Řecká noha - důkaz reinkarnace?

2. července 2010 v 13:34

Dva muži kráčeli spolu žírným krajem, kterýžto oplýval mlékem a strdím. Více o něm nevěděli, vydali se na dovolenou kamsi do světa, do končin, ve kterých ještě nikdy v životě nebyli. Tam potom poněkud zavandrovali, aby tak učinili cos pro své zdraví. Šli podle mapy, rozprávěli a dle návodu doktora dýchali z plných plic kvalitní kyslík vesnického buranova. Tu náhle jeden zbystřil pozornost a pravil věšteckým duchem:
Támhle v té vesnici, za dřevěnou červenou bránou jednoho statku je taková blátivá cesta k hospodě... Načež popsal ještě celou řadu různých podrobností. Jak že to náhle ví, když tady nikdy v životě nebyl? Došli k onomu statku, kde vše odpovídalo jeho popisu. Onen muž ukázal na prázdnou psí boudu a podal vysvětlení:
"Mám to tady všechno oběhané. Tady v té boudě jsem prožil celý svůj život. Byl jsem německý ovčák a mé jméno bylo Hafuša."
Tu vyšel ze statku sedlák, kterého se otázali na cestu k hospodě. Pochopitelně ji popsal tak, jako onen muž před tím. Dali se s ním trochu do řeči a přišla i otázka na onu prázdnou psí boudu. "Ach," pravil sedlák smutně, "můj pes mi umřel. Byl to německý ovčák a jmenoval se Hafuša."
...jak si každý už jistě domyslel, ještě než to dočetl do konce.

Aspoň u mě to byl ten případ, když mi to tak podobně, ovšem v němčině, vyprávěl veliký mág a esoterik Heinz. Takovýchto zpotvořenin měl na skladě více a jemu to zcela jasně dokazovalo onen pojem "reinkarnace", tedy znovuzrození. Člověk přijde na svět vícekrát, v různých formách.
"Já si zase vzpomínám, jak jsem byl beruška," přihnojil jsem celou situaci podobnou pitomostí. "Ale kolik jsem měl teček nevím, neviděl jsem si na záda. Pak jsem taky, coby beruška, neuměl počítat."
Heinz nade mnou mávnul rukou.
"Ty tomu nevěříš, co?"
Nejprve jsem namítnul, že Karkulku a vlka taky nepovažuji za žádnou historickou událost. Navíc tady s tím psem něco časově nehraje. Onen muž musel být nejméně 18 let starý a do té doby tomu sedlákovi umřel ještě nejméně jeden další pes a těžko by dnes smutnil po tom předešlém. Pokud ale tento pes umřel teprve nedávno, pak nezbytně musel ten muž být dříve zároveň sám sebou i tím psem. Vždyť žili ve stejné době. To už není reinkarnace ale jakési rozdvojení a o tom ani esoterici snad nic nevědí. Není mi známo, jestli jsem už na světě po několikáté, ale že právě nejsem já a zároveň pes, to vím docela jistě. Poněkud ho to zmátlo, leč jeho víru mu nevzalo.

Heinz byl člověk, o kterém se dalo říci ledacos, jen ne, že by byl inteligentní. Konečně to ani neměl zapotřebí. Člověk masivní postavy, velké síly, neustále rozchechtaný a dobře naladěný, nadaný masér a léčitel, všude oblíbený. V pozdějších letech se ovšem z toho všeho tak pomátnul, že už se s ním nedalo mluvit vůbec.

(Bylo mi málo přes 30 let, když jsem jednoho dne dostal silné bolesti srdce. Ty mě na pár měsíců téměř ochromily, ač srdce nemocné vůbec nebylo. Kardiolog mi předepsal prášky, které bolesti vždy na chvíli zmírňovaly, ale nic neřešily. Nakonec jsem se obrátil na Heinze. Ten mi nařídil sundat ponožky a vzal moje chodidla do svých pracek. Náhle jsem vykvíknul, jedno místo bylo neuvěřitelně citlivé. Důrazně jsem ho žádal, ať tam nešmatá!!! Udělal přesný opak, přitlačil a držel. Svíjel jsem se v bolestech a mít v ruce pistoli, byl bych ho odstřelil. Když jsem pak šel na malou, moje moč podivně smrděla. Druhý den jsem byl zdravý, bolesti srdce byly pryč a sice navždy.)

S esoterikou jsem byl znovu konfrontován, když do mého života (loni) vstoupila Slávka. Z jejího hlediska tomu ovšem bylo zcela obráceně. Veliký esoterik jsem byl u ní já. Poukázala na moje celé dílo o Gilgamešovi nebo třeba pohádku o černouškovi Serki, který zachránil slunce. Jak vím něco o náboženských představách afrických černochů, když jsem mezi nimi nežil? Ona strávila v Africe pěknou řadu let, ale nikdy to prý nedostala takhle pěkně podané, jako v tomto vyprávění. Skutečně tato pohádka vůbec africká není, ale kompletně ode mě vymyšlená. Aspoň jsem si to dosud myslel. Ona to vidí jinak. V Africe a také klášterech v Indii získala jakési náboženství vzývající Nebeskou Sílu. Jak jsem přišel na to, ji tak nazvat a přesně popsat, aniž bych s ní byl v životě konfrontován? Skutečně nevím odkud jsem ten příběh vzal? Napsal jsem ho během několika dní, jako by mi ho snad někdo diktoval. Pro ní zcela jasné. Musel jsem v Africe prožít nějaký minulý život, a jsem proložen Nebeskou Sílou. Na ten život už si nevzpomínám, ale ty zážitky a znalosti mi z něj zůstaly v podvědomí. Toliko její vysvětlení.

Skutečně existují podivné případy. Slovan jako poleno začne po nějakém úrazu náhle plynule mluvit německy a to ještě nářečím nějakého zapadlého kraje, ve kterém nikdy vůbec nebyl. To už nejsou pohádky, takové věci byly vědecky zkoumány, zůstaly ovšem nakonec nevyřešené.

Na jaře jsme se spolu vydali do Řecka. Půjčili jsem si auto a hurá po všech památkách. Netrvalo dlouho a Slávka dostala dojem, že tady není poprvé. Nejen ona, ale i já jsem tu žil a patrně jsme spolu už tenkrát měli nějaké techtle mechtle. To může být nějakých 3000 let, no a pak asi ještě vícekrát. Její věštecký duch šel stále dále a vše věděla více a více jistě,
až u této sochy došla k názoru, že já jsem tenkrát byl, mimo jiné, taky Leonidas. (Čím se mu já asi tak podle ní podobám?)

Pokud jsem skutečně už vícekrát žil, pak jsem dost možná padnul v bitvě. Při mojí smůle určitě jako první ze všech, ale králem jsem dozajista nikdy nebyl. Něco jako majestátnost mi naprosto chybí.
Neříkal jsem tedy nic, až jsme jednou spolu stanuli pod kopulí megalitového hrobu v Mykénách. Slávka, coby učitelka piána, byla fascinována nepopsatelnou akustikou a jala se tam zaklínat všechny možné bohy. Bezpochyby tu kdysi byla jejich kněžkou.
Vstoupili jsme do slavných Mykén oplývajících zlatem.
Posléze jsme spolu prošli slavnou Lví bránou a vystoupili na vrchol kopce. Tam se ona znalecky rozhlédla kolem a pravila zadumaně:
"Takhle to tu tenkrát nevypadalo, něco je úplně jiné. Vždyť tohle město býval přístav."
"Býval," vysvětlil jsem, "ale tehdejší Řekové, to jako například ty, vykáceli všechny lesy na stavbu lodí. Strašlivá eroze od té doby změnila tvar kopců a pobřeží se vzdálilo o mnoho kilometrů. Všude, kde vidíš onu naplavenou rovinu, se tenkrát houpaly na vlnách řecké lodice.
Slávka přejela kraj pohledem vědmy a oči jí zasvítily.
"Moře! Ano, už to poznávám, právě tak tomu tady tehdy bylo."

Na závěr mi to všechno vysvětlila:
"Není náhoda, že jsme se spolu v životě potkali a spolu sem vydali. My oba jsme potomci Starých Řeků."
"A důkaz?"
"Máš řeckou nohu, právě tak, jako já i jako oni?"
"Kdo oni?"
"Staří Řekové! Vždyť jsi viděl ty mramorové sochy."
"Samozřejmě viděl, nádherná pevná prsíčka. Takové trojky akorát na pohlazení."
"O tom teď nemluvím. Všimnul sis jejich nohou?"
"Ale jistě, krásná kulatá stehýnka."
"Ne! Myslím chodidlo."
"Na ty jsem se nedíval, ale ta stehýnka..."
"Prsty na nohou!"
"Co je s nimi?"
"Jsou jiné, než jsem vždy viděla v Egyptě." (Tam žila v posledních letech.) "Ty sochy mají řecké nohy, ne egyptské."
"Hm, a co je na nich jiné?"
"Prakticky každý člověk má prst vedle palce kratší než palec. Řecká noha ho má delší a my oba máme nohu řeckou. Jako všichni ti bohové a bohyně, které jsme tu viděli."
Tak tomu bylo, ale ta skutečná záhada měla teprve přijít. Když Slávka vše v klidu prozkoumala na internetu, v šoku užasla. Onen pojem řecká a egyptská noha, který si ona vymyslela, totiž skutečně existuje v odborné řeči ortopédů. Je to všechno jen náhoda?

Každý si ten výraz "řecká-egyptská noha" může nyní sám ověřit na internetu nebo v lexikonu, pokud ovšem není právě zaměstnán tím, že si sundává ponožku!!!
http://www.winkler-osm.ch/images/2_Typ03.gif

Pozoruhodné knihy si můžete prohlédnout na: megaknihy-vyprávění
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 babka babka | 2. července 2010 v 16:05 | Reagovat

Srdíčko jste neměl nemocné. Na srdíčku máte jen zacelené šrámy starých lásek. Lásky odvanul čas, jizvy se zahojily, aby se znovu vytvořily nové... Měl jste nemocné ledviny a bolest vám vystřelovala do oblasti  hrudníku. Test si můžete udělat sám, třeba při prochlazení, najdete  snadno to citlivé místo.

Pokud jste  zahynul v boji měl byste mít na těle mateřské znamínko v místě smrtelného zranení. Slávka bude jistě zvědavá a pomůže vám hledat mateřská znamínka. Ale jen pouze ta s kterými jste se narodil. Já bych mohla být třeba Achilles:-)), dcera má znamínko pod pravým prsem, tak nevím kdo ji tam bodl, zřejmě nějaký řecký bojovník, má totiž řeckou nohu. Prý byla také kněžka.:-((

O řeckých nohách se říká, že v páru jsou nadřazeni a partnerovi vládnou. Tak nevím, jak je  to s vámi dvěma, když máte oba dva řeckou nohu:-)) Vybral jste příliš obsáhlé téma. Reikarnace atd...

2 autor článku autor článku | 2. července 2010 v 16:21 | Reagovat

[1]  babka

Mateřských znamínek mám více, takže jsem byl určitě jako řešeto, nebo padl ve více bitvách.

Tu vládu a nadřazenost nechci radši ani tak přesně vědět. Já, coby hlava rodiny, rozhoduji o důležitých věcech, ona o nedůležitých. Zatím se ještě nikdy nic důležitého neudálo.

3 Sahira Sahira | 2. července 2010 v 16:44 | Reagovat

Vaše články z cest jsou vždy velmi zajímavé.

Až se vydám příště na dovolenou, budu si přát,

vnímat přírodu a zážitky trochu vaším pohledem.

4 otazka otazka | 2. července 2010 v 17:18 | Reagovat

Aha... takze kdyz mam taky tu reckou nohu, tak to asi budeme bejvaly brachove nebo segry z Recka, ze jo?:-))

Zdravim:-)

Je to moc pekne a vtipne napsane.

Jdu zjistit co to teda znamena v ortopedii:-)

5 Nixe Nixe | 2. července 2010 v 17:21 | Reagovat

Tento nádech reinkarnace, s humorem podaný,

se opravdu povedl.

Samozřejmě byl můj první pohled  po přečtení, na nohu,   nové poznání, egyptská.

6 autor článku autor článku | 2. července 2010 v 18:53 | Reagovat

[4] otazka,

„... to asi budeme bejvaly brachove nebo segry ...“

Pokud jste byl/a rovněž beruška, pak je to skoro jisté.

7 otazka otazka | 2. července 2010 v 19:10 | Reagovat

[6] autor článku, 2.7.2010 18:53

:-))))

8 otazka otazka | 2. července 2010 v 19:17 | Reagovat

Teda v te ortopedii toho zase moc nepisou...krome toho delni na egyptska, romanska a recka.

To babka v jednicce to ma zajimavejsi:-)

V minulem zivote jsem byl/a pekny cislo:-))

Takze, asi budeme spise bratranci:-))

9 autor článku autor článku | 2. července 2010 v 19:28 | Reagovat

[8]  otazka

http://www.winkler-osm.ch/images/2_Typ03.gif

Tady je to vidět názorně. Noha řecká, egyptská a čtverhranná.

Je to celkem jedno. Mít čtverhrannou nohu nehraje žádnou roli. Když má někdo čtverhrannou hlavu, tak už je to horší.

10 otazka otazka | 2. července 2010 v 19:42 | Reagovat

Recka jednoznacne nejsimpatictejsi:-))

Takovy permanentni americky pozdrav na nohou:-)))

Ctverhrana hlava? No tu ma predsi Schwammkopf:-))

Jinak me nikdo nenapada:-)

11 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 19:47 | Reagovat

Že bych byla Egypťanka? No, snad až na tu hlavu, tu nemám podlouhlou....

12 otazka otazka | 2. července 2010 v 19:58 | Reagovat

11] Zdenka, 2.7.2010 19:47

Jestli mate jinou hlavu nez podlouhlou...tak to ji mate bud sisatou, kulatou a nebo hranatou:-))

Hezkou ji maji i Martani.-)

Takovou kuzelovitou..:-)

Byla jste v minulem zivote beruska?

13 otazka otazka | 2. července 2010 v 20:00 | Reagovat

Pro autora

Hledam Vam dalsi pribuzne:-)

14 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 21:26 | Reagovat

12 otázka

To je vám Ti otázka. :-)))))))))))))))

Že bych byla beruška?

Ano, malá holčička, která pro nezájem svého pečovatele zemřela.

15 otazka otazka | 2. července 2010 v 21:52 | Reagovat

[14] Zdenka, 2.7.2010 21:26

Aha...jenomze v Egypte neziji Berusky.-))

Teda aspon myslim.-)

Ale, zase se tam vyskytuje

Skarabeus:-))

Velmy vzacny.

Tak nevim, asi nebudete pribuzna s panem autorem.-)

A uz jste se reinkarnovala? Z te holcicky..:-))

16 otazka otazka | 2. července 2010 v 21:59 | Reagovat

Pro Zdenku

Skoda, ze tu neni zivot, flaka se nekde na Vysocine:-))

a tady zatim reinkarnace jak vysita:-))

Protoze uprimne, to co popisuje pan autor..by tedy byla fakt moc velka nahoda, ze jo?

17 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 22:04 | Reagovat

15 otázka

jj., vruboun posvátný není beruškou.

Jestli mi již pomohl se reinkarnovat?

Jistě, tou beruškou, či holčičkou jsem nemusela být nutně v Egyptě, ale modrý šperk, sloupy,... si pamatuji.

Nu, potkala jsem po mnoha letech opět toho člověka, který mne tehdy nechal pro své jiné zájmy zemřít.

Jak jsou mozkové závity zráné, že ano.

Svěrací kazajkou by mne doktoři léčili.

No co už. :-)

18 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 22:08 | Reagovat

16 otázka

autor není člověkem, který to děcko nechal zemřít.

Ostatně třeba je to jen tak, jak mi řekl Honza:

ja... genau... :-))) Skoda... das ist eine Scheiße...:-)))))))))))))))

19 otazka otazka | 2. července 2010 v 22:08 | Reagovat

[17] Zdenka, 2.7.2010 22:04

Nu, potkala jsem po mnoha letech opět toho člověka, který mne tehdy nechal pro své jiné zájmy zemřít.

No tak doufam, ze jste si to vyrikali.-))

A doktori tomu nahodou veri taky:-))

Tedy nekteri:-)

20 otazka otazka | 2. července 2010 v 22:10 | Reagovat

18] Zdenka, 2.7.2010 22:08

No tak podle nej je vsechno Schei......-))

Teda krome neho a Boha:-)

21 otazka otazka | 2. července 2010 v 22:14 | Reagovat

A reinkarnaci nahodou verim:-))

Lepe receno chci verit:-)

Takove to Deja vu, uz mam taky zasebou:-)

22 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 22:15 | Reagovat

19 otázka

Ne, zatím nevyříkali. Odpustila jsem jemu i sobě. A následně jsem cítila, že i on odpouští.

V podstatě je mi jedno, je-li to jen záležitost víry, mozkových závitů, nebo jestli se to stalo. Hlavně, že jsem odpustila i on a již se to bolestně nevrací :-)

20 otázka

Snad jen hledá. Ale je ho škoda. Ale přesto, každý je schopen lásky. I on. Já hledala tak dlouho. Nu, nyní jsem v klidu a míru,...

23 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 22:17 | Reagovat

21 otázka

Já nevěřím. Na to byly mé různé prožitky příliš skutečné. Téměř celý tento život jsem čekala na to, než toho člověka znovu potkám. Pak se stalo a mne to stálo málem rozum i život. Nu, snad je to již pryč, nyní jsem v klidu :-)

24 otazka otazka | 2. července 2010 v 22:18 | Reagovat

[22] Zdenka, 2.7.2010 22:15

Nu, nyní jsem v klidu a míru,...

A to je moc dobre:-)

Co vic si muze clovek prat:-)

25 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 22:21 | Reagovat

24 otázka

Ještě mnohé mám zvládnout, ale tento krok získání klidu a míru, jistoty byl nesmírně důležitý, abych zvládla vše, co přijde. Nyní záleží na mě, jëstli si ten dar klidu a míru (i další) udržím :-)

Nu, dobrou noc :-)

26 otazka otazka | 2. července 2010 v 22:21 | Reagovat

[23] Zdenka, 2.7.2010 22:17

Tak to hodne zvlastni...

A jakto tedy, ze nevrite?

A co znamena...snad je to pryc?

To jako, ze se ten dotycny muze jeste objevit a nejak zasahnout do Vaseho zivota?

27 otazka otazka | 2. července 2010 v 22:22 | Reagovat

Tak dobrou noc Vsem:-))

28 Zdenka Zdenka | 2. července 2010 v 22:29 | Reagovat

26 otázka

Ještě tedy odpovím - ani život nevěří. Jsme na tom myslím stejně. Myšlenky, zkušenosti, prožitky, pochopení, .. vedou k tomu, že člověk již nepotřebuje víru - berličku.Proto říkám, že nevěřím.

- jestliže člověk na sobě pracuje, mnohé se ještě může vrátit k hlubšímu zpracování¨, a tak si zatím říkám, snad je to pryč, tedy dostatečně vyřešeno :-)

- s tím dotyčným se v současné době ve skutečnosti potkáváme  :-)

29 Kunc Kunc | 2. července 2010 v 23:13 | Reagovat

Mám rád váš svérázný humor a že se dějí různé věci mezi nebem a zemí, to berme jako fakt.

30 otazka otazka | 2. července 2010 v 23:27 | Reagovat

A jen tak mimochodem, ten dort je teda paradni fakt:-)

Dobrou noc:-)

31 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 4. července 2010 v 21:26 | Reagovat

Mám sice nějaké povědomí o ranách egyptských, ale o noze egyptské stejně jako řecké a africké slyším poprvé.

Vaše úvaha značně zjednodušuje situaci, odkud lidstvo vlastně vyklopýtalo do světa. Navíc  jasně ukazuje směr, kam naopak  putovat za svými předky a  duchovním  /případně hmotným/  dědictvím,  protože jsou jen tři možnosti –  do olivových hájů, k pyramidám, nebo za slony a žirafami.

Rýsují se možná i  netušené možnosti pro genetiku. V některých případech stačí mrknout mrněti na nožičku a malér je hotový i bez vyšetření DNA.

Babka /1/ pojmenovala velmi krásně  a poeticky vaši nemoc srdce..

Nabízí se i další, méně poetická možnost. Jak mnozí zkusili na vlastní kůži, bolesti z páteře vyzařují do ruky, případně do nohy a v určité úrovni i směrem k srdci.

Pro příště si budu tedy pamatovat, že v případě návštěvy maséra a léčitele je záhodno nechat pistoli doma v šuplíku.

32 autor článku autor článku | 4. července 2010 v 23:02 | Reagovat

[31]  Zdeňka-Anna

O africké noze jsem určitě nic nepsal a ten pojem mi ani není známý. Právě tak se v celém článku nepraví nic o tom, že by ten tvar nohy měl co dělat s genetickými předky. Číňan asi nepochází z Řecka, přesto třeba může mít řeckou nohu. (Jistě to nevím.) Žlutá rasa má v každém případě nohu užší než bílá. Není tedy dobře nosit boty vyrobené v Číně nebo tam kolem.

"... odkud lidstvo vyklopýtalo..."

O tom bych mohl napsat celé množství, ale tento článek byl o něčem úplně jiném.

33 Hanako Hanako | 5. července 2010 v 8:21 | Reagovat

Už vím, proč módní návrháři mění tvat špičky bot., to aby si chvíli užili pohodlí vlastníci všech typů nohou. Egyptští  velmi špičaté, řečtí špičku zakulacenou, hranáči si užijí módu t.zv.useknutou špičku. Já osobně se těšívám na módu více špičatých bot, můžu si koupit menší číslo a egyptský palec si libuje.

34 Hanako Hanako | 5. července 2010 v 8:27 | Reagovat

30 Zdeňka-Anna  Budeme-li se vracet všichni všemi svými minulými životy, sejdeme se  v Africe.  Tam vědci kladou počátek lidského rodu Homo.

35 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 5. července 2010 v 9:13 | Reagovat

autor

Vím, že jste se nezmínil o africké noze,  vím, že  článek  byl o něčem úplně jiném, vím, že jsem ulítla.

Příště zabrzdím včas.

36 Zdeňka-Anna Zdeňka-Anna | 5. července 2010 v 9:20 | Reagovat

/34/ Hanako

V každém případě to bude příjemnější, než kdyby počátek lidstva umístili v Antarktidě.

37 autor článku autor článku | 5. července 2010 v 9:30 | Reagovat

Člověk se vyvinul v Africe, to je dokázané. Nikoli ovšem z opice, jak se lidově říká, pouze opice a lidé mají společné předky.

Teprve když se rozšířil po celé planetě, ve stádiu pračlověka, rozdělil se na různé poddruhy (sapiens sapiens, sapiens neandertalensis...) rasy a později i národy. Tohle dělení je ovšem dost nepřesné. Nikde není jednoznačně definováno, co je to třeba rasa, a podobně. Národnost pak je dána zhruba příslušností k určité řeči. I to však může někdo vidět jinak.

38 Zdenka Zdenka | 5. července 2010 v 14:43 | Reagovat

.... Slovan jako poleno začne po nějakém úrazu náhle plynule mluvit německy a to ještě nářečím nějakého zapadlého kraje, ve kterém nikdy vůbec nebyl. ....

Jenže, lze to brát jako důkaz společných předků, či reinkarnace ?

39 autor článku autor článku | 5. července 2010 v 15:13 | Reagovat

[38]  Zdenka

Takovéto zprávy čteme dost často i v seriozních časopisech a novinách. Zřejmě se něco takového skutečně občas stane. Vysvětleno to ovšem zatím nebylo.

40 Zdenka Zdenka | 5. července 2010 v 23:45 | Reagovat

Ano, na mnohé nenacházíme vysvětlení, často zůstávají jen domněnky.

Je lépe v tom nehloubat. Pro vlastní klid :-)

41 život život | 23. července 2010 v 11:40 | Reagovat

[16] otazka

není důležité zda věříte či niko-li na reinkarnaci...:-)

otázkou je či víte, nebo-li nevíte...

z vlastní zkušenosti mohu říci pouze jedno, vždy jsem se inkarnoval do řádu bytostí...

duchovní říše přírody, říše živočišná a říše bytostí jsou prodchnuty vzájemností, přesto jsou oddělenými (niko-li rozdělenými) světy...

to máte tak, člověk a pes dokáží žíti pospolu, mohou býti i jeden druhému prospěšní, přesto na nás pes nepromluví ...  :-)

tedy jedna možnost zde je, a to tehdy požijeme-li maso z bílého hada... :-)

42 život život | 23. července 2010 v 11:55 | Reagovat

autore, beruškou jste mohl býti pouze na dětském karnevalu masek.... :-)

43 autor článku autor článku | 23. července 2010 v 19:25 | Reagovat

[42] život

...autore, beruškou jste mohl býti pouze na dětském karnevalu masek...

Jestli jsem byl nebo nebyl beruška, musím přeci já sám vědět lépe než kdo jiný!!!

44 otazka otazka | 23. července 2010 v 23:17 | Reagovat

[41] život, 23.7.2010 11:40

No to je dost:-))

Jak bylo na Vysocine:-)Potkal jste Verusku?

Ale k tematu.

Takze... rikate  vedet a nevedet.

Tak to by zaslouzilo trosinku rozebrat..jak vedet nebo-li nevedet?

Ja jen vim, ze mnoho lidi a hlavne deti si na sve minule zivoty vzpomina.

A zaroven me trochu mate, ze i vice lidi si vzpomina na zivot kdy byli treba napr.Napoleon.

Jak je to mozne?

Reknu Vam ze mam znamou a jeji syn sotva zacal trochu mluvit, tak se schanel po sve opravdove mamince,

zni to divne, ale casto rikal:"Kde je maminka?"

A kdyz ta kamoska rekla:" Mateji tady sem" Tak rikal, ne ty ale ta druha maminka.Ta jak ma dlouhe vlasky..a zacal brecet ze ji nevidi.

Kamoska to tezce nesla, ale ditko bylo jinak uplne zdrave a normalne se vyvijejici dite. Dnes je mu 16 a nic si nepamatuje.

Ovsem tenkrat, toho bylo podstatne vice co rikal za "podivnosti" asi tak do 8let.

P.S. To s tim hadem to je dobry:-))

A beruska jsem napriklad sKoRo porad:-))

45 život život | 24. července 2010 v 19:39 | Reagovat

[44] otazka

přímo na Vysočinu jsem se nedostal,

Věrku nepotkal... :-)

ale vzpoměl jsem si, to ano... :-)

"A zaroven me trochu mate, ze i vice lidi si vzpomina na zivot kdy byli treba napr.Napoleon."

jde o to zda Napoleonem byli, či se pouze částí mysli na zápis hvězdný napojili...:-)

ale v podstatě i to pouhé napojení má své důvody, ale neměli bychom tomuto přikládat větší důležitosti, než si zaslouží...

mnozí takto uvíznou a stále se vrací ovíněni domělou důležitostí okamžiku k onomu archetypu, jako k pokladu jímž se nechali okouzlit... a některé toto napojení okouzlí a pohltí natolik, že končí v psychiatrických léčebnách....

"Reknu Vam ze mam znamou a jeji syn sotva zacal trochu mluvit, tak se schanel po sve opravdove mamince"

do šesti let života, jsou děti více propojené s duchovním světem, tj. svou vnitřní podstatou bytí....

jak stárnou ztrácí pomalu kontakt s touto podstatou bytí, neboť v nich sílící ego jedince pozvolna, ale jistě vytěsňuje ono spojení...je to běžný proces....

zhruba  od 35roku života, by mělo nastávat pozvolné rozvzpomínání a opětné navazování kontaktu s onou duchovní podstatou, vnitřní podstatou bytí..  neb duchovní dozrávání trvá déle, oproti zrání tělesnému... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama