VŘSR 23/? – Revoluce a kontrarevoluce

25. března 2012 v 20:12 | Gregor Moldavit
Rosa Luxemburg
Na tomto místě bych zmínil povstání spartakovců v Berlíně, 5. - 12. ledna 1919.
(Spartakus dodnes zůstal pro mnoho lidí ideálem bojovníka za svobodu lidstva, v jeho době proti otrokářům. To je pitomost! Spartakus byl cirkusák a vzbouřenec, otroky osvobozoval, aby je zařadil do své armády. Měl cíl probojovat se ven z Říma, ale neusiloval o žádný nový, spravedlivý systém.
Nikdy by ho bylo ani ve snu nenapadlo, že na otrokářství snad něco není v pořádku a sám měl samozřejmě taky otroky.)

Jak Lenin vícekrát v projevech řekl, podporoval německé komunisty finančně i radou a byl si jejich vítězstvím celkem jistý. V tom se ovšem kardinálně zmýlil.

Povstání v Berlíně se zúčastnilo asi půl milionu lidí, (víra na komunismus byla v tu dobu nesrovnatelně rozšířenější, než třeba dnes) ale chybělo centrální vedení. Vedoucí socialisté a komunisti byli totálně rozhádaní. Z té doby jsou tu dvě jména: Karl Liebknecht, komunista, který usiloval o násilný převrat. Rosa Luxemburg, která byla pro řešení politické. Proti nim zakročily Freikorps, což byla vojenská, antikomunistická, ne zcela legální organizace. Vláda ovšem její služby použila. (Freikorps byly násilně skutečnou policií rozpuštěny v roce 1920.) Oba předáci a dalších asi 100 komunistů byli od Freikorps zastřeleni, povstání bylo potlačeno.

Liebknecht a Luxemburg byly zastřeleni bez soudu, tedy zavražděni. Liebknecht sám byl ovšem pro použití zbraní po vzoru bolševiků. Ty byly taky skutečně nasazeny, druhá strana jich měla víc a on jen sklidil to, co zasel. Jestliže chci na někoho střílet, musím počítat s tím, že on bude střílet nazpět. (To by si měli uvědomit i dnešní extremisté. Několikrát jsem chatoval s jakousi skupinou extrémních revolucionářů. Okamžitě mě taky odsoudili k smrti, stačilo se jednoho zeptat, jestli je aspoň vyučen a pracuje? Pochopitelně ne, to mu jeho víra zakazuje. On jednou dostane kalašnikov a bude střílet nepřátele lidstva, což podle této komunistické sekty jsou 2/3 obyvatel naší planety. Dle jejich představ budou střílet do lidí nejen bezbranných, ale navíc i spoutaných, na vzdálenost jednoho metru, protože jak se míří nevědí.)

Rosa Luxemburg žádné násilí nepropagovala, ale její nepopsatelně dětinské teorie u mě vyvolávají přesto hrůzu. V tom jejím systému by žádný člověk se zdravým rozumem určitě žít nechtěl. Já sám nejsem pro žádné zavírání ani střílení, naopak každému přeji jeho vysněný systém, ať už jakýkoli. Ale ať si ho ti extremisté budují v nějaké uzavřené komuně sami a nechají ostatní na pokoji. Myslím si, že právě Rosa Luxemburg by asi hodně brzy z toho vlastního pozemského ráje utíkala, pokud by tam dříve neumřela hlady. Všichni tito budovatelé pozemských rájů by si měli založit vlastní stát, nebo aspoň kolonii, ve kterém by svoje teorie prakticky uvedli v čin. Společnost, ve které budou všichni mezi sebou soudruzi, zatímco ti ostatní venku, to jako my, normální lidé, pro ně budeme: pohůnkové, zednáři, zrádci, velezrádci, čubčí synové, kontrarevolucionáři, kariéristé, šakalové, spiklenci, tupé stádo a vrazi! Všechny tyto výrazy jsem převzal z jednoho jediného článku dnešního českého stalinského dorostu.

Smrt těchto dvou komunistických mučedníků dnes nejvíce oplakávají právě ti, kterým v nejmenším nevadí 20 milionů zavražděných Stalinem. Zcela absurdní je, když někdo nese květiny k pomníku Rosy Luxemburg a má na klopě odznak Lenina. Ten by ji byl totiž nechal zastřelit okamžitě taky, i bez nějakého povstání. Jeho policie "čeka" doslova vyhlazovala politicky angažované, kteří si dovolili mít trochu jiné názory, než on. Rosa Luxemburg nejdříve Lenina vzývala, už v roce 1918 ale tvrdě kritizovala jeho policejní teror. Neušlo ji, že tahle "diktatura proletariátu" je ve skutečnosti diktatura několika jedinců, jezdících v Rolls Royce.
"Svoboda, to znamená svobodu pro všechny, i ty jinak smýšlející, ne jen pro členy vlastní strany..."
Kdyby tohle byla napsala a zveřejnila v tu dobu v Rusku, byla by ještě tu noc zatčena a ráno už po smrti.

Nechci nikoho přesvědčovat, ale osobně nevěřím na žádný pozemský ráj a žádný -ismus, který by lidem dal nějaký spokojený život bez problémů. Mě velmi ruší číst na SEZNAMu při každé sebevraždě, že to zavinil kapitalismus, zavinila vláda. (Ze statistiky vyplývá, že nejvyšší počet sebevrahů byl v 70. letech, kdy jsme měli údajně nejvyšší populaci, dle dnešních komunistů měřítko správného systému.) Nevím ani u vlastní osoby, jak bych se zachoval, kdybych náhle dostal moc, služební auto s řidičem a k zotavení zámek s velkou zahradou a služebnictvem. Nedělal bych si tedy iluze ani o nikom jiném. Ti noví vládci, volení přímo lidem, ať už jakkoli, by si bezpochyby na vládních místech taky zvykli a ničím by se nelišili od vládců dnešních, či minulých. Vzpomínám na 50. léta, kdy pro věřící komunisty seděli ve vládě nebeští světci. Vždyť i soudruh president je bývalý truhlář. Ano byl, ale to mu nebylo radno připomínat. (Ona pohádková představa, že když se Honza stane králem, bude vládnout lépe, než ten rozený král.) Právě tito vládci z proletariátů rychle dostanou šlechtické manýry. Václav Havel nikdy v životě nebyl proletářem a coby president si počínal docela lidově a skromně. Ten den, kdy poprvé zasedali, 1989, prý tito vládci jeli na hrad městskou dopravou. Jak dlouho jim to vydrželo? Za čas už jim nestačili vládní tatrovky, chtěli BMW a mercedesy. Po několika letech jsem pozorně sledoval asi půlhodinový pořad o Havlovi v německé televizi.
(Chci podtrhnout, že nepatřím k těm, kteří na něj nadávají. Jsem naopak toho názoru, že má veliké zásluhy a na jeho místě by sotva kdo byl dokázal více. Ne se vším jsem ale souhlasil. Taky nevím, jak přišel na takové výroky, jako "Já věřím, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí." Pro mě to smysl tedy nedává a nemyslím, že by se něco takové dělo jinde, než na konci nějaké pohádky. Ale musím ho tady taky uvést jako člověka, který si na moc a peníze zvykl.)

Tedy v onom pořadu chodil Havel v zámecké zahradě a diskutoval s televizním týmem. Dozvěděl jsem se, že jeho pes se jmenuje Ďula, že měl jednu pěknou fotografii vlastní osoby, ale ta se mu někam ztratila. Má prý ale adresu onoho amerického fotografa, který by ještě mohl mít negativ. Možná by se ta fotka tedy dala znovu vyhotovit...
Musel jsem se tázat, jestli ten člověk, který má takovéto starosti, vůbec tuší, v jakém stavu se nachází stát, jehož on je presidentem. V pořadu taky německá reportérka na plnou hubu řekla, že pan Havel stále horlil proti továrnám na zbraně. Od té doby co jedné takové západní firmě prodal za miliony část svého dědictví, mu výroba zbraní přestala vadit. To není praní špinavého prádla. Chci tím jenom říci, že vyměnit vládce rozhodně není žádná záruka lepšího politického systému. Nevím, kdo řekl "moc demoralizuje," ale něco na tom bude.

Kdo se tedy zafixoval na onu šílenou nenávist k dnešní vládě a chce ji za každou cenu svrhnout, může být třeba nějakou další těžce zklamán. Tak zklamán, jako byli třeba Rusové vládou bolševiků. Lenin se stal horším carem, než byl jakýkoli jiný před ním. Žádný nepřinesl takový teror, nespravedlnost a hladomor, jako právě Lenin.

S tím hladem jsem zase v Rusku, kde revoluce slavně zvítězila. Odhadem zahynulo kolem roku 1920 hlady asi 5 až 7 milionů obyvatel. Počítat je přesně nejde, ono je těžké stanovit diagnózu "smrt hlady". I dnes se na světě umírá hlady, asi sto tisíc lidí denně. Není tomu ale tak, že takový člověk nemá žádné jídlo, pročež zemře. Má jídla málo a nekvalitní, takže jeho organizmus ztrácí schopnost odolávat nemocem. Podle statistiky třeba zemře na nějakou nemoc, se kterou by se ovšem tělo zdravě vyživeného člověka hladce vypořádalo. K tomu přijde, že právě v hladových oblastech jsou hygienické podmínky katastrofální.

Pokud to můžeme ze střípků rekonstruovat, pak celý hladomor v Rusku vznikl už před občanskou válkou, mimo jiné i následující ekonomickou chybou. Lenin zřejmě skutečně věřil, že peníze bude možné jednou zrušit.

(Já tomu věřil taky, jenže to mi byly 4 roky. Vzpomínám na těžký generační konflikt, když moje pionýrská generace začala brát rozum a přestávala věřit na komunistické pohádky. Jedním si komunisté byli po roce 1948 jisti a sice novou generací, tou mojí. Vycházeli z toho, že ti staří už ty nové myšlenky (v tu dobu staré přes 100 let) nepochopí. Ale když si vezmou novorozeně, můžou si z něj vychovat co se jim zachce. Moje generace pro ně byla už onen nový socialistický člověk. Ono to ale funguje pouze do puberty, než prorazí vrozené geny. V deseti jsou takové děti v Hitlerjugend nebo pionýru a hulákají "vždy připraven". Ve dvaceti chtějí své bývalé Gruppenführer za to postavit před soud. V tomhle pěstování nové rasy se těžce zmýlil jak Hitler, tak po něm komunisti.)

Zadarmo sice Lenin nedával, ale začal brát. Sedlákům bylo ponecháno životní minimum a zbytek úrody byl bez náhrady zkonfiskován. Dle Marxe to měl pracující lid pochopit, aby komunismus mohl být dovršen a peníze zrušeny. Na tohle pochopení čekají komunisti dodnes. Ona přišla celkem pochopitelná reakce, aniž by se mezi sebou sedláci byli domlouvali. Snížili produkci na osobní potřebu a zbytek plochy nechali ležet lady. Města se ocitla bez obilí. Možná byl tehdejší ruský mužik nevzdělaný a zaostalý, ale ne zase tak blbý, aby pracoval zadarmo. Jestliže celá industrie nefungovala o nic lépe než zemědělství, pak to byla rovněž jenom vina bolševiků. Vždyť si prakticky vyhubili inteligenci. Chyběli průmysloví a hospodářští odborníci a manažeři továren. Vzpomeňme, jak rudí (zchlastaní) námořníci stříleli na každého, kdo byl trochu slušně ustrojen. (Moje generace si možná vzpomene, jak v 50. letech na vedoucích místech stáli kovaní komunisté naprosto bez vzdělání. V Rusku to ovšem bylo ještě mnohem markantnější.) K hospodářství se ještě vrátíme.

Vláda bolševiků, sídlo v Moskvě a bolševici přejmenovaní na komunisty, zvítězila. Téměř neuvěřitelné. Lenin sám v jedné době prohlásil situaci za beznadějnou, ale Trotzki zavedl takový "válečný komunismus", že nakonec Bílé porazil. Zdálo se, že jejich vládu už nemůže nic ohrozit. A přesto se náhle objevila síla, odhodlaná proti nim bojovat. V Kronstatdtu se vzbouřili rudí námořníci.

Pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 25. března 2012 v 23:37 | Reagovat

Naivita, ignorance a hloupost jsou porodní báby mnoha společenských nesmyslů. Dnes v ČR rezonuje Holešovská výzva. Souhrn negativistických hodnocení, odmítání, ale žádný návod a směřování k dosažení konkretních cílů.

Jediná cesta z marastu pouličních demonstrací probouzejících se v ČR, je  vložení státního stroje do odborných rukou pojištěných úřední definitivou.
Výběrová řízení odpovědných státních tajemníků pro ministerské rezorty, složená základní kauce, povinné srážky na úřední kauci po dobu výkonu funkce, jako pojistka proti korupci, musí doplnit výběrové řízení. Definitiva až po vyhodnocení zkušební doby.
Tím se přetrhne možnost, aby si politici do úřadů přitáhli svoje poskoky a svěřili jim výkon moci.
Také žádní poradci placení z úředních peněz, ať si blbec platí poradce ze svých.
Pak zůstane státní správa funkční bez ohledu na skopičiny politiků.
Toto  vše  zajistit a prosadit byla a je povinnost nejvyššího úředníka státu, kterým je v ČR bohužel usvědčený zloděj, Perochmat.
Ryba smrdí od hlavy  a v ČR to platí do slova. Takže vydržať ještě rok ( pak bude možná i hůř ) lemplů pokukujících po Hradě je spousta.

2 nar.soc. nar.soc. | 27. března 2012 v 18:42 | Reagovat

Pane Moldavite, sice nechtěně, ale musím odporovat, že "zblbnutí lidí funguje jen do puberty a pak prorazí geny". To funguje v ustálených společnostech nebo v první generaci. Později se lidé chovají jak byli zformováni.Teď je v ČR patrná skepse, zlost, závist, neuvědomělá revolta a jiné vesměs nepovznášející souvislosti a projevy.

Jediné co zde může věci mírně zlepšit, je federalizace EU. Už bylo zformováno hospodářské prostředí tak, že v ČR kontrolují 75% HDP cizinci převážně z EU. Místní politici a národohospodáři jsou ve vleku propracovanějších doktrin
( třeba VW ) a nezbývá jim než přitakávat. Děje se to těžce, hloupě, krade se u toho v předstírání, že se chrání "národní" zájmy. Zatím jsou to jen zájmy Perochmatů a jejich nohsledů.
Svoji skutečnou českou a  národní příležitost jsme propásli už před 15 lety. Naše dobré a ještě lepší kolísá mezi německým horším či průměrem, zpomaleným o naše vlastní kiksy.
Na to žádná zdejší "pravice" ani "levice" nemá zásadní vliv. Naopak federalizace, by nás postupně pozvedla a vyrovnala s jinýmu národy, k tomu byla EU původně ideově založena. Je to také jediný způsob, jak zavrhnout válku jednou provždy. K tomuto poznání zdejší kradodemokrati, ještě nedospěli.

3 autor článku autor článku | 27. března 2012 v 20:07 | Reagovat

[2]: nar.soc.
Říkám celkem to samé. Geny jsou jen základ, společnost formuje. Jestliže se někdo narodí jako extremistický fanatik, pak se jím asi taky stane. Je to jen náhodný vliv společnosti, jestli fanatický islámský terorista, nacista nebo stalinista. Někdo je rodilý násilník, ten si najde místo u čeka, gestapo, inkvizice apod. Jestli zabijí komunisty, nebo na jejich příkaz nekomunisty, to je mu úplně jedno. On sám žádný politický názor nemá. Uvedl jsem tu příklad hluboce věřícího katolíka, kterého si ženuška konvertovala na věřícího komunistu. Se mnou nejde ani jedno. Já se narodil jako úplně obyčejný člověk, takže se ze mě nedal vychovat ten „nový socialistický“. Jednoho dne jsem věděl, že chci vidět cizí země a nikdy neuznám, že hranice musí být zavřené. U jiného je to opačně. Narodil se jako otrok a když mu dáte svobodu, tak se vám do otroctví vrátí.

Pro EU jsem byl a jsem stále. Zatímco komunismus je u mě pitomost už jako teorie, EU je správná cesta. Bohužel si vedoucí funkce mezi sebou rozkradli mafiósní familie a podle toho to v praxi vypadá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama