Lenin a leninismus – trochu jinak 5/?

4. listopadu 2011 v 20:08 | Gregor Moldavit
Lenin říká soudruhům:
"Musíme odložit říjnovou revoluci, Dzerdžinski si vyjel na ryby."
"Bez něj by to nešlo?" otáže se kdosi.
"Bez něj ano," odpoví Lenin, "ale ne bez Aurory."

Na Finském nádraží v Petersburgu vás přivítá nadživotní Lenin namalovaný na zdi. Typický Lenin s rozevlátým kabátem. Za chvíli uvidíte dalšího, v podobném vydání.

Sem tedy Lenin dorazil 3.4.1917 zvláštním vlakem ze Švýcarska, přes Německo, Dánsko a Finsko, sebou balík německých goldmark na financování své revoluce. Od té doby možno vidět v Petrohradu lidi s transparenty, dožadujícími se bolševické vlády. To jsou povětšinou brigádníci, kteří si tak přivydělávají. Jejich názor to být může, ale taky nemusí, jde o hodinový výdělek. Lenin na to má a žádá od Německa za čas další peníze. Zase je dostane, o tom všem napíšu v dílech o VŘSR.

Kde je ta lokomotiva 293? Ta je uvnitř nádraží, kam se člověk dostane jenom s lístkem.
"My chočem vídět lokomotivu Lenina!" dožaduji se česko-rusky. Při tolika bojovém nadšení paní v uniformě nakonec povolí a pustí nás postranními dvířky. Později je nutné na druhé straně ukecat zase někoho jiného, aby se člověk dostal ven.
Tady je!!!
Povšimněte si prosím, že i nádraží je naprosto čisté. Tady se tedy má zbylý svět od Rusů co učit. Když někam přijedu, je to první, čeho si člověk všimne. Ta čistota, tedy spíše špína, je vždy spojena s dalším efektem. Ve špinavém městě, jako třeba loni Atény, stojí na rohu dvě děvky, na chodníku leží několik opilců a kdosi tmavě zbarvený mě začne tahat za rukáv, že má doma 8 hladových dětí. (To není rasizmus, ale 50 let zkušeností ze světa.) V čistém městě se to neděje. I tady tomu prý tak za doby Sojuzu bývalo, ale nyní se vše úplně změnilo, tedy zlepšilo.
Ještě před pár lety si tu jeden časopis postěžoval, že ta sláva Lenina je zastíněna stánky s coca colou. Ať už byl Lenin kladný nebo záporný, turisté chtějí tu lokomotivu vidět. (Místní ji sotva berou na vědomí.) Tak už tady i ty kupčíky z chrámu vymetli.

Vlevo vidíte nárazník lokomotivy 293. Tato deska s nápisem je z doby komunistů, jak poznáte podle první řádky. Vlastně to poznáte už podle řádky číslo 0, která chybí. Ta lokomotiva je sice srpnová, ale ani nejmenší zmínka o tom, že sem Lenin dorazil taky už v dubnu ze Švýcarska. V tomhle lhaní poloviční pravdou byli komunisté velmistři. Vždy jen to, co se hodí do krámu, ani slůvko o něčem dobrém na západě, ani slůvko o skutečnostech, které se rovněž udály, ale jim nehodily. Poloviční pravda je právě tak dobrá, jako čistá lež.
Nápis začíná: "Po červencových událostech (o nich později) prozatímní buržoazní vláda zavedla krvavý teror... atd."
Kdo má zájem, může si to přeložit dále sám. Na této lokomotivě uprchnul Lenin v srpnu 1917 do Finska a na ní se později vrátil nazpět.
Ideologicky tedy jasné, pojem "buržoazní" už znamená něco špatného. Takovou vládu bylo nutno svrhnout. A do jaké vrstvy patřil Lenin, Stalin, Trotzki, Brežněv atd...? To snad byli dělníci a rolníci?

Před nádražím se to jmenuje "Leninovo náměstí"
a na něm stojí Lenin.
Tady píšou, že to bylo 17.4.1917 a Lenin řekl:
"Ať žije socialistická revoluce na celém světě."

Už to bude 100 let a zatím naštěstí nepřišla. Marx prohlásil, že "revoluce jsou lokomotivy dějin". Třeba jsou, ale potřebuje ty revoluce lidstvo, nebo jen nějaká menší skupina lidí? V každém případě by si lidé měli uvědomit, že revoluce se nikdo nenají. (Marx sám žil z peněz Engelse, které jeho rodiče vydřeli z dělnic v textilce.) Kapitalistická evoluce dala lidstvu mnohem více a bez krveprolití. Dostal jsem už celou řadu nadávek, že jsem antikomunista a pravičák. Nemyslím, že by tomu tak bylo. Přeji komunismus každému, kdo si ho přeje sám a docela určitě mu v jeho budování nebráním. Naopak, přeji mnoho úspěchů. Ať si tito lidé založí komuny, kde budou žít a pracovat podle svých představ. Třeba se i omotají ostnatým drátem a vydávají si svoje cenzurované noviny. Ať tam žijí bez vykořisťování, bez peněz, v rovnosti a bratrství, ale ať k tomu nenutí ty ostatní, kteří chtějí žít jinak. A hlavně, ať žijí ze své práce a ne z práce těch druhých.

V únoru 1917 zahájily stávku dělnice v textilce k nim se přidala část obyvatel. Car do nich nařídil střílet, ale to už se vzbouřili i vojáci a přestali poslouchat své velitele:
"Nebudeme střílet do svých matek a sester, když z hladu protestují!"
Rudí námořníci (ještě ovšem ne rudí, jak se všude píše) jenom přihlížejí, jich se to netýká. Únorová revoluce odstranila cara a ustanovila prozatímní, buržoazní vládu. V březnu se vzbouřili i oni, tedy námořníci v Kronštadtu, postříleli nebo zavřeli své důstojníky a … Jo, to byl právě ten problém, a co dále? Proto oni potřebují novou vládu, která jim to schválí a zlegalizuje a to jsou právě bolševici. V červenci to vypadá na červencovou revoluci, která ale nevyjde. Chybí řízení. Námořníci přijdou k domu Lenina, ten vyleze na balkon, ale neví co říci. Táhnou tedy dále, dojde k přestřelkám, tentokrát do nich nechá střílet prozatímní vláda. Jejím předsedou se poté stává dosavadní ministr obrany, demokrat Kerenský. Ten chce volby a cestu vývoje, zároveň ale pokračuje ve válce. Chce uzavřít mír až za výhodnějších podmínek. Lenin mír okamžitý, za každou cenu. Vždyť je za to od Německa placen. Od teď je to souboj mezi Leninem a Kerenským. Ten nechá vůdce bolševiků pozatýkat, např. Trotzkého, Lenin uprchne na zmíněné lokomotivě do Finska. U ruského lidu má Kerenský stále více podpory, než mají bolševici. Jenže na Petrohrad táhne generál Kornilov, který chce zlikvidovat obě strany a nastolit svoji vojenskou diktaturu. Kerenský nechá bolševiky propustit a dokonce ozbrojit. Rozdá jim 5000 pušek a to je osudová chyba. Kornilov je odražen, ale bolševici ty pušky obrátí proti němu. V noci ze 7. na 8. listopadu našeho kalendáře vtrhnou do zimního paláce, prozatímní vládu zatknou a odvezou do Petropavlovské pevnosti. Ve Smolném paláci Lenin a Trotzki (hlava celého puče a do nedávna ještě menševik) provolají začátek nové doby. Poslanci ostatních stran prohlásí jejich jednání za čistou kriminalitu, ale jsou bolševickou většinou vypískáni a vyhozeni. Trotzki je posílá na smetiště dějin. Lenin prohlásí: "Všechnu moc sovětům". To byly rady, které si dělily moc s prozatimní vládou. Jenže v těch měli bolševici jasnou menšinu. Jak to má fungovat?

Lenin použije druhý den vysílačku Aurory, aby oznámil celému světu vítězství dělnické třídy. Sám se stává předsedou nové komunistické vlády.

Ozbrojený puč jedné strany se povedl. Válka, špatné podmínky pro obyvatelstvo, vzpoura námořníků a Kornilov, to vše vydatně pomohlo. Teď je potřeba z toho pro svět udělat socialistickou revoluci a hlavně, přesvědčit vlastní obyvatelstvo, které o bolševiky nestojí. Tady čeká Lenina těžká a krvavá práce.

Co se událo v těchto dnech se pokusím rekonstruovat někdy později. Tady jde hlavně o Lenina, coby jednu skutečnou osobu, na rozdíl od Lenina pohádkového, na kterého dodnes věří miliony lidí.

Podařilo se mi v Zimním paláci najít onu legendární místnost i cestu palácem, kterou oni námořníci prošli. Jenže ono to celé bylo hrozně komplikované a časově to často vůbec nevychází.

Hodiny jsou nastaveny na 02:10, kdy námořníci vtrhli do malachitového sálu s provizorní vládou. Na krbu jen malá mramorová deska s nápisem, dle výrazů z doby komunistů. Dnes tady jen tato jedna fotka:
"V tomto sále, v noci z 25. na 26.října (7.-8. listopadu) rudogardisté, vojáci a námořníci, kteří vzali útokem Zimní palác, zatkli kontrarevoluční, buržoazní prozatímní vládu."

Pokračování...

Ještě jednou link na náš revoluční film: Dějiny komunismu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 5. listopadu 2011 v 12:01 | Reagovat

Nejsem zatížen povinným studiem marx-lenismu. Proto si mohu na základě historických skutků, jak jsem o nich četl a slyšel, udělat celkem uspokojivý názor. Lenin byl muž činu. Celý život promýšlel, jak na to, až se naskytla jediněčná možnost. Ve zmatku, který rozpoutal dovedl vyhmátnout pro sebe vhodné lidi a vezt akci k cíli. Celý leninismus je jeden návod na získání moci, co s ní dál to neměl nijak propracováno. Čím více moci bolševici získali, tím větší problémy se k tomu kupily. Nakonec rozvrat státu, svévole všude, hlad a zbídačení. Kaplanová udělala v podstatě s Leninem konec. Další pokračování už byla rvačka o jeho dědictví. Jak to musilo mezi bezcharakterními kriminálníky dopadnout, tomu asistujeme dodnes.

2 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 7. listopadu 2011 v 15:14 | Reagovat

Když vidím ty dvě podobizny Lenina s rozevlátým kabátem, nutně mne napadá, že ho spaloval revoluční žár. Možná chybí další obraz, jak Lenin hází kabát nějakému potřebnému, jako první počinek komunismu. Každému, podle jeho potřeb.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama