Technik Museum Speyer 4/4 Cesta do Špýru

15. května 2013 v 21:07 | Gregor Moldavit
Po rozpadu SSSR zavládl všeobecný zmatek a v celé té kosmonautice to podle toho taky vypadalo. Jedno bylo jasné, že nejsou peníze a každý tedy rychle sbalil na co přišel. Pokud vím, celou tu startovací bázi Baikonur si přivlastnil Kazachstán a začal ji Rusům pronajímat. Odborníci, jak už jsem napsal, se nechali najmout od různých diktátorů a budují pro ně dodnes atomové bomby a rakety. Každý Čech ví, kolik se toho rozkradlo po roce 1989 v ČSSR a dokáže si tedy asi představit, kolik se toho muselo rozkrást v SSSR. Možná má nějaký soukromník ještě dnes na zahradě funkční raketu, nebo stíhačku, všechno za miliony, ale vlastně bezcenné. Koupit si MIGa nebylo tehdy nikterak těžké a myslím, že je některé západní armády ještě mají. V 90. letech se dal v Německu koupit sovětský, jinak zcela obyčejný, rýč do zahrady, celý z titanu. Rozprodávaly se totiž zbytky kovů na kosmické rakety.
Já mám doma takovou malou horolezeckou misku, taky celou z titanu ze SSSR. Nic neváží a je hrozně pevná. Tu jsem neukradl, nýbrž koupil v obchodě, nemám v Baikonuru žádné známé. K tomu materiálu se ještě vrátím, neboť je to nějaké záhadné.
Onen dotyčný Buran ze Špýru ležel ladem, až si ho pronajala nějaká obchodní společnost ze Singapuru a udělala z něj cirkusovou atrakci. Tak putoval po světě a byl za poplatek ukazován. Jeho cesta pak po nějakých dohadech skončila v Bahrainu, kde ho objevili pracovníci muzea a od Rusů v roce 2003 zakoupili za 10 milionů €. S tím ovšem nesouhlasila ona společnost v Singapuru a pokusila se Buran rychle odvézt. V tom ji bylo zabráněno, ale soudy se pak vlekly více než 4 roky. Museum vyhrálo, prý ať si ten Buran ale rychle odvezou, hlídat jim ho nikdo nemůže. Tím začala zase další anabáze, dostat těch 70 tun plus 2 křídla po 6,5 tuny do Špýru.
Za ty roky v Bahrainu byl Buran přes den pálen ze shora sluncem a jeho žáruvzdorné kachle na spodní straně zase nebyly dělány na písečné bouře.
Konečně se podařilo získat povolení k vývozu. Nejprve bylo potřeba Buran naložit na prám a tím dopravit do přístavu. Dva pojízdné jeřáby tady měly co dělat. Navíc práce opět rušily písečné bouře. (Pracoval jsem v Saudské Arábii. Taková písečná bouře, to je pošušňáníčko. Když pak člověk přijde na svoji cimru, v baráku, kde netěsní okna, má i na posteli pár centimetrů jemného písku.)

Přístavní jeřáby už si s váhou 70 tun poradí, právě tak jako nákladní loď běžné velikosti. Plavba z Bahrainu do Rotterdamu, se zastávkou v Izmiru (Turecko, Češi možná znají z pohádek pojem "koření z daleké Smyrny") a v La Valletta (Malta), trvala 28 dní.
V Rotterdamu Buran zvedaly 2 jeřáby, každý nosnost 75 tun. Takže žádný problém, ale pozor! Buran byl na straně lodi, ta musela současně zaplavovat komory na jeho straně, nebo vyprazdňovat na druhé, aby se příliš nenaklonila. Vyzvednutí na břeh trvalo celou hodin.
Jelikož takové jeřáby ve Špýru nejsou, byl na loď nejprve naložen obří transportér a teprve na něj Buran. Obrovský dopravní prám ješte z boku stabilizovaly dvě menší lodě.
Jelikož to celé přesahovalo šířku na Rýnu povolených plavidel, muselo se nějakou dobu vyběhávat zvláštní povolení.
Křídla byla přisazena k boku z reklamních důvodů, aby to celé vypadalo důstojně. Myslím, že ten záměr vyšel, zpráva o podivném plavidlu se všude šířila a lidé se sbíhali na břehy.

Před vyplutím ale bylo ještě potřeba Buran přivařit k nosníkům lodi a to byl problém. Jeho materiál je běžná stavební ocel s vysokým obsahem uhlíku. Místo sváření se Buran jednoduše jenom roztékal.

V 60. letech jsme stále slyšeli něco o zázračných slitinách sovětských raket. Dnes pochybuji, že něco takového kdy vůbec existovalo. Někdy kolem roku 1980 zdrhul jeden sovětský pilot do Japonska i s MIG 21. Původně chtěl někam na americkou základnu, ale těžká mašina neměla žádný dolet. Rusové MIGa hned chtěli od Japonců nazpět, ale ti se jen zdvořile uklonili, že se na něj nejprve trochu podívají. Okamžitě přiletěli američtí odborníci a svět se mimo jiné dozvěděl, že kde hledali titan, našli jen běžnou ocel. Není tedy divu, že ten krám nikam nedoletí.

S tím Buranem to zřejmě bude nějak podobně. Z jakého důvodu nebyly použity ony titanové slitiny, to skutečně nevím. Jak jsem jízlivě naznačil, třeba proto, že neexistovaly. Loď už plula 24 hodin po Rýnu a svářeči stále ještě zkoušeli své umění. (Kdo umí svářet, ten ví, že je těžko svařit např. litinu, která se roztéká.)
Tato skála se jmenuje Loreley. Kdo neví, o co se jedná, tedy to je na Rýnu nebezpečné místo. Kdysi dříve sedávala tam nahoře na skále jakási spanilá děva, celá nahá a rozčesávala své dlouhé vlasy. Lodníci, kluci pitomí, koukali na ni, místo na cestu a lodě ztroskotávaly. Skutečnost je, že proplout tímto úzkým místem, kde proud má velkou rychlost, vyžaduje i dnes zvýšenou pozornost.
Mimochodem, někdy v 70. letech se tam nahoře sešlo pár studentů, kteří ukecali jednu spolužačku, aby se svlékla a rozčesávala si na skále vlasy. Oni pak pozorovali, kolik lodí ztroskotá. Nestalo se ovšem nic, protože skála je tak vysoká, že na ní není lidská postava od hladiny řeky prakticky vůbec vidět.
Po deseti dnech plavby přirazila loď ke břehu Rýna ve Špýru. Nyní už ten náklad jenom dovézt do muzea. Ale jak, tady se přeci nedá vyjet. Napřed bylo potřeba postavit rampu a silnici, ale i s tím si odborníci na takové náklady už poradili.

Je toho tu v muzeu hodně, co bych rád ještě zevrubně prostudoval, jenže za pár hodin chození začíná zlobit páteř. Tělo stárne a nic nevydrží. Oba se ale těšíme na důchod, kolik výletů ještě uděláme, kolik navštívíme hradů, zámků, výstav a muzeí.

Ten transport mě fascinoval mimo jejiné z toho důvodu, že bych takové odborníky na těžké transporty nyní potřeboval sám. Musím přestěhovat můj byt na vzdálenost 500 km. Vyházel jsem na co jsem přišel, i věci docela hodnotné, více než půlku nábytku dostane zdarma červený kříž. Pár krabic už jsem převozil naším osobákem. Na konec června jsem si vypůjčil malý náklaďák, který sám budu řídit a můžu odevzdat tam v Bavorsku. Ještě ten den, aby se výdaje co nejvíce omezily. Žádné jeřáby nepotřebuji, ale tady i tam si musím najmout nějaké manuální síly, aby mi to pomohly naložit a vyložit. Snad se dílo povede, není to nemožné, ale něco jako chybu si při tom taky nemůžu dovolit. Pak budeme sousedi, náš nový domek stojí pár kilometrů od české hranice.

Konec
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 16. května 2013 v 21:58 | Reagovat

Pěkný a výstižný popis přepravy.
Kdopak financuje provoz Muzea?
Je obdivuhodné, že poměrně menší město má v Muzeu svým způsobem unikátní kus.
To že není z titanu, odhaduji, že na cvičnou maketu, kdy se ověřuje jen část budoucího využití, asi konstruktéři použili levnější materiál. Zřejmě i v SSSR došlo na šetření.
Jen na okraj.
U starého brněnského letiště byl v r. 1980 na travnaté ploše odstaven vojenský proudový bombarďák. Prý jako výcvikový kus pro hasiče. Dostal jsem se až k tomu monstru, protože vojáci si u mého zaměstnavatele objednali rozorání travních ploch ( aby zaseli ječmen na výkrm prasat ). Ta plocha byla kdysi cvičně bombardována, betonovými "pumami" ( cca 120kg ), co jsem se tam navztekal s utrhanými radlicemi darmo mluvit. Šel jsem si ten vrak prohlédnout. Motory byly pryč, část palubních přístrojů a sedadla rovněž. Ovšem mraky duralového potrubí ( s izolačním opletem, desítky metrů měděného tlakového potrubí o světlosti brzdových trubek na auto, šroubení z niklové mosazi a další cenné a nedostatkové materiály byly ponechány. Zeptal jsem se důstojníka, který dohlížel na mne ( abych snad nefotil letiště ) co s tím vrakem bude? Proč nebyl odstrojen? Je odepsán pro hasiče!!
Jest-li něco chcete, klidně si to vezměte. Měl jsem pak z duralu výfuk na autě, trubičky a šroubení mám dodnes ( šroubení s nálitky pro plombovací otvory). Nakonec jsem si vzal hydraulické válce, z vysouvání podvozků a použil je na dálkové ovládání speciálního pluhu. Druhý den byl z vraku škvarek, polili to benzinem a prý přihodili termit. Shořelo to na nevzhlednou hromadu, kterou nakonec zakopali. Dám hlavu, že je tam v zemi dodnes.

2 autor článku autor článku | 17. května 2013 v 8:51 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Předpokládám, že museum se financuje samo, ale možná něco připlácí bundesland, tedy Rheinland-Pfalz.

Co se týče materiálu, tedy testovat přesně stejné letadlo z materiálu jiného, by asi nepřineslo hodnověrné výsledky. Mám sám něco nalétáno, můžu to tedy aspoň odhadnout. Tenhle Buran ve Špýru byl ve vzduchu často, proto ty proudové motory. Testovali s ním přistání. Když si představíme, že je z ocele, zatímco ten vesmírný by byl z titanu, pak má každý nejen jinou váhu, ale i jinde těžiště. Právě v onom citlivém okamžiku podrovnání se jednoduše může chovat jinak. Toliko úvaha, přesně vysvětlit by nám to musel jeho konstruktér.

Když jsem po roce 1989 jel v ČSSR kolem jednoho vojenského letiště, viděl jsem tam narovnanou řadu Súček. Tak mě napadlo, kolik ta sranda asi stála. Jistě zbrojil i Západ, ale tam na život běžného člověka přeci jen zbylo troche více. Jdu teď do penze, co dostanu je bída, musíme platit NDR a to nás stálo blahobyt. Dříve německý pensista přezimoval na Kanárských.  Ale pořád je moje penze aspoň dvojnásobek průměrné české. Jak jsem napsal, chci se starat o zahradu a budeme si dělat hezké výlety aspoň tak po okolí, občas si zajedeme do Alp. Na takový život by mohly ty peníze bez problem stačit.

3 nar.soc. nar.soc. | 17. května 2013 v 21:00 | Reagovat

Dobrý večer.

K sovětské kosmické technice nemám co dodat, nic moc o ní nevím a také jsem se o ni nikdy nezajímal. Považoval jsem "mírové dobývání kosmu SSSR" za jednu zvlášť vyvedenou lumpárnu okrádající celou "socialistickou mírovou soustavu".
Ještě před tím to byly jen v ČSSR tisíce tanků ( dokonce ještě vraky z války ) horší to bylo se specializovanou technikou z SSSR, jak pro vojáky, tak i pro civilní užití.
Pracoval jsem s pásovými traktory v zemědělství opatřené radlicí na zemní práce. Jak byly ty stroje technicky zastaralé, náročné na obsluhu a nehospodárně mrhající poh. hmotami v poměru k odvedené práci, o tom bych mohl napsat za 25 let obsluhy celou knihu.
Jen ještě připomínka k těm důchodům.
"Mírové voj.letectvo" = sta a sta proudových letounů, dodnesí na letišti v Tuřanech stojící vojenské bunkry na úkryt stíhaček, vybudovány po r. 1968 s 2m železobetonovými klenbami + 4m zeminy a 1m kamenného záhozu, to vše jsou hroby našich důchodů. O tom ovšem zdejší KSČM a její nohsledi nechtějí slyšet. Bohatství národů vzniká jen správným vedením společenství. Bohužel s pár pitomci lze přivézt vše rychle na buben.
No co Vám mám říkat. Němci v tom mají jasno ( Birmarck zavedl penzijní fondy  a umožnil vedení I. sv. války ), totéž Hitler. Tady podobně jednal Beneš, budováním betonových pevností od r. 1936 ( splátky státních dluhopisů za hotové úložky bank a penz. fondů byly rozplánovány až do r. 1956 ). Vojenský materiál použilo Německo, nesplácel nikdo a po r. 1949 bylo vše "soudruhy" zrušeno, aby se začalo zbrojit znovu.
Dnes zde máme lidi typu Klaus, kteří umožnili rozkrást kde co a napadají EU, aniž mají nějakou alternativu k udržení míru a zbrojení pod kontrolou.
Jak říkám, divím se kde vláda bere i na těch nedostatečných 10250.-Kč, které mi včera pošta doručila. Když si uvědomím, co se za komoušů prohospodařilo a za dnešních lumpů rozkradlo, je mi smutno.
Naopak je skoro zázrak, že žijeme v míru, za pár peněz si můžeme koupit ojeté auto z Německa, mít spojení a informace z celého světa za pár korun, jsem alespoň rád, že jsem se této doby ( jakkoli nedokonalé ) dožil a žiji v ní.

4 autor článku autor článku | 18. května 2013 v 19:49 | Reagovat

[3]: nar.soc.
Zmínil jste se o Bismarckovi. V dějepisu na průmce, za komunistů, mě docela překvapilo, že se o něm nemluvilo ani tak špatně. (Píši o něm hodně v článku "Cesta do Canossy".) Dnešní doba už ho celkem zapomněla, dokonce i dost v Německu. Jen málo lidí ví, že to byl on, kdo zavedl například státní starobní důchod. Nikdo se nemusel bát jít do důchodu a být odkázaný ne děti. (Které v průmyslovém státě jsou většinou od rodičů daleko a mají svých starostí dost.) Byl to on, kdo drasticky omezil moc církve. Sňatek je věc státu a ne církve, církev si nebude hrabat do státní kasy, jak se jí zachce, a podobě. Ta proti němu začala okamžitě brojit, ale on zavedl přísné zákony, že i pan farář může dostat za rozvratnou činnost 2 roky na tvrdo. Hlavně kladl důraz na silný stát, což se mu nějak povedlo. Ovšem i s různými následky, jako byla 1. válka. Ta ale nezačala jeho vinou.

Pochopitelně měl takový člověk více nepřátel, než přátel. Silný stát, to znamená, že se taky musí lidem vyplatit pracovat. Právě tohle si musí uvědomit dnešní obyvatelé ČR. Neustále čtu řvaní, jak se vláda nestará o svobodné matky, invalidy, bezdomovce a podobně. Jistě je to věc komplikovaná, ale stát si nemůže na všechno peníze jednoduše natisknout. Lidi si musí uvědomit, že předně je to každý člověk sám, který se o sebe a své děti musí starat a ne někdo druhý. Nadávat na vládu a sám nedělat nic, to jednoduše v žádném státu nejde.

5 nar.soc. nar.soc. | 20. května 2013 v 9:45 | Reagovat

Asi jsem se vyjádřil moc stručně.
Vím o Bismarckovi málo, ale je skutečností, že chtěl junkerské Prusko zmodernizovat a zatlumit rostoucí vliv sociální demokracie. I proto podpořil zavedení všeobecného starobního důchodu v kombinovaném provedení ( průběžný systém pro nastartování obliby a fondový systém postupně vznikající z přebytků vybraných odvodů ). Právě fondové úložky pak umožnily císařskému Německu ( po cca 30 letech funkce fondu) nucenou výměnu fondové podstaty za "cenné" státní papíry a tím financování I.sv. války. Bismarck svoji kancléřskou aktivitu ukončil ( byl odstraněn císařem Vilémem, protože se choval poučeně a pro Německo rozumně ) aktivní finanční rozvahou. Po vyhrané prusko-francouzské válce vymohl reparace ve výši 5 miliard zlatých franků. I to byla injekce k posílení pruských ambicí ve směru militarismu.
Ovšem Bismarck se shodoval s Clausevitzem, že "válka je jen politika, jinými prostředky". Bismarck sám války chtivý apriori nebyl. Byl především politik, který válku zakalkulovat do svých vizí.

Ale zpět ke kosmonautice.
Vzpomínám si na otrocké přenosy ČT z každé sovětské kosmické aktivity ( pokud dopadla dobře.
Zvláště povedená byla "hlášení".
Gagarin se párádním krokem přibližuje k Chruščovovi, zastaví se, salutuje a polořvavým hlasem, podává hlášení "tovaryšč, generalnyj sekretar komunističeskoj partyjy CCCP.......".
Chruščov s naraženou bouřkou, salutuje jako jednoroční dobrovolník Marek ze Švejka. Vyslechne hlášení a pak se cicmají jako dva gayové.

Absurdita tohoto představení asi nebyla dodnes překonána. Že si to Chruščov neuvědomoval se ani nedivím. Byl prý do 24 let negramotný a naučil se "gramotě" prý hlavně proto, aby si mohl přečíst co o něm druzí napsali. Zřejmě to výše popisované divadlo plně uspokojovalo jeho ego, zejména v když si vzpomněl jakou ubohou roli hrál ve Stalinově blízkosti.

6 autor článku autor článku | 20. května 2013 v 18:11 | Reagovat

[5]: nar.soc.
Když Gagarin hlásil Chruščovovi, že úkol daný stranou a vládou byl splněn, byl jsem ještě kluk zpitomělý komunistickou propagandou. Jenže tohle mi nějak vůbec nepasovalo. Let do kosmu a tohle oslintávání jak se soudruhem Novotným, to mi nešlo dohromady. Divil jsem se, že se ten Gagarin nepobleje. Buď lidstvo proniká do kosmu, nebo někdo plní stranický úkol. Obojí pro mě nešlo dohromady.
Z Gagarina pak komunisti udělali tragickou figurku, asi něco jako Pepek Námořník s plechovkou špenátu. Úplně jsem se zděsil, když jsem po mnoha letech viděl, jak špatně vypadal před smrtí. Snad mohl být rád, že se zabil. Jsou tu i spekulace, že mu k tomu bylo dopomoženo.

Mimochodem: Už nevím jistě, jestli Ch. při tom salutoval, ale salutovat v civilu, s prsty přiloženými ke klobouku, byl skutečně komunistický zvyk. Z hlediska vojáka naprostá pitomost. Naposledy mi to předvedl před pár dny onen Kim číslo 3. Prsty přiložil ke své opižlané frizuře. Potřeboval by základní výcvik, pak by ho to přešlo. Ale tento velitel generálů ho jednoduše ještě neprodělal.

Chruščov jistě nebyl takový mírně přiblblý strejda, jak vypadal, na to se udržel příliš dlouho. Popravil Beriu a rozpustil Stalinské koncentráky. (Které založil Lenin!) Zřejmě i věřil, že ten komunismus lidem něco dá. Některé jeho proslovy ovšem dokazovaly mentální jednoduchost a naprostou neznalost tématu, o kterém chtěl poučovat. ("Kulturní dům není na nic potřeba, když chce člověk kulturu, může si zazpívat internacionálu.") Jeho zemědělské projekty zapřičinily akorát rozšíření pouští.

Je zcela neuvěřitelné, že dnes už zase existuje sekta neostalinistů, kteří Chruščova označili za zrádce a chtěli by politicky začít tam, kde přestal Stalin. Ta sekta šílenců si říká KSČ.

7 nar.soc. nar.soc. | 20. května 2013 v 22:16 | Reagovat

Na to abych posuzoval Chruščova nemám informace. Byl posuzován, jako schopný "mužik" tj. člověk, který má vlastní fištron i bez škol. Je samozřejmé, že s takovou výbavou dovedl "krást" očima i ušima.
Jeho cesty po světě toho byly příkladem. Z USA si přivezl obdiv ke kukuřici. USA to hned využily. Byly dodány tisíce tun osiva křížené kukuřice ve fázi F1 ( mimochodem výborný kšeft za zlato ). Byly to velmi výkonné hybridní kultivary. Dodány za "výhodnou" cenu, ovšem bez dodatku, který znali zdejší šlechtitelé.
Fáze F1, je kříženec v první rozmnožené generaci. Dává výtečné výsledky ( samozřejmě v příslušných podmínkách ). Předpoklad, který z toho Chruščovovi nohsledi odvodili "rozmnožíme si to a jsme v ažůru" vedl k chruščovovskému heslu "dohnat a předehnat". V r. 1956 si zde žádný šlechtitel kukuřice nedovolil říci, "F1 nelze množit, hybridní efekt klesá každoročně o cca 15,25,40,60% až do záporné hodnoty. Proto to i s tím doháněním dopadlo stejně. Možná, že je politika odborná věc, ale rozhodně mezi odborné posuzování čehokoli praktického, nepatří.
Je samozřejmé, že další nevzdělanci, kteří se na podobných akcích podepsali, použili Chruščova nakonec jako hromosvod nebo obětního kozla.

8 autor článku autor článku | 22. května 2013 v 9:53 | Reagovat

[7]: nar.soc.
Ti komunističtí vládci v Kremlu vůbec nějak neměli moc úspěchu ve svých oblíbených oborech.
Lenin chtěl dát lidem svobodu a blahobyt, aspoň to sliboval. Tím získal před revolucí přívržence na svou stranu. Když se ale k moci dostal, pak naopak lidu tohle všechno vzal. 5 milionů pochcípalo hlady, hranice se omotaly ostnatým drátem, v továrně dělníci pracovali před bodáky čekistů. V občanské válce padlo 3x tolik Rusů, jako na frontě 1. Sv. války. Lenin byl až do své doby s odstupem nejhorším carem, jakého kdy Rusko mělo.
Stalin dostal po VŘSR nevýznamnou funkci ministra pro národnostní menšiny. Jakási Džamila, či Kocáb. Když se stal diktátorem, tak některé menšiny prakticky vyhubil, jiné vysídlil na Sibiř.
Chruščov měl své hoby – zemědělství. Prakticky ho zničil, pouště se rozšírily na několikanásobek plochy.
Brežněv se staral o upevnění komunstické moci a stabilitu státu SSSR. Po jeho smrti to byla naopak života neschopná troska, která už se musela rozpadnout.

9 nar.soc. nar.soc. | 23. května 2013 v 10:47 | Reagovat

"Teď když máme co jsme chtěli......sdělují verše z jedné budovatelské častušky, jsou ze dne na den aktuální. Národ opět sáhl vedle a v přímé volbě potvrdil do funkce prezidenta ČR zrcadlový obraz ( poněkud zkreslený) Václava Klause jménem Miloš Zeman. Začaly se dít věci. Mají další nadějné pokračování.

Dnes odjíždí prezident Zeman na dvoudenní návštěvu Polska. Jde nepochybně o nebezpečnou cestu s nepředvídatelnými následky. Severněji od ČR bude asi i větší chladno. Celodenní návštěvnické ceremonie neposlouží nedávno oslabenému organismu pana Prezidenta. Jak každý ví, na oslabený organismus zaútočí viróza obvykle večer a následky jsou patrny hlavně druhý den. Je také zjištěno, že jedna viróza se stejným původcem nevybudí ochrannou imunitní reakci a organismus oslabený předchozí virózou může onemocnět i následnou s fatálnějšími následky.
Nezbývá než modlit se se strahovským opatem za zdraví a bohulibé úmysly pana Prezidenta.
Navrhuji heslo "zdraví zdar a viroze zmar".

10 autor článku autor článku | 24. května 2013 v 9:55 | Reagovat

[9]: nar.soc.
Známým jsem k volbám napsal, že neshledám dobře volit cizího feudála, který navíc pořád jenom spí. Češi by se měli naučit dělat si politiku sami. Tím by i pro mě byl tedy zbyl jenom Zeman. Nadšením jsem ovšem pro něj zrovna neplál. Zřejmě to u něj i s tím akloholem bude horší, než se oficiálně připouští. Jistě by si v tom bodě rozumněl s Gottwaldem. Jenže na druhé straně si neumím v ČR představit politika, na kterého by lid nenadával. Stačí, aby sebevrah skočil z mostu a mnoha hlasy vyhraje komentář: „Vláda má na rukou krev.“ (Aniž by důvod sebevraždy byl znám.) Tenhle lid by tedy rád takovou vládu, která bude lidem utírat nos a udělá ze státu kojenecký ústav. Jenže v tu chvíli to ti na úrovni všichni zabalí a budou venku. Já bych byl tedy první, kdo by šel platit daně raději do jiné země. Co potom, když zůstanou invalidi, socky a důchodci?

11 nar.soc. nar.soc. | 24. května 2013 v 16:41 | Reagovat

[10]:

V prvním kole přes.volby jsem se rozhodoval mezi dr. Roithovou ( dnes poslankyně v Brusselu a panem Dientsbierem. V maskulinní společnosti jsem nakonec zvolil D. Jenže nepostoupil, to bylo pro mne těžké dilema. O Zemanovi vím, že je líný a násoska. Řečnit bude o všechno pryč, ale ruce má levé na co sáhne a navíc slope bez kontroly. Jeho desetileté objímání stromů na Vysočině byl jen básnický výron, pro opilecké potácení.
Naproti tomu "kníže" má už trubky propálené, bajpasy ho drží jakž takž na nohou a prognózu nemá buhví jakou. Po pravdě, odhaduji pragmaticky, že dlouho trávu šlapat nebude. Volit tedy Š. bylo pro mne východisko z nouze, ale trvalé odsunutí Zemana, který se chce mstít stávajícím funkcionářům ČSSD (Zaorálek a Špidla, ale i B. Sobotka=předs.) za zmařenou volbu před 10 lety.
Zeman stále pléduje pro menšinovou vládu, drženou smluvně opoziční smlouvou a má k tomu odezvu v ČSSD ( sádelníci  Škromach, Štěch, Jandák, ale i Rychetský, Hašek a další figury ). Těmto jde jen o jejich koryta a Zeman se cítí být jejich pasákem. Ještě si se Zemanem užijeme, je to pomalu horší než s Klausem. Skutkem se potvrzuje že "dobro je omezené, ale zlo je bez hranic".

Dobré zprávy z Polska.
Prezident Zeman nedal na úřednickou  péči při oficiální návštěvě. Vzal raději manželku ( to ho zná nejlíp a ví čeho se vyvarovat ). Díky první dámě i v tomto nepříznivém počasí neutrpěl prezident žádnou újmu, viróza nerecidivovala a mohl se hned od rána věnovat státnickým řečem a skutkům. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama