Kdepak dneska vánoce, jo to dříve... 1/2 - Jolka

21. prosince 2010 v 9:05

"Považuji ... dárky za jeden z prvků,které znehodnocují původní obsah Vánoc..."
Komentář k jednomu nedávnému článku na NOVINKY.
Kdo tuhle větu pronese, jakoby hlásal absolutní božské dogma. Jako by prohlásil, že voda je mokrá, že nejkratší spojnice dvou bodů je přímka, tedy absolutní fakt, o kterém nelze pochybovat. No a lze snad? Já si v tomto článku pochybovat dovolím a sice velmi silně.

Další nesčetné příklady, letos, jako každé vánoce:
SEZNAM, článek: Desetina Čechů dá letos pod stromeček raději peníze
24.11. 12:00 vítěz diskuze. Názor s nejvíce souhlasnými hlasy
Michal Kupczak, Krnov
Úterý, 23.listopadu 2010, 06:03:42 souhlasné hlasy +125
"To nejsou vánoce jak tomu bývalo,dnes je to jenom komerční záležitost.Duch vánoc a vánoční pohoda je dávno pryč,je jinačí a navíc špatná doba!"

A lidi klikají a klikají. "Ano, ano, svatá pravda, už to není, co to bývalo. Doba je dnes jinačí, jo to dříve, to byl doba jinačí."
Byla jinačí v tom smyslu, že zatímco dnes je doba jinačí, tenkrát ještě jinačí nebyla. Že doba je špatná vím od narození. Každý rok jsem to od někoho slyšel. Jaké to asi muselo být v té dobré době? Kdy že to bylo? V každém případě kdysi v dávné minulosti.

Ostatní příspěvky jsou podobné:
Zděněk Kaláb, Kladno
"Svátky jsou především duchovní záležitost a né vídělečná činnost kapitálu a finančních institucích ,které na tu ubohou frašku nabýzejí i pujčky! Nikdy jsem nevěřil jak lidé dokáží hluboko klesnout! Vánoce jsou o křestanských hodnotách ! Chřest všem lidem dobré vule! Buh s váma"

Aha, chřest všem lidem. Co si ten člověk pod tím pojmem asi představuje? Období chřestu u nás začíná koncem dubna a koupit si ho můžou i lidi nedobré vůle. Možná jsem za 40 let v cizině zaspal nějaký vývoj českého jazyka, pro mě je chřest druh zeleniny.
Nějaké to "i" nebo "y" nehraje taky roli, důležitá je přeci myšlenka (jak takový autor vždy na zdravou kritiku uvede). Jenže mně ta "myšlenka" připadá asi na úrovni té gramatiky. Leč i takovýto analfabet dostane kladné hodnocení. Hlavně, že ten dnešek hodnotí negativně.

Ti, co vidí neomylným věšteckým duchem do budoucnosti a dobře vědí, že všechno bude stále horší, tady na vánoce nesmí chybět:
Martin Takac, Opava
"pristi rok si budeme pod stromecek davat chleba,konzervy a zbytek drobnych na slozenky.."

Příspěvek pochopitelně zahrnut hromadou kladných bodů. Jako každý příští rok, tak i tento už přijde hladomor.

Škoda, že já se narodil tak pozdě. Během celého mého života byla jinačí a špatná doba. Kam až moje paměť sahá, nebyly nikdy a žádné Vánoce už takové, jak tomu bývalo. Všechny už byly jen ty nepravé, ze kterých se ten správný smysl vytratil. Aspoň jsem to tak od mnoha lidí každý rok slyšel. Já sám byl vždy jiného názoru.

Dále se v komentářích dozvídáme, že lidi nemají rozum a půjčují si na vánoce peníze, což končí hrůzným způsobem, když přijde exekutor. Jeden SEZNAM-stamgast pokaždé dodá, že jemu už dědeček říkal, že člověk si nemá půjčovat a nemá nikomu půjčovat, aby jako všichni věděli, že oni mají takovou chytrost už v rodě. No a jak každý ví, vlastenci vždy uvedou zlého Santa Clause, kterého nám vnucují kapitalisté, zatímco my si nenecháme vzít našeho českého Ježíška. (Že Ježíšek byl Čech jak poleno, o tom zřejmě taky nemůže být pochyb.)

A tak se každý rok stávají špatné Vánoce důstojnou korunou špatného roku ve špatném systému špatných lidí pod špatnou vládou.

Nuže, jak je to s těmi původními a jedině správnými Vánocemi? To jednoho dne přišel nebeský Bůh a řekl lidem:
"Odteď budete 24.12. slavit Vánoce a sice tímto způsobem a žádným jiným!"
Tak byly založeny ony původní a jedině správné Vánoce? Kde a ve kterém roce se to prosím událo? V příštím dílu bych se pokusil tuto událost přesně popsat. Tedy jak jsem v minulém životě zažil první vánoce v pravěku. Dnes můžu popsat jenom ty první vánoce, na které se v tomto životě pamatuji. Konečně se ze mě zvolna stává pamětník.

Co se týče Vánoc letošních, dovoluji si tvrdit, že jsou, jako každé minulé, předně věc rodinná a jako takové si je každý může slavit jak se mu zachce. Pokud při tom ostatní neruší, může klidně žít i v představě, že on slaví ty jedině správné, zatímco všichni okolo ty chybné, ze kterých se původní smysl vytratil.
Vždyť na to nejsou žádné předpisy. Kdo se např. domnívá, že dárky kazí ty původní správné Vánoce, ať svým dětem nedá nic. Jistě mu jednou přijdou pěkně poděkovat, jaké krásné dětství jim svojí nadřazenou chytrostí udělal.

Jak vypadaly Vánoce, když mi byly asi 4 roky? To se nejmenovalo Vánoce, ale Jolka. Byl začátek padesátých let a jako všechno byly i ty Vánoce komunistické. Už vidím, jak si tady na mě teď leckdo brousí zuby, on že mi to v komentáři pěkně vysvětlí. Všechny ty bojovníky za růžové včerejšky asi zklamu. Nemůžu totiž říci, že by je komunisti byli nějak pokazili. Jistě, Ježíšek byl odstraněn, na jeho místo nastoupil Děda Mráz, u těch uvědomělejších dokonce Děduška Maroz. Ale ten končil u dveří bytu, uvnitř mohl nosit dárky kdo chtěl, dokonce i tento právě zmíněný. V naší rodině to byli vždycky rodiče, coby malé dítě mě to v nejmenším nerušilo a na pohádkovosti vánoc nic neubralo. Týden před Štědrým večerem jsme stavěli Betlém z několika krabic zachovaných po předcích. Byl tam Ježíšek v jesličkách, nad ním všichni svatí, vyhrával mu český dudák, a s Dědou Mrázem si ti všichni vůbec nekonkurovali a vzájemně se nerušili.

Komunisti nám v tu dobu nadělili do krámu pomeranče, na které jsme stáli nekonečnou frontu, ale ta tenkrát patřila k dennímu životu i v létě. Patrně dokonce dotovali i slavení Vánoc ve škole. Nutno si totiž uvědomit, že tenkrát i ve vládě byla celá řada komunistů, kteří to brali zcela vážně a skutečně lidem chtěli něco dát. Věřili (víc než víra to ovšem nebyla), že to je jediný správný systém, což všichni jednou pochopí a pak přijde onen pozemský ráj.

Ve škole zněl povel:
"Vztyk, jdeme na Jolku".
Šlo se do tělocvičny. Tam stála ona Jolka (tedy jedlička), pořádně veliká a krásně ozdobená. Pak přišel Děduška Maroz (ve škole pro jistotu skutečně "pa růsky") a jeho pomocníci přinesli nádherné dorty. My, děti, se cpaly, do toho byly různé scénky a potom, dle pravidla, "koho dorty jíš, toho píseň zpívej." všichni popěvovali:

Děduška Maroz
jolku nam priňos,
lučšej jolky nět,
čto priňos nám děd.

Do kin (televize byla v Praze věc ještě neznámá, možná ji ale už někdo měl v Plzni) přišly sovětské vánoční kreslené filmy, a ty byly tak krásné, že jsme Dědu Mráze brali a žádného Ježíška nepostrádali.

Možná si někdo z mojí generace ještě vzpomene, jak v tom jednom filmu dvě holčičky napsaly vánoční přání. Jedna chtěla plyšového medvídka a druhá zajíčka, který bude mít na nohou přivázanou ořechovou čokoládu. Děda Mráz to všechno četl a cpal do velikého pytle. Ten pak naložil na saně, tažené několika páry sobů, a vyrazil přes ledové pláně Sibiře dárky rozdat. Jenže jak jel Tundrou, zachytil se pytel o větev stromu, roztrhnul a právě ten medvídek a zajíček vypadli.

Chvíli se kutáleli, pak se ale zvedli a chtěli sami vydat dále. Jenže zajíček nemohl, měl na nohou tu tabulku čokolády. Medvídek ho tedy nejprve zkusil tlačit před sebou jako na saních. Daleko se nedostali, ta čokoláda kladla odpor.
"Kdyby to tak aspoň byla mléčná, ta by zespodu byla hladká, ale ty ořechy na sněhu drhnou," bědovali oba.
Ještě ke všemu se odkudsi objevila smečka hladových vlků. Ti přiběhli k nim a vycenili zuby.
"My nejsme k jídlu," volal medvídek a zajíček, "jsme jenom hračky. Ochutnjete!" Vůdce smečky ukousnul každému kousek ouška a hned vyplivnul.
"Fuj, to není k jídlu, jsou to opravdu jenom hračky."
Zajíček mu pohotově nabídl onu tabulku ořechové čokolády. Vlk ji urval a schramstnul.
"Brrrr, ořechová," zanadával.
Zajíček tím ale měl nohy volné, takže nyní oba mohli pěkně ťapat sněhem.
S plyšovým medvídkem se pak pěšky vydali na nekonečnou cestu Sibiří, aby našli ty dvě holčičky, pro které byli určeni.

Jak že to bylo dál? To už si nepamatuji, byly mi tenkrát 4 roky.

Ale ono to nadšení z lidí za čas vyprchalo. Jolka se zapomněla, stal se z toho zase Ježíšek, ve škole se to už hromadně neslavilo a lidi zase slavili Vánoce asi tak, jako v minulých stoletích jejich předkové. Dávali si dárky, hodovali a třeba se i modlili, když na Ježíška věřili.

Pokračování...


Se Slávkou jsme právě vydali naší první CD. Pokud si někdo myslí, že si tu na ní dělám reklamu, pak se mýlí. Vypálili jsme pouze malý počet a ten už rozeslali na přátele, kteří si o ni předem řekli. Všem zdarma, ono to ještě ani za víc nestojí! Mimo jiné se mi nedaří při vypalování přenést na CD jména písní.

Taky jsme poslali jednu CD do Tyrolska onomu orchestru jménem "Česká dechovka". Ať si poslechnou, jak se ta skutečná česká řeč poslouchá.

Jednu typicky českou píseň z toho CD si dovoluji uvést i tady.
Putimská brána
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 caracola caracola | 21. prosince 2010 v 10:45 | Reagovat

V oslavě Vánoc jsem konformní s většinou populace . Jejich obsah, ale vnímám v původní verzi a to jako radost ze slunovratu. Když slyším stesky  nad změněným obsahem Vánoc vzpomenu na klauna  (klauni bývají moudří )  Arkadije Rajkina. Seděl s podepřenou bradou a říkal : " Ono prší. Ne že by nepršelo, ale holt už to není ono.". Přeji pěkné Vánoce.

2 autor článku autor článku | 21. prosince 2010 v 10:59 | Reagovat

[1] caracola

Viděl jsem tak asi 1960. Stahoval střechu cabrio a vykládal, že to už není ten déšť, co to býval. Dříve když pršelo, tak byla hned povodeň. Jeho specialita byla se rychle převlékat.

3 Láda Láda | E-mail | 21. prosince 2010 v 21:37 | Reagovat

Vánoce byla jedna z věcí, kterou si koministi nedovolili zrušit, jen posunovali její význam. V Sojuzu je však zrušili a slavili tam jen Nový rok. 6. ledna (vánoce opodle pravoslavného kalendáře) byl všední den, pokud zravna nebyla neděle.

4 Hanako Hanako | 21. prosince 2010 v 22:30 | Reagovat

autor  Pamatujete film Čuk a Gek? Sovětské kreslené filmy o zvířátkách byly kouzelné. Na jedenáctiletce jsme mělí přísného, zdánlivě nepřístupného učitele fyziky. Občas nám promítal naučné filmy a nakonec neopomněl promítnout kreslenou pohádku. A pak si někoho  podle povahy zařaďte do šuplíku.

5 autor článku autor článku | 22. prosince 2010 v 8:24 | Reagovat

[4] Hanako

Čuk a Gek byl černobílý film a běžel ve všech kinech, nastudovali i v divadle Jiřího Wolkera v Praze. Nevím proč, byl to celkem průměrný příběh dvou chlapců, kteří se s matkou vydali na Sibiř za otcem, který tam pracoval. Ten na poslední chvíli poslal telegram, že mají přijet až později, ale jeden si ho dal do krabičky a druhý mu ji vyhodil z okna. Přijeli tedy kamsi na Sibiř a byli tam sami. Na konci filmu tam slaví vánoce a otec přijíždí. Na lyžích.

Myslím, že v tom dokonce ani nebyla nějaká komunistická propaganda, spíše jen snaha ukázat, jak je krásné zabalit to v Moskvě a jít na Sibiř, zatímco tendence pohybu obyvatelstva byla právě opačná.

6 Dana Dana | 22. prosince 2010 v 16:20 | Reagovat

Film jsem neviděla, ale měla jsem knížku s obrázky z filmu a jako malá holka jsem ji ráda četla a záviděla chlapcům, že tak daleko jeli. A vždycky, když jsem ji vzala do ruky se mi vybabil obrázek se zatlučenými prkny na dveřích a nechápala proč, vždyť to se dělalo jen za války a do našich dveří se nesmělo ani kopnout!

Vánoce mám a vždy jsem měla ráda pro tu sváteční posvátnou atmosféru, kdy se sejde rodina a přátelé a máme k sobě nějak blíž.

Přeji všem krásné a spokojené vánoce!

7 Láda Láda | E-mail | 22. prosince 2010 v 17:56 | Reagovat

Ruští spisovatelé, podobně jako naši, museli se trochu přizpůsobit. Bohumilu Říhovi nevzali Honzíkovu cestu. Musel z dědečka udělat družstevníka, pak to otiskli. Spisovatelů, kteří chtěli primárně hlásat komunistické ideály, bylo hodně za první republiky, pak jich rapidně ubylo.

8 Houda Houda | 22. prosince 2010 v 23:10 | Reagovat

Pane Moldavite,přeji pohodové Vánoce Vám,i Všem,kteří jsou Vám blízcí.

Houda

K RÁNU

(věnováno Andílkovi s láskou)

Umrzl Anděl, co před mým domem stál

a bylo to už k ránu,

kdy sám pokorně zaklepal

na nebeskou bránu.

Umrzl Anděl co za mě padal do závěje

a daroval mi každou ze svých chvil,

přede mne si stoupal na koleje,

když jel vlak a pak

svou hlavu za mou nastavil.

Umrzl Anděl, co před mým domem stál,

jeho duše změnila se na oblak

a bylo to už k ránu,

kdy jsem jeho křídla do svých dlaní vzal

a zle jsem se pořezal o jejich zmrzlou stranu.

Umrzl Anděl,co před mým domem stál

a od té doby, vždycky k ránu,

když je všude klid,

slyším jeho srdce tiše bít,

jako když zvon do kraje

temně zvoní hranu o své okraje !

Publikoval(a): Houda, 20.12.2010

9 autor článku autor článku | 23. prosince 2010 v 9:20 | Reagovat

[8] Houda

Pěkné.

10 Láda Láda | E-mail | 26. prosince 2010 v 17:28 | Reagovat

to 8 Houda

Moc pěkné. Ale smutné, já bych se s tím nesmířil.

11 * * | 26. prosince 2010 v 21:15 | Reagovat

8

.......

"najdu Tě v tichu na nebi,

a ztáhnu tě láskou k sobě zpět,

všem lidem na zemi.

A hvězdička odpoví:

...růže jemná se v srdci vytváří.

Až jednou vyroste,

ze srdce vytryskne,

pro druhou bytost to bude dar,

krásnou růži obdrží.

12 jan+rich jan+rich | E-mail | 27. prosince 2010 v 0:20 | Reagovat

Tož pán Moldavit,

-nejkratší spojnice dvou bodů není přímka,ale úsečka

-Vy víte,že jinačost je relativní,tak co s ní obcujete

-jen Bůh ví,proč se p.Kaláb dobré gramatiky nedobral.Tak ho neklaťte do 3.kategorie.

-s tím souvisí i jeho myšlenkový kolenotoč

-hladomor nepřijde,je to jen nadsázka toho,který na Váš kaviár nemá

-žijete vůbec konečně v Česku?Víte co je to exekutor?To je společností pověřený člověk.který vás přpraví i o hemeroidy a ještě na tom zatraceně vydělá.Za komunistů ve stejné situaci přišel sociální pracovník a pomohl vám.Za komunistů potencionálně splátek neschopný člověk žádnou půjčku nedostal a tak se ani do žádné osobní krize nedostal.Byla to prevence státu,dnes mu za to vzdávám hold.

-Bože,na co tu žehráme,dle Vás špatné Vánoce=špatný rok=špatný systém=špatní lidé=špatná vláda.Troufnete si tipnout,kdy tedy budou Vánoce pěkné?

-a teď se dostáváte,p.Moldavite na nebezpečnou parketu.Doby počátku padesátých let já dobře pamatuji.Takže od teďka na férovku.

-Dědušku Maroze i Santa Clause jsme i po poblouznění sametovou revolucí poslali do vyměšovacího otvoru a znovunastolili Ježíška

-na počátku padesátých let nepřekypovala pomeranči žádná evropská země.Později ano.Ale pomeranči právo na práci,bezplatnou lékařskou péči,levné bydlení a další sociální vymoženosti nevyvážíte.Byl bych rád,aby se tomuto stavu nějaký společenský systém zase přiblížil.Byla to šťastná doba.Nespravedlivě postižení a popravení byli i na Západě.O tom se ale nemluví.A kolik let dělilo toleranční patenty od střílení Indiánů v USA?Tak pomali,len pomali,pomali....

-my jsme ve škole neabsolvovali morozovsko-dortové orgie.Slavili jsme Vánoce třídní,donesli jsme domácí pečivo,uvařili čaj,podarovali maličkostmi nejlepší kamarády a zazpívali koledy.Totéž se odehrávalo dle doslechu i v jiných základních školách.Cože jste to a kde absolvoval za školní zařízení,p.Moldavite?

-Vy si ze svých 4 let pamatujete takové detaily Vánočních oslav a jak dopadla story putování medvídka a zajíčka za dvěmi dívkami už nikoliv?Ale ten konec byl určitě protikomunisticky kladný.Tak bádejte,bádejte ve vzpomínkách.

-a se Slávkou si vydávejte co chcete.Bude-li to ale "Když jsem já šel tou Putimskou branou,dívaly se dvě panenky za mnou....",budu to považovat za gesto úchyláka,který přišel po 40 letech za nás bojovat.Po r.1948 a 1968 jsme vás,gerojové,potřebovali.Kde jste tehdy byli?My jsme stáhli ocasy tenkrát i teď.Ale vy jste byli vždycky stateční,tolik jsme k takým vzhlíželi.Nám se vašich vlastností nedostávalo.A nic.

Tož nebudu Vás dál zkoušet,pán Moldavit.Přeberte si to.Rich.

13 jan+rich jan+rich | E-mail | 30. prosince 2010 v 23:17 | Reagovat

Tož uhodily mrazy a pán Moldavit výřečně zamrzl nebo se asi zamedvědil.Škoda,na jaře jeho brumlavou reakci nebudu mít kde číst.Tak BRUM,BRUM pán Moldavit.Rich.

14 Zdenka-matka Zdenka-matka | 31. prosince 2010 v 10:50 | Reagovat

....zamedvědil... krásnej výraz :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama