Deutsch-Deutsche-Grenze 6/6 – Den, kdy lidé ztratili strach

16. května 2014 v 18:49 | Gregor Moldavit


Tohle postavili komunisti, aby ve svém státě nezůstali sami. Z mojí generace, narozené v a po roce 1948, už měl vyrůst nový socialistický člověk, přesvědčený komunista. Když jsme dorostli byli jsme přesvědčeni tak leda o tom, že tahle zeď nás nezastaví. Z mojí třídy průmyslovky emigrovalo 15%. Osud mojí generace: pionýr - svazák - emigrant.

Jeden můj známý z mládí udělal v životě řadu vynálezů. Tak například vymyslel, že mají průmyslové firmy pěstovat zeleninu a dávat ji zaměstnancům za výrobní cenu. Tím zvýší jejich životní úroveň, neboť tito ušetří za mrkev. To ho napadlo, když si na balkoně v paneláku zasadil do truhlíku fazole. Zlepšil jsem jeho vynález návrhem, aby sedlák vyráběl ve stodole žárovky a dával je čeledínům za výrobní cenu. Jednoduše se zase průmysl a zemědělství smíchá, všichni budou dělat všechno, čímž hrozně ušetří. Jinak jsem poukázal na to, že tohle už napsal Jaroslav Hašek a sice o tom baronovi, co chtěl zasadit všechny 4 druhy obilí dohromady, tím získá čtyřnásobnou úrodu a v zimě se ta zrníčka budou třídit. Dále jsem mu po sté zopakoval, že nemá dělat vynálezy v oborech, kde nemá žádné vědomosti ani vzdělání. Např. tady v ekonomii. Nedal si říci. Dále udělal vynález, že větrné turbíny na stožárech se mají pověsit na balony a vypustit do výšky 4,5 km, (to nějak vypočítal), kde fouká silnější vítr než u země a tím se vyrobí elektřiny více. Vykládal mi to asi 15 let při každém setkání a na můj dotaz, jestli už postavil aspoň malý model, odpovídal negativně. Přesto vypočítal, že sedlák by tím ušetřil vagon uhlí ročně a sháněl nějakého, který by to pro něj otestoval. Jestli prý takového neznám? (Jako na to nic, které zatím postavil.)

Proč to uvádím v tomto seriálu? On totiž vynalezl i "nový" druh komunismu. V tom nebudou zavřeny hranice a nebude cenzura. Namítl jsem, že bude reálnější zkoušet to s tím balónem. To je sice taky dětinská pitomost, ale zase ne tak veliká. Dokud to nikomu nespadne na hlavu, pak tím nikomu neškodí. Všechny pokusy o komunismus dopadly hůře. Proto píšu i dějiny té zdi. Oni totiž pořád ještě existují vynálezci, kteří vymysleli suchou vodu a studený oheň, nebo takový komunismus bez komunismu, ve kterém se hranice zavírat nemusí. Proto jsem v předchozích dílech zmínil, že to si mysleli Lenin a Gottwald taky.

(Dokonce i šílený masový vrah Robespierre byl původně odpůrce trestu smrti. Jeho příklad je zajímavý a v dějinách se pak vícekrát opakoval. Odtud pořekadlo, že revoluce žere vlastní děti. On totiž měl nakonec na sobě tolik krve, že už nedůvěřoval vůbec nikomu, ani těm kolem sebe. Tak ustanovil, že každý může být odsouzen k smrti, když to většina schválí. Zapomněl ovšem udělat pro sebe výjimku. Někdo tedy pohotově navrhl hlasovat o něm. Pochopitelně to většina okamžitě schválila a druhý den byl tento veliký humanista o hlavu kratší.
Do dějin taky vešel tím, že byl nepodplatitelný. Z toho usuzuji, že ti kolem něj podplatitelní byli. A dnešní revolucionáři? Co ti by udělali za jedno kapitalistické €?)

Obyvatelům DDR bylo i zakázáno mávat lidem na druhé straně.

Však vraťme se k oné zdi. Američané nazývali tuto vesnici (Mödlareuth) "Little Berlin", protože byla taky rozdělená stejným způsobem. Ještě 15.6.1961, prohlásil Walter Ulbricht
"Niemand hat die Absicht, eine Mauer zu errichten…"
Úmysl možná neměl, ale co mu zbývalo? Vždyť by se byl celý Východní Berlín zcela vylidnil. Kdo mohl, ten prchal. Dva měsíce po jeho ujištění, že "Mauer" (slovo poprvé použil on) se stavět nebude, byla dostavěna. Protože se její existence nedala zatajit a prohlásit za lživou kapitalistickou propagandu, udělali z ní komunisti naopak slávu a nazvali ji "antifaschistischer Schutzwall". Tady každý vidí, jak se dokážou bránit imperialistům. Nakonec i zcela nelogicky tu zeď, symbol totální porážky vlastní ideologie, začali slavit.

25 let stavby Berlínské zdi - Tady už vidíme nové mocipány, Honecker, Krenz, ... Za tři roky zeď padla i se zmíněnými diktátory.

(Povšimněte si nesmyslného zvyku Honeckra, salutovat vojákům i když sám je v civilu s kloboukem na hlavě. Když do kasáren v ČSSR přišel náš vlastní velitel v civilu, mohli jsme ho pozdravit "dobrý den", ale ne salutováním. On sám taky nemohl přiložit ruku ke klobouku, to by bylo proti předpisům. Salutuje se výhradně v uniformě. Byl jsem taky 2 roky vojákem, sloužícím socialistické vlasti. Vytřeli s námi co se jim hodilo. Nikdo se nás neptal, jestli chceme pochodovat na takové šaškárně. Člověk třeba přišel ze služby a chtěl si lehnout, když se ozvalo řvaní, "nástup ve vycházkových uniformách!" Panu starostovi přijela návštěva ze Sovětského svazu a chce si vykecávat hubu před plným náměstím. Jelikož to nikoho nezajímá, tak se tam naženou vojáci.)

Právě (8.května 1989) bylo taky 25. výročí, a sice první větší úspěšné akce obyvatelstva DDR.
Při volbách počítali tito lidé všechny volící a zjišťovali jejich rozhodnutí. Když Honecker a Krenz zveřejnili výsledky, (z nějakého důvodu tentokrát pouze 98,85 %), vyšli tito aktivisté do ulic a provolávali, že se jedná o volební podvod. Dle jejich počítání se 30% obyvatelstva k volbám vůbec nedostavilo. Tyto hlasy ulice se už NDR-StaSi nepodařilo umlčet a dál už pak šlo všechno hrozně rychle. Lidé poznali, že komunistická státní bezpečnost není všemocná a ztratili strach.
"Nemůžou nás všechny zavřít, je nás příliš mnoho."

K tomu přišla neřešitelná hospodářská situace. Když po sjednocení přišli do NDR západní účetní, zjistili, že celá řada firem, vykazujícím úžasné úspěchy, už ve skutečnosti dávno pracovala s prodělkem. To komunističtí vládci (právě tak v ČSSR) moc dobře věděli. Věc se měla jednoduše tak, že komunisti tu firmu jménem stát finančně zkrachovali.

Jak tomu však bylo, když tyto komunistické zdi ještě stály? Šlo je překonat? Co takhle jít podle zdi tak dlouho, až někde skončí.

No to byste se prošli. Tak chytří byli komunisté taky. Kde železná opona končila u moře, jezdily kolem vojenské čluny, na pláž se v noci vůbec nesmělo. A přesto lidé prchali po tisících. Vynalézavost nebrala konce.

Jenom pod Berlínskou zdí bylo nalezeno více než 30 tunelů. Někteří prošli, občas ale měli mezi sebou agenty StaSi a byli pozatýkáni.

Můžu uvést jeden případ, kdy se takový útěk odehrál opačným směrem. Bylo to hned v televizi (západoněmecké) jako senzace. Jistý občan NSR požádal o přijetí v NDR. Jednalo se o člověka mentálně postiženého, který neměl práci a chtěl ji tedy dostat v socialismu. Tam dali soudruzi hlavy dohromady, protože nevěděli, co v takovém případě? Pak ho vrátili nazpět. On se totiž už od pohledu nehodil ani ke komunistické propagandě.

Ve vsi Mödlareuth se ona zeď budovala stále dokonalejší, až v roce 1966 byla postavena ta poslední betonová, strážní věže a všechno v té dnešní podobě. Ve dne v noci střeženo bdělými pohraničníky. A přesto se jeden útěk zdařil. Člověk, který v tom kraji pracoval a dobře se vyznal. Měl i povolení pohybovat se v blízkosti hranic. V noci přijel ke zdi, na střechu dodávky postavil speciálně zhotovený žebřík a tuto přelezl.
rekonstrukce

Pohraničníci ho sice včas reflektorem našli, ale nezadrželi, tedy nezastřelili. Dostali disciplinární řízení, neboť měli skoro 30 vteřin nato, aby stříleli, což neudělali. Jak to pro ně dopadlo mi není známo.

Mimochodem, když někdo hranici překonal, hodila se za ním vztekle ještě poslední komunistická lež:
"Ať si jdou, my nikoho nedržíme."
Kolikrát jsem tenkrát tuhle prolhanou frázi slyšel.

V době temné normalizace 70. let instalovala Husákova vláda na hranicích s NSR automatická samostřílná zařízení. Začali to za války stavět SS k ochraně koncentračních táborů a dovyvinuli později k funkčnosti v sovětském zajetí. Dobrotivý tatíček Husák za to vysázel pěkných pár milionů. Zbraň spustila automaticky a střílela olověný šrot. Ze zasaženého zůstaly krvavé cáry. (Není mi známo, jestli na české hranici k tomu taky došlo?) Takovým způsobem komunisti nikoho nedrželi. Nesmyslnost tohoto nacistického vynálezu ukazovala statistika uprchlíků z řad pohraniční stráže. Zhruba jeden měsíčně. Místo střežit takovýmto způsobem socialistickou vlast, emigrovali raději sami.

Na ostrý mezinárodní protest byl ale Husák přinucen tyto zbraně demontovat. V té době už komunisté nebyli tak všemocní, tlak různých organizací, např. Amnesty international, začal sílit. Právě tak už nezačaly velké procesy jako v letech 50., (Kreml si to nepřál) zato však nekonečně mnoho procesů malých. Já mám ještě někde v šuplíku odsouzení na 9 měsíců v 2. nápravní skupině za opuštění republiky. Konečně i já patřím k těm, kteří ilegálně prošli.

Jenže ona doba kráčela dále. Politikové se dohodli na volné výměně informací o životě v jejich zemi. Pro komunisty věc velmi nepříjemná. Jak je to špatné tam u toho druhého, dosud určovali oni. Jednou pak dokonce přišla i stížnost z NDR, že NSR přitahuje uprchlíky. Odpověď zněla:
"Kdo utíká od vás do naší země, bude mít asi důvody. Co od nás chcete? Abychom život v naší zemi zhoršili na úroveň v té vaší?"

Dále se vyvíjela technika. Jeden český cyklista si postavil horkovzdušný balon, počkal na příznivý vítr a hranici přeletěl. Dokonce si sebou vzal i své kolo. Přes moře z NDR se podařilo několik lidem v noci projet na západ na surfingovém prkně. Další kutil v Západním Berlíně dokonce několikrát přistál se svým ultralight na louce ve Východním Berlíně, kohosi naložil a vrátil se nazpět. To bylo několik příkladů za tisíce jiných. Ne každému se to ale povedlo. Mnozí přišli o život, nebo je to stálo několik let vězení.

Komunisti nakonec přes to všechno dojeli na vlastní prolhanost, na takové rozpory socialismu, které žádný kapitalismus nikdy neměl. Železná opona padla, tím i Berlínská zeď. Bagr ji rozboural, zůstaly jen malé kousky na vzpomínku.

To je konec povídání o rozdělené vesnici. Jenže DDR mělo na západě velkého kapitalistického bratra. V té zemi byl ten kapitalismus, který má takové rozpory, který každou chvíli musí zaniknout, který chtěl Lenin do půl roku po revoluci předhonit. K tomu kapitalistickému státu si NDR natáhla ruku o biliony marek a dostala je. Český lid to měl a má dále těžké, jemu nikdo nic nedal.

Ty zdi, ostnaté dráty a vojáci stojí i české komunisty miliardy a jsou nakonec úplně k ničemu. Když jde jejich vláda ke konci, žije každý desátý Čech v cizině. Emigrovali vědci, umělci, politici. Jedna vlna emigrace za druhou, počínaje už rokem 1948, český národ stále znovu oslabovala. Když přijde rok 1989 má tento národ velmi špatné karty do nového života. Viděl jsem v televizi, jak dva Karlové zpívají na balkoně na Václavským náměstím českou hymnu a dav dole jásá. Jenom jsme si pomyslel:
"Jásejte, máte k tomu důvody, ale jenom dnes, od zítřka vás čeká pěkně perná práce. Musíte znovu postavit na nohy úplně zruinovaný stát a na to budou dřít aspoň dvě generace. Dále vytvořit svobodný demokratický systém, což bude po 40i letech totality a výplachu mozků snad ještě těžší."

Jak to po tom roce 1989 dopadlo, je známo. Popsal jsem tady kdysi jednoho katolíka, (je to onen nahoře uvedený vynálezce), který mi bez bázně psal na západ, jak je ten život v tom reálném socializmu špatný a uváděl stále další hrůzné příklady. Jeho dorůstající dcera chtěla do světa, ale ti lumpové komunisti mladé lidi nepouští. Taky se rozhodli se ženou emigrovat, ale když šlo o to vstát a jít, jenom si vždy zdůvodnili, proč to letos zatím ještě nejde. (Ono prší, ještě bychom zmokli.) Přišel rok 1989, jeho dcera měla tedy aspoň nastoupit ke mě do auta a jet s mojí rodinou k nám do Německa. Nazpět jí zaplatím vlak. V tu chvíli zakročila jeho astronomicky pitomá ženuška, která si doslova odseděla celý život na zadku. Rok poklidně přihlížela, jak cestu plánují, týden před odjezdem zakročila. Jejich dvacetiletá dcera přeci nemůže jet sama vlakem. "Co když ve vlaku... co když na nádraží..." Za čtvrt hodiny pádí vynálezce s expresem na poštu: "Rodinná rada usoudila, že naše dcera zatím nemůže jet sama vlakem. Co když přijde na nádraží a vlak tam nebude?"
("Co když přijde na nádraží a nebudou tam koleje?" Vylepšil jsem jejich zdůvodnění.)
V prvních volbách pak oba společně utíkali volit komunistickou stranu. Ženuška si věřícího katolíka konvertovala na fanaticky věřícího komunistu. Takovéto přízraky žijí v zemi po 40i letech, kdy totalita dávala socialistické jistoty sedět v kuchyni na židli. A jestli nezemřeli, volí komunisty dodnes. Jenže oni asi ještě nezemřeli.

Když ten člověk začal nadávat na nový režim, jako nadával na ten předchozí, mohl jsem mu jenom říci:
"Demokracie, to je vláda lidu. Ta vláda tedy nemůže být o moc lepší než ten lid. Podívej se na sebe a svojí zatímnicženušku. Lidi jako vy dva si zaslouží natřít karabáčem."

Pak jsem mu ještě něco vyprávěl:
Když Mojžíš vyvedl Židy z otroctví, začali mu okamžitě remcat.
"V Egyptě jsme měli plné hrnce masa, tady v poušti zahyneme hladem a žízní. Proč jsme tam raději nezůstali?"
Mojžíš pochopil, že s rodilými otroky nelze zakládat svobodný stát a rozhodl.
"Kdo z vás je starší než 40 let, už do zaslíbené země nevstoupí."
Pak je vodil tak dlouho pouští, asi zase 40 let, než generace otroků vymřela. Ti na svobodě narození potom založili vlastní stát, o kterém si dodnes lidstvo s úctou vypráví.

Konec!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 17. května 2014 v 9:37 | Reagovat

Dobrý den.

Už se virtuálně trošku známe a nemusíme si situace vyjasňovat od počátku.
Tedy když se to zde obrátilo, šel jsem a přihlásil se to Československé strany socialistické ( ta jediná ve "Svobodném slově" odsoudila mlácení studentů 17.listopadu na Národní třídě ). Byl jsem ujištěn, že se strana změní z podřízené národně frontovní na národně socialistickou ). Emigranti prof. Povolný, pan Krajina a další se chtějí vrátit z USA a Kanady. Ti lidé opravdu přijeli, sebrali mezi sebou asi 30000 USD a po seznámení se, darovali doláče Občanskému fóru a tím vlastně Klausovi. nechápal jsem to až do doby, kdy začal platit lustrační zákon a stávající funkcionáři ČSS odmítali předložit osvědčení podle zákona. Strana se rozštěpila na národněfrontovní ( chtěli dále prebendy zajištěné státem ) a národně sociální ( chtěla svobodu v jednání, sbírky a samostatnou činnost ), tak to trvá dodnes. Národněfrontovníci přeběhli k sociálním demokratům ( hlavní figura = Paroubek a spol.). Národně sociální vykrváceli po spojení s Dienstbierem starším ( pěkný lump ), který se zbavil 60mil dluhů, které v neúspěšných volbách nadělalo Občanské hnutí. D. se choval jako paša, chlastal, honil děvky, žvanil a nárokoval si ohledy jako "disident", jakoby byl jen on, Havel a pár kumpánů. Ti co zde prožili život, jako "občané" II a III kategorie je už nezajímaly.
Seznámil jsem se se starým nár.soc. benešovcem, který říkal, jak dlouho se to za komunistů kurvilo, nejméň tak dlouho se to bude napravovat. Nevěřil jsem ( to by bylo k neunesení ) ovšem dnes už jako důchodce jsem toho procesu na chvostu dění, denně účasten. Nelituji, jen ty ksichty Klause, Zemana a další nýmandy a babráky nemusím ani vidět, abych si o nich udělal úsudek dodnes.
Jestliže Německo vykoupením DDR utrpělo další poválečnou ztrátu, je na tom ČR hůře, její možnosti a občanské "nadšení" ukradli zdejší veksláčtí domorodci srocení kolem Klause a dalších lotrů. ČR "staví na nohy" cizí kapitál a ten jak známo má čich na příležitost, zejména pro sebe a jako doprovodný a přídavný ( nikoli hlavní) efekt mění i své okolí, ovšem k obrazu svému. To mimo jiné znamená, chcete něčeho dosáhnout v podniku vlastněném Němci? Učte se především německy. To je další voda na národněfrontovní mlýn a pro komunisty. To si bohužel němečtí vlastníci nepřipouští a nevědomky vychovávají odpůrce a rebely.

2 gregormoldavit gregormoldavit | 17. května 2014 v 16:13 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Pojem "demokracie" zmiňuji, ale každý si pod tím může představit něco jiného. Pochopitelně lze volit stranu, která má pro mě přijatelný program. Co se ale stane po volbách, to nevědí ani její členové. V každé straně nakonec určuje pár těch nejmocnějších, ostatní jenom přikyvují. A ti mocní se někdy domluví, někdy svedou souboj a ze strany se povyhází, nebo si v totalitě podřežou krky. V tom nebyli komunisti tak velká výjimka. Občas taky vyhraje nějaký Stalin, kterého vlastně v té straně před tím nikdo nechtěl.

Výraz "Němec" je mi dost nepříjemný. Mnohé zdánlivě německé firmy jsou společnosti, ve kterých mají třeba většinu Holanďané, nebo Američani. Mluví se německy, jelikož to Němci třeba manažují. Každou chvíli, naposledy snad včera, čtu na českém internetu úplné exploze protiněmecké nenávisti. To oni udělali válku, vyvraždili tolik lidí a ještě dnes by chtěli... atd... Většinou hezky vysvětleno od člověka, který v životě jednoho živého Němce ani neviděl. Pro mě je Němec třeba můj soused. Už budeme tady v tom domku pomalu rok. Místní sousedé nás přijali zcela samozřejmě. Když třeba potřebuji nějaké nářadí, soused mi hned všechno půjčí, nebo ve své dílně vyrobí. Večer si občas spolu sedneme na skleničku a nikoho z nás by nenapadlo, že jsme se každý narodili někde jinde. Jsme jednoduše sousedé na kraji malého bavorského městečka.

3 nar.soc. nar.soc. | 23. května 2014 v 16:10 | Reagovat

Jsou zde volby do evropského Parlamentu.
V nadpisu příspěvku je tvrzení, že lidé ztratili strach. V ČR je vidět, že ztratili i rozum. Jakkoli je většině občanů EU málo pochopitelná, přece jen jistou zárukou, že ve společenství státy komunikují a nechystají války ( obchodní, územní, ideologické a p.).
Bohužel dlouhodobé působení neblahého hochštaplera Klause způsobilo všeobecnou nevážnost vůči EU. Většina potenciálních voličů neudělá nic. Přesně to je stačí, aby se lumpárny množily. Žvásty o "české koruně" jako garantu státnosti jsou jednou z dalších lumpáren. ČNB na podzim spustila řízenou inflaci prý o 5%. Spotřební ceny potravin vzrostly cca o 15%. V zemi kde majetní drží eura, jsou všichni držitelé korun( důchodci)automaticky okradeni. Aby se hodil písek do očí voličům socdemáků, prosadili zrušení vyšších důchodů a najmenovali další vládní komisi pro řešení "důchodové reformy". Najdou se dokonce hovada, z vážnou tváří tvrdí, že prapůvodcem všeho zla a zdražování je EU.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama