VŘSR 22/? – Rudá armáda

17. března 2012 v 19:48 | Gregor Moldavit
Občanská válka skončila, ale nic se nezlepšilo. Spíše nové problémy přišly. Dosud se mohlo všechno svést na válku a Bílé, ale na koho teď?

Od roku 1919 už existovaly gulagy, založil je Lenin. Zatčený člověk už nebyl tak často zastřelen, po procesu v délce několika minut byl nejběžnější rozsudek: "10 let gulag". Policie nejenže nebyla podle Marxe zrušena, ale naopak se stala všudypřítomná. I v továrnách hlídali dělníky ozbrojení čekisté. Aby se celé Rusko nevylidnilo a nezůstal tam Lenin sám, byly zavřeny hranice. (Dojemné, když chce nějaký dnešní komunista opět zavádět socialismus a plánované hospodářství, ovšem s tím, že hranice se zavírat nebudou. Patrně to chce lidem politicky vysvětlit, jako to někdo vysvětlil jemu.) Peníze nebyly zrušeny, zcela naopak, bylo jich stále více, jenže ztratily cenu. Lenin měl právě takovou hyperinflaci, jako o něco později Německo. Ta byla zčásti vyvolaná uměle, aby vláda znehodnotila peníze boháčů. Jenže bohatý člověk nemá svůj majetek pouze v bankovkách, ten s tím počítá. I tento chybný krok postihl zase hlavně chudou vrstvu pracujících. (Ruský dělník tenkrát vydělával při pracovní době přes celý den právě tak životní minimum. V západních zemích to ale o moc lepší nebylo.) Lid hladověl a byl na tom hůře, než kdykoli v celých ruských dějinách od samého počátku.

1921. Konečně vznikly nepokoje, přes bezpříkladný policejní teror se lid začal bouřit. K Leninovi pronikla početná dělnická delegace, s peticí požadavků. Byla zatčena a zmizela. Delegaci vyslali i rudí námořníci z Kronstadtu. Byla rovněž zatčena. Námořníci, kteří dostávali zoufalé dopisy od rodičů se tedy vydali na pevninu, coby početná armáda a po zuby ozbrojeni. Ty už nikdo zatknout nemohl. Výsledek byl jednoznačný: 5000 z nich na místě spálilo svoji stranickou legitimaci. Teprve nyní, příliš pozdě, ti kluci pochopili, co pomohli bolševikům napáchat. Dochoval se dopis jednoho z nich:
"Lenin a bolševici nás obelhali a podvedli."

Sesedli se, diskutovali a hlasovali. Ano, musí napravit, co napáchali. Přišel čas na 3. revoluci, snad poslední. (1. únorová, 2. říjnová) Je potřeba svrhnout bolševiky!
Fjodor Raskolnikov
Své důstojníky už nestříleli, ale zato posbírali a zavřeli všechny bolševické funkcionáře v Kronstadtu. Jejich velitel Fjodor Raskolnikov a jeho žena Larisa Reissner, žijící coby zvrácený aristokratický pár, byli z Kronstadtu vypovězeni. (Za nějaký čas se pak rozvedli. Larisa zemřela na tyfus ve věku 30 let. Raskolnikov byl za Stalina diplomatem ve více zemích. Jednou dostal podezřelý rozkaz k návratu a pochopil, že asi bude na řadě. Odmítl se tedy vrátit, na což měl Stalin ovšem taky řešení. Raskolnikov byl jednoho dne, 1939, v hotelu v Nizze nalezen mrtev. Že se diplomati ze západních zemí nechtěli vracet, byl problém komunistů po celou dobu jejich vlády. Sám jsem poznal v roce 1971 rodinu českých diplomatů, kteří se vraceli z Afriky. Vystoupili ale z letadla do Prahy o jednu stanici dříve - v Norimberku.)

Jak jsem v minulých dílech uvedl, rudí námořníci nechtěli vládu bolševiků, ale sovětů. Už vůbec ne hladomor a tyranii. Mnoho z nich padlo v občanské válce, ale jejich počet byl taky doplňován. Mohlo jich být tak asi 20 000, ve zbrani a v boji zkušení. Lenin a Trotzki pochopili, že tady nelze udělat kompromis. Tyto rudé námořníky, kteří Leninovi dopomohli k moci, kteří mu vyhráli občanskou válku, je nutno zničit. (Podobně Hitler zlikvidoval SA, kteří jemu pomohli na trůn. Noc dlouhých nožů.) Proti vzbouřencům v Kronstadtu byla nasazena Rudá armáda.

Coby děti jsme v 50. letech bez přestání slyšely o slavné Rudé armádě.
Ve škole jsme taky často slyšeli o slavných tradicích KSČ, moje generace si snad vzpomene. Jednou se kdosi otázal, v čem ta sláva KSČ spočívá a učitel nedokázal uvést jediný příklad.
Taky se často dočteme o mocné československé armádě před rokem 1989. Každý z těch žvanilů by si měl přečíst "Tankový prapor" a "Černí baroni".
Při útoku na Kronstadt ti inteligentnější rudoarmějci dobře věděli, že cíle námořníků jsou jejich cíle a oni tedy bojují, musí bojovat, na té špatné straně. Byl jsem sám 2 roky vojákem a pociťovali jsme to podobně. V případě války jsme měli jeden cíl, přeběhnout na druhou stranu, se kterou jsme sympatizovali. Po roce 1968 jsme už vysloveně nenáviděli vlastní velitele a vládu. Na otázku, co po vojně, pár z nás odpovědělo (pochopitelně jen mezi námi), že emigrují na západ. Více z nás to taky udělalo. Naši důstojníci byli banda parazitů, z nichž většina svému řemeslu vůbec nerozuměla. Toliko tedy ona československá armáda před rokem 1989, o jejíž slávě se stále dočítám od pár pomatených utřinosů. Jak to bylo s tou slávou Rudé armády?

Jistě je otázka, co nebo kdo je to Rudá armáda? Já ale v žádném případě moc slávy nikde nevidím.
Jako první Lenin a Trozki udělali překvapivé zkušenosti, že si proti ČSL (české legie) prakticky nelíznou. Při tom ti Češi vlastně nechtěli ani moc nic jiného, než se probít někudy domů. Když už by tady někdo zasloužil provolat slávu, pak právě a snad jedině ČSL. Dokonce jsme se o nich učili na obecné, i když se značnými rozpaky. Několik legionářů jsem slyšel v televizi v roce 1970, ale všechno pochopitelně přeběhlíci k rudým. Konkrétního neřekli nic, jako by měli text jenom naučený. Celý ten zmatek hezky popisuje Jaroslav Hašek v knize "Velitelem města Bugulmy."

Rudá armáda připojila vojensky k Rusku svazové státy, které ovšem proti takové převaze neměly co nasadit. V Polsku Lenin zkrachoval, Pilsudský (1920) mu před Varšavou uštědřil drtivou porážku. (O tom jsme neměli ve škole ani jedno slovo.)

Jako další byla Rudá armáda nasazena proti námořníkům v Kronstadtu. O tom bude celá příští kapitola. Námořníci museli podlehnout, neměli zásoby munice, ale tu Rudou armádu to značně zredukovalo. Vítězství Pyrhovo, rozhodně ne slavné.

Stalin napadl znovu Polsko, o "slávě" u Katyně je čtenář patrně informován. Ve Finsku si Rudá armáda nejprve na zuřivé obraně finských vlastenců vylámala zuby, teprve druhá vlna se dostala dále. Finsko tím bylo nuceno uzavřít spojenectví s Hitlerem (svět Finsko obdivoval, ale nechal ve štychu), což mělo přijít později Rusy draho u Leningradu. Při jeho obléhání stáli Finové na německé straně.

Rudá armáda dobyla Berlín! Ano, ale za strašných ztrát a teprve po čtyřech letech, ve kterých nechala vlastní zemi wehrmachtu vydrancovat. Podívejte se na velikost Německa a Ruska a počet obyvatel. Jak se mohli dostat Němci až k Moskvě?

Zažil jsem další "slavné" vítězství Rudé armády v srpnu 1968. V tak malé zemi se jednotky vůbec nedokázaly orientovat, bezcílně bloudily od města k městu. Někteří velitelé ani nevěděli, že jsou mimo SSSR. Když jsme naše okupanty viděli, budili spíše soustrast. Vojáky museli stále vyměňovat, protože se jim v ČSSR ideologicky rozkládali. Za 20 let po nich zůstaly nekonečné škody na přírodě, o škodách politických ani nemluvě, čímž byl slávy konec.
V Afghanistánu tato armáda paběrkovala 10 let a nakonec si nedokázala poradit s dětinskými mučahediny, kteří stříleli spíše do vzduchu, než by skutečně bojovali.

Teprve za Gorbačova jsem slyšel v televizi mluvit rodiče padlých rudoarmějců v Afghánistánu. Prý dostali za syna odškodnění pár rublů. To ale bylo nejspíše vůbec poprvé, co se za padlé syny rodičům vůbec něco platilo. Jak už jsem jednou napsal, za Jelcina byla zveřejněna statistika, že za rok v míru zahyne v Rudé armádě asi jeden tisíc vojáku. Jsou umláceni důstojníky nebo jinými vojáky, nebo spáchají v zoufalství sebevraždu.

Ptal jsem se, co je to Rudá armáda? Rodiče na statku už moc nemůžou a potřebovali by, aby syn hospodářství převzal. Aby se oženil a měl sám děti, aby to tak šlo dále. Jenže syn musí do Rudé armády a to je naposledy, co ho viděli. Za nějaký čas se dozvědí, že padl. Pochopitelně jako hrdina, jak jinak. Ve skutečnosti byl třeba zastřelen vlastním důstojníkem za zbabělost, ale to jim může být jedno. Statek pustne a oni hladoví. Miliony takových statků - to je pro mě Rudá armáda a nic jiného. Miliony zbytečně spotřebovaného zboží jménem člověk. Bezcenný člověk, který Lenina, Troztkého, Stalina a Brežněva nestál ani jeden rubl. Nebýt říjnové revoluce, nebyla by občanská válka ani povstání rudých námořníků. Nebýt šíleného Stalina a naprosto chybného politického systému, byla by ruská armáda zastavila a vytlačila wehrmacht nejdéle za pár týdnů.
Nápis: Kupředu k vítězství komunismu (1990)

Vítězství komunismu tou raketou s atomovou hlavicí? Tak si to někdo představuje? A kdo se vám o takový komunismus prosí? Rudá armáda zanikla zároveň se Sovětským svazem, který finančně vysála a zničila. Od nějakého komunismu jsme dnes více vzdáleni než před 100 lety. Nikdo se o to více nezasloužil, než komunisti sami.

V březnu roku 1921 se vzbouřili v Kronstadtu rudí námořníci. Jejich cíl (který měli konečně vždycky) byl:
"Všechnu moc sovětům - žádnou moc straně."
Jenže sověty už vůbec neexistovaly, všechnu moc měla ta jedna strana.

Pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 18. března 2012 v 9:02 | Reagovat

"Občanská válka skončila, ale nic se nezlepšilo. Spíše nové problémy přišly. Dosud se mohlo všechno svést na válku a Bílé, ale na koho teď?"

Otázka, proč něco na někoho svádět?
Není to náhoda. Udatné vítězství totiž spočívalo na bodácích. Nemluvě o tom, že je někdo musí pevně ( a nikoli levně )držet v konkretních rukou.
Je známo, že na bodácích se "sedět" nedá. Blbost bolševiků, byla i v tom, že tuto starou a osvědčenou pravdu ( jejím využitím proti carovi se dostali k moci ) musili dalších 70 let opětovně objevovat.
Pokud lze analyzovat dnešní Putinovu politiku, nezbavil se pan Plukovník KGB této odporné skutečnosti dodnes.

2 autor článku autor článku | 18. března 2012 v 9:27 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Moc pochází z hlavní pušek!

Putin slíbil zvýšit v armádě platy až dva a půl krát. Jinak řečeno, chce mít armádu za sebou a to se mu daří. Je to zase jako za komunistů. Co platné, že 9 z 10 lidí je proti, když mají holé ruce a ten desátý, který dostane peníze a privilegia, má v ruce pušku. A tak se vládne.

3 nar.soc. nar.soc. | 21. března 2012 v 23:27 | Reagovat

Komisař Bugulmy = J. Hašek, pěkně popisuje vznik akcí Rudé armády. Základem byl obysk = prohlídka města, což byla obyčejná zlodějna dům od domu ovšem  úředně zaštítěná rozkazem velitele útvaru RU=lupičů.
Anarchista a nezvadatelný živel Hašek
zde našel své mistry a brzy nahlédl pitomost svého působení v oddílech interbrigadistů ( jiných lumpů ). Brzy hledal způsob jak vyváznout se zdravou kůží a moc se nezmazat. Samozřejmě že to legionářům neuniklo. Byl potrestán dvakrát. Jednou ruským pitím samohonky, která mu podvrátila zdraví a po druhé spisovatelsko-nakladatelským bojkotem po opožděném návratu z SSSR, který ho nakonec zabil. Zdejší soudruzi mu nepodali ani sklenici vody. I tak vypadá vláda pušek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama