Cesta na Fuerteventuru 4/? - Původní obyvatelstvo a imigrace

23. srpna 2012 v 19:57 | Gregor Moldavit
Píchni ho, řízni ho...

Předcházející 3 díly se týkaly dějin ostrova Fuerteventury a zároveň dnešní ČR. Zmínil jsem se o zvyšování daní a církevní restituci. Je docela zajímavé, že právě tato dvě témata jsou v posledních dnech i všude ve zprávách. Dokonce i president Klaus se vyjádřil, že opětné zvedání daní není žádné řešení do budoucna. Moje třetí téma, neustálé přemnožování těch, kteří chtějí jen brát, ale ne do společné kasy taky dávat, je stále ještě tabu. Domnívám se, že i vláda bude jednou muset v tomto směru něco podniknout. Možná si někdo přečetl onen článek o slovenské osadě Romů. Do jisté míry se tam podařilo situaci vyřešit, ale na jak dlouho? Jenom ten jejich vajda má 11 dětí. Tohle téma je jistě velmi nepopulární, spojil jsem politicko-hospodářské problémy s dějinami toho ostrova a národnostními problémy. Dějiny se totiž opakují a tam se tohle všechno už nějak odehrálo. Nedivil bych se, kdyby mi ten článek vymazali. Takové věci se dnes řeší jak za komunistů, tedy censurou. Jenže právě na tohle komunisti dojeli. Místo problémy řešit, je zalhali, čímž se jim stále hromadily a zhoršovaly.

Dnes jsem četl zase něco o novorozeňatech a kdosi napsal, že stát není schopen dát chudé matce na dítě ani kočárek. A kdyby jí ho dal, jak k tomu přijde ta matka, která celý den sedí u kasy v supermarketu a koupila ho dítěti za své? Každý trochu vyspělý stát dává lidem v nouzi nějakou podporu, ale podle různých českých autorů na internetu by měl dělat někomu celý život kojnou.
Stát je od toho, aby dětem dával zadarmo školy a sice všem, ale ne aby děti živil. Od toho jsou tu jejich rodiče. Nejspíše nejsem ani žádný velký pravičák, ale na prvním místě bych nevolil stranu, která nabízí porodné a podobné honoráře za množení. Tyto peníze bych raději použil na fyzický a duševní rozvoj dětí a podporoval ty více nadané. Ti jsou totiž skutečně budoucnost státu. Ten potřebuje kvalitu a ne množství. Ono to ani nemá moc co dělat s nějakým pojmem levice, nebo pravice. Četl jsem kdysi propagandu strany Top09 - porodné prý nedá. Ohlas voličů byl nepříznivý, no tak tedy dá. Ohlas byl nepříznivý z jiné strany, tak prý dá, ale jen potřebným. ("Jsme pro i proti, chceme hlasy, co slíbíme je nám buřt.") Jenže dávat potřebným neznamená taky nic jiného, než pracujícím brát a nepracujícím dávat a lidi k nepracování motivovat.
Původní obyvatelstvo Kanárských ostrovů dnes nese souhrnný název Guanchové. (ch se čte jako č.) Obyvatelstvo Fuerteventury pak Majos (j se čte jako ch.) od toho dnešní obyvatelé Majoreros.

Tito Guanchové byli v 15 století od Španělů prakticky vyvražděni, aspoň všichni muži. Ženy si Španělé ponechali a dnešní obyvatelstvo je tato míšenina, tedy spíše jejich potomci. Od Španělů z Iberského poloostrova jsou dost k rozeznání, vypadají trochu jinak. Řekl bych opatrně, španělské ženy jsou krásnější. Na ostrově Fuerteventura to proběhlo trochu mírněji, jaksi křesťansky. Ty vzpurné Guanche Španělé prodali coby otroky do Afriky, ty "rozumné" pokřtili a vzali do služeb. Jejich řeč i kultura byla za krátkou dobu zapomenuta. Typický kontakt dvou kultur na různém stupni vývoje.

Poznal jsem notorické vraceče území původnímu obyvatelstvu. Jeden známý z ČR přišel dokonce s tím, že bílí obyvatelé Ameriky by ji měli vrátit Indiánům. Sami se tedy vystěhovat kamsi do prázdna. Kupodivu nechtěl vracet českou zemi Germánům nebo Keltům. (Slované se vynořují kolem roku 600 a Evropa v tu dobu rozhodně nebyla liduprázdná.) Otázal jsem se ho, které území by patřilo kterému indiánskému kmenu? Ti si totiž nárokovali na co dostali zálusk a na co stačil vojenský potenciál. To prý už by byla jejich věc. Tedy ať si vedou o území zase války, kdo vyhraje může se prohlásit za původního obyvatele. Kdybychom s tímto vracením začali, bude z toho světová válka. Sotva kde na světě žije na nějakém území něco jako "původní obyvatelstvo". Navíc by těm vypovězeným nezbylo, než si dobýt nějaké jiné území, prázdno už není dnes na světě nikde. Zcela naopak, ono už je dnes všude tak husto, že imigranty nechce nikde nikdo. To je právě na Kanárských ostrovech, jako na všech kolem Afriky, obrovský problém. Jak jsem posledně napsal, trpí tyto přílivem afrických, ale už dokonce i asijských imigrantů, kteří se pokouší dostat do Evropy. Mnoho z nich se utopí v moři, patrně jde tento počet do tisíců ročně, ale ještě více z nich jejich břehy dosáhne. Aby nebyl rušen turismus, důležitý zdroj peněz pro Madrid, pokouší se je předem odchytnout španělské námořnictvo. Hlavně je přinutit k návratu. Co se kde na otevřeném oceánu odehrává, bude asi dobře střežené tajemství. Nutno si totiž uvědomit, že tito lidé nemají žádné papíry, dokážou říci pouze jméno, kolikrát ani ne stát. Co teď s nimi? Španělsko má dost vlastních nezaměstnaných a tito lidé často ani pracovat nechtějí. Většinou jsou to jistě chudáci, ale často se jedná o kriminální tým, který má v Evropě svoje plány. Dát jim asyl a pustit na ulici, by nemuselo dobře dopadnout.

Jeden znalec mi vyprávěl, jak to s Afričany vypadá v Itálii. Černochy možno vidět s přenosným pultíkem plným "afrického umění", tedy všemožných korálků, sošek a tašek, jak se to pokouší vnutit každému na potkání. Ženy se specializují na osamělé muže. V Itálii se uzavírá sňatek až v dost pokročilém věku. Černošky tedy "utěšují" ty svobodné. Každá má pár vesnic a tam už jí znají. Holka přijde k domku a (katolická) matka jen kývne, "ano, syn je v prvním patře". Jenže ani tyto "pracovnice" nemůžou potřebovat další příliv konkurence z Afriky.

Tito pouliční a plážoví prodavači ovšem představují velký problém. Turista si lehne na pláž a každou chvíli ho někdo ruší a snaží se mu něco vnutit. Na některých místech skoro každou minutu. V Aténách už jsem měl chuť někomu vrazit pár facek. Člověk sedí v restauraci a nějaký Asiat do něj ze zadu šťouchá, "kupte zapalovač, nebo plyšového zajíce". Vůbec nechápu, z čeho tito lidé žijí. Ještě jsem neviděl, že by od nich někdo něco koupil.

Nutno říci, že na Fuerteventuře jsem nepotkal ani jediného takového prodavače. Vláda to tam drží železnou rukou. Na pláži, pokud vám nevadí silný vítr, máte skutečně svůj klid. Dokonce lidé nechávají své věci na břehu a jdou plavat. Právě tak je celý ostrov neuvěřitelně čistý.

Jestliže tito Guanchové jsou pro náš dějepis původní obyvatelstvo Kanárských ostrovů, pak to zdaleka neznamená, že oni byli potomci oněch prvních mořeplavců, kteří tam snad tisíc, či více př.n.l. přistáli a nalezli tyto ostrovy liduprázdné. Lze si snadno představit další národ, který připlul o sto let později a vojensky ony první domorodce vyhubil. Víme jen, že se to tak stalo v 15 století od Španělů, ale to už mohlo být třeba po padesáté. Není ani vyloučeno, že obyvatelstvo vymřelo a ostrovy byly znovu osídleny.
Nálezy kostí Guanchů nám říkají jednoznačně, že Kanárské ostrovy pro ně nikdy nebyly žádným pozemským rájem a oázou míru. Válčilo se tam zřejmě bez přestání. Pokud ne s nějakými nájezdníky, vystačili si sami mezi sebou. Nelze pochybovat, že na ostrově omezené velikosti si různé rody, či kmeny mohly nárokovat území sousedů a řešit vše násilím. Dále tam musel brzy nastat problém přemnožení. Nutno si uvědomit, že žádný národ nenajde někde na světě oázu míru, když si tu válku přináší sebou.

Tohle je veliký problém i dnešní imigrace. Když třeba se někdo stal obětí občanské války, má právo na asyl v evropské zemi. Jenže oběť z té druhé strany taky a tím si demokratický stát importuje tu občanskou válku do vlastní země. Jeden příklad problému takové multikulturní společnosti za tisíc jiných.
Bronzové sochy vysoké 4,5 metrů. Guise, král severní části Furteventury jménem Maxarota a král Avoze,vládce malé jižní části zvané Gandía. Oddělovala je údajně zeď přes celou šíři ostrova. Její zbytky dodnes existují, ale účel je sporný.
Guanchové neznali písmo a tak o nich moc nevíme. Španělé je popsali jako zdatné bojovníky za svou zemi. Jenže Guanchové mohli vyrobit zbraně jen ze dřeva nebo kamene, ostrovy nemají žádné kovy. Dále zcela jednoduše za staletí na ostrovech oproti Evropě, ale i Africe, beznadějně technologicky zastarali. (Měl by si uvědomit každý Čech, který by chtěl zase zavírat hranice.) Když přišli Španělé, neměli Guanchové nejmenší šanci.
Tindaya, posvátná hora Guanchů
Údajně stavby Guanchů na úpatí

Výstup na horu je povolen jen s předešlým písemným povolením úřadů. My tady byli sami, nikde ani živáčka. Tedy ani žádný úředník, který by něco kontroloval. Po cestě k vrcholu mají být ještě reliéfy z oné doby, které by mě byly zajímaly. Jenže v tom vedru a pálícím slunci jsme se raději stáhli nazpět do auta a vydali dále.

Pokračování...
pobřeží Furteventury u La Pared
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 24. srpna 2012 v 17:01 | Reagovat

"Původní obyvatelstvo a imigrace".

Složité téma. Jak se zjišťuje "původní obyvatelstvo"? Od čeho odvozuje původní obyvatelstvo své postoje a následně i činy, vůči imigrantům?
Na to nejsou dodnes jednotné "noty".
V ČR jsou přijímání s nevolí imigranti, přestože, objektivně jsou nadprůměrem společnosti z níž pocházejí. Už jen opustit "domovinu" a hledat svoji příležitost jinde, předpokládá něco víc než je denní zvyklost. U imigrantů jde podle mne o dvě věci, dorozumění a snahu živit se poctivě. Kolik proto jsou schopni udělat držitelé moci zastupující původní obyvatelstvo, vypovídá výmluvně o skutečné imigrační politice dneška. Historie je zajímavá, ale také uzavřená.
Podle mne by mnoha problémům předešel světový jazyk. Není daleko doba levných, pohotových a výkonných kapesních překladačů k dorozumění mezi lidmi, aby se pohotově mohla překonat bariéra v dorozumění osobně, tváří v tvář.

2 autor článku autor článku | 24. srpna 2012 v 19:53 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Jistě jsem se nevyjádřil k této věci dost přesně. Imigrant může být a často je, své hostitelské zemi na obtíž, může ale taky být velkým přínosem. Tak například Miloš Forman, pro Čechy e-migrant, držitel více Oskarů. Jenže takový člověk přestane mít status imigranta a je hned považován za místního rodáka. Vždyť pro „svou“ zemi získal vyznamenání, nebo i Nobelovu cenu, či zlatou na olympiádě. Pro zemi ze které odešel pak zůstává krajanem, jeho úspěchy ovšem obohacují už zemi jinou. To není jen úkaz naší doby. Co třeba J.A.Komenský. Konečně i Ježíš Kristus byl emigrant už jako novorozeně.

Karel Kryl řekl, že ČSSR si po roce 1989 nechala ujít obrovský potenciál vlastní emigrace. Lidi většinou nad průměrem, se zkušeností 20 let na Západě. Nikdo se je nesnažil získat nazpět. To samé si myslím taky.

3 nar.soc. nar.soc. | 25. srpna 2012 v 0:34 | Reagovat

"Nikdo se je nesnažil získat nazpět".
Byl to následek "tržního chování", eliminace možné konkurence.
S Perochmaty v čele naprosto běžná věc s 20ti letými následky, které budou dalších dvacet let pokračovat.
Už v r. 1990 jsem byl zkušenějšími poučen, že jak dlouho se zde společenské prostředí "kurvilo", tak dlouho (nejméně) se bude napravovat.
Začalo to na tvrdo 15.3.1939 a skončilo 17.11.1989, je to tedy 50let. Je zajímavé, jak se ta doba kryje s předpovědí TGM, "pokud se bude v klidu rozvíjet ČSR 50 let, nemám o další vývoj obavy" ( vyřčeno v r. 1920 po utlumení bolševických stávek).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama