VŘSR 16/? - Ženy a revoluce

18. února 2012 v 18:52 | Gregor Moldavit
film Okjaber
Co se stalo s tím ženským batalionem? Já nevím! Byl bych potřeboval v Petrohradě mnohem delší dobu. Informace jsou příliš protikladné a všechny se zdají být nespolehlivé, na první pohled spíše vymyšlené a nebo naopak úmyslně nepravdivé.

V Eisensteinově filmu se jedná o ženy už dost odkvetlé, aby jich jako nebyla moc škoda, k tomu mají působit spíše komicky. Jedna z nich je vidět, jak pálí z pušky do útočících námořníků. Těm to ale moc nedělá, přelezou onu barikádu z pražců a jeden z nich srazí té střelkyni z hlavy beranici. Tam chybí už jen Chaplin.

Viděl jsem jejich skutečné fotky, holky byly všechny odhadem v mém vojenském věku, tedy 18 až 20 let. Zřejmě vůbec nestřílely, propadly panice a stáhly se do sklepa. Tam se pak měly stát obětí námořníků a lůzy, být všechny znásilněny, vyházeny z oken a naházeny do ledové Něvy. Toliko zvěsti z takzvaně kontrarevoluční strany.

Neshledávám je příliš pravděpodobné. Byl jsem sám 2 roky vojákem, naši důstojníci byli paraziti, všechno byla lež a podvod, byli jsme zdemoralizovaní a mnoho z nás bylo propadlých alkoholu. (Přečtěte si "Tankový prapor" od Škvoreckého.)
Postřílet některé vlastní důstojníky? Ano! (Rozhodně ne všechny.)
Caru Novotnému vychlastat sklep a napáchat škody? Ano, s největší ochotou.
Střílet do kolemjdoucích, kteří měli být našim nepřítelem? V opilství možná.
Znásilnit takové holky a pak je povraždit? Ne!
To mi vůbec nepasuje. Několik z nás by to možná bylo zkusilo, ale většina z nás, ač opilí, by se byla jistě postavila na jejich obranu. Navíc ty holky měly pušky s bajonety a něco patron. Mohly se ve sklepních prostorech i několik dní bránit.

Z 2. sv. války máme více než dost zpráv o řádění sovětských vojáků na německém území, kde byly ženy zcela běžně hromadně znásilňovány a civilní obyvatelstvo pobíjeno. Jenže tam ti kluci měli za sebou válku a německy mluvícího člověka považovali za pachatele celé té tragedie. V Petrohradu se jednalo o ruské holky. Jeden německý, dost věrohodný, podklad říká, že více těch holek bylo později zastřeleno za zradu. U bolševiků sice věc naprosto běžná, (vzpomeňme, jak dlouho po válce začali komunisti zavírat a likvidovat letce z Anglie) ale je to pouze jedna věta a žádný poukaz na zdroje informací.

Poněkud více najdeme ve studii jedné petrohradské komise, která se měla tou věcí zabývat. 16.11.1917 v ní jakási soudružka Tyrková a Dr. Mandelbaum napsali, že se právě komise vrátila z Levaševo, kde jsou tyto holky nyní ubytovány. Nejprve prý byly zavřeny v Petropavlovské pevnosti, kde se s některými špatně zacházelo. V paláci prý tři z nich byly znásilněny a jedna spáchala sebevraždu. Zanechala dopis, že se jí zhroutily ideály. Žádná z nich nebyla vyhozena z okna a podobně.
Tato studie ovšem byla zveřejněna pod dohledem bolševiků. Navíc nás trkne věta: "s některými bylo špatně zacházeno", tedy vědomé a nepoctivé retušování faktů. Je jasné, že tato komise nehledala žádnou pravdu, nýbrž dostala rozkaz zamést vše pod koberec. Přesto považuji za pravděpodobné, že zprávy o hromadném znásilnění a pobití neodpovídají skutečnosti.

Právě tak informace o škodách zaviněných drancováním Zimního paláce se rozcházejí mezi 50 000 a 500 000 000 $. To první číslo (od bolševiků) můžeme jistě vyloučit, jen škody ve sklepě musely být několikrát vyšší. Asi za tři dny bolševici palác uzavřeli a pokusili se dokonce zloděje najít a předměty jim zase odebrat. Většina uměleckých skvostů byla v tu dobu naštěstí v Moskvě.

Co se dělo v dalších dnech? Lenin sliboval svobodné volby, vypůjčil si dokonce před tím na propagandu i program sociálních revolucionářů, týkající se znárodnění a rozdělení půdy velkostatkářů. Chuť na ně ovšem vůbec neměl. Bolševici na sebe ztrhli moc vojenskou silou, na co ještě volby? Jednou je ale už slíbil, teď mu tedy nic jiného nezbývalo. Navíc měl jeho puč oficiálně dostat kabát dělnického hnutí.

Je skutečně pozoruhodné, kolik úsilí v tu dobu vynaložily všechny organizace i ruští vlastenci, aby lid na tyto volby připravily. Poprvé se vlastním hlasem podílet na politickém směru své země! Volby se uskutečnily a účast byla zřejmě velká. První svobodné volby v celých dějinách Ruska. Sotva kdo ještě tuší, že taky na 74 let poslední. Nyní jsme u onoho rozhovoru s Leninem:

"Soudruhu Lenine, proč jste dělali říjnovou revoluci?"
"Vím, vím, pro štěstí všech lidí, aby si všichni byli rovni, aby rolníci dostali půdu, aby vládl mír, aby už nebylo vykořisťování... To všechno jsem se ve škole učil, ale já myslím otázku jinak. Proč jste dělali říjnovou revoluci, když v listopadu měly přijít volby? Prozatímní vládu nebylo potřeba zatýkat, byla prozatímní. Za 3 týdny její doba končila a měla být zvolena vláda nová. Vždyť jste nemuseli používat čistě kriminální praktiky a mohli jste si tím ušetřit následující občanskou válku. Pochybovali jste vy bolševici snad o tom, že lid si vás demokraticky zvolí?"

Pokusím se otázku za něj zodpovědět. Není to těžké, v dětství jsem takových Leninů poznal celou řadu. Měli jeho bodré vystupování a naprostou sebejistotu ve všech odpovědích i v prorokování budoucnosti. Jednu slabinu to ovšem mělo, žádné proroctví se jim nikdy nevyplnilo. Ještě před pár lety jsem v ČR jednoho takového Lenina potkal. Jednalo se o člověka mentálně velmi jednoduchého, (což si o skutečném Leninovi rozhodně nemyslím), ale měl jeho vlastnost vše pěkně vysvětlit. Byl to komunistický fanatik a stěžoval si, jak je situace v tom kapitalismu zcela neúnosná. Při tom je všechno tak jednoduché - lidi si můžou zvolit KSČM, vše sklouzne před rok 1989 a budeme zase žít jako v nebi. Jenže lid je zmanipulovaný kapitalistickou propagandou a volí chybně, je sám proti sobě. Takové volby jsou na nic! Se mnou jednal asi jako s nějakým blbečkem, kterému je těžké cokoli vysvětlovat. Slyšel jsem i onu klasickou větu, pronesenou samolibým hlasem:
"Ty si asi myslíš, že kdyby dneska přišli komunisti, že by zase..." Dále si to jistě každý doplní sám.

Komunista jednoduše neuznává žádné volby. Buď je někdo na úrovni, pak je přesvědčený komunista, jako on, nebo ještě není v rozvoji tak daleko, pak nemá mít volební právo. Komunista je něco jako biblický prorok. On nediskutuje o tom, který bůh je ten pravý, on to lidem sděluje. Slyšíte od něj věty jako, "probuďte se!", "nenechte se zmátnout!" nebo "začněte konečně myslet!" a podobně. Jsem přesvědčen, že takto se na volby díval i Lenin. Celý jeho život byla příprava na socialistickou revoluci. Lenin nikdy v životě nepracoval, zato četl celého Marxe a Černiševského, jejich teorie dále rozvinul a přizpůsobil Rusku svého času. Zorganizoval násilný převrat a ztrhl na sebe totalitní moc. Jeho celoživotní sen byl splněn a on je ten, kdo zasadil historický mezník ve vývoji lidské společnosti. Nyní se má s nějakými nevzdělanci bavit o tom, jestli to vůbec chtějí? Ne! "Stát, to jsem já!" V jeho verzi, "Všechnu moc sovětům, tedy mně!"
Když trochu předběhneme: Sověty za bolševiků nikdy neměly ani náznak moci, byly zrušeny během občanské války, údajně "dočasně", ale už nikdy po ní nebyly obnoveny. Bylo úplným výsměchem nazvat ono impérium "Sovětský svaz".

V Leninově knize "Čto sdělat", 1902, najdete vysvětlení, že "Dělník může získat třídně správný pohled, jen když mu ho předá někdo z vnějšku." (Člověku zrovna přejede mráz po zádech.) To znamená, že dělník sám neví, kudy vede cesta k oné jediné správné a poslední společnosti v dějinách lidstva, někdo ho musí poučit. Jako takový tedy nemá volit nějakou stranu, nýbrž se nechat vést od marxistů. Lenin odsuzoval dělnické stávky, zvláště ty úspěšné, neboť na podstatě kapitalistického systému nic neměnily. Proto odmítal i pomoci při hladomorech ve vlastní zemi. Spokojený dělník nikdy nepůjde do žádné revoluce, to Lenin dobře věděl. Řečeno krátce:
Dělník, všeobecně pracující lid, nemá právo nejen na vlastní politický názor, ale dokonce ani na život podle vlastních představ! Moje generace si vzpomene, že z každého z nás měl vyrůst budovatel socialismu. Mít do života jiné plány, budovat třeba jiný systém, se kvalifikovalo jako těžké provinění. Na někoho takového jsme měli poukázat a vyloučit ho ze svých řad.
Nic nového a žádná věda! Jsme zase ve středověku, kde existuje jeden pravý Bůh, (ten můj) kdo má jiného, tedy chybného, se buď nechá konvertovat, nebo bude upálen!

Pro poučení z historie nestačí pouze vědět, co kdy se stalo, ale je nutno hlavně pochopit, jak se to vůbec stát mohlo. Tady tvrdě kritizuji všechny své školní učitele dějepisu, kteří si s tím ani nelámali hlavu sami, odpapouškovali pouze pár stránek z učebnice. Jak se mohlo stát, že 20. století stálo ve znamení vlády komunismu a připravilo o život asi sto milionů lidí?

Je to jakási podivná lidská psychologie. V tomto dílu bych si dovolil napsat ještě trochu více na tohle téma. Možná si někdo vzpomene, že jsem se zde zmínil o německé komunistce Margarete Buber Neumann. Ta teprve před smrtí přiznala, že v popisu stalinského Ruska lhala. Chtěl bych vám ale nyní vyprávět jednu příhodu, kterou nám zanechala. V Rusku byla za Stalina s manželem zatčena, ten popraven, ona skončila v gulagu. Za čas ji předali Hitlerovi a ten ji zase šoupl do Ravensbrücku. To byl největší ženský koncentrační tábor v době nacistů. Tam se měla seznámit s jednou velmi pozoruhodnou osobností. Byla to Milena Jesenská, dříve redaktorka v ČSR.

Tato Milena Jesenská, potomek onoho pana Jesenského, popraveného po Bílé hoře, vstoupila v roce 1931 do komunistické strany. V roce 1936 byla za své kritické poznámky na adresu Stalina vyloučena. Už v té době se v komunistické straně realistický pohled na skutečnost netoleroval.
Tahle Milena, jak možná víte, přítelkyně Franze Kafky (Briefe an Milena), byla skutečně pozoruhodná osobnost. Měla v koncentráku číslo 4214, ale ostatní vězeňkyně ji nazývaly 4211. (= Kolínská voda)
Mezi zajatkyněmi bylo i více komunistek, které se organizovaly. Převzaly taky úlohu pečovat o nemocné. Jenže ony se neptaly, co je kde bolí, chtěli jen vědět, jestli jsou komunistky? O ty se staraly, ostatní nechaly umírat. Milena tenkrát řekla, že až Německo prohraje válku, mohly by se komunisti takovou organizovaností probít k moci. Měla mít pravdu.

Každé ráno stály tyto zajatkyně na nástupu, zvaném Appel. Muselo být naprosté ticho, ženy mrzly a občas někdo chytil bezdůvodně jednu obuškem. Jednoho takového rána se stala podivná věc. Milena si v tom ustrašeném tichu začala náhle česky zpívat. Možná to byla její oblíbená píseň:
Zelení hájové, bývaly jste vy moje,
bývaly jste mého srdce potěšení.
Nýčko už dávný čas, neslyším ptáčka hlas,
na obloze se ukázal smutný čas.

Německé dozorkyně strnuly nad takovou drzostí údivem, ale nic neudělaly ani neřekly. Byly to komunistické koncentráčnice, které se na ni vrhly.
"Drž hubu! Takovou dobu jsi v lágru a ještě nevíš, jak se máš chovat."

Milena o nich prohlásila.
"Těm komunistkám se to tady v koncentráku žije. Vždyť jsou to rodilé trestankyně."

Pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 19. února 2012 v 16:36 | Reagovat

Informace o "ženském batalionu" jsem získal z knihy (Za svobodu = čtyřdílná kronika československých legií v Rusku ). Sepsaná autorským kolektivem, s pravdivými a pokud to šlo i ověřenými ( přípiskem ) fakty.
V tomto díle se hovoří o ženském batalionu, jako o převzaté zprávě.
Pravda ale je, že "revoluční útočná kolona" byla sestavena z profesionálních rváčů, dostatečně nalitých vodkou ( na přímý příkaz Lenina ) s výslovným sdělením, že cokoli se stane, je pro tuto akci beztrestné.
Co s těmi mladými ženami udělali, je zahaleno nedostatkem informací. Bylo to ale tak odporné, že se vše ututlalo ( obvyklý ruský postup ), aby na "čistou socialistickou revoluci" nepadlo odium zhovadilosti.

2 autor článku autor článku | 19. února 2012 v 20:54 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Možná všechno bylo, jak se rozneslo, ale jednoduše chybí věrohodné podklady. Víme jistě, že námořníci zatkli legální vládu, rozmlátili a vychlastali sklep a stříleli do lidí na ulici. Byl to dobytek, ale jestli znásilnili ty holky, není aspoň pro moji osobu podložené.

Když se vylodili Britové 1812 v Americe, vyprávělo se, že v prvním městě znásilnili všechny ženy. Historická skutečnost ovšem byla, že jeden Brit znásilnil jednu americkou ženu a byl za to od vlastního velitele zastřelen. Takové zvěsti se vždycky šíří, nemusí ale být pravdivé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama