Blboun nejapný

16. listopadu 2013 v 21:34 | Gregor Moldavit
Tento článek je volné pokračování toho předcházejícího, ekonomického:
Dronte mauricijský
No a tenhle pták se česky všeobecně jmenuje Blboun nejapný. To není nadávka, ale jeho skutečné jméno. Ve světe najdete spíše "Dodo", což by portugalsky znamenalo něco podobného, tedy "přiblblý".

Znal jsem ho už jako dítě, jeho vycpaná rekonstrukce je i v Praze v nějakém muzeu, myslím Národním. Znovu jsem se s ním setkal při své dovolené na ostrově Mauriciu. Na všech možných místech a ve všech možných zobrazeních.

"Chtěl bych toho ptáka tady potkat živého," řekl jsem jednou taxikáři, který nás vozil po ostrově. (Najmout na poznání ostrova taxi se tady ukázalo výhodnější, než si vypůjčit vlastní auto, jak jsem to vždy dělal v jiných zemích.)
"To je zcela vyloučené," poučil mě taxikář, což jsem ovšem sám dobře věděl. "Ten pták je dávno vyhynulý."

Co že to má společného s předchozím článkem o penězích od státu? Velmi mnoho, je to povídání o tom samém! Tenhle Blboun nejapný si totiž taky myslel, že všechno padá z nebe, což ho stálo existenci. To, že si to myslel, ještě samo o sobě ne, ale to, že ono mu skutečně všechno z nebe padalo. Následkem toho se totiž odnaučil létat a křídla mu zakrněla. Protože neměl na ostrově žádné nepřátele, odnaučil se taky bojovat o život, nebo aspoň prchat. Cpal se ovocem a uměl prý i lovit ryby.

Nutno mu ovšem přiznat, že to nedělal z blbosti, když už tak právě naopak, on to dělal z chytrosti. Řečeno ovšem zcela racionálně, on dělal to, na co byl od přírody naprogramovaný. Co nejvíce si nacpat břicho, s co nejmenším výdajem energie. Tedy něco jako naše lidská ekonomie, s nejmenším nasazením kapitálu nejvyšší zisky. Tuto zásadu nemají pouze kapitalisté, v socialismu tomu bylo nakonec podobně, pouze se to v plánovaném hospodářství nepovedlo uskutečnit. Pracovalo se s prodělkem, až se ten celý systém musel zabalit.

No a tenhle blboun tedy jednal pouze zcela ekonomicky ve smyslu přírody. I ta má a mít musí, totiž své zákony maximálního zisku (ne jen kapitalisti). Kdyby liška vydala při lovu zajíce více energie, než jí ten zajíc přinese, musela by zemřít hlady. Když se gepard rozběhne za kořistí, pronásleduje ji asi 10 vteřin. Když to rovnou nevypadá úspěšně, raději dalšího běhu nechá a počká si na další příležitost. Poměr vydané energie ku zisku, je totiž v druhém případě lepší. Takových příkladů je do nekonečna. Třeba taky, že ani kuře zadarmo nehrabe.

(V dětských knížkách jsme měli vždy výraz "moudrá matka příroda". Medvědovi dala kožich, zajícovi rychlé běhy, jiným ochranné zbarvení, atd... Nepovažuji ten výraz za moc šťastný. Proč jim tedy ta příroda ve své neskonalé moudrosti musela taky dát mráz, masožravce, přírodní katastrofy a podobně? Otázku nezodpovím, musíme ale vycházet z toho, že ono tomu tak je a vždycky bylo. Pro nás nejdůležitější, že tomu bez pochyb tak i nadále bude. Nejen to, přírodní katastrofy nabývají v naší době na síle.)

Nuže, tento blboun se jednoduše řídil zákony moudré přírody, nacpat si co nejvíce žaludek s minimálním výdajem energie. Ona v tom není chytrost ani blbost, je to logické a přirozené jednání zvířete. Jemu to taky všechno perfektně fungovalo, ovšem jen do té doby, než ku břehu neobydleného ostrova přirazila první loď. Maso toho ptáka za moc nestojí, ale s lidmi přišla i nová zvířata, kterým on chutnal a jeho vajíčka taky. Asi za sto let byl Dronte mauricijský ze světa pryč.

Toliko tedy tvor, který dostával co potřeboval a měl své životní jistoty. Nedá se dokonce ani říci, že v tom optimálním prostředí zdegeneroval, jenom se odnaučil létat a o něco bojovat. Nutno ovšem podtrhnout, že tento pták je pouze jeden příklad za miliony jiných druhů, které od doby kambria dodnes vymřely. Ať už měly schopnosti jakékoli, se změnou klimatu se přednosti proměnily v nevýhodu a ty druhy přestaly být životaschopné. Přírodě to bylo buřt, nechala je vymřít a na prázdné místo okamžitě přišly druhy jiné, které pro svou dobu měly ty vhodné vlastnosti.

My lidé máme na rozdíl od zvířat, ale také na rozdíl od přírody (co to vlastně je?) tu schopnost myslet do budoucnosti. To bychom také měli dělat, hlavně naši ekonomové. Dle mého názoru nebude nikdy možné dávat lidem nějaké jistoty na celý život, protože by tím celá ta společnost okamžitě zblbla a přestala být životaschopná. Není tomu už dnes tak, že my, při našem vyspělém sociálním systému jdeme do národohospodářské katastrofy? Existuje ekonomické pravidlo, že vybudovat blahobyt z ničeho je snadnější, než v blahobytu ten blahobyt udržet. Třetí generace v sociálních jistotách je začne považovat za přirozené právo a tím si je sama odbourá. Ono už totiž není z čeho brát a když je, pak těm pracujícím, kterým se ale pak už zase nevyplatí ještě pracovat.

Takže pozor, abychom pro samé sociální jistoty nedopadli jako Blboun nejapný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 17. listopadu 2013 v 19:35 | Reagovat

"Existuje ekonomické pravidlo, že vybudovat blahobyt z ničeho je snadnější, než v blahobytu ten blahobyt udržet".

Dovolím si nesouhlasit. To pravidlo je právě jen pro BN.
Z ničeho nemůže povstat něco! Naopak něco musí být hned na počátku, aby bylo co, rozvíjet a udržet.
Tedy především musí být k dispozici volný veřejný statek, pak vzdělání a dovednost a nakonec práce, aby se získal nový produkt = spokojenost, blahobyt.
Pokud se veřejný statek užívá nerozumně, netřeba ani další generace a dopadne to jako s BN.
Když se nezhmotní vzdělání s dovedností ve smysluplný skutek, není sice veřejný statek zneužit, ale výsledek neohromí.
Proto společnost lovců a sběračů potřebuje ohromné území na mizerné uživení. Naopak intenzivní těžba všeho z životního prostředí vede k devastaci.
Lidský druh se vyvíjí nezvladatelně, čerpá nepoznatelně v poměru k následkům a vnitřní spory mezi lidmi na to mají malý vliv. Zánik BN se pokud vím, nestal předmětem vědeckých ani politických sporů.
Naopak náboženské víry o bohy, o rasy, či společenská zřízení, přinesly lidem neskonalá a úmyslná neštěstí a útrapy.
V poměru k těmto skutečnostem vypadá většina lidí jako BN a je otázka, jak dlouho jim  bude toto sebepoznání ještě trvat.

2 gregormoldavit gregormoldavit | 18. listopadu 2013 v 20:04 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Asi jste četl Tajuplný ostrov. Několik mužů si z ničeho vybudovalo blahobyt. Jistě můžete namítnout, že to není skutečná událost, dále, že na vulkanickém ostrově našli uhlí, což je geologická blbost, atd... Ale tak nějak se to nakonec stát mohlo. Konečně máme skutečné příklady, kdy se to i stalo. Asijské státy, kde z rybářské vesničky je za 50 let Singapur, apod... Němci dokázali po válce hospodářský zázrak (snad nikdo nebude argumentovat komunistickou frází, že Američani si z nich udělali výkladní skříň) konečně celé osídlení Ameriky, ... Jistě to nebylo z ničeho, ale z mála. Příklad lovce a sběrače nemůžeme vzít jako nějaký ekonomický model, ti žijí po staletí zhruba stejně. Zvěř vyhubit nemůžou, to by dříve sami pomřeli, přírodu nezničí, ale taky nevybudují žádnou vyspělou civilizaci. Jestli je to dobře nebo špatně, to už by byla jiná otázka. Jedno však víme - první kontakt s vyspělým národem znamená jejich konec. Podobně jako u BN.

V článku jsem ale hlavně položil tu otázku, jestli dát lidem sociální jistoty, je vůbec ta správná cesta? Proč tolik lidí v ČR oplakává komunisty, zatímco tady kolem mě v Bavorsku všichni pilně pracují a o nějaké komunisty vůbec nestojí. "Die Linke" měla 2 %.

3 nar.soc. nar.soc. | 19. listopadu 2013 v 10:06 | Reagovat

Myslím, že žijete v iluzi. Tady lidé "oplakávají komunisty", ale jen účelově a navíc jen ty minulé ( protože v tom uměli kličkovat).
To skuhrání je vhodné správně číst, je to jakási výhružka těm u moci, aby dělali politiku pro lidi a nikoli pro kliky šíbrů. Jenže z lidí ( z davu ) bakšiš nikdo nevyždímá, kdežto z jednotlivce ano. Nakonec poslední rozhodnutí ČNB, podnítit inflaci není nic jiného, než okradení těch, co tvoří hodnoty ve prospěch těch, kteří s hodnotami čachrují.
Nejsem ekonom, ale něčemu taky rozumím.
Chtěla-li ČNB podnítit inflaci mohla polovinu vytištěných peněz ( údajně 100miliard Kč = cca 4 miliardy eur ) rozdat občanům ( každému 5000.-) a s 50 miliardami by se věci hnuly. Měla by to za polovinu a navíc a jásotem stáda (jak si znehodnocuje úspory ).
Druhou polovinu mohla ČNB dát na margo ( 59 miliard Kč ) církvím ( formou jednorázové úhrady schválených restitucí
a odlehčit státu od 30 letých úroků ).
Peníze dali na bankovní trh k obohacení nemnohých, neznámých a neplatících zde daně ( toto je možné jen zde a nikdo neřekne ani Ň).
"Spravedlivý" Viroza na Hradě má za nejdůležitější svoje koleno ( tím asi uvažuje ). Jeho vláda nemá k věci názor, ale premiér ( šilhá do rady ČNB ) to schvaluje. Pak se nedivte, že bezradní lidé používají slovní podporu komunistům, jako obranu v bezmocnosti.

4 gregormoldavit gregormoldavit | 19. listopadu 2013 v 13:51 | Reagovat

[3]: nar.soc.
Oplakávat komunisty lze vždycky jen ty minulé. Budoucí lze zase volit. Když ale čtu komentáře na SEZNAM a jejich bodování, tak by vlastně měli mít nadpoloviční většinu. Pokud chcete vyhrát diskuzi napište "originální" vtip.
Jaký byli komunicti? Červení, rudí? Ne, zlatí.
Už jsem se zmínil, že ČR by se měla rozdělit jako bylo Německo a každý občan si vybrat tu svojí část. Tak by jejich voliči zase měli svůj zlatý systém.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama