Lenin a leninismus – trochu jinak 4/?

22. října 2011 v 21:39 | Gregor Moldavit
Lenin sedí na břehu řeky a loví ryby.
Jde kolem místní starosta a bodře zavolá:
"Tak co, berou, berou?"
Lenin neodpoví a nevšímá si ho.
Starosta přijde domů a začne psát knihu: "Moje rozhovory s Leninem"

Lenin, věk asi 17 let
Lenin byl v dětství silně ovlivněn svým starším bratrem a hlavně jeho smrtí v roce 1887. Bratr Alexander byl popraven za přípravy atentátu na cara Alexandra III. Páchat atentáty na cary a vysoké carské úředníky bylo v tu dobu v Rusku něco jako národní sport. Různé politické skupiny se domnívaly, že to je cesta k demokracii, nebo nějakému jinému, lepšímu režimu.

Jistě bychom dnes mohli říci, že tomu tak není. Zabíjením samotných vládců se celkem nic nevyřeší. Rusko by v tom mohlo být názorným příkladem. Ať už atentátem na cara nebo na Lenina. V roce 1881 se takový atentát povedl, zahynul car Alexander II. Neumím si představit, co mohlo být v tu dobu pro Rusko škodlivější. Alexander II. byl totiž vládce schopný, na svou dobu liberální a energický. Zrušil nevolnictví a snažil se skutečně pro ruský lid něco udělat a zmírnit jeho těžký úděl. Byl rozhodně nesrovnatelně lepším, zodpovědnějším a lidovějším vládcem, než později Lenin, neřku-li Stalin. Ve zkorumpovaném, feudálním Rusku měl ale hrozně těžkou pozici, jeho reformy se prakticky těžko prosazovaly. Právě tento car se stal obětí atentátu. Po něm nastoupil Alexandr III., který už neměl jeho schopnosti, navíc nechtěl dopadnout stejně, takže zavedl další složky policie, některé reformy vzal zpátky a režim utužil. Atentát dosáhl pravý opak, mohl se hodit jen ruským feudálům, kteří pokrokové reformy odmítali. Po nepovedeném atentátu na Lenina roku 1918 byly od bolševiků popraveny tisíce nevinných lidí. Ruských občanů! Režim se nezměnil, jenom zhoršil.

Lenin studoval bratrovy knihy a seznámil se tak s Marxem a Černyševským. Oba psali o té nové, beztřídní společnosti, která měla jednou přijít.

Co je to vlastně ten marxismus-leninismus, který nám neustále cpali jako podklad onoho vědeckého komunismu? Nikdy jsem ve škole žádné vysvětlení neslyšel, mělo nám stačit, že existuje a udělal nás všechny neskonale šťastné.

Já vám ten pojem odborně vysvětlím, k čemuž mám následující kvalifikaci:
V mládí jsem viděl Marxův Kapitál a Leninovy spisy, tedy hřbety těch knih. Taky jsem viděl Stalinovy spisy a celé dílo Antonína Zápotockého. Všechny ty knihy dohromady by v nůši neunesl ani silný horal. Znal jsem i lidi, kteří je měli doma a skutečně občas otevřeli a v nich si říkali a ukazovali. Člověka, který by v nich byl nějaké informace ale skutečně našel, získal tím nějaké vědomosti, které by na něm byly znát, jsem ale nikdy nepoznal. Jestliže se někdo učil hrát na kytaru, nebo německy, tak to na něm bylo za čas poznat, něco uměl. Tito lidé se naopak stali zkostnatělí a lezla z nich nesmyslná proroctví. Na moji dětskou otázku "jak to víte?", jsem slyšel absolutně sebejisté, "jen počkej, však uvidíš!". Nyní už jsem skoro na konci života, ale z jejich blábolu se nikdy nic nevyplnilo. Ti lidé si sami zablokovali cestu k rozvoji vlastní osoby a ti u vlády pak cestu k rozvoji celé země. Asi jako když věřící čte tak dlouho jenom bibli, až ztratí kontakt s životní realitou. V šedesátých letech tuhle literaturu už asi neotevřel prakticky nikdo.

Na vojně jsme je měli v knihovně taky, nikdy nikdo si žádný díl nevypůjčil, ani to po nás nikdo nepožadoval. Knihovník s nimi zatápěl v kamnech a po srpnu 1968 všechny ty Leninovy spisy prohnal komínem během první zimy. Nikdy jsem z nich nečetl ani stránku, ale obsah zkráceně znám, můžu ho uvést jednou větou, kterou řekl Lenin:
"Moc pochází z hlavní pušek!"
Nebo ještě jinak:
"Můžeme si dovolit občas výstřely z pušek, ale ne opozici."
(Opozice byli ve skutečnosti bolševici sami! Měli totiž pouze ¼ hlasů, což vyřešili zavřením parlamentu a střelbou do lidí. Celých 70 let se komunisti drželi u moci vojenskou a policejní mocí. Na onu marxistickou rovnost, svobodu a zrušení státní moci ani ve snu nepomýšleli.)

Nějaký učitel marxismu-leninismu (pokud ta funkce ještě dnes existuje) by ten pojem asi vysvětlil jinak, ale já ho chápu zhruba následovně:

Marx napsal, že jednou proletariát svrhne kapitalistický řád. Proto tedy "proletáři všech zemí spojte se". Nejprve je ale nutné, aby kapitalismus byl dovršen a byl všeho dostatek. Proletariát odejme majetek vykořisťovatelům, rozdá ho lidu a všichni si budou rovni. Nejprve bude zavedena diktatura proletariátu, až se vše uklidní (což nebude nikdy!) přijde onen pozemský ráj. Bude zrušen stát i peníze, armáda i policie a přijde beztřídní společnost. Toliko teoretik Marx. Kdo se pak bude starat třeba o školství, zahraniční politiku, nebo potírání kriminality, jsem já nikdy nepochopil. Vím, ona žádná nebude, ta je pouze v kapitalismu, to už jsem slyšel taky. Snad to napsal dokonce Lenin. To jako ti obraní o majetek nic nepodniknou, aby ho získali nazpět a budou si ochotně rovni s těmi, kteří nikdy nepracovali, jenom jim ho násilím vzali? To má být vědecká teorie? Vždyť je to úplná pitomost! Kde a kdy ji Marx prakticky vyzkoušel? Takováto společnost by byla jenom sud prachu, který by nezbytně musel brzy vyletět do povětří. Pokud by lidi před tím nevychcípali hlady, jako se to dělo po revoluci v Rusku.

Tak chytrý byl ovšem Lenin taky. Z Marxe udělal velikého proroka onoho nového, spravedlivého systému, jeho teorii však prohlásil za neukončenou a eventuálně změnitelnou. Lenin četl teorie, ale sám byl spíše praktik, před revolucí možná idealista, po ní chladný realista. Ono totiž čekat v Rusku kolem roku 1900 až bude kapitalismus dovršen, nebylo dost dobře možné. Vždyť tam přišla průmyslová revoluce v roce 1890, proletariát ještě prakticky neexistoval, 80% obyvatelstva se živilo zemědělstvím a bolševici se chtěli dostat k moci hned, ne za sto let. Lenin tedy definoval, že onen převrat nebude dělat proletariát (což by ten skutečně taky nikdy nedokázal) ale že ho udělá radikální a centrálně organizovaná strana. (Rozumí se - vedená nějakým spasitelem, čímž myslel sebe. Vyšlo mu to, ale štěstí nepřineslo.) Tím byl na světě leninismus. Onen vůdce měl tedy být "berufsrevolutionär", znamená revolucionář z povolání. Lidé jako Lenin, Stalin a Trotzki něčím takovým byli, nebo alespoň žádné jiné řemeslo, či práci neměli. Tady ovšem přijde veliký problém - revolucionář dělá revoluci, jenže co potom? Tím nejvyšším vládcem se z nich stane pouze jeden a ten ještě k tomu vůbec vládnout neumí, zatímco ostatní umí jenom vládce svrhávat. Z toho důvodu Stalin, ale také Gottwald a další, po uchopení moci jako první začali ostatní revolucionáře a bývalé spolubojovníky vyvražďovat. Mimo to si revolucionář rozhodně nechce být s někým rovný, tedy pracovat s ostatními v jedné řadě na poli. Lenin sám toho byl příkladem.

Nikdo dnes neví, kdo maloval tento obraz? Lenin ve vyhnanství na Sibiři (1897-1900) rozpráví s místním obyvatelstvem. V ruce má asi fajfku, jako trestanec nevypadá. Obraz může být autentický (na rozdíl od stovek vymyšlených v pozdější době). Lenin byl takový lidový typ, který se rád zapovídal a diskuse s ním musela být jistě zajímavá.

Když tohle místo navštívil v 50. letech český politik Selucký, napsal následující:
"Lenin tam měl k dispozici dokonce i celou knihovnu. Rozhodně nelze srovnávat s životem opozice ve vyhnanství za jeho vlády, už vůbec ne s pozdějšími stalinskými koncentráky."
Jestliže Lenin žil řadu let v západních zemích, pak za vlády komunistů mohli ti jinak smýšlející o nějakém carském režimu pouze snít. Na rozdíl od cara komunisti hranice zavřeli. Ať už byl car jakýkoli, že mu půlka národa emigruje, se bát nemusel. Třeba se podíváte na tuhle malou vzpomínku: Hřbitovní kvítí
Výstřižky jsou z filmu "král Šumavy". Možná mi ten film vymažou, asi se to tak dělat nesmí.

Lenin měl ve Švýcarsku problém s policií za ilegální držení střelné zbraně. Hájil se tím, že mu zbraň kdosi podstrčil, on že s pistolí vůbec neumí zacházet. Nejspíš říkal pravdu. On sám za svůj život nikoho nezastřelil. To jeho spolupracovník Dzerdžinski byl jiný pašák. Nejen, že podepsal tisíce rozsudků smrti, občas si někoho zastřelil i sám.

3. dubna 1917 Lenin dorazil oním zvláštním německým vlakem ze Švýcarska přes Německo, Dánsko a Finsko do Petrohradu. (Všude se lze dočíst, že vlak byl zapečetěný. Pokud vím, mohl Lenin i ostatní na nádražích vystupovat, jak se jim zachtělo. Nevím kde se ta legenda vzala? V kupé proti němu sedí Naděžda Krupská a ona podivná přítelkyně Vanesa.) Na nádraží v Petrohradu na něj čekají bolševici a Lenin mluví z obrněného vozu. Odborníci se shodují, že z celého roku 1917 neexistuje ani jediný filmový záběr Lenina. Pokud ho tedy někde vidíte, jedná se o pozdější, hrané filmy. V nich ona ikona Lenin mluví a všichni jásají.

V dubnu 1917 ještě onen svět ikon, do kterého se má za 30 let narodit moje generace, není definován. Nic nenasvědčuje tomu, že bolševici na sebe za pár měsíců strhnou moc. Svět ikon a jásajících davů pod rudými vlajkami ještě nebyl stvořen. Lenin mluví z obrněného vozu:
"Ať žije proletářská revoluce. Prozatímní vládu je nutno svrhnout. Všechnu moc sovětům."
Kolem se ozývají výkřiky nesouhlasu a ironický smích. Dokonce i bolševici Josef Stalin a Lev Kameněv vrtí nedůvěřivě hlavou.

Pokračování...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 23. října 2011 v 13:02 | Reagovat

Myšlenka že "moc pochází z hlavně pušky", je Mao-ce-tungova inovace.
Teoretickým základem Leninova máboženství byl "komunistický manifest" sepsaný Marxem a Engelsem ( kavárenský filozof a textilní továrník se rozhodli "spasit svět" sepsáním scénáře). Když si František Palacký tuto útlou brožuru přečetl, řekl jen "společnost, která by se řídila těmito zásadami, upadne už ve třetí generaci do naprosté zhovadilosti".
Je pravda, že tento scénář je funkční u blbečků dodnes. Vždy se najde nějaký vykladač, který vsune pár místních pojmů a "idea se zrodí".
Nebýt Ludendorfova svinstva, kdy se rozhodli s Hindenburgem propašovat do Ruska rozvratníky s Leninem v čele a přidali jim na to marky ve zlatě. Kdo ví, jak a kam by se svět pohnul! Císařský německý  militarismus stojí u počátku vražedného bolševismu.
Je pravdou, že Lenin dovedl pragmaticky manévrovat. Především shromáždit kriminální sebranku k útoku na Zimní palác. Direktiva byla, rváče a vrahy nalít vodkou a pustit jako první. Obranný ženský prapor ( prozatímní vláda zřídila reprezentační ženskou vojenskou jednotku, jako symbol emancipace ) si mohou rozebrat bez trestně. Obrana Zimního paláce byla trestuhodně zanedbána. Na přístupových schodištích nebyla chráněná strážní stanoviště s kulometem a bednou granátů, jako poslední linie. Reprezentační vojačky ve slavnostních uniformách dostaly pár nábojů do pušky z niž většina nikdy nevystřelila ( tudíž neuměla ani nabít ). Co si myslily, se nikdo nedověděl. Byly buď zabity útokem vrahů nebo zraněny a potom do umdlení znásilňovány. Konec všech byl stejný, vhozeny pod led do blízké Něvy. Tak začala skutečná "bolševická revoluce"

2 autor článku autor článku | 23. října 2011 v 14:31 | Reagovat

[1]: nar.soc.
Výrok Palackého jsem neznal, vidím to ale zrovna tak. Psal jsem tady hodně o Havlíčkovi, ten řekl něco podobného. Pouze se mýlil v proroctví, že žádný národ není tak hloupý, aby si komunisty pustil k moci. Jinak jsem se už vyjádřil, že dávat někomu podle potřeb, znamená v praxi nedat mu nic.

O „dobývání“ zimního paláce za německé reichsmark ještě napíšu. Od Němců bych to ale nenazýval svinstvo. Bolševici byli ochotni uzavřít mír i za nevýhodných podmínek, proto je financovali. Nakonec jim to taky vyšlo. Mír Brest-Litevský byl pro Rusko velmi nevýhodný, ale Trotzki na rozkaz Lenina podepsal.

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 23. října 2011 v 16:10 | Reagovat

Mám dojem, že slavná "Velká říjnová socialistická revoluce" byla vnitřní a vnější. Uvnitř bolševické strany, která skomírala na impotenci jakýchkoli plánů a zmátořila se teprve "zasláním" Lenina.
T.zv. vůdci si nevěřili, ani Bronštejn ( Trocký )neměl představu, o cíleném postupu. Jako všechno v Rusku musil přijít "nakaz", aby byl po ruce hromosvod, na koho hodit případný neúspěch.
Leninova vize se vzácně časově shodla s německou generalitou. Lenin potřeboval volné ruce na upevnění bolševické moci a něm. generálové potřebovali uvolnit divize z východu pro rozhodující utkání na západní frontě. Lenin byl v časovém presu a věděl, že Němci mír dodrží, to rozhodovalo. Trocký svoji šanci, vojenského velitele podřídil bolševické politice a vlastně prohrál své postavení. Ve rvačce o Leninovo pol. dědictví prohrál se Stalinem a dostal odměnu! Vyštván až do Mexika, kde byl zabit najatým vrahem na Stalinův rozkaz 1940.

4 autor článku autor článku | 23. října 2011 v 20:34 | Reagovat

[3]: nar.soc.
O VŘSR míním více napsat po návratu z Petrogradu. Bolševikům nahrála 1. válka, vzbouření námořníků z Kronštadtu, kteří nechtěli na frontu a německé peníze. Navíc je Kerenský nechal ozbrojit, protože za větší nebezpečí považoval generála Kornilova. Ale jak už jsem napsal, jen jeden revolucionář se může stát novým carem. Ostatní se musí mezi sebou vyhubit.

5 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 23. října 2011 v 21:22 | Reagovat

Vážený pane Moldavite, jsem přejícný člověk, ale pobyt v Petrogradu, Vám trošku závidím. Ze dvou důvodů.
Byl jsem tam s vlakem družby v r. 1980 sice bez ostrého dozoru, ale přece jen  s dost organizovaným časem. Dnes je město i památky restaurováno a za peníze přístup všude. Pokud budete v kostele Petropavlovské pevnosti, prohlédněte si hroby carů ( za mojí návštěvy byla barevná a leštěná žula zasviněná a bronzové kování poškozené a zlacení oškrábané). Také Gostinyj dvor=trojůhelníkový blok obchodů na Něvském prospektu byl v žalostném stavu. Chrám sv. Izáka byl uvnitř až do 1m otlučený ze všech kamenických artefaktů, jako následek válečného využívání.

6 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 24. října 2011 v 16:05 | Reagovat

Dobrý den, pane Moldavite.
Žena mi nakoukla přes rameno a měla by přání. Naproti Gostinnému dvoru na Něvském prospektu, byl obchod s broušenými výlohami v leštěné mosazi. Na tehdejší dobu něco nevídaného. Prodávali tam tehdy je cukrovinky ( konfety), ale opravdu v nepřeberném výběru. Existuje ten obchod? Jak dnes vypadá?

7 autor článku autor článku | 24. října 2011 v 18:53 | Reagovat

[6]: nar.soc.
Všechno kolem prohledám, když krám najdu, pořídím fotky.

8 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 24. října 2011 v 22:53 | Reagovat

[7]:

Děkuji za ochotu.
Bydleli jsme v hotelu Pribaltyjskaja. Postaveném Švédy  na mořském pobřeží.
Byla tam jídelna s lepeným sklem v okně ( asi 6 x 30m ) s neskutečně kouzelným pohledem na zamrzlý záliv. Vyzvedli záclonu a vše bylo jako v živém obraze( v dubnu na ledě u vyvrtaných otvorů chytali domorodci ryby ). Hotel byl jen pro valutové cizince a z politických důvodů ( potěmkinova vesnice ) jsme tam byli trpěni. Kdo platil rublema, na toho se šlebili nepěkně.

9 autor článku autor článku | 25. října 2011 v 8:29 | Reagovat

[8]: nar.soc.
Ono "pro cizince" bylo nejnom v Rusku. V roce 1990 jsem přijel služebně do Prahy a bydlel v hotelu Panoráma. Ráno se nemůžu dočkat snídaně, dostávají všichni kolem. Přešel jsem do němčiny a měl v tu chvíli všechno. Pak jsem jim česky vynadal: "Žijete rozumem pořád v socialismu. Člověk musí mluvit cizí řečí, aby konečně dostal snídani, kterou má zaplacenou."

10 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 25. října 2011 v 12:36 | Reagovat

[9]:

V tom se shodnem bez výhrady. Nejhorší je, že s takovou výbavou máme i Ješitu I. na Hradě. Tito "Jánošíci" číhající v taxících, v recepcích ve všemožných "hokynářstvích" až po dnešního předsedu vlády, takové jednání považují, vůči cizincům za svého druhu vlastenectví.I proto napadají členství v EU. Tato sebranka ( úplatná v každém směru ) by pozitivně posloužila leda v konzervách Kitekat.

11 autor clanku autor clanku | 28. října 2011 v 18:20 | Reagovat

[6]: nar.soc.

Možná jsem ten vchod s mosazným kováním našel. Příští týden se vracím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama