Bitva u Thermopyl 8/? - Themistokles-2

15. května 2010 v 12:32

Atény stály v plamenech a lodě barbarů zaplnily obzor. Řekové se jako obvykle hádali a převážil názor, že je nutno dát se na útěk. Jenže na otevřeném moři už neměli šanci vůbec žádnou. Navíc znali na tomto místě mělčiny a útesy, zatím co Peršané nikoli. Vypráví se, že v předvečer poslal Themistokles svého otroka, coby "zrádce" Řeků, ke Xerxovi s následující zprávou:
"Řekové se rozhodli uprchnout. Pokud potřebuješ rychlé a slavné vítězství, je potřeba je obklíčit a zaútočit."
Vtip byl v tom, že otrok obelhal Xerxa pravdou. Druhé ráno stálo řecké loďstvo v obklíčení. Themistokles zavelel k útoku, lodě vypluly, ale brzo zůstaly stát. Příliš velká hrůza šla z perského loďstva, ze kterého se ozýval chvástavý řev barbarů. Tu vyrazil Atéňan Aimeniás se svou triérou a zaútočil. Ostatní Řekové si dodali odvahy a následovali ho.

Xerxes se nechal na zlatém trůnu vynést na svah břehu, aby odtud udílel rozkazy. Po obou stranách měl písaře, aby zaznamenávali jeho památné výroky. Nejspíš mu z toho pak vznikla jen snůška sprostých nadávek. Dochoval se pouze jeho výrok: "V této bitvě se ženy ukázaly být muži, zatímco muži byli zženštělí." Jedna triéra na perské straně totiž byla pod komandem ženy. Byla to legendární Artemisia, které se pak podařilo s lodí uprchnout, když vrazila do jedné perské, aby zmátla Řeky, na čí straně bojuje.
model triéry

Perské triéry byly delší, užší a rychlejší, řecké pak lehčí a obratnější, což bylo v bitvě rozhodující. V úzké úžině si perské lodě navíc vzájemně překážely.
Nikde se to nepíše, ale z dochovaných útržků si lze představit jednu rafinovanou řeckou taktiku. Jedna loď mohla potopit druhou, jen když jí do boku zapasovala bojovou špici. Druhá pochopitelně nečekala a okamžitě se začala točit špicí proti. Řekové měli coby veslaře vlastní obyvatele, Peršané povětšinou otroky. Jestliže se tedy útok do boku nepovedl a triéry se v plné rychlosti míjely, zakormidlovala řecká loď co nejblíže, až téměř na dotek. Vtom okamžiku veslaři dostali povel bleskově vtáhnout vesla do lodě. To veslaři perské lodě zřejmě nedokázali, takže jim řecká loď všechna vesla na jedné straně krásně sčesala. S vesly pouze na druhé straně už se loď potom mohla tak na nejvýš točit do kola a proti dalším útoku byla prakticky bezbranná.
Perské lodě měly taky více posádky, válečníků k boji na palubě. Řekové proto lodě zásadně potápěly i s posádkou, čímž si nerovné souboje mužstev ušetřili. Bojovali tedy lodí a ne římským způsobem, tedy přeběhnutím na palubu lodě nepřátelské. Zároveň dávali pozor, aby se to nepovedlo Peršanům.
záď skutečné triéry

Pak tu byl ještě jeden významný faktor, který neovlivnil výsledek bitvy, ale zapříčinil obrovský rozdíl v počtu padlých na obou stranách. Perští vojáci neuměli plavat, Řekové zřejmě téměř všichni. Posádky z potopených lodí nikdo nezachraňoval, zcela naopak. Řekové je bili po hlavách vesly, když se třeba drželi plovoucích trosek. Zajatce nemohli potřebovat a zachránění by zase jen množili řady útočníka. A na obzoru hořely Atény, což vyvolávalo jejich hněv.
Nakonec si perské triéry v úžině překážely a vzájemně si očesávaly vesla. Ty vepředu, které se otáčely k útěku se srážely s těmi v zadu, které se do boje teprve hnaly.

Bitva trvala celý den a skončila drtivou porážkou perského námořnictva. Večer plavaly po hladině stovky mrtvol námořníků a příboj je vyplavoval na břeh.
Řekové ztratili 40 triér, jejichž posádky se, jak zmíněno, většinou zachránily. Peršané ztratili asi 300 lodí.

Themistokles očekával, že druhý den se bude pokračovat, ale na to byl Xerxes příliš velký realista. Rozkázal stáhnout se takticky nazpět, tedy vzít do zaječích. Řekové pak perské loďstvo pronásledovali po Středomoří, až ho konečně dalšího roku nalezli u mysu Mykale (dnešní Turecko) a v jednom rozhodném úderu poslali kompletně celé ke dnu.

Jaké odměny byly rozdělovány po této bitvě? Skutečný zachránce Řecka se jmenoval Themistokles, ale toho si sotva kdo povšimnul. Vavřínové věnce si rozdávali mezi sebou přední aténští šlechtici.

Themistokles zůstal dále významným politikem, u lidu ovšem hodnocen protikladně. Jednou se potkal s jakýmsi občanem, který na Themistokla nadával, aniž by tušil, že s ním právě mluví.
"Co proti němu máš?" otázal se ho.
Ten se zamyslel:
"No, vlastně nic, jenom se mi nelíbí, že ho všichni tak chválí.
Toť osud politika.

Za pár let se ale dostal v nemilost a byl vypovězen z Atén. (Způsob se jmenoval ostrakismos = střepinové hlasování.) Kam odešel? Do Persie!
Xerxes byl už mrtev, zavražděn od svého tělesného strážce, který se chtěl dostat na jeho místo. Neprosadil se, byl popraven, na trůn dosedl syn Artaxerxes.
Ten prý přijal Themistokla coby přítele svého otce! (Tak to si člověk musí představit!) Udělil mu vysoký úřad satrapy a vedlo se mu dobře, než kdesi vznikly lokální spory s Řeky. Jemu daný rozkaz zněl, proti nim zakročit. To mu nedovolilo svědomí, čímž mu zbývala už jen jedna možnost - sebevražda.

pokračování...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sahira Sahira | 15. května 2010 v 14:44 | Reagovat

Tyto řecké, historické rekonstrukce  na těchto stránkách Novinek patří jednoznačně k nejzajímavějšímu čtení v poslední době.

U některých článků na Novinkách mám totiž dojem,

že jejich autoři ani nevědí o čem vlastně chtějí psát.

2 babka babka | 15. května 2010 v 16:31 | Reagovat

Nevím, co mám pořád s těmi veslaři. Asi je moc lituji.

Tady, ale nemohli být přikováni, když mohli vyskočit z lodě

a plavat: Ano?

3 babka babka | 15. května 2010 v 16:33 | Reagovat

Nebo je to právě tím, že na Řecké straně nebyli otroci?

4 autor článku autor článku | 15. května 2010 v 17:37 | Reagovat

[3]  babka

Řecké školství bylo na vysoké úrovni. Mladý člověk, kluk nebo holka (ale více kluci) museli být vzdělaní (řecký jazyk, vědy, poesie) a fyzicky zdatní. Plavání k tomu taky patřilo.

V bitvě u Salamíny nasadili Řekové několik malých, rychlých lodí, které sbírali posádky z potopených lodí. Pochopitelně pouze vlastních! Veslaři byli svobodní lidé z nižších vrstev, ale byli to vojáci, ne otroci. Když šla jejich loď ke dnu, měli více než dost času naskákat do moře, nechat se vylovit nebo si sami doplavali na ostrov Salamínu.

Na perské straně nemůžu přesně říci kdo a jaké měl veslaře, jen že to povětšinou otroci byli. Xerxes měl řadu lodí najatou z jiných zemí. Sloužili mu Féničané a Egypťané. To byli sice výborní námořníci, o boji lodí už toho ale tolik nevěděli. Ti měli pochopitelně taky otroky. Jestli měli i jiné veslaře, to nevím. Když ten den perská strana v bitvě prohrála, neptali se ani co Xerxes řekne, ale vydali se nazpět k domovům. Sloužit na straně poraženého nedávalo vyhlídku na kořist a více je nezajímalo.

5 babka babka | 15. května 2010 v 17:44 | Reagovat

Dík:-)))

6 Raddo Raddo | E-mail | Web | 24. října 2011 v 18:29 | Reagovat

Souhlas

7 Donald Donald | Web | 2. listopadu 2012 v 1:14 | Reagovat

Láska je jako válka. Snadno se začíná, ale těžce končí.

8 Lentilka Lentilka | 29. dubna 2013 v 19:44 | Reagovat

Bezva

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama