Ceny v ČR a Německu 3/? - Cestování, cigarety a Hanzelka & Zikmund

20. června 2014 v 19:29 | Gregor Moldavit


Je to už 20 let, co jsem se informoval, jestli by pro mě s rodinou nebylo výhodnější letět do světa z Prahy, než třeba z Frankfurtu. Nebylo! Zcela naopak, dnes vidím často na internetu inzeráty, "Leťte s námi levněji na dovolenou z Německa".

My se Slávkou sami, tedy bez cestovky, si vždy zamluvili někde ubytování na privátu, ať už na Seychelech, nebo Kanárských, letadlo odněkud z okolí a třeba auto na celou tu dobu a i s tím nás to vyšlo na polovinu ceny, za kterou to nabízí cestovka někde v hotelu. K tomu ubytování v mnohem klidnějším prostředí, což je v našem věku dost důležité. Podmínka je, že se pochopitelně musíte všude sami domluvit. (Kdo umí jenom česky, bude někde v Africe vypadat dost divně.)
Co se týče cestovek, tady pozor na takové fráze jako,
"hotel vhodný pro mladé lidi" = "kravál ve dne v noci",
nebo
"místní alkoholické nápoje zdarma" (karibský rum) = "budete celou dobu ve společnosti vožralů",
a podobně.

Jednu takovou naší cestu jsem taky na blogu propočítal. (Jako obvykle napaden aspoň jedním člověkem onoho typu "co je mi platná svoboda cestování, když na to nemám peníze" = "Jak si tedy jiný dovoluje peníze mít?" = "Zlatí komunisté a zlatý ostnatý drát na hranicích") Byly to Seychely, 2 týdny se vším všudy za 3000 €. Ostrov Fuerteventura jsme udělali s letem, soukromým bydlením a nájmem auta na celou dobu, hned na letišti, za 1000 € na 2 týdny. Pokud si nějaký dnešní mladý člověk na tohle nedokáže vydělat, pak by se měl stydět a ne nadávat ostatním do blbců a velebit komunisty.

Jestli je vždycky levnější letět z Německa pochopitelně nevím. Letenky mají veliké výkyvy. (Moje dcera už párkrát letěla z různých zemí skoro zadarmo, protože si vybrala datum 11. září, kterému se hodně lidí vyhýbá. Té se to cestuje, když v každé zemi hned mluví řečí místních. Ale ono stačí průměrně anglicky a už se domluvíte prakticky všude.)

Moje žena právě dostala po předcích asi 200 kg starých českých knih. Přišel mi do ruky Hanzelka & Zikmund, začal jsem knihu číst a čtu dále. Vyjeli 1947 a vrátili se 1950. To musela být práce pro vraha v tu dobu vydat cestopis. Už jenom úvod, asi na 10 stránek, jenž jim k tomu napsal jakýsi Miroslav Galuška, má hned v první řádce "Velká říjnová socialistická revoluce...". Další jeho řádky jsem nečetl.
Když jsem se za mlada chystal na první cestu z Německa, už bez nějakého výjezdního povolení, napsala mi vlastní matka:
"Co chceš tam v těch zemích, copak jsi Hanzelka a Zikmund?"
Uvědomil jsem si, jak snadné to musel mít Gottwald, zavřít téhle generaci hranice. Když ale dorostla ta moje generace, došlo k těžké kolizi. My tohle dědictví neakceptovali. O těch dvou ještě něco na konci tohoto dílu.

Kdo přejíždí často hranice do Německa, tomu jistě neušel řetězec prodejen "Travel Free". Připomíná, a nejen názvem, ono "duty free", tedy bezcelní prodejny. I uvnitř se ten obchod (zcela úmyslně) těmto letištním prodejnám podobá. Sortimentem, nebo třeba tím, že lahve likérů jsou povětšinou litrovky, cigarety se prodávají po kartonech, velký sortiment parfémů, čokoláda a tak podobně. Jak je to tady s nákupem?

Někdo říká, že prodávají bez DPH. Silně pochybuji. Proč by jim to stát měl darovat? Protože jsou blízko hranic? Třeba v bývalé todeszone, kde dříve bděl jen pohraničník s vlčákem? To přeci není a nikdy nebyl žádný bezcelní prostor! Přesto se vyplatí občas něco koupit. (Nejsem od nich placen za reklamu.) Mají zajímavé nabídky a pro členy, majitele clubcard, další slevy. Tak třeba v prodejně LIDL jsem viděl onu kvadratickou čokoládu Ritter Sport za 28,90 Kč, tedy něco přes 1 €. Oni ji měli v nabídce a pro členy za 0,59 €, prakticky za polovinu. Litrovku dobré whisky někdy dostanete už od 10 €, "šetříte" až 5 € na lahev. Pochopitelně ještě více ušetříte, když budete pít jenom vodu, ale my si občas takovou skleničku docela rádi dáme. Musí to ovšem být už nějaká trochu lepší. Takže když už jedete do Německa nakupovat, můžete se tam zastavit. Nutno ke srovnání pochopitelně znát ceny v prodejně doma za rohem, ale to platí všude jinde všeobecně taky.

Cigarety?
Asi budou levnější v ČR, dříve jsem je odtud vozil kolegům v práci. "Šetřili" docela dost. V tomto "travel free" budou asi taky levnější, ale to nevím, nepotřebuji vědět a nechci vědět. My jsme oba nekuřáci. Já vím, tenhle kouřil, dožil se 90ky, tenhle nekouřil, umřel ve 30i. Může být, ale my jednoduše nekouříme. (V průměru umírá kuřák o 10 let dříve, za což mu každý ministr financí musí být vděčný.) Možná tam levnější budou, lidé si je vynášejí po kartonech, na každém nápis "kouření způsobuje smrtelnou rakovinu".
Když někdy čekám s pejskem před nákupním centrem (na české i německé straně) na manželku, tak mi neujde, že kdo vyleze, si zapálí. (Kam se člověk podívá, leží jejich vajgly a krabičky od cigaret. V městech, na parkovištích i na lesních cestách. Já bych je za tu prasárnu řezal karabáčem a jsou země, kde je za to aspoň pořádná pokuta. Než příroda odstraní jeden špaček cigarety s filtrem, trvá to 5 let!) Když kouří mladíci, tak to chápu, jsou to ještě děti a nemají rozum. Co se ale děje v člověku mého věku, který si stěžuje na nekonečně zdravotních potíží a kouří jednu za druhou?

Možná ale někde mají cigarety zadarmo. Jinak si neumím vysvětlit následující:
Jistý člověk v osobní insolvenci, má údajně životní minimum, ale kdy ho vidím, má v hubě cigaretu. Cikán žebrající o peníze pro své hladové děti při tom kouří. To samé bezdomovci, kteří by chtěli pár korun údajně na jídlo. Důchodce, který nevyjde s rentou, kterému nezbude na činži a nezbude na potraviny a na léky, ten kouří, kouří a kouří. Jak to tihle lidé dělají?

A pokud cigarety zadarmo nejsou, jak je to u sociální podpory? Někde jsem četl, že obnáší v ČR 3 miliardy korun za rok, tendence stoupající. (Pochopitelně, nejvíce dětí mají ti, kteří sami nedokážou uživit ani jedno!) Kolik milionů korun z toho jde na cigarety? Má vláda právo žádat tyto peníze od daňových poplatníků? (Jinak jsou tady ještě v různých oblastech drogy, kriminalita a řada podobných problémů. Půjde to do nekonečna řešit zvyšováním daní?)

Další ceny příště, nyní zase vzpomínky, kdo chce může ze článku vystoupit.
Onen "travel free" mi připoměl ty skutečné "duty free", ve kterých jsme tolikrát na různých místech Zeměkoule nakupovali. Tak jsem si třeba vzpomněl, jak se naše loď (Smyril) prokusovala bouří severního moře, až se na obzoru objevil zaledněný Island. Vydali jsme se naší Toyota landcruiser napříč těžkým terénem. Občas jsme se ale potkávali se známými z plavby. Byly tam takové malé chaloupky uprostřed těch pustin, kde hodně z turistů nocovalo. Tam jsme večer vybalili naše lahve z lodního duty free, zahřívali se v tom chladu whisky a koňakem a povídali si o všem, co jsme už viděli a vidět ještě chceme. Oni všichni tam pak zůstali nocovat. My měli auto upravené na spaní a tak jsme se ještě o půlnoci (tam za světla) vydali pár km dále, najít si nějaký krásný osamělý kout. Že by mi dal někdo dýchnout jsem se tam obávat nemusel, v té prázdnotě vulkanické pouště by si na sebe policie nevydělala ani za padesát let.

Vzpomínám na jednoho kovaného komunistu, od kterého jsem slyšel:
"My že nenecháme lidi cestovat? A co Hanzelka a Zikmund?"
Nevyvratitelný argument absolutní svobody cestování východně železné opony.

1982. Několik dní jsme se na Islandu potkávali s Němcem, který jel s Nissan Patrol, stát D, měl dobré fotovybavení a hodně věděl. Jednou se nám představil, je prý z NDR a píše o Islandu knihu. A kde že vzal takové auto a hlavně, jak se dostal vůbec přes železnou oponu? A vydá mu tu knihu někdo?
"Víte, já jsem takový východoněmecký Hanzelka a Zikmund. Mně vydají každou knihu. Ah, to auto? Mám v NSR kamaráda doktora. K němu přijedu mojim Wartburgem, auta si na tu dobu vyměníme. A jestli se nebojí, že emigruji? To bych se musel zbláznit. Kdo by mi ty knihy vydával a kupoval v NSR, kde si každý zájemce o Island tam může vyjet rovnou sám?
"Takže vy jste taky takový fíkový list vlády, která na příkladu jedné osoby může poukázat na svobodu cestování?"
"Ano, jsem."
Jak se člověk dostane na takovou funkci, rozhodně lepší, než měl třeba Honecker, to zůstalo jeho tajemství.

***

Večer uléhám do postele, staré tělo pochroumané prací na domku a zahradě, (kácím taky stromy a v zimě topím vlastním dřívím) a čtu dále onen cestopis. Ti dva, H+Z, měli na tu práci talent a ještě dnes má ta kniha co říci. V té době vydání (1950!) se ale museli bezpochyby neustále hádat s cenzory a nakonec si to přeci jenom nenechali zase tak moc překroutit a udělat z toho Rudé Právo. Občas ale nějaký cenzor zřejmě přeci jenom zvítězil a vložil na určité místo od něj vymyšlený odstavec. Ten lze ovšem na první pohled poznat a oni ho tam možná schválně nechali, aby každý viděl, jaký je ten cenzor vůl! Tak např. v Libyi se jich údajně jakýsi Ital kolonizátor otázal, jak mohl socialistický stát vyrobit takové pěkné auto, jako jejich Tatra. Odvětili, že právě socialismus zvýšil jejich produkci. Na tomto místě ovšem oni byli v polovině roku 1947.

Ti dva pak udělali ještě různé cesty, ale podobné si v tu dobu už dělali západní studenti na vlastní účet. Pak se vydali do SSSR a jejich cestopis by si asi bylo více lidí přečetlo, kdyby... Jo kdyby si ho byl před tím nezačal číst soudruh Brežněv a nedostal u toho záchvat vzteku. Místo standartního popisu pozemského ráje tam našel svou zemi popsanou tak, jaká skutečně byla. Kniha pochopitelně nesměla vyjít a po roce 1968 ti dva upadli v nemilost.

Pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 21. června 2014 v 14:45 | Reagovat

Něco málo o peripetiích H+Z vím.

Při první cestě ( Afrika a Amerika z části ) zasílali reportáže pro rozhlas. Měli to těžké. O pravdivé informace nikdo nestál (leda čtenáři) ale nikoli vládnoucí moc v projižděných zemích. Doma zase blbci, chtěli propagandu a kdo je schopen takovým požadavkům vyhovět. Nakonec "cestování" + komerční propagace ( doma mařená ) se jim staly povoláním, založili rodiny a něco z toho musili vydobýt. Vydání třísvazkové Afriky a asi 4svazkové anabaze po Jižní Americe byl žádaný výsledek. Vydání v nejpitomější době, kdy se blbcema jen hemžilo, musilo mít nějaký úvod ( víc obvykle hňupi nečtou).
Miroslav Galuška (mám dojem, že je to spisovatel humoristických povídek "Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí"), vydaných v nejblbější bolševické době. Byla to levná náhražka alespoň nějaké odpočinkové četby ( podobně i Švejk od Haška ). Nakonec si MG získal pověst jakési autority, byl později vládním komisařem pro světové výstavy, kde ČSSR získala světové uznání.
Výběr MG na sestavení úvodu byl docela chytrý tah. Galuška nesl kůži na trh, vychvalováním něčeho co ve svazcích jednoznačně není. Prospělo to v rámci možností všem. H+Z měli příjmy z opakovaných vydání, Galuška asi také, čtenáři získali dobře udělané knihy, čtivé dodnes.
Naopak mstivost režimu za Brežněvovskou blbost z druhé cesty odskákaly rukopisy ze Sibiře ( omezené, jen kam se dostali ), připravené do tisku a nevydané dosud. Je to asi 5let, kdy je ukazoval Z v samizdatové podobě, ovšem nakladatel se asi nenašel a stát to už nezajímá. Hanzelka zemřel poloslepý už před 10 či 15 lety lety.
H+Z pojali svoji činnost s řádnou přípravou, jako komerčně reportážní podnik. Předběžně sehnali sta zájemců o T 87 o nákl. T 111 pro pouštní terény, také o spotřební zboží papírenské, tužky, hračky a buhví co. Protože měli nárok na provizi z uzavřených smlouv,  nadřízená ministerstva raději nic neudělala, jen aby se "neobohatili". Měli zkrátka smůlu na dobu a vševládnoucí blbce ( totéž Elstner s Aero Minorem v r. 1947 v Africe ).

2 gregormoldavit gregormoldavit | 21. června 2014 v 15:14 | Reagovat

[1]: Nar.Soc.
Onen odemě zmíněný člověk z psaní knih žil, cesty ale dělal na vlastní účet. H+Z dostali auto, rozmlátili, dostali druhé a byli během své cesty za to všechno placeni. Tím se ta provize stává sporná. To přeci byl jejich úkol v jejich pracovní době. Něco jiného je neplacený agent, který žije pouze z provize.

3 hadravajse hadravajse | E-mail | 5. listopadu 2014 v 8:32 | Reagovat

Před dvaceti lety, bych napsal asi stejný článek. Nepodporuji komunisty a rozhodně bych jejich návrat k veslu nechtěl. Bohužel tvrzení, že každý člověk, by si měl "levou zadní" vydělat takový pakatel jako je 1000€ je v této souvislosti výsměchem pro velkou většinu lidí v Česku. Velká většina poctivě pracujících si bohužel nevydělá ani 750€ a nejsou to ani dementi a ani flákači. Měli byste se proto informovat o tom za co jsou lidi placeni a proč se ohlíží za pokřivenými jistotami minulého režimu. Ti, kdo vidí pod pokličku dnešní lžiekonomiky určitě vědí jak nejlépe okrádat lidi. Není to vůbec absence ekonomické gramotnosti. Jsou to především kupecké počty, kde 1+1 zůstane 2. Měřítkem hodnoty zboží či práce nesmí být v rozhodující míře nikdy poptávka, pokud nechceme končit v ekonomických cyklech krizí. To, ale všichni ti, kteří sází na ochotě lidí zaplatit mnohdy neuvěřitelné sumy za služby a zboží, které má setinovou hodnotu dobře vědí. Svoboda do hospodářství nepatří. Patří sem jakási forma bratrsví, to si ovšem nelze ztotožňovat s komunizmem. Daňová zátěž je o tom, co chci nechat na státu, aby pro mne udělal a o co se nechci starat. Nevím, proč bych se měl starat každý měsích o to, zda ze svého příjmu odložím nějakým zlodějům penzijní pojištění. peníze do oběhu potřebuje dostat stát. Ať si je tedy zaplatí ze zdanění mé spotřeby. DPH je jediná spravedlivá daň na světě. Nesmí koexistovat ovšem s dalšími daněmi a odvody, které jsou většinou zatíženy různými výjimkami pro jejich plátce. Podporuji proto v plném rozsahu myšlenku nepodmíněného příjmu.

4 gregormoldavit gregormoldavit | 5. listopadu 2014 v 11:06 | Reagovat

[3]: hadra
Nikdo nemusí letět zrovna na Seychely, ač jsem tam slyšel češtinu na každém kroku. Jsou cíle mnohem levnější. Za studentských let jsme vždy přestavili nějakého starého busa na camping a ve dvou, nebo ve čtyřech se s ním vydali někam do světa, prakticky jenom za cenu benzinu. Jednou jsme po týdnech dojeli až k Perskému zálivu.
V NSR jsem potkal hromadu lidí, kteří prohlásili, že na to nemají peníze, měli jich více než já, ale vydali raději za něco jiného. Nikdo z nich ale nepoužil ten strašný zvrácený výrok:
"Co je mi platná svoboda cestování, když na to nemám peníze." To je skutečně česká specialita.

5 buric buric | 9. října 2016 v 22:13 | Reagovat

Autorem knih o Slovácku je Zdenek Galuška.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama