Den pohraniční stráže

13. července 2012 v 19:28 | Gregor Moldavit

Soudružky a soudruzi!
Jestlipak víte, že 11. červenec byl "Den pohraniční stráže"?

Vy to nevíte? Tak se styďte! Já se budu stydět s vámi, anšto jsem to taky nevěděl a sice ani teď a nejspíše ani za komunistů. Dokonce ani ne na vojně, já byl u dělostřelců. Tam jsem problbnul dva roky, prý za ten čas ale dostanu z ČR důchod. Jsem zvědav kolik? Jestli se to počítá z těch 70 Kčs měsíčně, tak to asi moc nebude. Co jsem už vůbec netušil, že se něco takového slaví ještě dnes.

Tu oslavu pohraničníků jsem zjistil čistě náhodou, na stránkách komsomolu Československa. U Aše pořádal jistý vlastenecký klub, zvaný KČP, u příležitosti tohoto data vzpomínku na hrdinné pohraničníky. No a kde to zavání samopalem a ostnatým drátem, tam komunista nesmí chybět.


Oni jsou prý pro "ochranu" hranic, tedy jejich zavření. Zase se tam mají mladí kluci v uniformě střílet s těmi, kteří chtějí ven. Vzpomínám, jak mi jistý, čerstvě přesvědčený, komunista, kterého jsem tady v jednom článku nazval OM, samolibým hlasem vykládal:
"Ty si asi myslíš, že kdyby dnes přišli komunisti, že by zase zavřeli hranice? To si myslíš, že se ničím nepoučili?"
Já si to myslel velmi silně, ale s takovými lidmi se jednoduše nemá cenu bavit. Mohl bych ho však odkázat na takovéto slavnosti, kde komunisti sami podávají důkazy. Mladí komsomolci to hezky popsali, cituji:

"...Soudruh generálporučík Šádek ve svém pozdravu připomněl 11. červenec 1949, kdy byl přijat zákon o ochraně státních hranic, jenž byl pak každoročně slaven jako Den Pohraniční stráže. V tradici těchto oslav dnes, navzdory nepřízni většiny společnosti, pokračuje KČP."

Ta "nepřízeň většiny" jsem například já a ta další většina bude mít pro svůj názor jistě stejné důvody. 40 let ti mladí kluci stříleli do těch, kteří chtěli na svobodu a občas chytil kulku i někdo z nich. A co z toho ta "vlast" měla? Nanejvýše, že se úplně nevylidnila, toliko částečně. Když jde v roce 1989 komunismus ke konci, žije každý desátý Čech v zahraničí. Bez režimu těch bdělých pohraničníků by to určitě bylo mnohem méně. Státy kolem, jako Rakousko, nebo NSR, kupodivu s emigrací žádné problémy neměly a mohly si ty miliony na takovéto vojenské jednotky ušetřit. Chápu, že na tu dobu s láskou vzpomíná soudruh generál, pro něj to byl zlatý čas, dostal moc i peníze, ale co z toho měl normální záklaďák?

Při odchodu z vojny jsme se domluvili, že za rok v jedné hospodě v Praze. Skutečně se nás pár sešlo, pili jsme pívo a vzpomínali, co jsme kde vyvedli. Nikoho z nás by ale bylo ani na okamžik nenapadlo, že jsme snad sloužili vlasti, nebo byli našemu státu v čemkoli prospěšní a že bychom snad měli co slavit. Považovali jsme za zcela samozřejmé, že jsme ty dva pitomé roky byli zbytečné oběti nesmyslného režimu. Nic víc ani méně. Jak vypadala moje vojenská služba si můžete přečíst v knize "Tankový prapor" nebo "Černí baroni". Rozhodně nemám důvod, být na něco z té doby hrdý.

Jak zmíněno, většina Čechů smýšlí nějak podobně. Když člověk zrovna nečte komunistickou stránku, dozví se o té slávě i něco jiného. Např. "Chebský deník":
...Ačkoliv se při slavnostním odhalení památníku žádné problémy nevyskytly, o negativní pohledy na celou věc nouze není.
"To nemyslíte vážně," divil se první z oslovených obyvatel Chebska.
Podobně reagoval také další. "Dráty i pohraniční stráž hlídaly nás - rozhodně ne republiku před napadením," řekl jeden z Ašanů. "Nechápu, že si ani po 20 letech nedokáží přiznat, že sloužili bestiálnímu režimu," zlobil se.

* * *

"Jen zůstane-li naše pohraničí české, zůstane českou i celá naše vlast!" KČP

Je tomu skutečně tak? Tohle pohraničí bylo dlouhou dobu liduprázdné, pak spíše německé. Pro české krále byli tito Němci vítaní daňoví poplatníci. Ale i kdybychom to připustili, samopaly a ostnatý drát to pohraničí české neudělají. K tomu už se vyjádřil Havlíček Borovský. Čechům nic nedá žádné vlastenectví a žádný panslavismus. Pokud chtějí ve světě jako Češi obstát, musí se ostatním národům vyrovnat.

Omotávat svoji zemi ostnatým drátem a střílet do prchajících, to je přesně opačná cesta. Ta vede k odloučení a zaostalosti národa. Když pak přijde takový rok 1989, jsou vědci a umělci v emigraci a v továrnách stojí 50 let zastaralé stroje. Z vlastní síly se národ nezvedne a ti zahraniční investoři si českou zemi rozeberou a stanou se v ní vládci. To je výsledek práce onoho bdělého pohraničníka.

* * *

Oslavovat den, kdy komunisti zavřeli hranice a znepřátelili si tím celý vlastní národ, to tedy za příliš inteligentní nepovažuji a většina Čechů to zřejmě vidí podobně.

K tomuto datu a této příležitosti (aniž bychom o tom byli věděli) jsme se Slávkou před rokem dali na youtube náš pohraničnický film. Třeba se na něj podíváte:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 14. července 2012 v 16:15 | Reagovat

Těch volů co nemohou dodnes pochopit čemu sloužili jsou statisíce. Dost by jim v tom pomohlo, kdyby každý rok aktivní služby ( placení funkcionáři KSČ, VKR, StB, FÚTI, lampasáci od majora u PS a jiní ) měli důchodový zápočet za tuto činnost jen z 1/3.
Ale to bychom chtěli moc. Vzor pro Klause je v Německu, gestapáci, náckovští funkcionáři, vojáci a další opory nacismu měli započteny taky plné roky i za vypálení Lidic. Tak to holt po převratech chodí, uplatí se ti, co by měli jít na nějaký rok okusit medecinu, kterou aktivně rozdávali.

2 autor článku autor článku | 14. července 2012 v 18:32 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Bylo mi 18 když jsem dostal povolávací rozkaz a šel. S těmi u PS to nebylo jinak a s těmi u Wehrmachtu taky ne. Juristicky je tady těžké někoho z nich obviňovat. Něco jiného je už takový soudruh generál. Ten věděl moc dobře, co dělá. Před soudem by ale mohl právě tak uvést, že měl uniformu a jednal jen na rozkaz. Generálové ovšem politický vliv měli.

V Německu je zákon na popírání nacistických zločinů. Za něco takového je pár let na tvrdo. V ČR žádný zákon na popírání komunistických zločinů neexistuje a tak se můžou zakládat kluby těch, co by si to celé dali znovu a soudruh generál u toho může řečnit, jak chránil vlast.

Já můžu jen lidem napsat, že něco takového existuje a přidat náš film na youtube.

3 erik erik | 28. července 2012 v 16:56 | Reagovat

byla to čest sloužit u takových jednotek a byla čest zadržet každeho narušitele čest padlým pohraničníkům

4 autor článku autor článku | 28. července 2012 v 22:44 | Reagovat

[3]:erik
Dnes bude patrně zase veliká čest absolvovat obecnou a nenaučit se ani v základu větnou stavbu.
Komentář je při nejmenším nepřesný. Ty dva zbytečné roky se nazývaly "nejčestnejší povinnost mladého muže". Čest být hladový, nevyspalý a zmrzlý. Tak jsem je zažil já. Za čest režim prohlašoval každou vojenskou službu, kromě PTP.
Jeden z nás měl té cti dost a udělal závažný krok. Aby se dostal pryč o rok dříve, podepsal 3 roky do dolů. Takovéhle kšefty dělali komunisti s oblibou. Tím se mu dostalo druhé cti, být horníkem. Za pár měsíců ho to zasypalo, když jsme šli my do civilu, byl už po smrti. Třetí velká čest, položit život při budování socialismu.
Já jsem připravil o čest nějakého pohraničníka, zadržet záškodníka, a prošel na svobodu.

5 snake snake | 20. února 2014 v 15:35 | Reagovat

co tím chtěl básník říci?

6 autor článku autor článku | 20. února 2014 v 17:32 | Reagovat

[5]:
Tedy ještě jednou krátce. Obehnání země ostnatými dráty a jejich hlídání stálo miliardy, navíc ti mladí kluci vypadli na 2 roky z pracovního procesu, kde mohli být užiteční. Když jde vláda komunistů ke konci, žije každý desátý Čech v zahraničí. Celá ta debilita jménem "pohraniční stráž" byla úplně zbytečná, jenom pomohla zruinovat hospodářství.
Mezi ty, kteří tenkrát prošli, patřím i já. Za mlada jsem žil jako svobodný člověk a viděl pěkný kus světa. Komunisti mě dnes můžou třeba zabít, ale ty zážitky z dalekých cest a ten život na svobodě, už mi vzít nemůžou.

7 hugo hugo | 27. dubna 2014 v 12:17 | Reagovat

hranice byla zdrátovaná v létě 51,bylo to na nátlak moskvy,která v případě nezadrátování chtěla obsadit pohraničí vojsky nkvd a v čsr dislokovat armádu, v roce
68 došlo k jednání s německou stranou o částečném odstranění v některých úsecích ,německé strana odmítla (o socky z východu nestojíme),poté překvapivě souhlasila moskva s odstraněním,úplným! ale pod podmínkou  usazení ruských vojsk v čssr, výsledkem všech těchto jednání bylo ponechání opony i púsobení ruské armády v čssr

8 retrovize retrovize | E-mail | 29. září 2015 v 0:09 | Reagovat

Povolávací rozkaz zněl v roce 1975 - cílová stanice -Volary -útvar Pohraniční stráže 8941.Nebylo mi ještě ani 19 let, moji rodiče nebyli nikde angažovaní, já byl v SSM už z učňáku, formálně jsme tam byli skoro všichni.Dostal jsem se ke spojařům do poddůstojnické školy a pak na prapor jako telefonista. Takže žádná hranice, žádní psi ani narušitelé.Dneska můžu už říct - poslouchali jsme často, co si důstojníci a vojáci po telefonu povídají.My mladí kluci jsme to chtěli přežít, určitě nikdo z nás nechtěl po nikom střílet, ale dát si pivo a najít si holku.Opravdu jsme neřešili zda hranice brání odchodu našich svobodomyslných občanů. Spíš se pokoušeli o přechod vojenští zběhové, občané NDR. Našinec se mohl dostat ven přes Jugoslávii nebo s Čedokem,sice to bylo složitější ale šlo to.A můžu říct z praxe - místní obyvatelé hojně volali a sdělovali svoje podezření na různé cizí osoby, cizince, turisty - že chtějí přejít hranici.Komentáře o politickém hrdinství Čechů v té době je mýtus. Těch co opravdu něco dělali proti režimu bylo dost málu, jinak jsme tu hru s komunisty hráli skoro všichni. Bylo normální, že je zavřená hranice,že ochrana hranice je věcí všeho lidu, že Kašpárci v televizi bavili regulovaně pod taktovkou KSČ pracující lid,reálných bojovníků bylo jak šafránu, teď je každý generál.

9 gregormoldavit gregormoldavit | 29. září 2015 v 12:19 | Reagovat

[8]: retrovize
Protektorát a 40 let komunistů naučilo Čechy ohýbat hřbet a udávat. Ale jak to vlastně bylo za Rakouska?
Počet emigrantů nebyl nikdy uveden. Po roce 1968 čtu někde 300 000, jinde 700 000. Já byl jeden z nich. V každém případě jsem Čechy v NSR potkával na každém kroku. Co se týče pohraničníků, stal se začátkem 70. let pravidlem jeden měsíčně. Se samopalem a třeba i se psem. Komunisti se nemohli spolehnout na nikoho a na sebe taky ne. Všechno držely pohromadě jenom sovětské tanky. Potom nechali na hranice zabudovat samostřílná zařízení, vyvinutá od SS a zdokonalená od nich v sovětském zajetí. Fungovaly samočině a člověka to rozstřílelo na mleté. Komunisti za ně určitě museli zaplatit sovětům nějaký ten milionek. Na ostré zahraniční protesty je museli nakonec zase demontovat. Český občan o tom v té době pochopitelně nic nevěděl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama