K.H.Borovský v Brixenu 2/?

24. října 2010 v 19:04

Byl Havlíček vlastenec? Kdo je to "vlastenec"? Tentokrát v uvozovkách, které neznamenají ironii. Nejprve bychom museli definovat pojem "vlast". Už to je velmi těžké. Moravan, pro kterého je slovo "Čech" urážka, (jak se na internetu stále znovu dočítám) pod tím bude rozumět jistě něco jiného, než obyvatel Prahy.
Musí mít vlastenec celý život jen jednu vlast? Moje dcera se narodila v Německu, ale byli jsme s ní dost po světě. V 19 letech se sama vydala na rok do Austrálie a získala k té zemi brzy silný vztah. Později objela celou Indii, pracovala trochu v Nepálu a nazpět se vrátila levnými letadly sem tam, až přistála v Turínu. Tam dostala práci a za rok z ní byla Italka od ostatních k nepoznání. (I v Čechách je často a mluví plynule česky.) Takový člověk může pro svou zemi, kterou si právě vybral, nejspíš udělat mnohem více, než nějaký omezený šovinista.

Dom v Brixenu

Tím bychom tedy byli u pojmu "vlastenec". Kdysi se událo v Litomyšli zhruba následující:
Mladý Alois Jirásek slyšel cosi v tomto smyslu:
"Naše ženy se oblékají do krojů a nosí na klopě trikolory. Jsou to pravé vlastenky!"
"A co z toho ta vlast má?" otázal se Jirásek.

Vlastenec by tedy měl své zemi, své vlasti, předně určitým způsobem prospět.
Znal jsem jednoho člověka, který po převratu prohlásil všechny emigranty za zrádce vlasti. Tedy za jakýsi opak vlastenců. Sám od roku 1970 každý rok emigroval hubou, nechal si ale vždy od ženušky vysvětlit, proč to letos ještě nejde, holt až příští rok. Po 15 letech mi napsal, že jeho žena onemocněla, takže už emigrovat nemůžou. To jsem mu připomněl s dodatkem, že posera, který se celý život bojí vylézt z paneláku a sám si nalhává hovadiny, tím ještě není automaticky vlastenec. Onen člověk pak prohlásil Havla za zločince, který nás chce zatáhnout do EU a do NATO, psal ohnivé protesty proti filmům v televizi, vysílaným v anglické cizáčtině a sám začal psál foneticky cizí slova, jako Ňůjork, ímejl, Čeplín, menedžment, atd... Pochopitelně v prvních volbách utíkal volit komunisty. Oni znárodní majetek cizáků a vyženou je. Hrozně se divil, když jsem ho označil za nejodpornějšího škůdce české země, jakého jsem kdy poznal. Navíc jsem poukázal na to, že proti takovým "vlastencům", jako je on, bojoval už K.H.Borovský.

Jestliže se černoch plynule baví s Eskymákem, pochopitelně anglicky, latinou naší doby, pak Čech by měl být schopný přisednout a bavit se s nimi, aby jeho vlast o nějaké informace nepřišla. To bych nazval vlastenectví.

Havlíček to s podobnými "vlastenci" (oni by zase dali do uvozovek jeho) neměl snadnější. Dostal se např. do sporu z Kollárem, který v duchu té doby prohlašoval Slovany za jeden národ. (Zdá se být dnes v Čechách zase v kurzu.) Jakkoli se zdá, že Havlíček byl zarytý panslavista, vydával v KH noviny Slovan, ve skutečnosti jím vůbec nebyl. Naopak prohlašoval, a to by si měl zapsat každý dnešní pseudovlastenec uvedeného typu tlustě za uši, že ostatní Slované Čechům nic nedají. Pokud Češi chtějí jako samostatný národ přežít, musí být stále na úrovni všech národů okolo. V mládí Havlíček navštívil Rusko a pokud byl v tu dobu rusofilem, pak ho to tam rychle přešlo. Stal se následovně (a zřejmě oprávněně) cílem hněvu jednoho ruského diplomata:
"Kdo je tenhle Havlíček? U nás v Rusku pomlouval Rakousko, po návratu do něj tam pomlouvá Rusko!"

Za svůj cíl považoval Havlíček český národ povznést. Pojem "vlastenec" zřejmě moc nepoužíval. Navštivme teď jeho domek, tam budeme pokračovat.

Hotel Elefant

V Havlíčkově době měl hotel 30 pokojů vykládaných drahým dřevem, císařskou suitu a kapli. Zimou nebo hladem tady Havlíček rozhodně netrpěl, dostával měsíčně, jako odškodnění, zhruba úřednický plat. Chyběl mu ovšem kontakt s lidmi, nebylo se tady moc s kým bavit.
Jméno dostal hotel podle slona, který tudy byl transportován do Vídně v roce 1551. Byl to dar portugalského krále Johanna III. pro arcivévodu Maxmiliana. Z Lisabonu ho dokázali přeplavit lodí do Janova, ale jak dále? V tu dobu patrně neexistoval vhodný povoz, takže si to nebohý slon musel odšlapat do Vídně pěšky. V Brixenu se objevil pár dní před Vánocemi a vzbudil pochopitelně veliké pozdvižení. Slon je dodnes vyobrazen v životní velikosti na průčelí hotelu. Moc se zrovna nepovedl, je trochu řízlý prasetem.

Vydejme se nyní do onoho domečku za městem, kam měl být Havlíček údajně vyhoštěn. Ve skutečnosti si ho najal sám, když si k sobě už na jaře roku 1852 pozval nemocnou ženu a dceru. Ty se skutečně začaly v blahodárném prostředí uzdravovat. Havlíček se ale při tom od nich tuberkulózou nakazil. Dokud byli všichni v Brixenu, nemoc se příliš neprojevila. O to horší po návratu do Prahy.
Havlíčkův dopis z února 1853 Emilii Zoeldnerové:
...Jediné, co zde máme dobrého, jest výtečné zdravé podnebí, které již blahodárný účinek projevilo na Zdenku i Julii...
Jinak Havlíček nadával na zkostnatělé a pokrytecké pobožňáky, kterých bylo město plné. (Podle zájmu a komentářů můžu ledacos ještě uvést podrobněji.)

Se Slávkou jdeme normální chůzí, občas uděláme fotku.

dnešní okolí Havlíčkova domku


Když stojíme před jeho domem, ukazují moje stopky od hotelu Elefant přesných 5 minut. To ho tedy skutečně vypověděli daleko. Při jeho chůzi, a s chutí na pivo u Elefanta, patrně za 3 minuty.

Tu chuť zřejmě Havlíček měl docela často. Seznámil se s místním sedlákem jménem Eisgruber a popíjel s ním v jeho sklípku víno. Knihy si kupoval v knihkupectví Weger, existujícím dodnes. Dále rád chodil do hospody v Burgfriedengasse 16, do pivovaru v Malém podloubí, Säbenertorgasse 2, do hospody Kellerburg... Vzhledem k tehdejší velikosti Brixenu by patrně bylo kratší vyjmenovat hospody, do kterých Havlíček nechodil, pokud vůbec takové existovaly.

Pokračování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Láda Láda | E-mail | 24. října 2010 v 20:15 | Reagovat

Pokud vlastenec tvrdí: "Lidi našeho národa jsou dobří, vzájmně si pomáháme a máme se rádi, v žádném případě se nepodvádíme a neděláme nic podobného. Našim nepřítelem jsou ti za hranici." zdá se to směšné, ale přesně toto vlastenci tvrdí a tomu věří. Naši vlastenci v 19. století mezi ty dobré zařadili i národy jazykově příbuzné. Havlíček sice prohlédl, že Rusové nejsou takoví, jak si je naši ostatní vlastenci malovali, ale Němci či Rakušané byli pro něho stále nepřáteli. Jižní Slované si tyto téze ověřili v praxi. Vytrhli se z Rak.-uherska, založili si Jugoslávii a výsledek známe. Přesto vlastenecká hnutí existují všude ve světě. Komunisté přišli s jinou tézí: hranice mezi zlými a dobými je totožná s hranicí mezi bohatými a chudými. Když ti chudí odstraní (zlikvidují) ty bohaté, svět bude ideální. Ověření v praxi se nepodařilo.

Závěr: všechna takováto hnutí ovažuji za chybná, vycházejí z nepřípustného zjednodušení.

2 autor článku autor článku | 24. října 2010 v 20:51 | Reagovat

[1] Láda

Havlíček viděl v Rakousku záštitu Čech proti Rusku a Německu. Představa dost pochybná. O tom všem míním napsat.

Pojem vlastenec jsem nadhodil, definovat si ho může každý sám. Většina těch, kteří se až příliš za vlastence prohlašovali, by za krátkou dobu dokázala přivést svoji vlast do hrobu. Tohle všechno je jistě dost komplikované. O tom taky v dalším dílu.

3 caracola caracola | 24. října 2010 v 22:16 | Reagovat

Udaje, které uvádíte  v podstatě znám již z doby komunistického Československa. Byly v tisku několikrát zveřejněny a nebyly  nijak tabuizovány. Vysvětluji si to tak, že jsem patrně více četl různé zdroje a nespokojil se školní legendou, nebo tím, že tato legenda je  pohodlnější  a pohádkově  atraktivnější  než pouhá pravda. Prostě lidé jsou už takoví.

4 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 24. října 2010 v 23:16 | Reagovat

O vlastenectví prohlásil K. Havlíček, "kéž by se mnohým, vlastenectví z huby do rukou, vraziti ráčilo".

Bohužel, Rakousko si odneslo z Franfurtského sněmu značku zpátečnické a zaostalé země. Ze založeného Německého spolku bylo "vyakčněno", vzniklo německé císařství a rakousko-uherské mocnářství.

Pokus o  jednotné  občanství v Rakousko-Uhersku byl tímto aktem vyloučen a federalizace říše ( navržená Palackým odmítnuta ). Německé sjednocování ( dosti násilné ) vybudilo militarismus a šovinismus, kterým se nakazili i Rakušané a většina německy cítících  obyvatel rakouské

říše. Zbytečně urychlované a necitlivé zněmčování vedlo znovu k národnostním revoltám. To se nakonec opakovalo ještě v r. 1939 -45. Dnes díky globalizaci, už není němčina tím, čím se cítila být před sto lety. Dvě katastrofy, vybuzené Německem stačily  celému světu objasnit, co dovede šovinismus a nacionalismus.

Dnes je vlastenecké ocenit, co dovedli z mála vybudovat lidé typu TGM i za těch několik let, která jim Němci nemohli zkazit. Od r. 1933 má český národ v paměti, kdo a jakými způsoby ovlivnil národní život zvenčí na dalších 55 let. Němci způsobili, že sem přitáhli bolševici a udělali si zde mocenský pašalík.

K  porovnání následků mezi bachovským Rakouskem a bolševickou ČSR, je nutno vložit ještě těch prožluklých 6 let německé okupace.

Je jisté, že nikoli Gottwald, ale už K.H.Frank by nechal Havlíčka odstřelit, aby se zavděčil svých zločinným chlebodárcům.

Teprve teď začínají zdejší kradovlastenci vzpomínat na 28. říjen, na legionáře a podobné atributy, nikdo si raději nevzpomene oslavovat zničení státu ČSFR ke dni 1.1.1993.

Těmito lidmi  by byl Havlíček oslavován asi jako Kryl nebo Hutka.

5 Honza Honza | 26. října 2010 v 11:07 | Reagovat

[4] nar.soc.

O vlastenectvi TGM se da jiste vest diskuse. Behem cele 1. SV pobyval v "bezpeci" zahranici (Svycarsko, Anglie, Francie). Byl prislusnikem zednarske loze a bez pomoci jeho "francouzskych kolegu" (Grand  Orient  de  France), kteri mu pomohli spise v jejich vlastnim, nez v zajmu ceskem, by asi jeho podil na "zalozeni Ceskoslovenska" nebyl takovy.

Francouzske "reseni" neodpovidalo Wilsonovym navrhum o sebeurceni narodnostich mensin na uzemi rozpadleho Rakouska-Uherska a zalozeni Ceskoslovenska bylo spojeno s velkym nesouhlasem nemecke, ale take madarske a slovenske mensiny. Ostatne smrt Stefanika pri "letecke nehode (?), ktery take nebyl s resenim spokojen, nebyla dosud 100% objasnena.

6 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 26. října 2010 v 16:12 | Reagovat

[5] Honza, 26.10.2010 11:07

I kdyby Vaše impertinentní katolicko profašounské poznámky měly jádro, stále platí, že obnovení české státnosti bylo pro Evropu prospěšné.

Je to jen moje domněnka, ale co by bylo dnes z Francie, kdyby Československo nevzniklo? Německý šovinismus prorostlý do Rakousko - Uherska by svorně válčil hned na první písknutí Hitlera. Dnes bychom ( pokud vůbec ) švadronili německy a Slováci maďarsky.

V. Britanie by byla v protektorátním postavení, jako Francie.  

Menšiny si za následky mohly samy,  Rakousko-Uhersko se mohlo přetvořit na federaci nebo spolkové soustátí, to ovšem "vládnoucí" národy odmítly. Po rozpadu se totéž dělo v obráceném gardu v Československu. Opět menšiny mařily a bokotovaly všechny navržené možnosti a raději povstaly ( a byly zapacifikovány viz Kadaň 1918-9).

Němci vyprovokovali I sv. válku, stejně jako druhou. Z toho je zřejmé, že musili byý eliminováni územně i hospodářsky.

Totéž musili před nimi prodělat  Francouzi s Napoleonem.

Diktátoři a jejích způsoby musí být tlumeny.

Samozřejmě, jak uvedl lhář Mečiar, Štefanika sestřelili  čeští celníci, aby podřídili Slovensko ( komu asi - Hlinkovi, Tisovi, Tukovi, Machovi atd.). Tím Slovensku hodně pomohli! Při tom Štefanik nikdy o autonomii nehovořil.

7 johanes johanes | E-mail | 26. října 2010 v 21:20 | Reagovat

Co je to vlast? Co je vlastně vlastenectví?

Mohli bychom směle říci,že se jedná o dvě filosofické kategorie s jejichž podstatou by bojovala celá řada filozofů v diskusi třeba na fotbalovém stadionu,pokud by se sešli.

Pro mne osobně je vlast rodná hrouda,kde jsem zrozen byl ,kde mě vychovali a která mě živila.Narodil jsem se ve Slezsku,tedy pro mne Slezsko je mou vlastí.Nepociťuji vlast ve vztahu k jakémukoliv státu, neboť stát je pro mne toliko politická instituce,která může býti kdykoli změněná,přetvořená či zaniklá z vůle jiného,jak nás historie minulých dob poučila.

Pokud jde o vlastenectví, to cítím spíš jako osobní vnitřní vztah k dějinám národa jehož jsem příslušníkem,k jeho literatuře,umění,národním zvyklostech,k tradicím,písemnictví a tak pod.Zvlášť si to uvědomuji v současné době,kdy vlastenectví díky českému vlezdo.....často u mnoha lidí končí v mekáči u hamburgru nebo v civilizačním pohodlí v křesle ušitého z americké vlajky(také jsem viděl).Nepociťuji v současné době u lidí nějakou národní hrdost k příslušnosti národa a jeho kultuře.Až na výjimky,nejpravděpodobněji u střední nebo spíš starší generace.

8 Láda Láda | E-mail | 26. října 2010 v 22:20 | Reagovat

to 7 johanes

Definovat vlastenectví jako vztah kekultuře, ke krajině... to je myslím pro většinu přijatelné. V 19. století jsme trpěli pocitem malého a nesamostatného národa a dokazovali jsme, že jsme byli významní a slavní. Pěkně to ironizují hry Járy Cimrmana.  I taddy to chápu. Ovšem, když např. Tyll ve svých hrách měl toto: kladní hrdinové jsou Češi, záporní jsou Němci čk Rakušané, někdy i Židé. Tak to už se mi nelíbí.

A chápu i dnešní lidi, kteří mnohdy studují v zahraničí, pak pracují v jiné zemi, poslouchají zahraniční kapely... pak u nich jsou vztahy jiné.

9 Honza Honza | 27. října 2010 v 11:13 | Reagovat

[6] nar.soc.,

Sice bych se vzhledem k vasim neurvalym a primitivnim narazkam a poznamkam s vami nemusel vubec bavit a reagovat, ale presto.

Mym faktickym poznamkam o zednarske prislusnosti TGM (nejen jeho, ale taky treba Benese) a francouzske "ucelove" pomoci zednarske loze jste se absolutne vyhnul a ze Stefanikova "nehoda" nebyla (umyslne?) vysetrena, to taky nevyvratite.

Nevim, kde jste prisel na to, ze chtel Stefanik pro Slovensko autonomii. Pozadoval absolutni rovnopravnost Cechu a Slovaku v budoucim spolecnem state, cimz se dostal do rozporu nejen s TGM, ale predevsim s Benesem.

Napadny je rozdil mezi popisem leteckeho nestesti na ceske resp. anglicke nebo nemecke Wikipedii. Zatimco na ceske Wikipedii je nehoda odbyta ctyrmi radky se zduraznenim, ze nazor o "...umyslne objednanem usmrceni..." vyvstal pouze v hlavach slovenskych nacionalistickych predstavitelu a nebyl nikdy potvrzen, zabyva se nehodou anglicka a nemecka WIkipedie vice a pisi, ze skutecne priciny leteckeho nestesti Stefanika a jeho doprovodu nebyly nikdy objasneny.

10 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 27. října 2010 v 19:14 | Reagovat

[9] Honza, 27.10.2010 11:13

Zatahovat do debaty jako argument soukromé  "členství" mezi zednáři, vytýkat pobyt v zahraničním bezpečí, svědčí opravdu o "úrovni" diskutujícího.

Zůstat v Rakousku znamenalo pro TGM nejspíše odsouzení k trestu smrti, s Kramářem, Rašínem, Klofáčem a jen náhoda, souvisící s koncem F. Josefa jejich osud změnila.

Ovšem jejich neohrožený postoj nebyl pro dobytí státní samostatnosti  určující.

Havarie letadla u Bratislavy. Nebyly zdaleka ty zkušenosti

co dnes, letadla byla ze dřeva a plátna bez přímého spojení.

Zdaleka nebyly zavedeny atesty na součástky, kdoví kdo řídil a co o místních poměrech věděl. Mohla to být  technická nehoda, neznalost místa, špatná viditelnost, náhlá únava pilota nebo krizové odpoutání jeho pozornosti. Takové věci se tehdy stávaly dost běžně. Pro dav blbečků, ale platí Mečiarův závěr.

Co požadoval Štefanik,  si dnes každý tvoří podle potřeby. Pravdou je, že v Horních Uhrách se dali slovensky myslící vzdělanci a úředníci pro nutnou státní správu odvézt v jenom osobním vagonu. Vybudovat rovnoprávnost znamená výchovu potřebných lidí a ti pokud byli, tak rozhodně ne na Slovensku.

Konec konců Roduverní Slováci předvedli pod Tisovou taktovkou, jak byli připravení a co vše dovedou!

( Vyhnat zaměstnané  Čechy do 72 hodin, prodat Židy  a Cikány do Osvětimi, vyvražďovat a ve vápenkách pálit vlastní lidi ), to se naučili za 20 let  a provedli pod  bigotním  vedením "farárské republiky".

Je asi pravdou, že chytřejší Francouzi ve své roli evropské mocnosti považovali za vhodné mít na východ vysunutou hlásku, v podstatě je to nic nestálo a jejich názor převážil.

Každý rozumný národ chce mít účast na samosprávě a státní správě. Když narazí na bigotní omezenost ( rakousko - uherskou ) musí se zařídit podle toho.

Vlastenectví TGM i E. Beneše se zhmotnilo ve využití příležitosti a dosažení obnovení státnosti ve formě Republiky československé.

Jistě to nebylo bez potíží a chyb, ale ani Slováci, Němci, Maďaři, Poláci a Rusíni nemohli dokázat na faktech, že byli v Republice československé  utlačováni a diskriminováni.

11 Honza Honza | 27. října 2010 v 19:25 | Reagovat

[10] nar.soc.,

Omlouvam se, ze jsem nedorostl a nedosahl vasi urovne, co se tyka diskuzi a znalosti. Tak si to uzivejte a cerpejte dale z vasich zdroju a neztracejte vas jiste drahocenny cas diskutovanim se mnou. Dekuji za pochopeni a prijemny vecer.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama