VŘSR 20/? – Občanská válka a intervence

12. března 2012 v 19:29 | Gregor Moldavit

Gubernie hřbitovů stavěné z ledu a zimy,
hromady mrtvolek dětí s břichy nafouklými,
...
Jiří Wolker
hladomor v Rusku 1921

Za mého mládí vedli Američani vleklou válku ve Vietnamu. Jednou tam kdosi naprogramoval computer, aby vypočítal, kdy skončí. Dostal odpověď, že válku vyhráli Američani před rokem. Kdybychom dnes udělali to samé s občanskou válkou v Rusku, možná by to dopadlo podobně. Výpočet by třeba zněl, že za rok vyhrají Bílí. Proč se to nestalo?

V jedné době to už na jejich vítězství dokonce i vypadalo, ale pak se válečné štěstí obrátilo. Jednalo se o bitvu u Kazaně, kde nakonec Trotzki nasadil opět ony rudé námořníky. Ti nepatřili k Rudé armádě, měli stále svůj podivný status. Velitelem byl známý revolucionář Fjodor Raskolnikov a jejich zákrok na tomto místě rozhodl. Během bitvy se ještě mezi nimi producírovala ona agentka Larisa Reissner a dodávala jim odvahy. Ti dva se potom vzali, takže by se o nich dal natočit film vhodný pro 50. nebo 70. léta v ČSSR. Jenom by ten film musel někde tady končit. Z tohoto páru se totiž stala ještě během války novodobá carská rodina. V době, kdy se v Rusku po milionech umíralo hlady, si přivlastnili co jim přišlo pod ruku, Larissa se ověsila ukradenými carskými šperky, oba žili v luxusu a nechali se obsluhovat lokaji. Nebyli tím tak velká výjimka. Onen pojem Berufsrevolutionär totiž dostal po revoluci jiný význam. Stala se z nich nomenklatura, tedy privilegovaná vrstva, která si s dřívější ruskou aristokracií neměla vůbec nic co vyčítat. Lenin sám měl Rolls Royce, (někde stojí dva) což by se u takové funkce dalo chápat. Jenže on měl i vlastnost dřívějších feudálů jezdit s ním na "lov", tedy střílet do zvířat v oboře přímo ze sedačky.

Jak je možné, že ta revoluce s ideály svobody a rovnosti přinesla lidem jenom vyhlazovací policii čeka, hladomor a tyranii, právě tak jako křesťanství s láskou k bližnímu přineslo inkvizici, mučírny a hořící hranice? Takových rozborů už byla udělána řada. Pro nás bude nejdůležitější si z toho vzít poučení, že to tak funguje a nedovolit, aby se něco takového opakovalo. Komunisti, právě tak jako církev svatá, nebo kdokoli jiný z těch, kteří přinášejí zázračnou spásu, tu jedinou pravou víru nebo ideologii, se jednoduše nesmí znovu dostat k moci! Na internetu najdete stále články geneticky poškozených, nemocných lidí, vyvolávajících z hrobu tatíčka Stalina. Šílenců, kteří by si tolik přáli "spravedlivou válku", která přináší osvobození od kapitalistického vykořisťování, hranice omotané ostnatými dráty na naši ochranu, vyhlazovací koncentráky, coby spravedlivý trest pro jiné lidi, než jsou oni sami. Důležité je, aby tito extremisté, propagující násilí a masovou vraždu, zůstali mezi sebou a ostatní se od nich jednoznačně distancovali.

Jak to u takových lidí funguje? Onen Fjodor Raskolnikov (ještě se s ním později setkáme) měl v plánu stát se carským důstojníkem, tedy velkým pánem. Revoluce pro něj znamenala jenom jinou cestu k tomu samému cíli. Jak to ale bylo s Leninem? Vždyť ten zasvětil život boji za revoluci a novou společnost podle Marxe. Jak ten se asi cítil, když si vzpomněl, co sliboval a nyní viděl ty výsledky? Zkusíme to někdy příště analysovat. Jeden jeho výrok se dochoval. "Aspoň v tom hladu zapřou boha." Jinak řečeno, ten hladomor mu byl jedno, nebo dokonce zase vítán.
Hrdina Semjon Buďonnyj

Na tu občanskou válku nejsem vůbec odborník, spíše bych zmínil takové okrajové události. Na straně rudých známe jména jako Čapajev nebo Buďonnyj. Čapajev padl, Buďonnyj měl ještě zajímavý život. Stal se velikým hrdinou a po válce měl přání pěstovat koně. Proč ne, ale byla tu jedna překážka: Lenin zakázal soukromé vlastnictví koní. (1921, tedy až po válce. To by zhruba odpovídalo tomu, kdyby dnešní vláda zakázala soukromé vlastnictví jízdního kola.) Mezi kamarády ovšem žádný problém udělat výjimku a Buďonnyj dosáhl v chovu značných úspěchů. Coby slavný maršál byl Stalinem opět nasazen jako velitel při útoku na Finsko a později v bojích s německým Wehrmachtem. Všude nejen utrpěl porážky, ale jednoznačně prokázal, že je naprosto neschopný a vojenskému řemeslu vůbec nerozumí. Mimo jiné chtěl neustále posílat proti tankům jízdu na koních, tedy proti nim tasit šavle. Vysvětlit se mu to zřejmě nedalo. Stalin nechával generály popravit za každou maličkost, nebo i bez důvodu, jemu všechno prošlo. Měl v jednotce jednoho politického komisaře, čistého Žida jménem Lazarus Kaganovič. I on se vypracoval až ke Stalinovi a v době, kdy ten likvidoval Židy, mu dělal poradce. (Odstavil ho až Chruščov.) Bylo by zajímavé vědět, jaký anděl asi tyto dva muže ochraňoval?, Oba patřili k té skupině spolupracující na stalinských justičních vraždách, nejspíše proto přežili. Sám to Stalin konečně dělat nemohl, pár věrných bez svědomí potřeboval.
Generál Kolčak byl koncem války zajat a zastřelen.

Rudá armáda měla hodně vojáků, spíše kluků nacpaných do uniformy, ale amatérské velení. Na straně Bílých to byla ona jména generálů Denikin, Kolčak, Judenič, Wrangel, atd... Bílí měli mnoho generálů, ale málo vojska. Hlavní silou byly patrně Československé, nebo České legie. (Dále ČSL) Sovětský svaz se často pyšnil velkou slávou, že celý svět se proti nim spojil a oni ho porazili.
(Z hlediska druhé strany se svět spojil na pomoc Rusku.) Skutečnost ovšem je, že intervenční armády byly malé, spíše k ničemu a do bojů prakticky nezasáhly. Američani poslali 5000 mužů a ti se tam zajímali tak akorát o ruské holky. Jeden z nich vyprávěl za mého mládí v televizi.
"Všichni jsme tam nějakou měli a když jsme se stahovali, přišly holky k nám, ať si je vezmeme za ženy a sebou do Ameriky. Domluvili jsme se mezi sebou, že to neuděláme."
Prostě to bylo jen takové dobrodružství mládí, no a teď zase domů.
(Američanům zřejmě nešlo o nějakou porážku komunismu. Jenom v USA bylo přes dva miliony ruských uprchlíků, které se snažili z pochopitelných důvodů co nejrychleji vyexpedovat zase nazpět. Proto pokus obsadit určité území v Rusku, kde by vládl mír a byl dostatek potravin, aby uprchlíky mohli co nejrychleji vyvézt. To se bohužel nepodařilo.)

Během občanské války se obě strany dopouštěly ukrutností, vraždily civilní obyvatelstvo a drancovaly. Maxim Gorkij popisuje otřesné scény. Kradlo se tak strašným způsobem, že kdo nekradl, byl ukraden. Jelikož to vojáci sebou nemohli nosit, prodávali to každému, kdo něco mohl zaplatit. Tomu to nejspíše ukradli zase další vojáci. Pak už se kradly dokonce i ženy a prodávaly za 25 rublů. Komu Bílí ukradli ženu, mohl si koupit novou u Rudých. Selské obyvatelstvo opouštělo vesnice a prchalo do lesů. Starat se o pole nemělo význam, úrodu jim stejně ukradli. Po celém Rusku se rozšířil strašný hladomor.

Proč zvítězili Rudí? Na obou stranách panovala špatná disciplina, vojáci kradli, vraždili civilní obyvatelstvo, znásilňovali, nebo první den desertovali. Na obou stranách se fasovala vodky a vojáci byli více opilí než střízliví. Nakonec však Rudí dokázali udržet více pořádek a státní organizaci. Bílým se stalo osudné to, na co pohořel před nimi Napoleon a po nich Hitler. Velikost Ruska! Nedokázali tam zavést nějakou státní formu, měli generály ale ne politiky, a tím stáli sami uprostřed prázdné, spíše nepřátelské země. Po všech vítězstvích se jim úplně zhroutilo zásobování. Pak je tu ale ještě jeden faktor, který patrně rozhodl. Obě strany bojovaly za Rusko. Můžeme závěrem snad nějak opatrně říci, že "to Rusko" se přiklonilo k Rudým. Jestliže ruský lid o bolševiky vůbec nestál, pak o tu starou aristokracii ještě méně.

Vyvraždění carské rodiny vyvolalo u ruského obyvatelstva zděšení. Za něj demonstrovat se ale nikdo neodvážil a nazpět na trůn ho lid stejně nechtěl. Rudí slibovali půdu a chléb (ačkoli zatím jen brali). Bílí bojovali za cara, feudalismus, vlastní majetek a privilegia. Většina Rusů neměla důvod s nimi sympatizovat.

Hlad v Rusku

Gubernie hřbitovů stavěné z ledu a zimy,
hromady mrtvolek dětí s břichy nafouklými,
Fridjof Nansen

Jen málo lidí ví, že v tu dobu dělal sbírky na ty hladové v Rusku slavný norský polární badatel Fridjof Nansen. (Zatímco Lenin jezdil v Rollsu na lov.) A kde že ty sbírky dělal? Znáte básně Dušana Jasánka "...počkejte vrazi z Wallstreetu..." Ano, právě na tom Wallstreetu!
(Nansen měl mimo jiné plán poslat po Volze do Ruska celou flotilu lodí, naložených přebytkem kukuřice z evropských států. Tento projekt se mu uskutečnit nepodařilo.)

Jak jde ta báseň dále? (Ta od Wolkera, ne od Jasánka)

To nejsou fotografie za výkladním sklem,
to rukou tisíce, tisíce
přes celou Evropu se natáhlo až sem
do syté pražské ulice,
aby pod prsty bídy a žalu
dvojnásob vynikla krvavá tlama kapitálu.

Co tím chtěl básník říci? Kde je tady jaká logika? Tak na to bych se ho skutečně rád zeptal. Pochopitelně jsme tuto báseň nikdy v našich učebnicích neměli, aby někdo takovou otázku nepoložil. A jaké syté pražské ulice, když byl v tu dobu kapitalismus?

Hladomoru roku 1921, tedy za vlády bolševiků, padlo za oběť nejméně 5 milionů Rusů. Nejen během války, ale i dlouho po ní! Žádná tlama kapitálu tam už nebyla, s tou bylo dávno zatočeno pěkně po bolševicku, abych použil jejich slovesnost. Ta krvavá tlama kapitálu byla otevřena v těch sytých pražských ulicích. A ti vrazi z Wallstreetu pomáhali tím krvavým kapitálem hladovějící v Rusku zachránit.

Karel Čapek Wolkera těžce kritizoval, za jeho vyvolávání třídní nenávisti. Zásadně nesouhlasil s onou teorií, že musíme všichni nenávidět, dokud nebude nastolena vláda komunistické strany. Před tou důrazně varoval. Jiří Wolker zemřel příliš mlád, než si mohl rozmyslet, jak se tyhle věci ve skutečnosti mají. Jak to s tím kapitálem všechno funguje, proč je někde přebytek a jinde se umírá hlady.

Když občanská válka skončila, udělali bolševici překvapující objev, že totiž s tím válečným komunismem nedokážou přestat. Mír na jejich vojenské a policejní diktatuře nic nezměnil. Výroba běžela na jedné pětině roku 1914 a hladomor se nemírnil. Ten hlad v Rusku, to nebyla jen občanská válka, ten měl jinou příčinu.

Pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 14. března 2012 v 10:59 | Reagovat

"Jestliže ruský lid o bolševiky vůbec nestál, pak o tu starou aristokracii ještě méně".

Dodnes trvá otázka, jak zavézt a hlavně, jak ubránit demokracii, po předchozí absolutistické vládě ( je jedno zda carské, nacistické či bolševické ). O co problematičtější to bylo v době, kdy nebyly známy jiné "hrůzy" než carské vyhnanstvi na Sibiř.
Kerenskij bohužel byl více demokrat než státník v rozhodné době.
Lenin, indoktrinovaný svým původem ( z lepší rodiny ) s nenávistí k carismu, se asi hodil k ovládnutí Ruska v dané chvíli lépe. Krátil se mu čas a obklopil se lidmi s podobnými předpoklady.
Napřed já, potom my ( v naší grupě ) a nakonec možná i ti co nás živí, ale jen pokud se nám to bude hodit. To je asi vyznání většiny ruských bolševiků i věrozvěstů pokroku ( Gorkij ). Žádnou demokracii a svobodné volby, jako nadbytečnost k tomu netřeba. To jsou ty ruské ( čínské atd. zvláštnosti "vývoje".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama