Stalin a ostatní 2/2

18. listopadu 2011 v 18:30 | Gregor Moldavit
Stalin jde před nastoupenou jednotkou, když někdo z vojáků kýchne.
"Kdo to kýchnul?" táže se Stalin.
Nikdo se nehlásí, Stalin pokyne rukou a kulomet postřílí první řadu.
"Tak kdo to kýchnul?" táže se znovu Stalin.
Nikdo se nehlásí, kulomet postřílí druhou řadu.
"Tak kdo to kýchnul?"
"No já." Zvedne ruku jeden z vojáků.
"Zdravíčko!" Volá Stalin bodře.

Ten vpravo je soudruh Ježov, člověk malý tělem i duchem, ale jeden z nejkrvelačnějších komunistických vrahů 30. let, (zmíněný v posledním dílu) který nechával ze zcela nevinných lidí přiznání vymučit. (Za bolševiků ovšem běžná praxe) Nebylo však radno dostat se do blízkosti Stalina. Takový funkcionář má nějakou moc a mohl by mu tím být nebezpečný. Stalin ho tedy po čase nechal taky popravit.
"Člověk, to je problém. Žádný člověk, žádný problém." říkával soudruh Stalin.
Jak už jsem se zmínil, popravený člověk vlastně nikdy neexistoval, jak vidno z druhé fotky.

Jestliže Stalin prohlásil Lenina prorokem a sebe za vyvoleného pokračovatele jeho díla, pak taky potřeboval nějaké filmy, kde je s ním dohromady. Ty ovšem neexistovaly, neboť Lenin se Stalina spíše stranil. Nechal si je tedy dodatečně natočit. Lenin a on stále vedle sebe. Tady vám jeden takový ukážu:
Dav je tlačen na stranu, má vejít Lenin a Stalin.
Dav je více tlačen na stranu, neboť se nemůže dočkat.
Lenin a Stalin vchází, dav propuká v jásot. Vpravo dole v popředí se objevuje čísi rameno.
Lenin a Stalin vešli a točí doleva. V popředí silueta rudého námořníka.
Lenin řeční, pod jeho zdviženou pravicí stojí Stalin. Vlevo v popředí silueta námořníka s obří čepicí.

Že jste žádného Stalina neviděli? Inu on nechal vygumovat ze starších filmu třeba Trockého, nebo Ježova, no a po jeho smrti zase nechal Chruščov vygumovat Stalina. Ty siluety v popředí nejsou herci, ty byly dokresleny později na místech, kde stojí Stalin.

Osobně si myslím, že tohle gumování z fotek a filmů není vůbec nutné. Lidé zapomenou sami. Jednou jsme šli coby mladí pionýři na prvomájový průvod. Všude obrazy Antonína Zápotockého, neustálé řvaní:
"Ať žije soudruh Zápotocký."
Dole na Václaváku seděl na tribuně, přiblble se usmíval a mával rudým karafiátem.
Za rok pochopitelně to celé znova. Byl jsem strašně zvědavý, jak mu budou teď volat slávu, když už umřel. "Ať žije!" se gramaticky nedá převést do minulého času. Jakým způsobem ho tedy budou uctívat tentokrát?
Zažil jsem doslova šok, ani pes po něm neštěk. Nikde jediný jeho obraz, jediná vzpomínka na člověka, kterého všichni údajně tak hrozně ctili. A dav táhl a řval: "Ať žije soudruh Novotný."
Král je mrtev, ať žije král.
Už blázni pošetilí jsou na oprátce, dnes vládce popravili, ať žije vládce.
To jsem ale tenkrát ještě nevěděl. Uvědomil jsem si, že celý ten řev a jásot před rokem nemohl být vůbec upřímný. Já myslel, že ho všichni strašně milují, ale ti dospělí to volali jen tak mechanicky. Jestli soudruh Zápotocký žije, nebo ne, jim ve skutečnosti bylo úplně jedno. Snad dokonce zapomněli, komu volali slávu před rokem. No a na tribuně seděl soudruh Novotný a mával oběma pažemi a celým tělem. Připadal mi, že snad to volání slávy bere vážně. Mě bylo 10 let a já už věděl, že je to všechno podvod, že ti dospělí hrají jenom takové divadlo. Oni mi pak říkali, že až vyrostu, pak to pochopím, ale jako ve všem se mýlili. Já tohle pokrytecké jednání nepochopil dodnes.
Když ten Novotný pak byl za mnoho let konečně svržen, tak si v Praze mezi sebou zcela neznámí lidé gratulovali k jeho odstoupení. To už jsem ale dobře chápal a věděl proč. Moje generace mu říkala "blbej Tonda".

Snad nejvygumovanějším komunistou byl Leo Trotzki, kterého odstraňovali z fotek a filmů asi všichni. Byl to vrah rudých námořníků a jeden z těch nejhorších despotů, ale to nebyl ten důvod. Stalinovi byl příliš populární, proto musel zmizet z obrazů i ze světa. Když za Gorbačova přišel do Leningradu tým německé televize ZDF, točil také v Leninově museu.
"Tady jsou fotky všech ruských politiků na míru Brest-Litevském, ale proč tu není Trotzki, vždyť ten je vedl?" otázal se Guido Knopf.
Ředitel odvětil čackým hlasem komunistického funkcionáře, zvyklého chválit systém a hlásat úspěchy.
"V naší zemi se nyní mnoho mění, přichází nová doba. Možná tady za nějaký čas Trotzki třeba zase bude."
Řečeno poctivě: "Mám tu dobrý plat a teplé koryto coby ředitel dějepisného muzea. Jestli je tu vystavovaná historická pravda nebo lež, to není moje starost a nakonec je mi to osobně srdečně jedno."
Nad rakví Lenina stojí Stalin, Trotzki tam není. Nebyl vygumován, Stalin mu poslal telegram s datem pohřbu, které ale úmyslně napsal chybně.

Stalin byl masový vrah a násilník, vystupoval ovšem na veřejnosti jako klidný a bodrý pantáta. Při proslovech negestikuloval a neřval, jako třeba Hitler. Dobře ho vystihuje ten úvodní vtip nahoře. Za války se sám povýšil na maršála, po válce si pro sobe vymyslel titul generalisimus. Jaký byl Stalin coby nejvyšší velitel?
Car byl zbaven moci, když byl se svým desetiletým synem na frontě. Jak to bylo se Stalinem na frontě? Nikdy se jí ani nepřiblížil. Považoval za samozřejmé, že každý sovětský voják (včetně jeho syna) má raději padnout, než se nechat zajmout. U sebe to viděl jinak. Jeden člověk, jehož otec byl generál v blízkosti Stalina, vyprávěl kdysi v německé televizi, co mu otec tehdy řekl:
"Stalin by se nikdy na frontu neodvážil, Stalin je zbabělec."
A nešlo o nějakou nepostradatelnost nejvyššího velitele. Jestliže si Stalin byl s Hitlerem velmi podobný, tady jednal opačně. Zatímco Hitler do poslední chvíle tahal na mapě divize, které už ve skutečnosti ani neexistovaly a hrál si na vojevůdce, Stalin pochopil, že tomu válečnému řemeslu vůbec nerozumí a předal ho schopným generálům. Byl tedy za války spíše zbytečný, udělal ale pozoruhodnou věc. Vzdal se svého božství a vyhlásil vlasteneckou válku. Do té doby vojáci remacali, že na jedné straně je diktátor Hitler, na druhé diktátor Stalin. Nebyl zájem bojovat za žádného z nich. Naopak byl Hitler na Ukrajině i v baltských státech vítán coby osvoboditel od Stalina. Nyní vojáci dostali opět kněze a měli bojovat za vlast. Skutečně to mělo rozhodující význam.

V totální válce totální vítězství, Stalin rozšířil impérium a chystal zase vlnu čistek ve svém vládním aparátu. Nejspíše i připravoval 3. světovou válku, chtěl ovládnout celou Evropu až k Atlantiku. ČSR byl poslední stát, který (za spolupráce vlastního obyvatelstva) zatáhl do východního bloku. Při blokádě Berlína se západ konečně vzpamatoval a zastavil ho.

Jednoho večera, se na Stalinově letovisku sešli Stalin, Beria, Malenkov, Bulganin a Chruščov. Stalinovi je zhruba 74 let, je už dávno nesnesitelný, nikomu nedůvěřuje a na vše nadává. Tentokrát vede dlouhý monolog a všechny je kritizuje. Při tom si ale všichni značně přihnou vodky. Beria ho skoro neposlouchá. V posledních dnech má velmi špatný pocit. Pár jeho nejbližších spolupracovníků, na které se mohl spolehnout, bylo přeloženo nebo zatčeno. Takhle to začíná, to ví Beria moc dobře. Nejprve se funkcionář okleští od svých věrných, pak je přeložen na nějaké bezvýznamné místo, aby se trochu zapomnělo. Za krátký čas nato je zatčen, za pár dní usvědčen ze spiknutí proti Stalinovi a zastřelen. Beria ví, že mu zbývá nejvýše pár týdnů.
Ve 4 v noci jdou spát a Stalin si v sobě asi nese jed, který mu Beria vmíchal do nápoje. (Dokázané to ale není.) V noci Stalin dostane záchvat, což se zjistí až druhý den odpoledne a Beria zakazuje přivolat lékaře a komukoli co říci. Teprve za 2 dny jsou přivoláni lékaři. Stalin ještě žije, ale mluvit už nemůže. Ještě 3 dny zápasí se smrtí, kterou sám tak štědře kolem sebe rozséval. 5. března 1953 Stalin zemřel.
Molotov před svou smrtí prozradil, co mu Beria ten den řekl:
"To já jsem ho oddělal."

Různé triumviráty bojují o moc. Zvítězí Chruščov, kterého podporuje Bulganin a Kaganovič. Beriu nechá popravit, (ovšem ne zato, že zabil Stalina) ty dva propustí a dosadí si na jejich místo vlastní nové lidi.
Když se boural Stalinův pomník (zvaný "fronta na maso") nebyl zrovna v krámech olej na pečení a když, tak se na něj stála pěkná fronta. Lidé říkali:
"Stalina zbourají, dají tam velkou flašku oleje a tu frontu nechají. Vznikne pomník dnešní doby."

V posledních letech zažívá Stalin jakési vzkříšení. Co se vlastně děje?

Před pár týdny jsem navštívil výstavu Fabergé vajíček (originálů!) v Baden-Badenu. Jedna paní, nadšená ruská patriotka, tam vykládá co a jak, dal jsem se s ní trochu do řeči. Kde že se ta vajíčka vzala?
Zřejmě je Stalin prodal na západ, kde je zase nyní kupují nazpět ruští miliardáři. Paní mi řekla:
"Stalin byl monstrum, ale on mnoho pro Rusko udělal a sám se neobohacoval. Klenoty prodal a peníze investoval do rozvoje státu."
Typicky ruský pohled. Pro Čecha je Stalin masový vrah. Pro mě taky, naštěstí pro svět tenhle názor sdílí i president Medvěděv a budoucí president (možná diktátor) Putin. Pro českého komunistu stalinistu to jednoduše není (nesmí být) pravda, jenom kapitalistická pomluva. (Kde bychom to pak s tou vírou byli?)
Rusové mají pohled jiný. 20 milionů zavražděných? Ano, to je pravda, ale co má být? Stalin sám žil skromně a ruskou zemi zvelebil. Skutečně by se dalo říci, že za 15 let pod vládou Stalina se z Ruska stává vyspělá průmyslová země.

Stalin zřejmě prodal i umělecké předměty z Eremitáže, třeba i zmíněná Fabergé vajíčka, aby peníze použil prakticky. Podobně jako Hitler žil sám v paláci, ale jinak se osobně neobohacoval, neobklopoval nádherou a luxusem a nedělal si v zahraničí miliardové konto, jak bylo a je u většiny diktátorů zvykem. (Soukromý majetek Putina je odhadován na 40 miliard $.)

Nutno si uvědomit, že v Rusku byly na práci vždycky nasazovány masy zcela zbezprávněných poddaných, kterých při každém projektu zahynuly celé tisíce. Sám St. Petersburg stojí doslova na kostech několik set tisíc nevolníků. Jen při stavbě Petropavlovské pevnosti jich zahynulo asi 30 000. Přesto žije car Petr I. dodnes v hluboké úctě ruského lidu. Platí co postavil, kolik poddaných při tom spotřeboval nikoho moc nezajímá. Není tedy divu, že jak se ze Stalina stává už jen historická osobnost a příbuzní obětí vymírají, mnoho mladších Rusů ho vidí podobně. Stalin nemohl své vysněné projekty financovat, potřeboval tedy miliony otroků, kteří nemusí být placeni a jejichž životy nemají cenu. Proto kriminalizoval polovinu obyvatelstva a zavřel do pracovních táborů. Stalinismus znamená, že každý druhý sedí v gulagu a každý pátý ho hlídá.

Pomník obětem komunismu

V roce 2009 zažaloval jeho vnuk Jevgenij Džugašvili časopis Novaja Gazeta na 10 milionů rublů odškodnění, neboť nazval Stalina masovým vrahem. Onen soud byl spíše komunistický, přesto rozsudek zněl:
"Stalin byl masový vrah a každý je oprávněn ho tak nazývat."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 otto otto | 20. února 2012 v 9:54 | Reagovat

.....???????.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama