VŘSR 13/? - Výstřel z Aurory

2. února 2012 v 20:21 | Gregor Moldavit
Великая Октябрьская социалистическая революция

Vidíme město Petrohrad,
je sedmnáctý rok,
zde běží voják, námořník
a střílí krok co krok.

Kulomet táhnou dělníci,
do boje nyní jdou.
"Pryč s pány!"
plakát v ulici volá,
"Pryč se šlechtou!"

Tak si tu báseň ještě pamatuji z obecné. Dnes vím, že dělníci tam prakticky žádnou úlohu nehráli, kulomet asi taky neměli. Do jaké míry ta revoluce nějaké pány odstranila, o tom si ještě povíme.

Přál bych si sejít se s Leninem a položit mu jednu otázku:
"Soudruhu Lenine, proč jste dělali říjnovou revoluci?"
"Vím, vím, pro štěstí všech lidí, aby si všichni byli rovni, aby rolníci dostali půdu, aby vládl mír, aby už nebylo vykořisťování... To všechno jsem se ve škole učil, ale já myslím otázku jinak. Proč jste dělali říjnovou revoluci, když v listopadu měly přijít volby? Prozatímní vládu nebylo potřeba zatýkat, byla prozatímní. Za 3 týdny její doba končila a měla být zvolena vláda nová. Vždyť jste nemuseli používat čistě kriminální praktiky a mohli jste si tím ušetřit následující občanskou válku. Pochybovali jste vy bolševici snad o tom, že lid si vás demokraticky zvolí?"

O jeho pravděpodobnou odpověď se pokusíme v dalším dílu. Nyní nadešel den slavné revoluce. Jak se to vlastně událo? Běhal jsem po Petrohradu a jeden celý den po Zimním paláci. Vyptával se, fotografoval a večer se už sotva držel na nohou. Ten čas byl ovšem příliš krátký, zjistil jsem toho málo.
ono příďové dělo
25. října roku 1917 ve 21 hodin 40 minut z příďového děla křižníku Aurory, ráže 152 mm...
Dále si to přeložte sami, měli jste přeci ve škole ruštinu.

7. listopadu 1917 (greg.) nechává Lenin vylepovat plakáty, natisklé za německé peníze, že prozatímní vláda padla, všechnu moc mají sověty, tedy vlastně bolševici. O jeden den tím tvrzením dějiny předběhnul. Zatím mají bolševici v moci jen nádraží, tiskárny, elektrárny a Petropavlovskou pevnost. Tato klíčová místa obsazují rudí gardisté, což jsou ozbrojené složky strany, něco jako později v ČSR lidové milice. Prozatímní vláda je v Zimním paláci, jen Kerenski zdrhnul, že jde pro pomoc. Zimní palác je na útok připraven, vojáci postavili barikády z pražců. Ty nakonec mají být k ničemu, neboť vládní vojáci dezertují. Je neuvěřitelné, že vláda nedokázala dát dohromady nějaké speciální jednotky, na které by se byla mohla spolehnout. Dále, že situaci nechala tak daleko dojít. Nyní už se skutečně moc dělat nedá.

V poledne je tedy město prakticky v rukou bolševiků, zbývá Zimní palác. K jeho dobytí určil Lenin a Trotzki rudé námořníky z Kronštadtu. Je jich velký počet, nejsou to bolševici, takže padlí jsou snadno postradatelní. Ještě den před tím to na ztráty vypadá, ale nakonec k boji dojde pouze v pozdějším Eisenštejnově filmu, ne ve skutečnosti. Na obranu paláce zbývá pouze ženský batalion, určený spíše na parádu a oddíl junkersů, tedy důstojnických žáků. Dohromady 300 nedostatečně ozbrojených a nezkušených obránců.

V 15:30 Aurora zakotví dle plánu u mostu Leutnanta Šmidta. (мост Лейтенанта Шмидта, vlastně v tu dobu ještě mostu Nikolajova, Schmidt až od 1918 a dnes Благовещенский мост. V každém případě se nejedná o most vedoucí k západní hraně Zimního paláce, tento Šmidtův leží asi kilometr dále po proudu.) Námořníci zaženou vládní vojáky a most převezmou pod svoji kontrolu. Stačilo jenom na most posvítit reflektorem z lodi, jeho obránci se dali na útěk. Nakonec je jasné, že pár vojáků s puškou na mostě nemůže bojovat proti křižníku, ze kterého se ježí řada děl. Bolševici mají všude značnou přesilu. Zimní palác je definitivně odříznut od světa, obklíčen zhruba desítkou tisíc rudých námořníků, pod komandem Lenina, tedy přesněji řečeno Trotzkého.
Malachitový sál, nazván podle sloupů z polodrahokamu malachitu, kterého má Rusko zřejmě obří zásoby. Do tohoto sálu kupodivu moc návštěvníků Eremitáže nezabrousí. Většinu asi ani revoluce nezajímá, pouze umělecké exponáty. Těch jsou v Zimním paláci asi tři miliony.

Někdy odpoledne vejdou vyjednavači bolševiků do Zimního paláce a požadují kapitulaci. V 18:30 je vládě servírována večeře, ryba s artyčoky, když jí jeden důstojník předá ultimatum: do 19:10 kapitulovat. Vláda se odebere do malachitového sálu a rozhodne se ultimatum ignorovat. Nato začnou děla z Petropavlovské pevnosti Zimní palác ostřelovat, za krátko se přidá i Aurora. Tady jsme ovšem u informací, které nebudí důvěru. Posuďte sami:
Nahoře most Lt. Šmidta, Aurora kotvila za ním vlevo. Dole západní část Zimního paláce.
Tuto fotku jsem cvaknul z mostu u Zimního paláce. Most Lt. Šmidta je vzdálený asi 1 km.
Pohled na druhou stranu, vpravo Zimní palác.
Petropavlovská pevnost viděna od Zimního paláce

Z pevnosti přes Něvu, tady na vzdálenost asi půl kilometru, si to lze ještě představit, ale Aurora by musela střílet na více než jeden kilometr, aniž by z její pozice byl Zimní palác vůbec vidět a ještě se trefit do oné úzké strany paláce. Je mi známo, že dělostřelec střílí běžně do nebe, aniž by cíl viděl, nastaví pouze směr a vertikální úhel podle souřadnic. Ty dostane od takových specialistů, jako jsem byl na vojně například já. Jenže tady by si Aurora byla nezbytně postřílela vlastní posádku rozloženou kolem paláce. K tomu nezúčastněné lidi v ulicích. Ve městě většina vůbec netušila, že je právě nějaká revoluce. Hrála divadla, lidi seděli v kavárnách, normálně jezdily tramvaje. Navíc sloužil za 1. války Zimní palác jako nemocnice, car dal jeho část pro zraněné vojáky. Jestli ještě i v tuto dobu, to nevím. Naštěstí byla proto převezena velká část uměleckých předmětů do Moskvy.
Dle svědeckých výpovědí nenapáchala střelba na paláci větší škody. Jak je to možné?
stěna paláce 8.11.1917 ??
Existují fotky Zimního paláce údajně z 8. listopadu. Podle téhle by stěna byla zasažena spíše mnoha kulkami z pušek. Kdo by je byl ale vystřelil? Spíše si myslím, že se vůbec nejedná o skutečné autentické fotky, ale záběry z pozdějšího filmu od Eisensteina, jako například tato scéna:
Ve Smolném paláci sedí poslanci, je tam i Lenin a zvenku slyší kanonádu. Ta tedy skutečně byla, naskýtá se otázka, jestli ta děla vůbec střílela ostrými náboji? Onen symbolický výstřel na zahájení revoluce byla v každém případě patrona slepá. Navíc ten její výstřel spadá zhruba do toho samého času. Aurora vypálila smluvený signální výstřel ve 21:40. To by tedy námořníci museli mít pěkně vycvičený sluch, aby si ten "jejich" výstřel poznali. (Ostrý výstřel, samotný, se dá poznat, slyšíte takové praskání, jak střela proráží vzduch.) Navíc je tu ještě jedna skutečnost. Ve 21:40 už byli námořníci dávno v Zimním paláci. Kde? To zkusíme rekonstruovat příště.
Žulový pomník s nápisem na břehu vedle Aurory. V těch boudičkách si můžete koupit ušanku s obrovskou rudou hvězdou.

Zbývá vyřešit ještě otázka, jak posádka Aurory věděla, kdy vystřelit?

Každou sobotu, ve 14 hodin dávali v rádiu (myslím na PRAHA II) rozhlasové hry pro starší děti. Ty byly na velmi dobré úrovni, rád jsem je poslouchal. Tam jsem se tedy z jedné dozvěděl, jak tomu bylo až do onoho výstřelu. Slyšel jsem to jednou a je tomu přes 50 let, nepamatuji si to tedy přesně. Námořníci na křižníku Aurora dostali od Lenina příkaz vydat výstřelem děla signál k zahájení útoku na Zimní palác. Dle této rozhlasové hry měli vystřelit, až z Petropavlovské pevnosti vzlétne červená raketa. Rudí námořníci tedy stáli na palubě a vyhlíželi rudou raketu, aby mohli udělat rudou revoluci. Konečně se ozvalo zahulákání:
"Vidím raketu, soudruhu pal!"
Zaduněl výstřel z děla a následovalo mohutné hurááááááááá! To se rudí námořníci vrhli do boje o Zimní palác. Konec hry.
Jinde se dočteme, že měli vystřelit až uvidí světlo červené lampy z Petropavlovské pevnosti. Tam ale neměli nejdříve petrolej, potom zase nějaké červené sklo. Tak to bude nesmysl, na takovou vzdálenost v osvětleném městě by takový signál byl těžko vidět. Tak chytré bylo velení určitě taky. Nejspíše to tedy ta raketa byla, jenže v mlze na Něvě ji stejně nakonec neviděli, pokud byla vůbec vystřelena. Vypálili dělem tedy asi tak odhadem, když se jim zachtělo. Jak zmíněno, ve 21:40, kdy námořníci už dávno dobývali vinný sklep, dle čítanek vlastně palác. O tom příště.
Zbývá ještě otázka, proč jim to neřekli rádiem? Lenin podal přes radiovou stanici Aurory 8.11. zprávu světu, že v Rusku zvítězila socialistická revoluce. Takovou stanici museli mít přeci v pevnosti taky.

Skutečností v každém případě zůstává, že výstřel Aurory začal jednu velikou legendu, žádný útok.

Pokračování...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 5. února 2012 v 14:09 | Reagovat

Padesátpět let od výuky ruštiny se pokusím dopovědět, co autor předal čtenářům k vyluštění z azbuky.
Takže o tom výstřelu ( druhá část nápisu):¨
"na příkaz vojensko revolučního velení ( komitéta ) byl proveden historický výstřel - signál k útoku na Zimní palác".
Zřejmě můj otrocký překlad neumožňuje, aby vynikla nabubřelost sdělení na bronzové desce.
Nic historického v tom nebylo. Jen obyčejná svévole ( po obsazení křižníku, se zavedl revoluční nepořádek ). Místo obyklého slepého výstřelu ke srovnání hodin ( obvykle v poledne ) se ponechala nábojnice v hlavni neodpálená. Zřejmě večer, když se matrosi vrátili rozparádění z putyky, kde se předtím sbíraly "revoluční kádry", některý ožrala odpálil čekající dělo.
Lenin přece řekl jasně, do první řady útočících na Zimní palác je nutno najít rváče, dát jim dostatek vodky a návod, že cokoli udělají je beztrestné.
Nejhůře na to doplatil ženský strážní batalion v Zimním paláci, který neuměl s puškou zacházet a byl první ve střetu s ožralou násilnickou chátrou. Každou z reprezentačních "vojaček", která včas neutekla, znásilňovali až do bezvědomí a pak ji vhodili pod led do Něvy. To byly první oběti "veliké říjnové ( v listopadu ) socialistické revoluce".

2 autor článku autor článku | 5. února 2012 v 18:04 | Reagovat

[1]: U toho ženského batalionu mi chybí nějaké hodnověrné údaje. Dočíst se lze všechno možné, ale vzájemně se to vylučuje.

3 nar.soc. nar.soc. | 5. února 2012 v 23:19 | Reagovat

[2]:

Bohužel dnes "vařím" jen z toho, co jsem si zapamatoval ze 4 dílné anabaze českých legií na Rusi sepsaných kolektivem "Za svobodu" ( Langer, Medek a spol ). Vlastnil to můj otec a knihy si vypůjčil bratr ( dost pije ) a asi to někde střelil. V tomto díle je obšírná zmínka o "revoluci" a doprovodných jevech, mimo jiné  také o Masarykově pobytu v Moskvě za revoluce a pouliční střelby.

4 otto otto | 20. února 2012 v 10:10 | Reagovat

Můj Pane a Spasiteli,jak se smím přiblížiti k svatému stolu po tolika urážkách? Věru nejsem hoden,Tebe do srdce svého přijmouti,ale rci toliko slovem a duše má bude uzdravena.

5 Rosi Mašková Rosi Mašková | E-mail | 30. ledna 2017 v 22:23 | Reagovat

Jsem ráda, že jsem tu báseń našla, protože má ještě 3 sloky a já jsem  s touto básní vyhrála soutěž tvořivosti mádeže a měla jsem velký úspěch u komise u pionýrů .Dodnes ji musím na večírcích přednášet a posléze mám velký potlesk.Letos budu mit nabito, protože je to100 let od výstřelu AURORY.

6 gregormoldavit gregormoldavit | 31. ledna 2017 v 17:16 | Reagovat

[5]: RM
Pokud bys tam chtěla zazpívat "rudé šátky na slunci hóří...", myslím, že bych si ji z dětství ještě taky pamatoval.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama