Povídání o vínu 1/? - Z dávných dob

20. ledna 2013 v 12:24 | Gregor Moldavit
Když vyjdu z domu a šlapu 3 minuty do kopce, ocitnu se ve vinicích. Nějak mě napadlo, že bych vám tady mohl něco o tom víně vyprávět. Vím, už byly napsány celé hory knih na tohle téma, ale zkusím psát přes to.
Teď si možná nějaký specialista vinař pomyslel,
"Aha, ty jsi šel už dvakrát po cestě vinicí, no to máš úžasnou kvalifikaci nás poučovat. Vždyť ani nevíš, že to, co tam roste se jmenuje réva a ne víno."
A proč se to tedy jmenuje vinice a ne révnice? Tedy aspoň česky, tady u nás kolem se ten kraj skutečně nazývá Rebland i když vinice se řekne německy Weinberg. Ale pokud někdo může říci na tohle téma trochu více, ať to napíše do komentáře. Chci později uvést i různá čísla, třeba jaká plocha co vynese, a budu vděčný každému, kdo se přidá. Třeba mi i jednou ukáže, jak to vypadá u nich. Jsem občas v Jižním Tyrolsku, rád bych někdy taky navštívil například Znojemsko.
Tady u nás (v Badensku) se réva pěstuje už přes dva tisíce let. Byli to staří Římané, kteří s tím začali. Nejspíše ale Germáni, kteří se to od Římanů naučili. S římskou nadvládou v každém případě přicházel k barbarům obrovský rozvoj a pokrok. Římané sami se považovali za něco jako je "rozvojová pomoc". Mnoho obyvatel v jejich zahraničních provinciích to tak akceptovalo a postavilo se dobrovolně na jejich stranu, proti místním vládcům. Tohle by už ovšem bylo téma na samostatný článek. (Ten jsem napsal v roce 2009 u příležitosti bitvy Hermana Cheruského. Varusschlacht.)

Kdy se vlastně lidi naučili pěstovat révu a ždímat z ní její šťávu? Odborníci se domnívají, že tomu bude už šest tisíc let. Počátek je pochopitelně potřeba hledat v prvních kulturách. Jedna věc je ovšem zajímavá. Vinařští historikové se celkem (nikoli jednohlasně) shodují, že první pokusy kultivovat divokou révu by nás zavedly do Arménie, což je země pod Araratem. To by nepostrádalo na zajímavosti a hodilo se asi zastáncům pravdivosti bible. K těm já sice nepatřím, ale jak že tomu tenkrát bylo?

Bůh usoudil, že s lidmi už to není k vydržení, nezřízeně chlastaj a rouhají se mu, takže bude potřeba tenhle experiment s těmi bílkovinami zase ukončit. Nežli seslal potopu, nechal se ale ukecat, že 10 spravedlivých ušetří. Patrně si nějak neuvědomil, že ono se mu to lidstvo pak rychle zase domnoží. No a Noe tedy přistál na Araratu, sestoupil do údolí, (někam do Arménie?) založil vinici a hned z první úrody se opil jako papežský prelát. Při tom on byl ten slušný, který byl ušetřen. Tady se naskýtá otázka, jak strašně tedy museli chlastat ti špatní, které bůh potopou vyhladil?
Kdy že to tak mohlo být? Znám pouze datování svědků Jehovy, kteří kladou potopu světa (kterou oni považují za historickou událost) do doby 2000 před Kristem. S tím vínem by to ale tak nějak mohlo souhlasit.

Ve staroegyptských hrobech v Údolí králů jsem vícekrát viděl malby vinné révy.
M17r
p
M43
irep
jrp
víno
Kdesi v tomto hrobu je nápis:
Paní volá otrokyni,
"přines mi 18 pohárů vína, chci se opít."

Ve Starém Řecku a Římě mělo vínečko dokonce svého boha. Dionýsos, římsky Bakchus.
Když se Odysseus vracel z Trojské války (kolem 1200 př.n.l) dostal se do zajetí zlého obra Kyklopa. Toho opil vínem a pak s druhy uprchnul.

O vínu se pochopitelně dočteme z té dávné doby i odjinud. Jeden z nejzajímavějších příběhů, z Persie, vám teď budu vyprávět.

Král Djem seděl jednou v zahradním pavilonu a pozoroval své lučištníky při výcviku. Tu náhle spatřil ve vzduchu ptáka, kolem jehož hrdla byl omotaný had. Pták se snažil hada setřást, ale ten stále více utahoval své smyčky. Pro Árijce pohled strašný, neboť pták patřil pro ně k tvorům ušlechtilým, had byl tvor nečistý.
"Ten z vás nejlepší ať vystřelí šíp na hada," zavelel král lučištníkům. "Však takovým způsobem, aby netrefil toho ptáka!"
Jeden z nich trochu váhavě předstoupil, napjal luk a šíp zasvištěl vzduchem. Za okamžik se na zemi roztříštilo tělo hada a pták odletěl. (Do jaké míry je něco takového technicky možné, ponechme stranou.)
"Tys mistr nad mistry," pochválil král střelce a přikázal jej bohatě odměnit. Za chvíli nato se ten pták kupodivu vrátil, usedl před králem na zem a ze zobáku vyplivnul několik semen. Nato zatřepal křídly a odletěl navždy.

Král přikázal tato semena zasadit a pozorovat. Z těch pak vyrostla rostlina tehdy neznámá, kterou my dnes nazýváme vinná réva. Zahradníci vymačkali ze zralých hroznů šťávu a tu v chladnu nalili do dřevěných soudků. Za čas ji přišel král opatrně ochutnat. Sotva však smočil jazyk, hned ucuknul. Taková zvláštní chuť je podezřelá, to musí být nějaký jed. Nařídil tedy soudky uschovat pod zámek, kdož ví, na co se může ten nápoj jednou hodit.

Však tento král Djam měl jednu oblíbenou otrokyni, která vlastnila klíče k tomuto malému sklípku. Mohl se na ni spolehnout, otroci tenkrát často zastávali i vysoké funkce. Jenže ta otrokyně měla záludnou nemoc, trpěla bolením hlavy. S přibývajícím věkem byly její bolesti stále horší, až už je nebylo možno vydržet a ona se rozhodla udělat svému životu konec. Odemkla sklípek a z onoho soudku si nalila plný džbánek. Ten potom pomalu celý vypila. Kupodivu ten "jed" nechutnal zrovna špatně. Nato ulehla, aby zemřela. Skutečně se její vědomí zastřelo, však otrokyně nezemřela, pouze usnula. Když se probudila, byly bolesti hlavy pryč a cítila se velmi osvěžená. To vše pak vyprávěla králi, který účinky vína nechal prozkoumat svým vědcům. Patrně bylo víno tedy užíváno nejprve coby lék. V řeči Starých Peršanů "Daru-é Shah", "královská medicina".

Tady bychom byli asi 2500 let v minulosti. I dnešní vinaři vidí svůj výrobek tak, že to není alkoholický nápoj, ale spíše doplněk potravy a lék. O tom zase příště.

Pokračování...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lina Lina | 20. ledna 2013 v 15:25 | Reagovat

To je pěkné povídání o víně z Tvého kraje.... jen tak dál. Díky.

2 diwe72 diwe72 | E-mail | 22. ledna 2013 v 19:19 | Reagovat

Der Wein wächst in Traubenform. Nun, wenn ich einkaufen gehe, kann ich helle Trauben und rote Trauben kaufen.. aus Trauben wird Wein hergestellt, aber die Frucht des Weines wird Traube genannt, warum heißt es dann nicht "Traubenberg", sondern "Weinberg" :-)oder warum sagt man nicht : " Hey, lass uns doch mal gemütlich ein Glas gegärte und gepresste Traube trinken? Tja, darüber könnte man auch in der deutschen Sprache philosophieren und am besten ist es, man philosophiert darüber bei einem Gläschen Wein :-) dann wird es noch effektiver.
In diesem Sinne . PROST :-)

3 nar.soc. nar.soc. | 22. ledna 2013 v 23:39 | Reagovat

Zdravím Vás pane Moldavite v Novém roce 2013.
Jsem absolvent ( 1958 ) vinohradnicko vinařské školy ve Valticích. Bohužel historii vinné révy a vína na lidskou společnost nám nikdo tehdy nepřednášel. Snad jen báseň J. Vrchlického, bohužel už nevím název, kde je poeticky popsána situace za Karla IV.

"Král Karel s Buškem z Velhartic teď zasedli si k dubovému stolu,
už pili mnohou číši spolu
a zapěli si z plných plic.
Nuž nalej plné číše páže,
dolej vína dolej výš,
král Karel vesel káže.
.......
To že je víno, tenhle kvas,
vždyť křiví ústa a láme vaz,
král zlostně rukou mrsknul.

Já vezu révu z Burgund sem,
král dál a dál si v zlosti svojí vede
a takovouhle peluň mě z ní svede,
ta velebená česká zem".
Jsem přesvědčen, když broskve vsadím, že sčesám trpké trnky z nich,
a chci-li sklidit velký smích,
zde růže sázet radím.....

Nu vidíš králi, tak náš lid,
má duši zvláštní, trochu drsná zdá se,  
však kvete po svém, v osobité kráse".

Je to dlouhé a paměť už neslouží.

4 autor článku autor článku | 23. ledna 2013 v 12:59 | Reagovat

[3]: nar.soc.
Zdravím z vinařského Badenska.
Já toho o vínu zas tak moc nevím, ale že ta báseň je od Nerudy a ne Vrchlického, na to bych si vsadil aspoň litr tramínu. (Třeba toho od habánů.) Mám rád polosuché, tedy se zbytkem sladkosti. Vinaři si o takových lidech, co chtějí víno sladké, cosi myslí, ale já kvůli nim moji chuť měnit nebudu.

Tu báseň bych znal taky už jen tak napůl. Do jaké míry byl Karel IV Čech o tom jsem kdysi naspal takové pojednání. Dostal za to vynadáno, což je taky dost české.

Kdo napsal tuhle báseň, to vím docela určitě:

   Kde zjara zeleň roste svěží,
   na podzim réva dozrává,
   tam jedna malá země leží,
   rodí lid, který boj nevzdává.

   Tam v zimě mrzne a sněží,
   na jaře led zas roztává,
   horník v té zemi kovy těží,
   sedlák rodnou hroudu zorává.

   Tu svou zemi lid si střeží,
   pole jsou v bojích krvavá,
   ta země lesů, hradů a věží,
   často těžké doby přestává.

   V údolích tok bystřin běží,
   po kopcích roste doubrava,
   té zemi pohanů i kněží,
   kdys Bůh dal jméno Morava.

5 nar.soc. nar.soc. | 23. ledna 2013 v 15:45 | Reagovat

Z historie vinné révy na Moravě, jsme se jen kuse dověděli, že část římské legie se delší dobu zdržovala v okolí Pálavy. Měla tam i zimoviště a vykopávkami byly zjištěny i výsadby vinné révy. Zřejmě výpěstky přežily následné "stěhování národů" a byly dále posíleny, pronikáním pěstitelů z Dolního Rakouska.
Tak se stalo, že vinařství moravského markrabství mělo pevnou základnu na rozdíl od Čech. Tamní domácí vína, se značně znelíbila Karlu IV. a vydal dekret o povinném pěstování révy a ovoce z Burgundské oblasti, dovezené za značných obětí.
Česká oblast burgundskému z počátku nesvědčila, domácí kultivary byly pod trestem vytrhány a zničeny ( byla to Karlova vinohradnická "perestrojka". Nebýt nakonec rakouských vinohradníků, kteří výběrem za 20 let dali dohromady kultivary vhodné i pro mělnickou oblast a na svahy Karlštejna (kde byla a snad i je výzkumná stanice ) české vinařství mělo na mále. Lépe pochodil Karel se švestkami, dodnes se na paměť nazývají Karlátky.
České vinařství se poněkud povzneslo až za husitských dob. Víno se stalo nezbytností, pilo se kdeco a druháky se přislazovaly medem a javorovým cukrem.
Údajně se husitismus šířil i proto, že v cizině ( Německo, Rakousko, Uhry ) měli lepší vína než byly domácí patoky. Husité s elánem útočili na kláštery a panské sklepy, aby mohli zalít vítězství při bohoslužbě pod obojí.
Není náhodou, že jejich organizovaná vojska se držela další desetiletí na území dnešního Slovenska s výpady až k tehdejší turecké hranici.

6 autor článku autor článku | 24. ledna 2013 v 13:10 | Reagovat

[5]: nar.soc.
Husité měli k vínu jistě vztah velmi kladný, vždyť byli „podobojí“. Přijímali tedy tělo páně, těžko říci v jakém množství. Jak to asi vypadalo, když dobyli katolický klášter, o tom bych si nedělal nejmenší iluze. Popsal jsem tady onu VŘSR-noc, kdy rudí námořníci dobyli vinný sklep v zimním paláci, při čemž bokem zatkli regulérní, demokraticky zvolenou vládu svého státu. Pak se ve sklepě zchlastali do nepříčetnosti a stříleli do lahví staletých vín a koňaků. Ráno vylezli ven a stříleli do kolemjdoucích. (Ve škole nám to komunisti vykládali trochu jinak.) Co se mohlo asi odehrát, když banda středověkých, nábožensky pomatených analfabetů dobyla klášter? Navíc to byli ikonoklasti, jejich víra jim přikazovala ničit krásné věci, aby neodváděli mysl od boha. Pokud se za jejich vlády zvedlo vinařství, pak to mohla být asi ta jediná branže. Když jde doba husitské ke konci, žije v Čechá asi polovina obyvatel. Ta druhá pomřela hlady.
Jinak ty „spanilé jízdy“, jak se dnes nazývají básnicky jejich „reisy“, dopadly na Slovensku a v Bavorsku neslavně. Sotva kdo se vrátil živý. Pobíjet poražené nakonec uměla ta druhá strana taky. S jejich svatým nadšením to bylo asi jako u nás s komunismem. Ze začátku mnoho věřilo na nějakou ideologii, pak se vše zvrhlo do rvačky o funkce a osobní bohatství. Husité byli ke konci už jenom banditi a vrazi, na nějaký začátek nového světa a království boží už dávno zapomněli.

7 Tereza Tereza | E-mail | 16. února 2013 v 20:39 | Reagovat

Děkuji autorovi za pěkné a milé počtení...Stejně jako u nás,vinice jsou dílem pracovitých a vytrvalých lidí,jejich radostí pak tekutá,jiskřivá ,voňavá chlouba,,,Žiji v městečku,kde víno pěstovali kolem cisterciáckého kláštera už před 900lety a dnes po révě ani památka,tedy pouze ve znaku města...Z návštěvy Bádenska jsem obdivovala strmé vinice,přesné řady zlatavě rudých listů v podzimním hávu,kryté sítěmi...Chvála lidského umu a dovednosti s Boží pomocí dovršená k povznesení ducha a mysli...T.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama