Jsme potomci Říma 1/2

25. července 2010 v 17:00
Kdo byl Gaius Julius César? I člověk mizivých znalostí dějepisu by jistě dal pár vědomostí dohromady. Kdo byl Alexander Makedonský, kdo Napoleon? To by asi věděl každý taky. A kdo to byl Perikles? Tohle už nejspíš bude horší. Který Perikles? Inu onen řecký politik, za jehož vlády Aténský stát dosáhl největšího rozkvětu všech dob. Sotva kdo o něm slyšel. Kolik lidí zabil? Tak jak bychom ho mohli znát. Naše dějiny mají paměť jen na data slavných bitev, moudrost a blahobyt v nich nemá moc místa. A naše dějiny jsou takové, jaké jsme si je udělali a pak napsali. Známe jenom válčení a krev, neboť jsme potomci Říma.

Vyzkouším sám sebe, každý může zkusit odpovídat se mnou. Pochopitelně z hlavy, bez nějakého lexikonu nebo internetu.
Kdy byla bitva u Sudoměře? Vím, 1420, někdy na jaře.
Kdy byla bitva na Bílé Hoře? Vím, 1620.
Kdy byla 1. světová válka? Vím, 1914-18.
Kdy byl zabit César? Vím, 15. března, 44 př.n.l.
A ve kterém roce bylo dostaveno Národní divadlo? Eh, to mohlo být tak asi... Nevím.
Kdy se narodil Bedřich Smetana? Snad asi někdy kolem... Nevím.
Na boření a vraždění máme paměť dobrou, na tvoření skoro žádnou, neboť jsme potomci Říma. Pro někoho to možná zní hrdě, já to vidím obráceně.

Profesor Grzimek, papež zoologie, kdysi prohlásil, že by se dnes na Zemi jistě moc hezky žilo, kdyby se člověk byl vyvinul z gorily, s její mírumilovností a sociálním cítěním. Pokud ale člověk vzniknul z opice, pak bohužel z nějaké obzvláště agresivní a vzteklé.
Dovolil bych si k němu ještě přidat, že by dnešní Evropa vypadala úplně jinak, mnohem lépe, kdyby historickou předlohou bylo posledních dva tisíce let antické Řecko a ne Řím. Však Římané házeli v koloseu křesťany lvům, což se těmto nejspíše líbilo více, než muset poslouchat básně v amfiteátru. Jinak by byli po vítězství své ideologie nezaložili "Svatou římskou říši německého národa", ale třeba "Nesvatou říši aténskou smíšených národů".

Jak se to vše historicky událo? Kde se ten Řím vzal? Trochu pohádkově zhruba následovně:
Tam pod hradbami Tróje padli Achájcům ti nejlepší, jež rekové byli. V tu dobu se ze severu do slunné Helady valí nová vlna Řeků a to jsou Dórové. Zbytky statečných Achájců se ještě postaví na obranu a tasí své bronzové meče. Proti nim vytasí Dórové své meče železné, které se do bronzu zakusují jako do sýru. Když dozní řinčení zbraní, není už achájského lidu. Jako kdysi nad pyšnou Trójou, stoupá teď dým nad jejich zemí. Dórové byli barbaři v našem slova smyslu, ale po pár set letech se jejich mravy zjemnily a byli to oni, kdo měl na této planetě první demokracii, komu vděčíme za veliké objevy v matematice.

Leč Trójané byli také Řekové. Co z nich zbylo? Sledujme jemné vlákno podivné legendy.
Z trojských hrdinů se zachránil pouze jediný, statečný Aineias. S malou skupinou těch, kteří vyvázli z hořícího města, se vydal na bludnou plavbu středomořím. Přistáli na Krétě, kde řádil mor a přistáli v Libyi, kde vládla královna Dido. Snad stal se jejím milencem, však po čase trojské lodě zase odrazily od pobřeží Afriky. Dál a dál bloudili Trójané světem, než vpluli do ústí řeky Tibery. Proti proudu řeky pak putovali úrodným krajem, až se dostali do říše krále Latina. Ten jim vyměřil desátky a povolil jim, se u něj navždy usadit.
Přešlo mnoho generací. Jednoho dne divý proud rozvodněné řeky uchvátil dřevěnou kolébku, ve které ležela dvě novorozeňata trojského plemene, jménem Romulus a Remus. Ty zachránila a odkojila vlčice, která přišla o vlastní mláďata. Když dorostli, založili na onom místě město, které se mělo za staletí rozrůst do mocného impéria a vládnout světu. (Jistě založili Řím Etruskové, ale tahle pověst je pěkná.) Proti síle římských legií nebylo v té době v Evropě co postavit.

Snad legenda, snad v žilách Římanů skutečně trojská krev kolovala, však kulturu a vědu Řeků tito barbaři nikdy neměli. Jejich umění bylo snad jen stavební a hlavně umění válečné, umění zabíjet. V jejich srdcích mísí se jen touha po moci s touhou po bohatství, a pro ni zabíjeli a pro ni umírali. Svět si podmanili a obdiv dnešních barbarů tím získali, však umění mnoho nezanechali, neboť moudrost nectili a krásu nemilovali a bohů si nevážili.

Nějaký Říman by namítl, že i oni měli filozofy, jako třeba Seneca, oni měli vyspělou státní zprávu. Co v tu dobu dokázali jiné národy kolem, jako třeba Germáni? Vše uznávám, ale okolní kultury, jako bylo Řecko, Kartágo nebo Hebrejci, Římané zničili, své předchůdce Etrusky asimilovali. Řím, to nakonec bylo hlavně válečnictví, rozšiřování impéria a zabíjení pro potřebu i pro zábavu.

A my jsme jejich potomci. Ač přišli naši předkové z dálných krajů mnohem později, dědictví válečného Říma tvárnilo jejich vývoj.

V antickém Řecku se taky bez přestání válčilo, tresty smrti padaly za každou maličkost, ale žádné křižování zajatců po stovkách. Místo masového vraždění gladiátorů v koloseu se v amfiteátrech uváděly divadelní hry pomalu v dnešním smyslu. Přesto byl pro náš vývoj v posledních dvou tisíci letech vzorem hlavně Řím.

Dokončení příště...


Malý dodatek:
Když jsem si dělal poznámky ke článku o řecké sexualitě, nakoukla mi Slávka přes rameno a zabědovala:
"Tohle slovo tam přeci nemůžeš napsat!"
"A jaké jiné, znáš na to slušný výraz?"
"Neznám."
"Já taky ne."
Takže téma o kráse a sexualitě pořád nedokážu dokončit. Zatím jsem tedy napsal tenhle článek o něčem trochu jiném.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Láda Láda | E-mail | 25. července 2010 v 18:39 | Reagovat

Je to velmi zajímavé. Nesouhlasím s jedním: Nejsme determinování tím, že jsme před mnoha staletími navázali na starý Řím. Národy se silně mění během krátké doby. Němci se během minulého století zěnili z obchodníků na válečníky a naopak. Židé měli periodu opačnou. Výrazné změny lze vystopovat v mnoha národech.

2 autor článku autor článku | 25. července 2010 v 19:08 | Reagovat

[1] Láda

Naprosto souhlasím. Píšu, že Evropu tvárnilo dědictví Říma, v mnohém negativně. Netvrdím, že jsme dnes všichni takoví, jako byli Římané v roce nula.

3 Sahira Sahira | 25. července 2010 v 19:11 | Reagovat

Alespoň v jednom jsme Římany nenásledovali,

a to sice  v oblečení. Římané až do zániku jejich říše

neznali kalhoty. Ty jsme převzali právě od barbarských

Germánů.

Jinak jako vždy, velmi zajímavý článek.

4 Hanako Hanako | 25. července 2010 v 19:35 | Reagovat

4 Sahira   Na sever od římských provincií byla větší zima a běhejte si na lovu kanců jen v  krátké suknici.

5 autor článku autor článku | 25. července 2010 v 19:40 | Reagovat

[4] Hanako

V Irsku je zima ještě větší a přesto tam různí kanci nosí sukně.

6 Hanako Hanako | 25. července 2010 v 19:47 | Reagovat

5 autor  A není to náhodou ve Skotsku?

7 otazka otazka | 25. července 2010 v 20:01 | Reagovat

Moc se mi libi, jak jste vkusne smysil historii a zamysleni nad vnimanim negativum a pozitivum.

Test jsem si udelal/a je to tak pul na pul:-)

Ale souhlasim, krve a boje je porad zbytecne moc.

Profesor Grzimek to rekl moc pekne a presne.

P.S. K dodatku

Tak tam napiste treba PiiiP:-)

8 autor článku autor článku | 25. července 2010 v 20:04 | Reagovat

[6] Hanako

Skotsko taky, ale v Irsku se nosily rovněž. Ta sukně je totiž praktická když prší. Kalhoty se lepí na nohy a zůstávají mokré.

9 autor článku autor článku | 25. července 2010 v 20:08 | Reagovat

[7] otazka

...treba PiiiP:-)...

O tom už tu mám celý článek:

http://gregor-moldavit.blogy.novinky.cz/0812/picaty-pribeh

Pohoršil se pouze jeden sprostý chlap, ženám se to líbilo.

Jenže tohle je jiné slovo.

10 otazka otazka | 25. července 2010 v 20:23 | Reagovat

[9] autor článku, 25.7.2010 20:08

Ten clanek je vtipnej a moc zajimavej.

Ostatne jako vsechno co napisete.

Verim ze i tentokrat to zvladnete s Gracii.

Lorenzo mel asi zrovna kratas:-)

Hezky vecer preji:-)

11 pich pich | 25. července 2010 v 21:47 | Reagovat

ještě že většina z nás jsou "voříšci". A ti jsou celkem hodní. Akorát rádi štěkají ...

12 caracola caracola | 25. července 2010 v 21:50 | Reagovat

Jako vždy je to čtivé, zábavné a převážně pravdivé. Jsem rád, že jste vzpoměl profesora Grzimka. Jako kluk jsem měl moc rád jeho knihu  Taková jsme my zvířata aneb má přítelkyně Ula. Mohu říci, že pan profesor silně ovlivnil moje vnímání zvířat již v ranném věku a že jsem tomu rád.

13 PR PR | 26. července 2010 v 9:43 | Reagovat

Autorovi

Vaše znalosti o Římské říši jsou bohužel spíš kusé a tendenční. Rozhodně nešlo jen o zabíjení  a rozšířování. V dalších fázích šlo spíše o udržení impéria jako takového. Navíc Říše římská poskytla svým obyvatelům tak dlouhé období míru, o jakém se jim ani nesnilo, což zdaleka nekoresponduje s vaší představou o neustálé válce.

Jen pro zajímavost doporučuji přečíst například Churchilovy Dějiny... Zjistil byste tak například, že ústřední topení a koupelna v domě znali v Británie za Říše římské, zatímco ještě v 19. století to byl Viktoriánce takřka neznámý pojem.

Také si můžete přečíst Vitruviovy Deset knih o architektuře, kde s úžasem zjistíte, jak pokročilé znalosti staří Římané měli.

Historie skutečně není o tom, kolik datumů znáte nazpaměť a ani o tom, co si myslíte, že je pravda o dějinách, nehledě k vašim zaostalým znalostem evoluční teorie.

Lidé se podle posledních poznatků vyvinuli ze samotného kmene, souběžného k dnešním primátům. S dnešními opicemi a gorilami pravděpodobně mohli mít společného předka.

14 autor článku autor článku | 26. července 2010 v 10:19 | Reagovat

[13] PR

Podobný příspěvek musel nezbytně přijít. Jsem rád, že jiní celkem chápou, o čem ten článek je.

Stavební umění v něm sám zmiňuji. Že Římané měli lázně i kanalizaci je mi od dětství známo, právě tak, jako že člověk a opice mají společné předky. Cituji pouze co jednou řekl prof. Grzimek v německé televizi a možná by se to dalo v nějakém záznamu ještě dnes najít. On to věděl rovněž, říká jen: kdyby tomu tak bylo... V onom rozhovoru šlo o lidskou povahu, ne o evoluční teorii.

Když v Germánii byly pobity 3 římské legie, vládnul v Římě božský klid. Mír v hlavním městě, když mladí muži byli neustále ve válce na hranicích je věc pouze teoretická. Jinak je ten článek o něčem jiném, nejsou to dějiny Římské říše. Proto z něj lze těžko posoudit, jaké má autor znalosti jejich dějin.

15 Zdenka Zdenka | 26. července 2010 v 11:44 | Reagovat

Teda pane autore, jak Vás znám, ani přes své znalosti další studium nezanedbáváte :-)

Ovšem dějiny Říma, to nejsou jen data, ale život. Jak se dobrat k komplexnímu popisu života v kratičkých článečcích, že ano. Natož celé Římské říše :-) Která, nota bene její hlavní město, vzniklo díky mléku vlčímu :-)

16 PR PR | 26. července 2010 v 11:45 | Reagovat

14/

Lidská povaha se přímo odvozuje od přírodních zákonů, které platí pro všechny stejné, včetně goril. Omlouvám se, že jsem připsal výrok onoho pana profesora, ale jde pouze o zkratkovou úvahu, která může vyvolat souhlasné pokyvování, stejně jako kdybych teď napsal, že kdyby se lidé vyvinuli z lenochodů, mohli ještě teď klidně pospávat na stromech. Nelze z ní nic vážně vyvozovat, leda by šlo o krutou ironii, ale tu jsem zřejmě ve vašem článku přehlédl.

Jinak nejsem si zcela jistý, zda v římských legií sloužili pouze mladí muži. Ale v pozdějších fázích impéria nešlo o ani tak o brance, jak se možná domníváte, ale o germány a jiné barbarské kmeny, kteří v hraničních pásmech sloužili jako najatí žoldnéři, a to nezřídka tak, že jeden čas bojovali s Římem proti jiným barbarským kmenům a podruhé se spojovali právě proti Římu.

Vámi prezentovaná Říše římská mi přijde jako ta část, která trvala před naším letopočtem a která se podrobně vyučuje na základní škole, včetně vašeho odkazu na Aeneis, ve které podle humanistů Vergilius skutečně jen parafrázoval Homéra.

Ale i tak tvrdit, že Římané narozdíl od Řeků neměli kulturu a znalosti, to mi přijde brutálně diletantské. Buď máte o samotném Řecku příliš idealizovaný obrázek a nebo mi samotnému něco uniká.

Můžete mi prosím vysvětlit, jak jste přišel na to absurdní tvrzení, že "kulturu a vědu Řeků tito barbaři nikdy neměli."

Navíc jsem si celkem jistý, že Římané ctiti bohy přinejmenším stejně a nebo ještě přísněji než sami Řekové, viz vaše "neboť moudrost nectili a krásu nemilovali a bohů si nevážili". Pokud já vím, tak vztah Řeků k bohů byl mnohokrát spíše vlažný a z pohledu pozdější křesťanské Říše římské možná téměř ateistický.

17 autor článku autor článku | 26. července 2010 v 12:08 | Reagovat

http://gregor-moldavit.blogy.novinky.cz/0901/kde-jsou-rimske-legie

Co se týče služby v legiích jsem kdysi uvedl příklad oné porážky v Germánii, kde ovšem proti nim částečně stáli od nich vyzbrojení římští legionáři germánského původu.

Diskusi o římských dějinách tady nemůžu začínat. Každý může uvést vlastní znalosti, jak on to zná a chápe.

18 život život | 26. července 2010 v 12:48 | Reagovat

výborně Gregore, konečně se dostáváme k jádru věci,

takže ne beruška, ale říman odkojen vlčicí... :-)

19 autor článku autor článku | 26. července 2010 v 13:23 | Reagovat

[18] život

"...říman odkojen vlčicí... :-)"

Žasnu, odkud máte ty drby. Já o sobě nic takového neřekl.

20 PR PR | Web | 26. července 2010 v 13:34 | Reagovat

17/

Pokud nechcete začínat diskusi o římských dějinách, nicméně se o nich chcete zmiňovat tak, jak uznáte za vhodné, pak vás jen poprosím, abyste své články nadepisoval  alespoň takto:

Jsme potomci Říma

(ale nikoliv toho historického, ale toho, jak mu rozumím já, Gregor Moldavit)

Pak nebudu mít proti vaším závěrům a tvrzením žádné připomínky a další otázky vaším směrem budu považovat za bezpředmětné.

21 autor článku autor článku | 26. července 2010 v 13:53 | Reagovat

[20] PR, Web, 26.7.2010 13:34

17/

...pak vás jen poprosím, abyste své články nadepisoval...

Žádosti nemůžu vyhovět. 2. díl nelze nazvat jinak, než "Jsme potomci Říma 2/2". Jinak by nikdo nevěděl, že je to ten 2. díl. Můžete ale zase vyčíslit, v čem se kde mýlím.

22 Zdenka Zdenka | 26. července 2010 v 13:55 | Reagovat

A já bych řekla, že všichni jsme něčí děti, vnoučata, ... něčí potomci. Je mi srdečně jedno, jestli mne kojila vlčice, nebo má máma beruška pojídala mšice,... začátek je stejně úplně někde jinde.

A čekám na další článek autorův, pro poučení, pro radost, diskusi,...

23 Sahira Sahira | 26. července 2010 v 14:02 | Reagovat

Autore, myslím si, že mluvím za více čtenářů, kteří  čtou se zájmem

vaše články  právě proto, že obsahují  malé, zajímavé, humorné i poučné momenty z historie.

Nikdo neočekává na těchto stránkách dějiny lidstva.  

Ze školních let by nám z dějin i jiných předmětů v hlavě zůstalo mnohem více, kdyby nám byly

vědomosti občas předávány vašim zábavným způsobem.

24 život život | 26. července 2010 v 14:17 | Reagovat

[19] autor článku

snad jste se neurazil Gregore... :-)

"odkud máte ty drby"

přesně odtamtud, odkud je máte Vy Gregore...

kde se asi tvoří...přece v naší mysli... :-)

ale mohu Vás ujistit, že články Vámi psané opravdu rád čtu.. :-)

25 PR PR | Web | 26. července 2010 v 14:47 | Reagovat

21/

Jaký smysl by mělo hledat vám v dalším článku chyby, pokud pro vás nejsou zdrojem sebereflexe? (viz váš bod 17)

  Kdybych chtěl být hnidopich, mohl bych rozporovat  hned vaši první větu, protože  vaše transkripce Caesarova jména je pochybná. Ani všemocný google netuší, koho máte na mysli:

http://www.google.cz/#hl=cs&source=hp&q=c%C3%A9zar&aq=f&aqi=g2g-s1g4g-s1g2&aql=&oq=&gs_rfai=&fp=f40ae5947f99b217

Když už přepisujete foneticky, přepisujte důsledně. Nebo jde o další dopad vaší teorie, že stejně jako historie, tak i pravopis je tu od toho, abyste ho využíval, jak se vám to právě hodí?

Nezbývá mi než vyjádřit zděšení, že někteří mí kolegové z diskuse považují vaše články za zdroj poučení.  

Raději proto budu souhlasit s vaší druhou větou, když píšete, že "i člověk mizivých znalostí dějepisu by jistě dal pár vědomostí dohromady." Odpusťte mi ten konfrontační tón, ale zdá se mi, že lépe bych souhrn vašeho článku nevystihl ani já sám :)

26 otazka otazka | 26. července 2010 v 18:19 | Reagovat

[25] PR, Web, 26.7.2010 14:47

Vase reakce pripomina rceni o tom, ze nemame-li zadny problem pak je nutne si nejaky vytvorit.

Zrovna v tomto duchu autor naznacuje lidskou povahu a ja s nim souhlasim.

Verim, ze nikdo tu nezapochyboval o tom koho autor myslel kdyz napsal:" Kdo byl Gaius Julius César? "

Kazdopadne me se jeho clanky libi a poucne rozhodne jsou.

Pouceni, ktere jsem z clanku vycetla by se dalo shrnout slovy A. Schwitzera a to:

Nechť každý usiluje v tom prostředí, v němž žije, aby projevil svému bližnímu opravdový humanismus, na němž záleží budoucnost lidstva.

27 PR PR | 26. července 2010 v 21:40 | Reagovat

26/

Opravdu nemám problém s tím, že autor napsal César. Co mne dráždí, jsou obecně lidé, kteří s vážnou tváří trousí povrchní polopravdy.

Neznám pana A. Schwitzera, ale pokud smysl jeho věty nepopravil překladatel a nebo přímo vy, pak bych vám doporučil, ať jej citujete rozvážněji a nebo raději vůbec.

Vámi uvedené souvětí možná zní vznešeně, ale nemá valnou vnitřní logiku. (Pokud tedy jeho autor nepovažuje své bližní za víc než dokonalá stvoření.)

28 Zdenka Zdenka | 26. července 2010 v 22:20 | Reagovat

Protože zde píší na webech lidé, kteří řadu let nežijí v České republice, mnohdy se chybička vloudí. Ovšem podstatné je to, je-li možno pochopit, co chtějí vyjádřit.

A citát se snad dá pochopit:

http://citaty.kukulich.cz/autori/s/albert-schweitzer

Nechť každý usiluje v tom prostředí, v němž žije, aby projevil svému bližnímu opravdový humanismus, na němž záleží budoucnost lidstva.

A na každém z nás záleží, jak svůj humanismus projeví, projeví-li ho vůbec.

Říká se - snaha se neplatí.

také se říká - za dobrotu na žebrotu

Nicméně - protože občas nakukuji i na jiný autorův blog, dovolím si říci, že jeho články jsou pro mne poučením. Protože píše a fotografiemi doprovází mnohé z historie i současnosti, co nikdy na vlastní oči nespatřím.

Kdo má málo, nebo nic, za to děkuje.

Pokud budu chtít vědecký rozbor historie, půjčím si encyklopedie. O to zde nejde.

Zde jde o to rozvinout i něco jiného, než jen vědomosti.

29 otazka otazka | 26. července 2010 v 23:10 | Reagovat

[27] PR, 26.7.2010 21:40

Podstatou clanku urcite neni historicky presny a pravdivy vyklad vzniku Recka a Rima.Sam autor nekolikrate v textu upozornuje na tenke vlakno pravdive legendy, nebo zduraznuje spise pohadkove ladeni vykladu.

Podstatu shledavam prave v otazce, zda vime kdo byl Perikles?

Za jehoz vlady Atensky stat dosahl nejvetsiho rozkvetu.

Poukazuje na to, ze lidskost, neni zdaleka tak opevovana tak jako napr.Krvave bitvy a takovy velikani pak snadno upadnou v zapomneni jelikoz netecou potoky krve.

Zrovna jako napr.mnou zminovany Albert Schweitzer, ktereho pravdepodobne spatne sklonuji a proto Vam jeho jmeno nic nerika.

Take je vsak docela mozne, ze jej neznate i proto jelikoz to nebyl zadny valecnik a nevyhral zadnou bitvu:-) Ale to je samozrejmne jen ma hloupa domnenka omluvam se:-)

Nevim jestli blizni povazoval za dokonala stvoreni, ale jiste vim ze blizni pro nej znamenal hlavne cloveka a dle toho cely zivot jednal. A.Einstein jej popsal slovy:

Schweitzer je velký tím, jak bojuje s bezcitností a chladem všude, kde vidí pro člověka sebemenší naději. Koná své skutky v Lambaréné i všude jinde z prostého pocitu vnitřní nutnosti.

Osobne na jeho nazorech ani citatech zadnou nelogicnost neshledavam a naopak jsem presvedsena, ze kdyby jsme je casteji cetli a hlavne se tim i ridili, pak by byla predsi jen alespon mala nadeje, ze by se  na Zemi moc hezky zilo:-)

To je cele dobrou noc preji Vsem:-)

P.S.Mezi lidmi je mnoho chladu, protože nemáme dost odvahy dávat se tak srdečně, jak srdeční vskutku jsme.

Každý si své Lambaréné musí najít sám. Ale musí o to velmi a velmi usilovat. Není to snadné.

A.Schweitzer

:-))

30 Zdenka Zdenka | 27. července 2010 v 7:19 | Reagovat

Ano, o "expedici " Lambaréne se o nás dlouhé roky již vůbec nemluví. Pochybuji, že třeba mé děti o ní něco vědí, nu, budu jim muset sama povykládat, když se to ani ve školách neučí.

31 Zdenka Zdenka | 27. července 2010 v 7:24 | Reagovat

oprava...Ano, mimo jiné o "expedici"....

http://cs.wikipedia.org/wiki/Expedice_Lambarene

32 PR PR | Web | 27. července 2010 v 7:58 | Reagovat

28/

Ne že by se ten citat nedal pochopit, zkratka (mi) nedává smysl. Pokuste se nad tím zamyslet, zejména nad tím "opravdovým humanismem, na němž má záležet budoucnost lidstva".

Jak může proboha lidská bytost vědět, který správný "opravdový humanismus" má použít? Trvám na svém, že buď jde o špatný překlad a nebo má autor potíže s logikou, popřípadě s větnou skladbou.

33 Zdenka Zdenka | 27. července 2010 v 8:02 | Reagovat

32 PR

Není to třeba špatným překladem z němčiny?

Já žiji celý život na Moravě na několika km čtverečných, tak nemám zkušenost s tím, žít v cizině, ani s tím, pozapomenout v cizím prostředí svůj rodný jazyk a přec se často vyjadřuji též velmi neohrabaně .-)

Co se týká "otázky" myslím, že j to žena :-)

34 Zdenka Zdenka | 27. července 2010 v 8:04 | Reagovat

"opravdový humanismus" - ao, souhlasím, ve jménu všelijakých  ...ismů se v lidské historii často omlouvalo vše.

Ale volba je jen - ano, -ne.

35 autor článku autor článku | 27. července 2010 v 8:18 | Reagovat

[32] PR

…"opravdový humanismus"…

…buď jde o špatný překlad a nebo má autor potíže s logikou,…

Co všechno ten autor ještě nespáchal? Může mi někdo ukázat v článku místo, kde se tento výraz nachází?

36 život život | 27. července 2010 v 8:52 | Reagovat

[35] autor článku

PR nemluví o Vás , nýbrž o autoru citátu, který předložila otázka... :-)

čtěte pozorneji prosím... :-)

37 PR PR | Web | 27. července 2010 v 9:45 | Reagovat

35/

Díky za životu za vysvětlení :) Ano, je to tak. Jde o autora citátu.

38 Zdenka Zdenka | 27. července 2010 v 10:57 | Reagovat

:-)

39 otazka otazka | 27. července 2010 v 17:12 | Reagovat

[33] Zdenka, 27.7.2010 08:0

Teda vy praskacko:-))))

40 otazka otazka | 27. července 2010 v 17:16 | Reagovat

[32] PR, Web, 27.7.2010 07:58

Zdravim:-)

Nechapu proc hledat neco sloziteho na slove humanni.

Dle meho postaci kdyz, jej clovek ponecha v podobe, ktera se da tez nazvat jako lidskost, nebo laska k cloveku.

Kde je prosim problem:-)

41 otazka otazka | 27. července 2010 v 17:17 | Reagovat

[35] autor článku, 27.7.2010 08:18

Tak ja se tu za Vas peru jako tygr :-)))

A vy to mate na hacku:-)

42 Zdenka Zdenka | 27. července 2010 v 17:40 | Reagovat

39 otazka

Je to snadné: "ta" otázka, nikoliv "ten" otázka :-)

43 autor článku autor článku | 27. července 2010 v 17:47 | Reagovat

[41] otazka,

Přestávám chápat, o čem je tu řeč. Dopíšu radši rychle 2. díl. Pak mě můžou všichni rubat znova.

44 otazka otazka | 27. července 2010 v 17:50 | Reagovat

[43] autor článku, 27.7.2010 17:47

To jo to jo to jo:-))

A nezapomente na ty pindourky.-)

Pekny podvecer preji.-)

45 otazka otazka | 27. července 2010 v 17:51 | Reagovat

42] Zdenka, 27.7.2010 17:40

Tak to da rozum ze jo?

:-))

46 Láda Láda | E-mail | 27. července 2010 v 18:42 | Reagovat

Každá civilizace má určitý vývoj: začíná jako většinou jako vítězství barbarského národa, od poraženého ale přebírá kulturu a technická znalosti, postupně se sama kultivuje a pak upadá. Jedním ze znaků úpadku je nízká porodnost, která je asi hlavní příčinou že ji převácluje národ sice s nižší kulturou, ale vyšší porodností.

Dnes je již jasné, že v krátké době Evropu převácluje islám. Autor článku může uvést, jaký je v prvních třídách německých škol poměr dětí muslimských ke všem ostatním.

47 autor článku autor článku | 27. července 2010 v 18:51 | Reagovat

[44] otazka

O tom až v článku o antické sexualitě, se kterým stále váhám. Nechci tady žádnou útlocitnou duši pohoršit.

48 autor článku autor článku | 27. července 2010 v 19:04 | Reagovat

[46] Láda,

...jaký je v prvních třídách německých škol poměr dětí muslimských...

Na to bych si ta čísla musel napřed zjistit, ale i tak by to o budoucnosti moc neřeklo. Turky vidím, kam se podívám, ale jejich děti jsou často zcela normální Němci. Naopak jsou tu velkým problémem Rusové, kteří jsou křesťané a údajně i německého původu.

Řečeno opatrně: určitý počet cizinců může národ strávit, aniž by změnil svojí identitu. Jde ale o to jakých cizinců a v jaké fázi se ten národ nachází. Jestli právě v kulturně a vlastenecky vrcholné, či zrovna v úpadku.

49 otazka otazka | 27. července 2010 v 20:29 | Reagovat

[47] autor článku, 27.7.2010 18:51

Na to tu existuje jeden recept:-)

Staci pak rici nekolikrat ze sebou mandelinka a nebo treba poupatka zality:-)

Uplny a presny navod najdete zde:-))

Muzete jej kdykoliv pouzit:-)

http://www.youtube.com/watch?v=Ul2AVgzL8K8

50 krystian krystian | 28. července 2010 v 15:01 | Reagovat

tento clanek je typickym prikladem toho, ze nekoho napadne mysleka, a tu v rychlosti napise.

Nejprve je potreba vec studovat a dlouze o ni premyslet. Studovat a cist spisy a hledat mozne dukazy, jak myslenku vyvratit. Tady toto je blbost.

51 autor článku autor článku | 28. července 2010 v 16:27 | Reagovat

[50] krystian

Je zde dost článků, které žádné myšlenky nemají. Co třeba číst radši takové?

52 viktorvit viktorvit | 29. července 2010 v 2:00 | Reagovat

Pěkný článek. ale nevím proč mě pořád rozčiluje, když čtu třeba _"Jinak by byli po vítězství své ideologie nezaložili "Svatou římskou říši německého národa", _nebo Karel IV., císař Říše římské národa německého. Jen tak mimochodem. Kdyby měl Karel IV. tento titul musel by se dožít víc jak 150ti let. Protože " vznikla roku 1520, kdy se titul císaře stal dědičným v habsburském rodu.

53 viktorvit viktorvit | 29. července 2010 v 2:09 | Reagovat

Protože "Říše římská národa německého" vznikla roku 1520, kdy se titul císaře stal dědičným v habsburském rodu. _ Nějak ta říše vypadla.-- Habsburkové titul císaře římského používali až do roku 1806.

54 Sahira Sahira | 29. července 2010 v 8:09 | Reagovat

52-53 viktorvit

Karel IV se stal římsko-německým císařem 1355.

Svatá římská říše má dodatek národa německého

asi od konce 15. století. Dějiny namají vždy přesná data.

Vidíte, že existují různé verze.

Doporučuji se zamyslet nad tím, k čemu chtěl autor

čtenáře inspirovat, což je podle mne mnohem zajímavější.

55 autor článku autor článku | 29. července 2010 v 8:13 | Reagovat

[53] viktorvit

Jistě nemá cenu poučovat někoho, kdo všechno ví lépe.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_panovn%C3%ADk%C5%AF_Svat%C3%A9_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9

Tady si lze přečíst seznam jejích panovníků, počínaje rokem 936. Král Karel založil v Praze universitu z titulu římského krále (Karolus, Dei gracia Romanorum rex) a roku 1355 byl korunován římským císařem. To není žádná otázka víry nebo názoru, to si může každý najít v dějepisu.

Pokud by chtěl někdo za každou cenu hledat nějakou chybu, např. "německého národa", tedy tento výraz silně propagovali Habsburkové v 16. století, existoval ovšem dávno před tím. Nejspíš od samého počátku. Neměl žádnou juristickou váhu. S.ř.ř. byla směsice mnoha národů, Němci ovšem převažovali svým politickým vlivem.

V dnešní době je zvykem používat celý název, podobně jako u zakladatele univerzity se říká Karel IV, jakkoli si tam to IV přidal až 7 let později.

56 Sahira Sahira | 29. července 2010 v 9:00 | Reagovat

52-53 viktorvit

Dodatek: konec 15. století, moje informace byla 1480

a ne , jak uvádíte začátek 16. století.

57 Kunc Kunc | 29. července 2010 v 17:53 | Reagovat

Pro autora.

Vidím že zde házíte perly prasátkům, ale nějaký kverulant se vždy a v každé době najde. Pokud chce studovat dějiny Říma, určitě ví kde je najde. Jen pište dál tak jako doposud,Mě osobně vaše blogy připadají poutavé a zajímavé.

58 ιοn ιοn | E-mail | 29. července 2010 v 23:57 | Reagovat

Neco co v Ceskych skolach v hodinach Historie nedozvis.Barbarske najezdy Rimanu doslova vyplundrovali Helladu,po staleti karavany prevazeli lup jejiho bohatsvi.Pokracovani drancovani pozdeji prevzali ve jmenu Krista Svateho Krizacke vypravy a po padu Byzance hordy barbarskych Turku.Rimane si podmanili Helladu,prevzali nasi kulturu a aspon ji predali Evropskym narodum.

59 Zdenka Zdenka | 30. července 2010 v 9:38 | Reagovat

V hodinách historie se nedozvíme daleko více, a to ani z naší vlastní, nedávné  historie, ba ani současnost nám není komplexně ve vědomost dávána.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama