námi pořád běhá po ulicích. Nějaký expert by mě mohl poučit o tom, jestli je v bibli zmíněna žvejkačka, mučírny svaté inkvizice, v našem městečku odporný kravál zvonů od rána do večera, žárovka, toaletní papír, atd... včetně cigaret a internetu!)

Je známo, že proti bramborům taky mluvily nehody, když lidé, i jeden král, omylem jedli ony bobule natě, které za brambory považovali. Ty jsou ovšem jedovaté. Dozrávají v nich semena, ale nikdo mi ještě nevysvětlil, k čemu jsou dobrá? Já sázím zase jenom naklíčené brambory. Tady má znalý čtenář možnost v komentářích.

O pěstování brambor ve velkém se ve střední Evropě zasloužil pruský král Friedrich II. (Němci ho uctívají pod jménem "der alte Fritz.) Byl to válečník a zavinil mnoho lidského utrpení, hladu a epidemií nemocí, když pro samou válku nic nefungovalo. (Jako jeden z mála válečníků byl v bitvách sám v první řadě, tím se tedy Hitler, nebo Stalin chlubit nemohli.) Dosáhl mnohých slavných vítězství a když umřel, tak to historikové spočítali, že vlastně vůbec svoji říši moc nezvětšil. Ale ty brambory, ty po něm zůstaly a ty bychom mu mohli kladně započítat.

Vypráví se, (není možná skutečnost?), že nechal pole brambor hlídat vojáky. V noci je ovšem stáhl a vesnické obyvatelstvo spěchalo pár brambor ukrást, aby si tu královskou pochoutku taky ochutnalo a - zasadilo. Právě o to mu taky šlo.
Na jeho jednoduchou náhrobní desku pak skutečně dnes ještě někdo na paměť položí brambor.

Nyní pár let přeskočím, k těm se vrátíme příště. Jak je to s tím hladem a sytostí obyvatelstva této planety?

Velkého významu dosáhly brambory v chladném Irsku, staly se jejich hlavní potravinou a přispěly k úspěšnému příbytku populace. Ještě dnes čtu ve všech zdrojích, levicových či pravicových, že bohužel támhle lidí nepřibývá, ale radostně můžeme pohlížet na jiný kout, kde počet obyvatel se o tolik a tolik rozrostl. (Nejde o kvalitu, pouze o množství!) Od komunistů jsem už mnohokráte slyšel jejich absolutní trumf týkající se Husákových dětí, "víte že jsme tenkrát měli největší nárůst populace?" Vím, jenže inteligentní Češi tenkrát u těch čísel bledli. Takovýmto způsobem se množí primitivní národy, kde ale taky potom život jedince nemá žádnou cenu!

Nuže v Irsku počet obyvatel stoupal až skoro přesně v polovině 19. století se tam, rovněž z Ameriky, dostaly i nemoci brambor. Při hustotě jejich polí se okamžitě změnily ve strašnou epidemii. Asi milion Irů zemřelo hlady, další miliony se vydaly do světa, kde je většinou nikdo nechtěl a třeba v Londýně se staly obávanou kriminální vrstvou. Nejvíce jich asi odešlo do Ameriky, tam dokonce více z nich udělalo kariéru a zbohatlo. Třeba známá rodina Kennedy.
(Tady bych zase odbočil. Když se starý, už nemocný, Kennedy dozvěděl, že zase další jeho syn byl zavražděn, měl prý říci: "Komu Bůh tolik dal, od toho má právo taky žádat velké oběti." Podivný vztah k pámbíčkovi. Něco za něco, ne na něj věřit jenom když se to hodí do krámu.)

Nyní ale k tomu, o čem chci hlavně mluvit. Někdo by mě chytil za slovo, "brambory ... přestaly hladomory..." Jejich vinou přeci zemřelo hlady milion lidí! Ne vinou brambor, ale jejich náhlé neúrody a hlavně vinou nesmyslného přemnožení! Ano už tenkrát a nebylo to poprvé. Tady se totiž objevil onen efekt, se kterým se světová populace potýká dodnes a se kterým budou mít sotva řešitelné problémy další generace. Populační exploze! Náhle bylo potravin dost a tím taky dětí jak smetí. Kdo by si lámal hlavu s tím, jestli to tak půjde i v budoucnosti? Z půl milionu šlo obyvatelstvo snad za sto let na 8 milionů. Dnes má Irsko 4,5 milionů!

Ono totiž vyživovat národ, který se nesmyslně (a nezodpovědně!) množí, když tím přibude tolik dětí, které už v budoucnosti nasytit nepůjde, je asi jako dávat peníze člověku propadlému hracím automatům.

Příště ještě něco na tohle nepopulární téma a pochopitelně taky dále k bramborům.