Píseň Nibelungů 2/? - Hagen a Siegfried

25. září 2010 v 19:24
Kdo je tento silák na malé loďce, typ bojovníka s těžkým mečem, který na svém štítu zvedá poklad Nibelungů (Nibelungenhort (*1)), aby jej vhodil do Rýna? (údajně ho bylo 144 vozů.)
Je to Hagen von Tronje, zbrojmistr a první rytíř burgundského krále Gunthra z Wormsu. Tomu je bezmezně oddán a slouží mu bez nejmenšího ohledu na vlastní osobu. Hagen, který má být centrální postavou našeho vyprávění, je v příběhu absolutní válečný robot, programovaný pouze na svůj úkol. Tak je v něm popisován, a tak ho dávali všem skutečným lidem za vzor nacističtí pohlaváři, kteří si nic nepřáli více, než mít národ takových Hagenů. Onen Hagen von Tronje však žádný nacista nebyl. Něco jako politická ideologie, jakákoli, mu bylo zcela cizí. Správné pro něj bylo vše, co sloužilo jeho králi a království. Ve svém dvourozměrném myšlení dělal vše ku prospěchu svého dvora, většinou ovšem pouze to jediné, co se vyučil, tedy zabíjení. Ať dnes český čtenář posoudí, zdali tento robot nebyl i člověkem, schopným lidských citů.

Tato socha Hagena vhazujícího do Rýna poklad Nibelungů dnes stojí na břehu Rýna ve Wormsu.

Když Hagen dorostl z jinocha v muže, sotva kdo se mu vyrovnal v boji mečem. Byl velké postavy a širokých ramen, k tomu obratný a naprosto chladnokrevný. Žádnému souboji se nevyhýbal a ze všech vyšel jako vítěz. Jeho životní určení bylo stát se vojákem a zabíjet, a Hagen o tom v mladém věku dále nepřemýšlel. Cítil se nepřemožitelný a šel svou cestou budoucího bojovníka. Až jednoho temného večera se mu udála podivná příhoda.
Hagen stál na břehu Rýna, tenkrát křivolakého, se zarostlými břehy, když z jeho vln se mu zjevila vodní víla. Bylo známo, že nadpřirozené bytosti všechno vědí a znají, a proto se jí hned otázal, zdali je on skutečně z mužů ten nejsilnější? Víla přisvědčila, ovšem s tím, že to neznamená nepřemožitelný. Na otázku, jestli zůstane vždy vítězem, mu dala odpověď:
Kdo s mečem zachází,
ten mečem schází,
zahyne, kdo s mečem žije,
však žádný muž tě nezabije.

Snad si ten večer mladý Hagen uvědomil, že o ženách vlastně nic neví. Leč co změní člověk na svém osudu, který určila mu jiná síla, než je síla lidská, dávno před tím, než se byl narodil?

Odkud pocházel Hagen, kde leží Tronje? Kolik autorů, tolik míst. My to za ně nerozhodneme, ale já se přikláňím k teorii, že byl z Tróje. Ano, z té řecké, ležící na Dardanely, kterou po deseti letech bojů vyvrátili Achájci. Je to skutečně možné? Příběh Nibelungů se odehrává v 5. století našeho letopočtu, v době, kdy zanikla Římská říše. Trojská válka se udála ve 12. století před naším letopočtem, v době biblického Mojžíše. Kdož ví? V tomto příběhu jako by se postavy z těch dob znovu vynořily. Například nezranitelný Siegfried, který nápadně připomíná hrdinu Achilla (*2). Siegfried, "nezranitelný" právě tak, jako byl Achilles se svou patou, jako byl Titanik nepotopitelný.
Siegfried von Xanten (ležící na dolním Rýnu) nebyl typ siláka Hagena, jeho nepřemožitelnost pocházela spíše z nadlidských mytických schopností.
(Snad si někdo vzpomene na moje vyprávění "Kamiwaza - Boj třetí cestou")

V mládí se Siegfried vydal do světa, aby zabil draka, což se mu skutečně podařilo. Když tohoto zakuchnul, jeho krev vytékala do jámy a Siegfried se v ní vykoupal. Tím se jeho tělo potáhlo rohovinou, pro tehdejší zbraně neprůstřelnou. Dalo by se říci, že měl hroší kůži, kdyby ten výraz dnes neznamenal něco jiného. Jenže my lidé můžeme dělat co chceme a zůstaneme vždycky zranitelní, ať na těle nebo na citech. Tak stalo se, že mu při koupeli na lopatku padnul list z lípy a na to místo se dračí krev nedostala.
Ve dračí jeskyni za železnou mříží pak Siegfried objeví "Hort der Nibelungen" obrovský zlatý poklad. Ten ještě střeží trpaslík Alberich, který vlastní kápi neviditelnosti. (Kdo četl knížku "Sága krále Laurina" jistě si hned na něj vzpomenul, i to byl trpaslík a vlastnil takovou kápi.) Kdož ví, co byla kdysi předloha? Dokonce i s Ditrichem von Berne se v Písni Nibelungů na konci znovu setkáme.

Siegfried přemohl trpaslíka Albericha a sebral mu jak kápi, tak celý poklad. Nyní, takto finančně založen, si může splnit svůj sen, ucházet se o ruku krásné princezny jménem Kriemhilde, kterážto sídlí ve Wormsu. Králové tam jsou její tři bratři, Gunther, Gernot a Giselher, prvním rytířem a Guntherovým ochránce je Hagen von Tronje.

Siegfried, patrně dle tehdejšího zvyku, si představuje dobytí ženského srdce podobně, jako zabíjení draka. Všechno mečem, jinak to neumí. Vpadne tedy do Wormsu jako slon do krámu s porcelánem, a jako první vyzve Gunthera na souboj. To se ale vůbec nelíbí Hagenovi, který by vše rád vzal do vlastních rukou. Oslněni bohatstvím a statečností Siegfrieda ho nakonec bratři přemluví, ať zůstane pro začátek u nich jako host. Ve dvorních turnajích se Siegfried proslaví a neskrývá, že chce imponovat Kriemhildě. Tady je však malý problém. Do ní je zamilovaný i Hagen, který to ovšem nedává najevo. Dobře ví, že ta musí dostat zase jen krále, on je tam toliko zaměstnanec, jeho tedy být nikdy nemůže. To mu ale nedělá Siegfrieda méně nesympatického.

Když je Worms ohrožen nepřítelem, vytáhne Siegfried s Burgundy do boje a získá si veliké uznání.
V tu dobu se Gunther doslechne o podivné královně Islandu (*3) jménem Brunhilda a zatouží po ní. Získat ji za ženu je však téměř nemožné, Brunhilda je panna, muže zřejmě moc v lásce nemá. Každého nápadníka tedy vyzve na souboj, přemůže a zabije. Jako panna nepolíbená vládne čarovnou mocí (*4), navíc má svůj pás cudnosti, který její panenství chrání a dává jí nadlidskou sílu. Jenže tu má Siegfried taky, a k tomu kápi, která ho dělá neviditelným, navíc už tam byl a Brunhildu i její triky zná. S Gunthrem domluví pěkný podfuk a oba vyplouvají na Island.

Z hradu vidí Brunhilda připlouvat germánskou loď. Na Siegfrieda, který pro ni jako jediný z mužů přichází v úvahu, nezapomněla. Svou nadpřirozenou mocí nějak cítí, že Siegfried je na palubě. Proto přikývne, když její stará čarodějnice pronese:
"Připlouvá muž, který tě chce za ženu."
"Vím."
"V boji tě přemůže."
"Vím."
"Vezme ti tvůj pás i panenství."
"Vím."
"Ale není to Siegfried."
"Lžeš!" Vybouchne zoufale Brunhilda.

pokračování příště...

1. Hort by v němčině znamenal spíše úkryt pokladu nebo útočiště, ale jedná se o výrazy staletí staré.
2. Další možná předloha je (historicky nesporný) Arminius cheruský, který porazil římské legie. O tom už jsem něco napsal loni, když Německo slavilo 2000. výročí oné bitvy.
3. Ve filmech byly tyto scény točeny u známých islandských vodopádů, jistě moc hezké. Co se tenkrát ovšem pod jménem "Island" rozumělo, je sporné. Že by to byl ten nám dnes známý ostrov Island, můžeme prakticky vyloučit.
4. Ve středověku se věřilo, že panna (virgo intacta) může mít magické schopnosti a nadpřirozenou sílu. Konečně ještě i dnes jsou lidé, kteří věří na panenství matky Ježíše a považují tento bod víry za důležitý. Proto byly i Johance z Arku přičítány magické schopnosti. Její panenství bylo pro vojsko tak důležité, že bylo občas skutečně gynekologicky ověřováno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jan+rich jan+rich | E-mail | 28. září 2010 v 23:06 | Reagovat

Jeden z potomků Siegfrieda prožil románek s Marlen Dietrich.Jejich náklonnost nezůstala bez následků a tak se za jejího exilu v USA  narodil Martin Luther King a ten se konečně zasadil o rovnoprávnost černochů.Takže černoši v USA a USA vůbec dodnes dluží dík Nibelungům.A taky se mi zdá,že i u Cimrmana lze nalézt nibelungské kořeny.Ale jinak spěte klidně,Jára je Čech jako poleno.Rich.

2 jan+rich jan+rich | E-mail | 20. října 2010 v 1:14 | Reagovat

Můžeš něco ukecnout,Gregore?Rich.

3 Soňa Soňa | 19. dubna 2012 v 12:22 | Reagovat

Proč je v tom  textu tolik gramatických chyb? My to za ně nerozhodneme, ale já se přikláňím k teorii.... V tomto úryvku je slovo přikláňím a já nechápu to písmeno ň. Text je pro školáky jistě zábavný. Má i mnoho školáckých chyb.

4 Rudolf Rudolf | 15. června 2014 v 23:43 | Reagovat

Nazdar, čital som viac verzii aby som pochopil skade pochadza Brunhilda ...
Po dlhom a dlhom skumani mi vychadza na 90% Norsko...

5 gregormoldavit gregormoldavit | 16. června 2014 v 9:43 | Reagovat

[4]: Rudolf
Může být, já sám to taky geograficky různě sledoval a rekonstruoval. Nutno si ovšem uvědomit, že se tady nejedná o skutečnou historickou událost.

6 Rudolf Rudolf | 16. června 2014 v 19:47 | Reagovat

5 gregormoldavit
Máš pravdu jedna sa o mytus a legendu ale aj ta ma niekedy aj skuteočne podklady aj ked len čiastočne!Iden skusit zmapovat (zpetne) a uvidime čo s toho vznikne ,uf normalne som presedel 6 dni za netom a hladal a hladal :)

7 gregormoldavit gregormoldavit | 16. června 2014 v 19:53 | Reagovat

[6]: Rudolf
Pro mě zajímavé, zase to sem napiš.
Jinak ten Siegfried a drak, to může mít podklad v onom přepadu římských legií v roce 9 n.l. v Teutoburském lese. O tom jsme napsal dost podrobně v jiném článku.

8 Rudolf Rudolf | 16. června 2014 v 23:04 | Reagovat

gregormoldavit
Prosim ta mam v tom troška bordel :D
"Poetická Edda (též Starší nebo Saemundova Edda) – sbírka eddických islandských epických mytologických a hrdinských písní, která vznikala pravděpodobně kolem 10. století ve Skandinávii a díky níž byla zachována velká část informací o severské literatuře, mytologii i historii této doby." jedine čo som našiel je  "•    Brynhildina cesta do podsvětí " z toho usudzujem ze sa jedna iba o 1 rozpravanie?

9 Rudolf Rudolf | 16. června 2014 v 23:13 | Reagovat

Kua kua Našli me radcovia je to z 5-6 storocia :(
Je tam velmi velka zhoda pribehu...
Takže moje putovanie na konci :(

-Völsunga saga a The Ring of the Nibelung fake ako prase

http://en.wikipedia.org/wiki/Brunhilda_of_Austrasia

10 Rudolf Rudolf | 16. června 2014 v 23:47 | Reagovat

tak takto :
http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&tl=sk&u=http%3A%2F%2Fwww.timelessmyths.com%2Fnorse%2Fnibelungs.html&anno=2
-tu je skoro všetko o sagach asi nejlepšie popisane :D

11 Rudolf Rudolf | 16. června 2014 v 23:50 | Reagovat

http://www.timelessmyths.com/norse/ring.html

je to v angl. ale su tam
Völsunga saga a The Ring of the Nibelung
pre porovnanie :D

12 Rudolf Rudolf | 17. června 2014 v 20:24 | Reagovat

Zdravim vas p.Gregor

pozerali ste to ?

13 gregormoldavit gregormoldavit | 17. června 2014 v 20:45 | Reagovat

[12]: Rudolf
Podíval jsem se na linky, ale nemám teď skutečně čas se tomu věnovat. Jedno si nutno taky uvědomit, že se jedná o tehdy častá jména, což nemusí být identická osoba.
Pozoruhodné jméno Sigurd, což možná byl onen Arminius ve své mateřštině. (Hermann byl vymyšlen snad až v 19. století.)

14 Rudolf Rudolf | 17. června 2014 v 22:05 | Reagovat

Nechcem aby to vyšlo na zmar to celé bludenie okolo tejto sagy tak ju skusim dokonciť a dufať že bude to prave a tímto by som vas chcel poprosiť aj o ám bude konfrontaciu alebo ak sa vám bude zdať to čo napišem že to tak ma byt ,tak by som vas poprosil o uverejnenie na vasom blogu,nakolko ste jediní ktory je ochotní o tomto hovoriť...ďakujem

15 gregormoldavit gregormoldavit | 18. června 2014 v 17:53 | Reagovat

[14]: Rudolf
Článek je možné poslat na můj email a já ho dám na blog. Tohle vyprávění je už staršího data, ale stále vidím, že ho ještě pár lidí znovu čte.
gregor.moldavit@seznam.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama