VŘSR 9/? - Potěmkinovy vesnice

13. ledna 2012 v 21:10 | Gregor Moldavit
Rok 1905 byl v Rusku revoluční. Lid, spíše ale vrstva buržoasie, dosáhl určitých politických pokroků. Car zase dokázal svoji korunu uhájit i když za cenu ústupků a oslabení své moci. Část rozhodování musel předat parlamentu DUMA, který mu ovšem zůstal trnem v oku, takže jeho rozhodnutí často vetoval. Ten rok se taky udála ona známá vzpoura na křižníku Potěmkin.
křižník Potěmkin
Možná si někdo pamatuje text rudých námořníků:
Až ve vlnách západu zdvihne se k odboji tisíce Potěmkinů...
Už jsem to tu měl: Dějiny komunismu
Co tím autor myslel, zůstane jeho tajemství. Kníže Potěmkin byl vysoký úředník za Kateřiny II. a zároveň její milenec. Na žádný odboj nikdy nepomýšlel, zcela naopak, sloužil ji velmi ochotně a byl za to královsky placen. Pokud textař myslel ten křižník, pak na něm nešlo o žádné politické požadavky. Námořníci se vzbouřili proti mizernému žrádlu, podobně jako my na vojně v roce 1969. (U nás se sice nestřílelo, ale taky jsme ničeho nedosáhli. Okrádali nás dále.)
Do dějin vešel kníže Potěmkin více přes ony legendární vesnice. Když Kateřina II. navštívila dobyté území na Krimu pod jeho správou, nechal udělat kulisy průčelí domů a ty rychle přemísťovat. Po silnicích jely vozy naložené pytli s obilím, ve kterých byl jen písek a všude mávali pěkně oblečení vesničané, což bylo pár statistů, kteří byli rychle odvezeni zase o kus dále. Jedli pečenou husu, ale to byla v každé vesnici pořád ta jedna.
Není ovšem jisté, jestli se to tak skutečně událo, podle jiné teorie to o Potěmkinovi pouze rozdrbal jeden saský diplomat. Kateřina II. konečně nebyla tak blbá, aby to neprohlédla. Možná to ovšem prohlédla, ale jen se tím bavila a bylo jí to jedno. Co si konečně myslí všichni ostatní vládci, když jedou někam na inspekci? Že jim tam prezentují nějaký skutečný stav?

To je ovšem zajímavé kritérium inteligence člověka, protože tyto potěmkinovské vesnice existují prakticky dodnes. Ještě dnes potkáte lidi, kteří strávili týden v KLDR a přinášejí zprávy o šťastném a bohatém lidu pod vládou moudré komunistické strany. Neotřesitelný argument - "Byls tam? Já jo!"
Německá komunistka Buber-Neumann, přítelkyně Mileny Jesenské z Ravensbrücku, před smrtí v televizi vyprávěla o bídě, jakou nalezli v Rusku za Stalina. Připomněli ji, že tenkrát po návratu tvrdila přesný opak. Odpověděla:
"My jsme lhali. My jsme nevěřili našim očím a popisovali Sovětský svaz tak, jak jsme si ho v naší komunistické víře přáli vidět."
Za velikého Maa navštívila oblíbená americká herečka Shirley MacLaine s televizním týmem Čínu. (Hrála děvky a takové spíše naivní holčičky.) Pokud tam lidé taky žili v představě mnoha dnešních Čechů, že Američani jsou všichni blbci, pak jim to potvrdila. Na otázku, kolik mají rozvodů se dozvěděla, že žádné, v Číně jsou jen šťastná manželství. Ona se slabomyslně smála a všechno jim ochotně žrala. Po návratu se myslící svět shodl, že tato Shirley nikdy pitomé husy nehrála, nýbrž se ve filmech jen presentovala přirozeně, jaká skutečně je.
Vzpomínám, jak jsme na vojně budovali potěmkinovu vesnici, když se ohlásil na kontrolu plukovník Cvrk. Všechno, co viděl, byl čistý podvod, ale sežral to. V té socialistické armádě byl konečně podvod prakticky všechno. On sám na prvním místě.

Nejhezčí potěmkinovu vesnici asi vybudoval Erich Honecker v roce 1981, u příležitosti návštěvy západoněmeckého kancléře Schmidta ve městě Güstrov. Před tím bylo zatčeno 81 lidí, 11000 dostalo domácí vězení, 4500 bytů bylo prohledáno. Vyškoleno jako herci bylo několik desítek tisíc stáťáků a lidových milicionářů. Jejich úkolem bylo hrát šťastné obyvatele NDR, volat slávu Honeckrovi a na Schmidta, kancléře toho zlého Německa, se dívat spíše odměřeně. Jak se asi cítí takový politik, který ví, že všechno co dělá je podvod, vše co říká je lež a každá jeho grimasa je falešná? Leč pro soudruha Honeckra žádný problém.
Helmut Schmidt okamžitě poznal, že to celé je divadlo, pak si ale ještě všiml podivné věci. V celém tom davu nebyla jediná žena. To mělo být typické obyvatelstvo města? Režisér té komedie ji naprosto nedomyslel.

V Rusku šla po roce 1905 tahanice o moc dále, nejen mezi DUMA a carem, ale mezi jednotlivými stranami a uvnitř těch mezi frakcemi. Strana sociálně demokratická se rozdělila na menší, umírněnou část, menševiky, a větší radikální, bolševiky. Ti se později přejmenovali na komunisty. Zároveň vznikají rady, rusky sověty, které chtějí rovněž rozhodovat. V těch mají většinu menševici. Ony sověty si nárokovaly převzít veškerou moc a parlament zrušit a Lenin je v tom podporoval. "Všechnu moc sovětům!" Ve skutečnosti se mu to pouze hodilo pro jeho záměry. Sověty za jeho vlády byly pouhou potěmkinovskou kulisou, moc neměly žádnou.

Těžko říci, jak by se vše bylo dále vyvíjelo, kdyby v roce 1914 nebyla vypukla 1. světová válka?
V té době bylo Marxovo učení už všeobecně známé a názory Havlíčka nebo Palackého (v Čechách) na něj, zřejmě zapomenuté. Velká část lidí, ve všech zemích, věřila na nějakou novou společnost, na diktaturu proletariátu a na socialismus. Po roce 1900 byla idea socialismu a komunismu v dělnické třídě populární, ale ne jednoznačně žádoucí. Onen komunismus, ve kterém nebudou peníze, si dělník ve své většině jistě nepřál. Dělník (na rozdíl od nepracujících filosofů) totiž dobře ví, jaká je to celodenní dřina něco vyrobit. Za tu práci peníze taky požaduje a zadarmo ať si dělá a dává každý co chce. On si totiž dělník lehce spočítá, že v obchodech, kde se dává zboží zadarmo, budou jen prázdné regály. Socialismus už je něco jiného. Ten by mohl znamenat jisté místo, více peněz, podíl na vlastnictví továrny, ten už by se dělníkovi zamlouval lépe. Na příchod socialismu se v tu dobu zřejmě hodně věřilo. Proto se začátkem 20. století také rozšířila představa, že dnes válka už vzniknout nemůže, protože proletariát na obou stranách by odmítl na sebe vzájemně střílet. Zhruba 9 milionů padlých vojáků mělo ukázat, jakou mají takovéto lidové představy hodnotu. Už jsem se tady zmínil, jak v 50. letech byla zase rozšířená legenda, že kdyby všechny státy byly komunistické, neexistovaly by války. Že Lenin válečně rozšiřoval Rusko, Stalin napadl Finsko a Polsko, 1950 komunistická severní Korea napadla jižní, to jednoduše nesměla být pravda. Věřící zřejmě fakta nepřijímá.

Taky jsem byl od pár takových věřících v posledních letech poučen, že já si asi myslím, že kdyby se dnes ujali vlády komunisti, byl by socialismus jako před rokem 1989. Z hlasu věřícího přímo čiší samolibé opojení nad vlastní duševní nadřazeností. Já si asi myslím, zatímco on dobře ví, že... A jak že by tedy vypadal? Inu to nebudou zavřené hranice a nebude cenzura... Tedy tak, jak si ho dělníci představovali kolem roku 1900. Jestliže se někdo nepoučil jedním celým stoletím, pak je tím těm ostatním skutečně hodně napřed.
Jo to před rokem 89, to byly párky ještě z masa.
Tuhle fotku jsem dostal minulý týden mailem. Jako malé děti jsme měly srovnání, "dlouhý jako fronta na maso". Vzpomínám, jak mi matka občas uspěchaně řekla, "Přivezli zboží, utíkej do fronty. Přijdu tě za hodinu vystřídat."

Četl jsem o jedné potěmkinovské vesnici dokonce i v dikobrazu roku 1969. Když si Brežněv dosadil na pražský hrad místodržícího Husáka, bral tento svoji úlohu několik prvních let zcela vážně. Dokonce si hrál na Karla IV. a chodil mezi prostý lid, kontrolovat obchody. Jeho ochranka pochopitelně předem informovala příslušná místa a tak Husák dostával k vidění, co si přál. Jednou se prý ale někde hodinu zdržel, lid prostý si všiml zboží v krámě, a než Husák přišel do obchodu, zely tam zase už jenom prázdné regály.

Vláda to ovšem tenkrát hodnotila svým způsobem:
"Dyť ty lidi peníze mají. Podívejte se na ně. Sotva přijde zboží do obchodu, hned je pryč. Na západě to leží v krámech celé týdny."

Vraťme se do Ruska. Coby kluk jsem slýchal od starých lidí vyprávět, jaká byla za 1. války nouze. V Rusku musela být situace obyvatelstva ještě nesrovnatelně horší. Když přišla krutá zima 1916-17 vypukl skutečný hladomor. Lid mrzne a hladoví, mnoho chudších hlady zemře. Cara to nezajímá. Je válka, mrtví se nepočítají. Mikuláš II. byl jistě veliký ruský patriot, ale pod pojmem "Rusko" nechápali jeho vládci (ani ti pozdější) ruský lid. Ten byla jen levná pracovní síla.

"Lid se bouří? Vezměte kulomety." To je poslední hřebík do rakve jeho vlády.

Všechno jde na frontu. Zásobování měst je katastrofální. Lidé stojí hodiny frontu, ne na maso, na malý kus chleba. Ten ale naprosto nestačí, dokonce ani pro národ, který je skutečně na bídu zvyklý. Lidi žene proti carovi hlad.

Petrohrad 23.2.1917 (jul.) Dělnice v textilce zahájí stávku. Táhnou ulicemi a hází sněhové koule na okna továren, kde pracují muži. Večer už je ve stávce sto tisíc zaměstnanců.

Pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | 13. ledna 2012 v 23:43 | Reagovat

Ono v Rakousko-Uhersku to  nebylo se zásobováním veřejnosti o moc lepší.
Viděl jsem památeční "stříbrné" zlatníky z let 1912-15 o průměru 38mm a tloušťce asi 2mm. Zlatníky z let 1916-18
byly už jen 22mm a tloušťka 1,2mm.
To byl markantně vypodoběný stav zbídačení a devalvace hodnoty. Nebyl žádný div, že za hodnotu takových peněz, byl i zlomek hodnoty dříve běžného zboží a potravin.

2 babka babka | 17. ledna 2012 v 15:10 | Reagovat

Paradoxem je, že o několik  let poté, co zmizely fronty,bylo vesměs jen hovězí maso,které bylo také levné.
V rádiu jsem slyšela že, do salámu se z Itálie dováží maso koňské...
Ještě jeden výrok našeho dědy: Ve válku se prodávaly kuřecí párky. V poměru 1:1. Jeden kůň, jedno kuře.Byla válka a v párkách bylo maso...

3 babka babka | 17. ledna 2012 v 15:11 | Reagovat

V novém roce vás všechny zdravím a přeji jen nej - lepší.

4 autor článku autor článku | 17. ledna 2012 v 15:37 | Reagovat

[3]: babka
Až dopíšu revoluci, třeba se zase dostanu na nějaké pohádky.

"V rádiu jsem slyšela že, do salámu se z Itálie dováží maso koňské..."
Pokud je to koňský salám, pak se není čemu divit.

5 babka babka | 19. ledna 2012 v 15:08 | Reagovat

Ne, ne. Utajené složení....

6 annapos annapos | E-mail | Web | 20. ledna 2012 v 1:05 | Reagovat

Nepřečetla jsem všechny vaše články, ale ty co jsem zatím shlédla, se mě moc líbili.
Přeji ať vám to píše, jako dosud.
Jsem zde na návštěvě, tedy by bylo slušné se představit, jsem již starší paní a mé jméno je Anna

7 autor článku autor článku | 20. ledna 2012 v 15:12 | Reagovat

[6]: annapos
Chtěl bych celou tuhle rekonstrukci dopsat. Právě naše, už starší generace, o tom ve škole slyšela jenom naprosté nesmysly.

Někdy v důchodu se snad naučím udělat tady menue a obsah, aby si čtenáři mohli vybrat i něco z minulosti. Píši taky cestopisy a pohádky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama