Pohádka o Ježíškovi

28. prosince 2013 v 20:15 | Gregor Moldavit

Je to několik dní, co jsme si mohli přečíst následující zprávu:
"Děláte si z Vánoc jen pohádku," zlobí se papež František

Tady bych se ho rád zeptal: "Pane papež, víte vůbec co to mluvíte? Ze starého pohanského svátku slunovratu jsme neudělali rozhodně pohádku my, obyčejní lidé, živící se prací. Tuhle pohádku udělal jeden dobře organizovaný klub vypravěčů pohádek pro malé i velké, zvaný církev svatá. Pohádku o Ježíškovi, který buď leží v jesličkách v Betlémě, nebo naděluje hodným dětem dárky. To byste měl vědět, neboť v tomto klubu pohádkářů, jste vy právě předsedou. Jestli z Vánoc dělá ještě dnes někdo pohádku, pak jste to zase jedině vy sám!"

My se Slávkou žijeme ve starém domku, kde zima znamená mnoho práce a vydání (zrovna se rozpadají kachlová kamna) a proto jsme radostně slavili svátek slunovratu. Neustálý kravál zvonů ze dvou blízkých kostelních věží nám ten svátek hodně kazil, ale jsme na ten psychoteror už po měsíce zvyklí. Zvláště evangelický kostel úplně šílel, ty zvony od šesti ráno do pozdního večera, měly jenom krátké pauzy. Tichá noc, svatá noc. Katolíci se vrátili někdy ve 2 z půlnoční, v 6 se na ně evangelíci znovu obořili. Kdo po šesté zase usnul, dostal od nich ty zvony, ještě hlasitější, v 7 znovu. Od 25.12. už v Německu chodí tři králové požehnat nám náš dům, na co čekat do 6. ledna? Katolické církvi by vůbec nebylo blbé poslat je v červenci. Vždyť jde o to nejsvětější na světě, tedy o peníze.

Nyní k té pohádce. Vánoce jsou pro mě pohádkový čas a čas pohádek. Ne ale zase natolik, abych slavil nějakého Ježíška. To už se mi Děda Mráz (možná z Ruska, ale určitě odněkud z polárního, sněhového kraje, jeho saně a soby), líbí mnohem více. Jako děti jsme do toho stavěli na kredenc papírový Betlém ještě z 1. republiky a nikterak nás to nerušilo. On už se ten Ježíšek s tím dědou Mrázem nějak dohodne. Jsou Vánoce, čas pohádek. Dosud jsem se domníval, že je to čistě moje věc. Konečně nikoho neobtěžuji nějakým kraválem a nenatahuji ruku pro peníze.

Kdo je Děda Mráz jsem napsal, ale kdo je to ten Ježíšek? Jeho životopis byl napsán asi tak milionkrát, já to zkusím ještě jednou. (Mimochodem, panují dohady, jaké doklady se o něm možná skrývají v trezorech Vatikánu? Když byly v roce 1948 nalezeny Kumránské svitky, vypukla tam panika. Co když je v nich něco o tom skutečném Ježíšovi? A co když to neodpovídá evangeliu? "My věříme na dogma, skutečnost nemůžeme potřebovat.")

Tedy zhruba: Před lety na Vánoce běžela v Čechách podpisová akce proti Santa Claus, zvaná "Zachraňte českého Ježíška". Pokud o něm víme něco jistě, tedy Čech to určitě nebyl. Pokud o jeho narození víme něco jistě, tedy že datum je neznámé. Nejenom den, ale i rok. Že se narodil na Štědrý den je pohádka, já si ji nevymyslel. Mnoho lidí se to snažilo nějak vypočítat. Mezi nimi i geniální Johannes Kepler, kterému to vyšlo asi 7 let př.n.l., tedy před Kristem, (tedy sám před sebou). Je ovšem celá řada jiných teorií. Tahle se mi docela líbí:
Někdy kolem roku 0 se po obloze pohyboval Jupiter (hvězda babylonská) a Saturn (hvězda židovská) takovým způsobem, že Jupiter klesal a Saturn se dostával nad něj. Může být, že babylonští hvězdopravci z toho usoudili, že se narodí židovský král, který bude vládnout světu. Tři z nich vzali dary a vydali se ho vyhledat. Králové to nebyli, v bibli se nic o králech taky nepraví. Na nebi se objevilo jakési znamení, ze kterého usoudili na konkrétní místo. Tam našli novorozeně v jesličkách, kterému se poklonili a předali dary. Dítě obyčejných lidí a není tedy divu, že se všichni okolo z toho mohli zjevit. Lze si to snadno představit. Dítě ve chlévě a tři tak vznešení pánové a takové dary. Není divu, že se tato pověst uchovala dodnes. Navíc tam pak ten večer přišel ještě český dudák zahrát mu na dudy (pro Belgičany to byl flámský dudák). No a pak už bylo možné skutečně všechno, třeba že jeho matka byla panna. Co se s tím novorozenětem dále stalo, se už asi těžko dozvíme. Za třicet let přichází kazatel Ježíš Kristus z Nazaretu, (který se tak zřejmě vůbec nejmenoval a Nazaret ještě neexistoval), o jehož celém dosavadním životě nic nevíme. Jeho matka se jmenovala Marie, ale to bylo časté jméno. Tento bezpochyby zcela neobyčejný člověk, si získává věhlas a je nakonec ukřižován. Jedná se tady o zmíněné novorozeně v jesličkách? Pro věřící zcela nepochybně, ale mě připadá pravděpodobnější, že tady někdo ty dvě legendy velmi šikovně spojil dohromady.

Ještě ve středověku se církev dohadovala, jestli je důležitější Ježíš Kristus, nebo Jan Křtitel. Někdy v době renesance měl jeden papež prohlásit: "S tím Ježíšem se dají dělat dobré kšefty." Mezi tím je to kšeft miliardový. Takže se nějak definovalo, že Bůh je trojjediný a skládá se z otce, syna a ducha svatého. Dále jsem se dozvěděl, že všichni máme prvotní hřích, kromě tohoto Ježíše a jeho matky, svaté Marie. Definoval opět jeden člověk, nárokující si ovšem neomylnost.

Byl jsem za mlada v Římě, bydlel v domě kardinála Berana a dostal se tak na generální audienci k papeži. To byl ten, co dostal do dějin přízvisko, "papež, co zakopnul o pilulky". (Ty mu skutečně nemile zkomplikovaly život. Vatikán nevěděl, co s tím?) Tento papež se nechal přinést (bylo myslím později zrušeno) a všem nám požehnal. I mně, těžkému pohanovi. (Což neznamená ateista!) Potom pronesl krátkou řeč, že "haleluja je náš svatý pozdrav". Řada kardinálů to překládala asi do padesáti řečí. Přede mnou seděli mladí Američani a jeden z nich se tak strašně nudil, že rozebral fotoaparát na malé kousky. Když audience skončila, musel díly rychle nasypat do kapesníku, sestavit už ho nestačil. Když papež řekl, že haleluja je svatý pozdrav, pak tomu tak asi bude. O tom bych se s ním nehádal. Jinak mám ale o jeho neomylnosti silné pochyby.

Onen ukřižovaný Ježíš Kristus je s největší pravděpodobností historická osoba, jakkoli o něm moc nevíme. Onen Ježíšek v jesličkách, který se narodil na Štědrý den, je velmi pravděpodobně čistá pohádka, kterou nás krmí církev svatá. Proč ne, mnoha lidem se to tak líbí, ale ať ten pohádkář, pan papež, neukazuje prstem na druhé.

Jinak ten nadpis ještě chápu, ale dále už nerozumím v těch jeho pohádkách vůbec ničemu:
"Boží spása v sobě zahrnuje boj proti hříchu při průchodu úzkými dveřmi Kříže," poznamenal papež na svatého Štěpána, ...

Vlastně nevím ani co to je "spása". Pro naši spásu se nechal Ježíš ukřižovat, ale spaseni zřejmě nejsme, spásu máme dále hledat, takže mi logicky vyplývá, že si to pro nás mohl Ježíš ušetřit. Úplně záhadný je mi boj proti hříchu a k tomu ještě při průchodu úzkými dveřmi kříže. Nikdy jsem netušil, že kříž má nějaké dveře, ať už úzké, nebo široké. Nevím vlastně ani co je to hřích? Jsem, coby žák samurajské školy takeda-ryu, trochu zastánce náboženství šintoistického, (jinak taky jediismu) kde tento pojem vůbec neexistuje. Tohle náboženství nemělo žádné placené funkcionáře, čímž nějaký hřích na nic nepotřebovalo. Jinak mi boj proti hříchu připomíná komunistické bojování za mír, což je lidově označováno asi jako lhaní za pravdu, nebo souložení za panenství. Já můžu bojovat proti rozbouřeným živlům, nebo nějakému násilníkovi, ale ne proti hříchu. Jestliže někdo například smilní, je to jeho soukromá věc a nejsou na to ani civilní zákony. Jinak řečeno, kdybych proti tomu bojoval, tedy násilím něco podnikl, měl by on zákony na své straně.

Ještě k tomu samému: Viděl jsem v televizi vánočně žehnajícího papeže - urbi et orbi. Dle německé televize, kdo si tohle požehnání vyslechne, třeba jen na obrazovce, je tím automaticky zbaven všech hříchů. Na co tedy proti nim bojovat, stačí si jednou za rok pustit televizi? Pokud Bůh bojuje proti hříchu, pak mu z toho tento jeho pozemský zástupce udělal pěknou frašku. Připadá mi to asi, jako by někdo chtěl bojovat proti kriminalitě, jednou ročně ale dával paušálně všem zločincům amnestii.

Dále jsem ten článek nečetl, protože bych to byl stejně nepochopil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 31. prosince 2013 v 23:40 | Reagovat

Dobrý silvestrovský večer.

Pěkně jste ty bajky rozebral. Nedivím se obavám papeženců z dalších objevů ( kumránské útržky sestavuje počítač a z drtě se stávají více méně přehledné aršíky).
Vše co se o Jeschuovi dá říci s jistotou je, že pokud byl, pak byl Žid a samozvaný vůdce židovské sekty narušující zavedený pořádek. Proto byl odstraněn na přání Židů ( jeho krev ať padne na naše hlavy ). Pilát s tím nechtěl nic mít, změkl až po výhrůžce "nejsi přítel císařův" a dal tedy buřiče ukřižovat. Vše ostatní jsou nepochybně bajky.
Jo, ještě o té papežské neomylnosti ve věcech víry.
Ottův SN uvádí, že nejhlasitější odpůrce tohoto nesmyslu, byl profesor teologie z Bavorska ( z nějaké univerzity ) Ratzinger ( teď se mi nechce hledat přesné jméno univerzity).
Je to o to zajímavější, že příbuzný tohoto odpůrce byl šéfredaktor katolického katechizmu z II.vat.koncilu r. 1965 a následně papež Benedikt buhvíkolikátý. Vyžádal jsem si při dnešní obnově katolicismu v ČR, aby místní knihovna jeden výtisk opatřila. Mohu směle tvrdit, že za posledních 10let, jsem si jej půjčil ( ateista) 3x a víc abonentů nebylo. Takže s tím katolicismem to už horké nebude asi nikdy. Po zdejších církevních restitucích už vůbec ne.

Takže pane Moldavite, přeji Vám i Slávce v novém bydlišti do Nového roku 2014, pohodu, zdraví, nějaké euro na libovolné použití a pokud máte speciální přání ( a kdo z živých by je neměl? ) ať se vám k plné spokojenosti vyplní.

2 gregormoldavit gregormoldavit | 1. ledna 2014 v 11:08 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Všem úspěšný nový rok!

Máme za sebou relativně poklidnou noc, bohužel až na tu církev svatou. O půlnoci přišel kravál zvonů, evangelíci 15 minut. Z každého jejich úderu jakoby řvalo "chceme peníze, chceme peníze". V 6 to začalo znovu, pak zase v 7. Místní trpí, nadávají, ale nic nepodniknou. Patrně typické pro dost zbožné Bavoráky.

Papež je neomylný, když vyhlašuje dogma. Jestliže např. pronese svůj názor na fotbal, pak si neomylnost nenárokuje. Ta platí třeba když prohlásí, že všichni máme prvotní hřích, kromě Ježíše a Marie. Svatý Josef už z toho venku není. Tady by byla oprávněná otázka: "Jak to víte pane?" Jenže na tu by asi neměl odpověď ani ten papež sám. Jak máme bojovat proti tomuto prvotnímu hříchu, jsem rovněž nikdy nepochopil. Člověk se s ním rodí coby s nějakým peněžním dluhem u církve, který má pak celý život splácet. Zbytečně, církev mu ho stejně neodpáře.

Byl jsem v těch jeskyních na břehu Mrtvého moře, docela zážitek. Už jsem ale dávno přestal sledovat, co v těch svitcích vlastně stojí. O Ježíšovi údajně prakticky nic. Nutno si konečně uvědomit, že ve své době nebyl tak známý a podobných kazatelů byla celá řada. Do jaké míry se s ním vůbec zabýval Pilát Pontský, je taky sporné. Existuje dobrá možnost, že vůbec. Ukřižování bylo tenkrát denní záležitost a on měl na starosti jiné věci. Tuhle genocidu vlastního národa, masové křižování, započal Herodes a dělali si dále Židi sami. Některé rozsudky musel zřejmě schválit Pilát, ale jen u osob z nejvyšších kruhů. Ježíš mezi takové nepatřil.

S tím euro navíc to u nás není slavné, jak už jsem napsal. Naše důchodové pojištění šlo způli do NDR na soudruhy StaSi. Nouzí ale netrpíme, žije se nám v každém případě o trochu lépe, než třeba průměrnému penzistovi v ČR. Přál bych všem starým trochu zlepšení, ale to je zcela nereálné. V našem životě už určitě nikdy více nedostaneme. Ti po nás to budou mít spíše ještě horší.

3 matka matka | 1. ledna 2014 v 17:29 | Reagovat

Připojuji se k přání klidného nového roku. I když lehký myslím nebude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama