Fabergého vejce 3/3 – Osud carských vajíček

10. července 2012 v 20:49 | Gregor Moldavit

Kde jsou všechna ta vajíčka dnes? 10 originálů carských vajíček je v trezoru v Moskvě, 3 vlastní anglická královna, další v muzeích a soukromých sbírkách boháčů. 8 carských vajíček se ztratilo a nikdo neví, kde mohou být? Pokud jedno z nich náhodou najdete a budete uznán právoplatným vlastníkem, můžete ho třeba prodat. Pak si rozmyslet, co si pořídíte za ztržených řekněme 10 milionů EUR. Kdo že by to vajíčko od vás koupil? Docela určitě ruský miliardář pan Alexandr Ivanov, majitel exponátů ve Fabergé museu v Baden-Badenu. (Baden-Baden je v Německu něco podobného, jako v ČR Karlovy Vary, tedy pěkné ruské lázeňské město.)

Dosud nejvyšší cenu dosáhlo jedno Fabergé vajíčko ve dražbě roku 2007. Anonymní kupec zaplatil 12,5 milionů EUR. Dnes víme, že to byl pan Ivanov a jednalo se o tzv. Rothschild vajíčko. Tohle:
Fabergé museum Baden-Baden

Ten pan Ivanov není žádný znuděný milionář, který ta vajíčka sbírá jen tak z dlouhé chvíle. Je to skutečný odborník a napsal o nich obsáhlá vědecká pojednání. Jakkoli se někdo na ně dívá jako na hračky pro děti, klenoty jsou skutečná věda a je v nich zakleto veliké umění a navíc pořádný kus lidské historie.

Co se dělo s carskými vajíčky po revoluci a smrti cara? Bolševici se snažili zachránit, co jen šlo, ale materiální škody Říjnové revoluce by šly přesto do nekonečných miliard. Těžko vyčíslit, co všechno se rozmlátilo a rozkradlo. Více oněch carských vajíček se Leninovi podařilo "zachránit", řečeno ovšem značně nepřesně. Z hlediska carské rodiny rozhodně v ruce bolševiků zachráněná nebyla. V muzeu v B-B jsem se pokusil od paní průvodkyně, přesvědčené ruské vlastenky, něco dozvědět. Prý existuje dost zápisů, které o jejich osudu vyprávějí, ale ty nejsou běžně přístupné. Je mi známo, že Lenin a po něm Stalin vajíčka, jako i další Fabergého klenoty prodávali do Ameriky a peníze používali podle své úvahy. Do jaké míry za ty peníze Lenin financoval svůj Rolls-Royce, nebo pomoc hladovějícím, to mi není známo. Paní průvodkyně se v každém případě zmínila o tom, že Stalin část těchto peněz použil na industrializaci zaostalého Ruska. (Stalinovi nutno nechat, že neměl vlastnost většiny jiných diktátorů, hromadit obrovský soukromý majetek a obklopovat se okázalou nádherou.) Snažil jsem se dozvědět něco více, věděl jsem totiž dost o tom jejich obchodním partnerovi. Nuže:

V Americe žil v oné době jistý pan Hammer. Celým jménem Armand Hammer (1898 - 1990) a byl to obchodník židovsko ruského původu, kapitalista socialistického smýšlení, sběratel umění, Leninův přítel a obchodní partner, později i nositel vyznamenání Leninova řádu. V Rusku byl po revoluci více než v Americe a od Lenina, později Stalina odkoupil obrovské poklady ze Zimního paláce, mezi nimi i 13 Fabergého vajíček.

Paní v museu v B-B o tom nějak nechtěla mluvit, ale ve skutečnosti prý obchodní partner tohoto pana Hammer vůbec nebyl Stalin ani Lenin, ale Trotzki. (Opět onen Trotzki, o kterém jsme ve školním dějepisu neměli nejmenší zmínku v době, kdy jsme jméno Stalin slyšeli vícekrát denně.*) Dále ale tohle téma odmítla, že by to mohl být antisemitismus. Tady bych opatrně poukázal na to, že oba byli Židé a možná si proto, ač každý z jiného světa, obchodně rozuměli. Nevím, proč by se něco takového nesmělo napsat?

Ten pan Hammer si sám ponechal 13 Fabergého vajíček, jenže on zřejmě koupil od Trotzkého ještě něco velmi cenného a to bylo nářadí z jeho dílny a hlavně - jméno Fabergé. Nářadí se začalo používat na výrobu kopií, či falzifikátů a to jméno "Fabergé" potom ten pan Hammer prodal za nesmyslně nízkou cenu jedné londýnské firmě. Tím dal do pohybu celý řetěz soudních procesů a nekonečných problémů. Ona londýnská firma sice nic nevyráběla, ale půjčovala ono jméno, za balíky peněz, skutečným výrobcům. I pan Ivanov po otevření musea v Baden-Badenu nesměl jméno Fabergé používat. Asi za rok pak vyhrál soudní proces a museum, ve kterém jsou pravá Fabergé-vajíčka vystavena, dnes může tohle jméno do svého názvu napsat. Ono museum má ve službách odborníky, kteří cestují po světě a hledají další klenoty, nebo sedí v dílně a poškozené nálezy opravují. Vyrábět Fabergého vajíčka ovšem nesmějí. Tuhle licenci nějakým způsobem (snad od jeho synů, ale to nevím) získala firma Victor Mayer v Pforzheimu (město zlata a klenotníků) v letech 1989 až 2009. Neustále se ale střetávala s onou londýnskou firmou, která od nich požadovala peníze. (Vzpomeňme na spory o tom, komu patří licence na becherovku?)

Tato firma vyrobila mimo jiné tohle zimní vejce:
nebo vajíčko Gorbačova, které tento dostal 1991 ku příležitosti získání Nobelovy cenu míru:
Těchto vajíček bylo vyrobeno pět.

Poslední carské vajíčko, zvané "konstelační", s hvězdnou oblohou zůstalo 1917 nedokončené.
Mají ho v museu v Moskvě.

Přesně tohle jsem ale obdivoval i v museu v Baden-Badenu. Tam má být originál, jenže to tvrdí museum v Moskvě asi taky. Nutno si tady uvědomit, že na jeden originál carského vajíčka by přišlo asi 10 jeho padělků, některé od originálu prakticky k nerozeznání.

Konec

* Trotzki
Začátkem 50. let se v ČSR museli ideologové dohadovat, jestli Trozki, druhý muž vedle Lenina, organizátor VŘSR, vítěz občanské války, nikdy neexistoval, nebo to byl zrádce? Pro náš školní dějepis se rozhodli pro první variantu. Ten ideolog by se dnes mohl hájit pravdou: "Já nikdy netvrdil, že Trotzki, nebo třeba Orwell, neexistoval." On jenom zakázal ho slovem zmínit. Přesně podle Orwella: "Když jsme někoho zabili, tak se nikdy nenarodil."

Čtenář si možná vzpomene, jak Guido Knopp v době Gorbačova natáčel v SSSR pořad o VŘSR. V historickém museu byly fotky všech členů delegace míru Brest-Litevského, jenom ne jejich vůdce Trotzki. Ten v tu dobu ještě pořád neexistoval.
Viz můj článek: http://gregormoldavit.blog.cz/1111/stalin-a-ostatni-2-2

Přečetl jsem si část VŘSR, jak byla uvedena na stránkách komsomolu Československa. Píše se rok 2012, ale ten článek jakoby pocházel ze začátku 50. let. Skutečně, měli tam uveden rok výroby - 1951. Poté, co jsem sám napsal celou historickou rekonstrukci na začátku tohoto roku, můžu jen říci - skutečnosti odpovídají jména a některá data, jinak celkem nic. Trotzki tam existoval, ale jako zrádce, tedy varianta číslo dvě:

Vždyť to bylo přesně obráceně. Trotzki odmítal, chtěl dokonce nasadit Rudou armádu, ale nakonec se musel podvolit Leninovi, který rozhodl podepsat kapitulaci. Pochopitelně, vždyť to byl německý agent, kterého tito vyslali do Petrohradu s kufrem peněz pro jeho revoluci. Nikdy tihle komunisti neslyšeli o jakémsi zvláštním německém vlaku z Curychu? V jednom kupé v něm sedí manželský trojúhelník, Uljanov, Krupská a Vanesa. Když tak, by si tam tito mladí stalinisté měli napsat "zásluhou zrady Lenina..."
http://gregormoldavit.blog.cz/1202/vrsr-18-imperialisticky-mir-a-socialisticka-valka

Těm klukům je 20, ale jejich mozky jsou sto let staré zkameněliny. Proti takovým lidem už bojoval Havlíček Borovský a Karel Čapek. Copak svým rozumem nerozeznají ideologickou propagandu od historické skutečnosti? A ti by chtěli někomu dát nějaký lepší život? Tak leda zase systém gulagů a popravišť.

***
Tím končím Rusko a VŘSR. Za pár dní se Slávkou zase odlétáme do světa. Jenom na obyčejnou dovolenou masňácko-paďourskou. Jistě o tom zase napíšu pár článků, snad se najde i nějaký čtenář.

Jinak se letos věnujeme starým trampským písním. Nechcete si jednu poslechnout?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama