Lenin a leninismus – trochu jinak 6/6

7. listopadu 2011 v 18:38 | Gregor Moldavit
Dotaz na Radio Jerevan: Je pravda, že Vladimír Iljič Lenin zemřel na syfilis?
Odpověď: Ano, to je pravda, ale my si ho vážíme i pro jeho další výkony.

To je ono nákupní centrum přes Něvský prospekt. O tom ještě v jiné kapitole o městě Petersburgu. Dnes dále o Leninovi.

Než se dáme do politiky, podívejte se na fotky z Petersburgu, s naší hudbou a zpěvem. Tato písnička se skutečně původně jmenovala Leningradské večery.: Подмосковные вечера


Zase jednou bylo 7. listopadu, jako obvykle jsme šli, my všichni žáci naší základní školy, do slavnostně vyzdobené tělocvičny. V průčelí byla na stěně obrovská rudá 4 a vedle 0, jako že to už je 40 let, co lidstvo bylo osvobozeno od vykořisťování, co zazářila hvězda naděje pro naší planetu, ač ne všichni se ještě můžou z toho těšit. Někteří žijí stále v zemích ovládaných třídním nepřítelem... blabla... ale už brzy se zvedne…

Tento proslov, každý rok přesně ten samý, pronášela prastará soudružka ředitelka. Muselo jí být už nejméně 70 let, byla vychrtlá a hrbatá, a hrozně milá a usměvavá. Jakou funkci ve škole měla, nebylo jasno asi nikomu. Musela být už dávno v důchodu a škola měla ještě 3 další soudruhy ředitele. Komunisté takovéto funkce houfně rozdávali svým věrným, aniž by si dokázali spočítat, že to stát nemůže utáhnout ani při zvláštních Zátopkových směnách. Tahle soudružka ředitelka stála často už ráno u schodů v 1. patře a usmívala se na nás. Nikdy nás nekárala, že jsme hluční, nebo že lítáme po schodech jak blázni, jen se usmívala. Byla to fanatická komunistka oné doby, šťastná, že se dožila vítězství pracujícího lidu, systému rovnosti a bratrství, ve kterém nikdo není nezaměstnaný a ve kterém už nebudou války.* V nás viděla toho nového socialistického člověka, který jednou vybuduje onen komunismus, ve kterém každý dostane podle potřeb. Nejvyšší a poslední stupeň v dějinách lidstva.
(* že "Kdyby všechny státy byly komunistické, byl by na světě mír," bylo základním kamenem víry tehdejších komunistů.
K tomu bych odcitoval Lenina asi roku 1912:
"Můžeme začít jakoukoli válku a bude to vždy válka spravedlivá."
Veliký Mao se vícekrát vyjádřil podobně. V 60. letech pak hrozila válka mezi SSSR a Čínou, oba ortodoxně komunistické státy.)

"...pak Lenin zemřel a svoji těžkou práci předal Stalinovi..." pronášela dále soudružka ředitelka stařeckým pohádkovým hlasem. Nikdo z nás dětí by tenkrát byl neuvěřil, že ta baba lže, jak otevře hubu. Lenin nepředal práci Stalinovi, naopak před ním varoval, a při rozboru každé její další věty by historik zjistil, že ono to bylo ve skutečnosti přesně obráceně. Ale i kdybychom byli uvěřili my, nikdy ne ona. Komunista nezná pojem pravda a lež, on vidí vše správně třídně. S člověkem, jako jsem třeba já, který se snaží o skutečnou historickou rekonstrukci, je potřeba po bolševicku zatočit. (Tedy ho zavraždit.) Vždyť ten chce opět nezaměstnanost, války a vykořisťování člověka člověkem.
Jenže když jsme my děti dorostly, nebyl prakticky ani jediný z nás tím novým socialistickým člověkem. Komunistou, nacistou, jehovistou a podobně, se člověk musí narodit, tedy to mít v genech. Vychovat se k němu nedá. Stokrát opakovaná lež se pro něj pravdou nestane. Můžete děti nacpat do uniformy pionýrské, nebo hitlerjugendu a oni vám budou pochodovat a provolávat předepsané parole. Jednou se ale myslící dítě dostane do puberty, začne používat vlastní rozum a pak vám tu "výchovu" omlátí o hlavu. Totalitní politický systém se tím ovšem nemění i kdyby proti bylo 90% obyvatel. Ten určuje vládnoucí oligarchie, která má svoje ozbrojené složky, pod sebou justici a sdělovací prostředky. Tak to vzali do ruky i bolševici hned v listopadu 1917.

V onom souboji s Kerenským tedy Lenin zvítězil. Jenže zatknutím legální vlády se ještě tak moc nemění, jestliže lid, ale hlavně armáda a policie tu novou vládu neuzná. V tomhle bodě bolševici podali úctyhodný výkon. Během krátkého času si svoji moc všude prosadili a upevnili. Hlavou této organizace byl bezpochyby nadaný stratég, Žid Lev Davidovič Bronštein, zvaný Leo Trotzki. Člověk jistě úžasně schopný, ale zase ne natolik, aby se v té, od něj spuštěné, lavině vraždění nestal nakonec obětí i on sám.

Nyní se tedy dostáváme do oné fáze, kdy Lenin pronášel svoje výzvy:
"Věšte je vysoko, ať jsou z dálky vidět..."
Bolševici hned po uchopení moci spustili skutečně vyvražďovací mašinérii, která měla lidi zastrašit a taky zastrašila. Dzerdžinský založil onu pověstnou ČEKA, předchůdce KGB a sám podepsal desítky tisíc trestů smrti. Výrok jeho zástupce: "My neznáme jednotlivé viníky, my chceme zničit celou třídu buržoasie."
Dle dnešních českých komunistů, podtrhuji dnešních, všechno jen spravedlivé rozsudky.
Ruský spisovatel Lev Kopeljev to vyjádřil jinak:
"Když se bolševici dostali k moci, neznali žádné zákony. Ani juristické, ani morální."

S popravováním kulaků (za Lenina, nikoli tedy pouze za Stalina) je tady okolnost, která se čte jako vtip, je to ale skutečnost. Leninova rodina vlastnila velké pozemky, ze kterých dobře žila. Když v Samaře vypuknul v roce 1891 hladomor, začaly se dělat sbírky. Lenin použil svůj vliv, aby tomu zabránil:
"Vždyť uvažujte! Když jim dáte najíst, nebudou mít důvod se bouřit a dělat revoluci. Takhle v hladu navíc zavrhnou i svého boha." Tím druhým ospravedlňoval i hladomory, které ho vůbec nerušily, za své vlády po roce 1917.
Když přišla neúroda i v jeho kraji, požadoval od svého správce plné odvody, bez ohledu na hlad rolníků. Běžný kulak mohl být vydřiduch, ale mohl být i solidární s prostými mužíky. Když Lenin začal věšet kulaky jen proto, že vlastnili velké pozemky, stálo to úplně na hlavě. Skutečně by mě zajímalo, jestli se mu někdo odvážil připomenout, že v tom případě zasluhuje on pověsit jako první a nejvýše ze všech?
V oblastech, kde se obyvatelstvo bolševikům postavilo, nechával Lenin srovnat se zemí celá města a obyvatelstvo zmasakrovat způsobem tak bestiálním, že by nad tím zbledl hrůzou Džingischán. Vše se lze dočíst v díle Maxima Gorkého.

Lenin uzavřel mír, jak sliboval a jak měl s Německem předem dohodnuto. Mír za podmínek pro Rusko velmi nevýhodných. Další slib byl uspořádat svobodné volby, což ovšem plánovala prozatímní vláda už před ním. Co teď? Komunisti a svobodné volby, to nejde dohromady. Jenže ty zkušenosti tady ještě nebyly. Volby přinesly šok. Bolševici dostaly, přes všechnu propagandu, jenom jednu čtvrtinu hlasů. Lenin zavřel parlament a 200 opozičních poslanců nechal zatknout. To byly asi první a poslední volby za celých 72 let vlády komunistů.

Nastala občanská válka, ve které na obou stranách padlo více Rusů, než za celou 1. světovou válku. Bolševici zvítězili a založili impérium SSSR. V té době i pozdější zemřelo zhruba 5 milionů obyvatel hlady.

Jednoho dne přišla k Leninovi dělnická delegace s připomínkou, že nic ze svých slibů nesplnil a oni žijí hůře než za cara. Delegace byla zatčena. Nato se vzbouřili rudí námořníci v Kronštadtu a vyhlásili 3. revoluci, která měla svrhnout bolševiky. Proti Rudé armádě, za strašných ztrát na obou stranách ale podlehli a Lenin je nechal všechny postřílet. Odhadem 12 až 15 tisíc kluků, kteří mu pomohli k moci.
Toliko tedy k šílenému výroku soudruha Filipa, že Lenin byl humanista.

Kromě válek přispěla k hladomorům i pomatená představa z marxistického učení, že peníze zvolna zaniknou a lidé budou pracovat zadarmo. Lenin nechával sedlákům životní minimum a zbytek úrody jim bez náhrady bral. To vedlo okamžitě k tomu, že sedláci omezili výrobu jen na minimum pro své rodiny. Nebylo tedy co brát na zásobování měst. Aby Rusko nevymřelo, vyhlásil Trotzki a Lenin v roce 1921 NEP, což bylo jinými slovy znovuzavedení kapitalismu. Lidé ještě umírali hlady a v novinách už stály inzeráty: "Nechte si z Paříže poslat osobní auto Citroen." Příslušník této nové kapitalistické třídy byl zván "nepman" a vysedával v drahých klubech s komunistickou nomenklaturou, která se od carských hejtmanů a feudálů v ničem nelišila. Lenin sám vlastnil automobil Rolls-Royce a měl zvyk dřívějších feudálů i pozdějších komunistických bossů, jezdit na lov a střílet do zvířat přímo ze sedačky auta.
Lenina při proslovu jistě viděl ve filmu každý, ale co vlastně říká? Tak co třeba tohle:
"Moji nepřátelé mi předhazují, že jsem revoluci provedl za německé peníze. To jsem nikdy nepopíral, aniž bych to činil nyní. Ale já vám říkám, že já zase plánuji za ruské peníze revoluci v Německu."
Tyto informace pochopitelně pilně sbírala i německá tajná služba a když přišlo 1919 v Německu povstání leninských spartakovců, byla vláda připravena. Rosu Luxemburg a Karla Liebknechta to stálo život.

Nevím, jestli Lenin chtěl vybudovat nový socialistický svět, nebo se jen sám stát velikým vládcem a imperátorem. Nevyšlo mu ani jedno, stal se pouze komunistickou legendou. Své moci si ani neužil. 30. srpna 1918 vycházel z továrny, kde měl proslov, když byl trefen do ramene a krku dvěma kulkami z pistole. Za atentát byla popravena socialistka Fanny Kaplan, která u výslechu označila Lenina za zrádce revoluce. (Což si tenkrát muselo myslet více lidí, nejspíše všichni.) Dodnes ale není jasné, jestli střílela skutečně ona. Bolševici na to odpověděli akcí podobnou nacistické odvetě za Heydrichiádu. Jenom tam bylo číslo popravených značně vyšší.

Od tohoto dne už nelze Lenina brát coby zodpovědného za všechna jeho další rozhodnutí. Zázrakem atentát přežil, ale nikdy se z něj nezotavil. Trpěl řadou zdravotních problémů a měl velké bolesti. K tomu přišla ještě 2x mozková mrtvice. Roku 1922 se prakticky rozloučil, dokud ještě dokázal jasně myslet. Zemřel v roce 1924 ve věku 54 let.

Stalin nechal jeho tělo nabalzamovat, udělal z něj proroka nového náboženství a sám si udělil poslání v jeho nesmrtelném díle pokračovat.

Lenin v době, kdy už o sobě nevěděl, že je Lenin

Vystudoval jsem v Heidelbergu. Jednoho dne jsme večer pili v hospodě pívo a přišli studenti medicíny. Prý měli zajímavou přednášku. Jejich profesor vlastnil podklady lékařů, kteří se o Lenina starali v jeho posledních letech. Důvod smrti byl, přes všechny další nemoci, zcela jednoznačný - Lenin zemřel na syfilis.

Viděl jsem v televizi, jak v nějakém ruském městě bourali sochu Lenina.
Nějaká babička se u toho rozčílila:
"To přeci nesmíte udělat, Lenin je Lenin!"
Já chtěl říci tímto článkem opak, tedy že Lenin není Lenin. Ten skutečný Lenin neměl s tou pozdější ikonou jménem Lenin, tímto Ježíšem Kristem komunistického náboženství, příliš společného.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 7. listopadu 2011 v 22:28 | Reagovat

Je zajímavé, že Trockij byl hlavou menševiků. K bolševickému povstání se přidal a byl pro organizační schopnosti přijat do vedení. Zřejmě Lenin uvažoval v tom  smyslu, že teď se mi chlap hodí a potom se uvidí.

2 autor článku autor článku | 8. listopadu 2011 v 8:26 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Lenin měl svůj cíl, za kterým celý život šel a to byla socialistická revoluce. "Svoboda, chléb, rovnost". Že to chce lidem vzít a ne dát, to už ovšem neřekl. Většině diktátorů je ale úplně jedno, jakou ideologii zastupují. Chtějí pouze svoji moc a privilegia. Kdyby tam byl tenkrát žil Reinhard Heydrich, byl to určitě největší bolševik. Zabiják Dzerdžinski by zase mohl sedět právě tak vedle Hitlera. Jestli vyvražďuje Židy nebo buržoasii, by pro něj nehrálo žádnou roli. Trotzki se včas přidal k vítězi a skutečně platil jako nástupce Lenina. Jestli by v něčem byl lepší než Stalin, to je těžko říci. Trotzki byl taky masový vrah a člověk bez svědomí.

3 Zdenka-matka Zdenka-matka | 8. listopadu 2011 v 9:53 | Reagovat

Čtu to tu.
Nadlidský úkol do dnes, svrhávat samozvané ikony z piedestalu a učit lidi používat vlastní rozum.

4 Míra Míra | 8. listopadu 2011 v 12:49 | Reagovat

[3]:
Myslíš, že se to dá naučit?

5 Zdenka-matka Zdenka-matka | 9. listopadu 2011 v 7:12 | Reagovat

[4]:Osobně s tím mám potíže.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama