Do Canossy nepůjdeme. 5/? - Kdo nešel do Canossy?-1

9. května 2010 v 9:18

Jak Jindřich a Řehoř, tito dva znesváření zástupci boha na zemi, vlastně dopadli? Oba celkem špatně.
Jindřich IV. byl svržen svým synem a uvězněn. Klasický příklad rodiny vládců, kde otec vychová ze syna bezohledného kariéristu a vyškolí ho v umění, jak se přes mrtvoly probojovat na nejvyšší pozici. Hrozně se pak diví, když se sám stane první obětí.
Řehoř VII. byl vojensky zbaven funkce papeže a zemřel zatrpklý v Salernu. Před smrtí pronesl: "Miloval jsem spravedlnost a nenáviděl bezpráví, proto umírám ve vyhnanství."
To si asi říkal Jindřich IV. ve vězení taky. Milovat spravedlnost ovšem ještě neznamená spravedlivý být. Právě člověk věřící (katolicky či komunisticky) tady má značné problémy, je totiž ovlivněn dogmatem své ideologie. Jak říkali komunisti, "to musíte vidět správně třídně". Pod pojmem pravda a spravedlnost chápe něco jiného, než třeba člověk racionálně smýšlející. Jan Hus vešel do dějin tím, že se pro pravdu nechal upálit. Sotva kdo dnes bere na vědomí, že "pravda" pro něj byla i "přiznání" obviněného na mučidlech a upalovaní kacířů považoval za naprosto správné.
Jindřich V. pak udělal tečku za sporem o investitury, před církví definitivně kapituloval výměnou za své královské postavení. Od té doby papež určoval biskupy i arcibiskupy, ale taky krále a císaře. Za balík peněz rozumí se. Král a císař pak měl moc světskou, byl vládce a politik. Jenže v tom je zakletý jeden těžký problém. On ten císař byl vládcem a politikem pouze tak dlouho, dokud dělal takovou politiku, kterou církev nařizovala.
Někdy v té době po roce 1200 vznikla papežská tiára, symbol slavného vítězství církve. (Vypadá jako helma proti atomové bombě.) Ty tři koruny nad sebou znamenají král, císař a nad nimi papež.
Kdo si tohle nasadí na hlavu, vyhlíží přímo hrůzně, což byl zřejmě taky její účel. Možná je to věc vkusu, ale kdyby přišel Kristus, pak by člověk s takovouto marnotratnou homolí na hlavě byl jistě poslední, v kom by hledal pokračovatele svého díla.
Tiára Pavla VI.
Ještě za mlada jsem zabloudil do Říma, bydlel tam v domě kardinála Berana a dostal se na audienci k papežovi. Ten byl korunován touhle tiárou a dal si jméno Paulus VI.. Do dějin vešel jako "ten papež, co zakopnul o pilulky". Tenkrát se totiž "anti baby pile" právě zrodila a církev musela zaujmout stanovisko. On sice prohlásil, že je mu to buřt, ale mezi jeho vlivné rádce patřil jistý Polák jménem Wojtyla. Ten mu dohodnul, že církev je musí odsoudit. Tady se pochopitelně sešli dva experti. Takže církev vydala prohlášení, že pilulky nejsou potřeba, lidi jednoduše nemusí souložit. Nato rádce skromně zmizel v Polsku a celou bouři světa schytal nebohý Pijus.
Ironií osudu tím papež nahrál komunistům, propagujícím tenkrát co nejvyšší populaci. Pilulky taky přišly na Východ hodně opožděně. (Představa tehdejších nevzdělaných dělnických presidentů, že socialistická žena bude rodit onoho nového socialistického člověka a když chceme západ dohonit a předhonit, musíme se množit jako kobylky.)
Otázka (z té doby) na rádio Jerevan:
"Jsem mladá aktivní žena, smím brát pilulky?"
Odpověď:
"Pokud to chápete jako protest proti papežovi, pak ano."
Po letech se stal zase onen Wojtyla papežem a šířil svoje představy dále. Při jednom projevu se obrátil asi na 20 tisíc posluchačů s řečnickou otázkou:
"Vy přeci jste proti sexu jen tak pro špás?"
"Nejsme!" Zahřímalo 20 tisíc hrdel.

Ještě k té audienci. Onen pilulkový papež byl přinesen na nosítkách a žehnal při tom srdečně na všechny strany takovým kacířům, jako jsem byl já. Jestli měl tiáru na hlavě už si nevzpomínám. Někdy v tu dobu ji údajně daroval chudým a nosit se tím přestala. (Chudí ji prodali bohatým a prochlastali. To sice nevím, ale jinak si to neumím představit.)

S civilním vítězství církve se také na plno rozjela instituce zvaná "svatá inkvizice". (Při tomto výrazu se pokřižuje i neznaboh.) Existuje dodnes, ačkoli už 2x ve 20. století přejmenovaná. Co to vlastně bylo?
V oněch dobách přicházejí z Byzance katarové (od toho kacíř) kteří šíří nové představy. Není jeden bůh, ale dva, jeden je dobrý, druhý špatný. Přesně to samé sice říká církev katolická taky, ale pro toho druhého používá pojem "ďábel". Jakoukoli odchylkou od jejího dogma se ale církev cítí ohrožena ve svém monopolním postavení. Inkvizice měla původně zamezit odchylným učením, jenže jako u každé totalitní, světsky vládnoucí ideologie, se to "přesvědčování" jinak smýšlejících brzy zvrhlo na pouhé vraždění. V každé zemi a každé době byla inkvizice ovšem trochu jiná. Zatímco ve Španělsku vedla genocidu proti vlastnímu národu, nebyla třeba právě v Itálii tak strašná. Navíc tam rozsudek inkvizice musel potvrdit civilní soud.

dokončení příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 babka babka | 11. května 2010 v 18:27 | Reagovat

Co kdo zasil, to sklízí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama