Bitva u Thermopyl 2/? - Xerxes-2

11. května 2010 v 8:27

V tuto dobu, roku 480 př.n.l. měli tedy Řekové už svoji flotilu válečných triér, jakkoli početně mnohem menší než Peršané. Zhruba 200, jejich triéry byly ale obratnější a neveslovali v nich pouze otroci, nýbrž i svobodní Řekové. To mohlo mít určitý význam při souboji loď proti lodi.
záď řecké bojové triéry
Tato dvě malá a málo pohyblivá kormidla nedávala lodi velkou možnost manévrovat.
Loď bojovala tím způsobem, že napíchla kovaným nosem bok lodi nepřátelské, čímž ji potopila. Nejsem odborník, ale lze si jistě dobře představit, že v boji bylo nutné provést rychlý obrat třeba tím, že jedna strana vesel zabrala kontra. Veslařů nebylo nikdy dost, jenom jedna loď jich potřebovala 170. V Aténách byly rekrutovaní hlavně z nižších vrstev obyvatelstva a secvičení trvalo delší dobu. Veslaři vojáci byli jistě jinak motivovaní, než přikovaní otroci. Ti byli sice pod karabáčem a šlo jim o život, na tom bych ale já na jejich místě zrovna nelpěl. Navíc mohli snadněji propadnout panice a přestat třeba veslovat v šoku. Když jedno veslo vypadlo z rytmu, stalo se překážkou pro vesla kolem.
(Římané ve válce s Kartágem nedokázali tyto lodě řídit tak dobře jako zkušení mořeplavci na druhé straně. Vymysleli tedy trik. Z lodě sklopili žebříky, po nich přeběhli na loď nepřátelskou, malou a špatně ozbrojenou posádku přemohli a loď převzali do svých rukou. Tak zvítězili v bitvě a ještě si domů přivezli cennou kořist.)

Themistokles byl mořem a plavbou po něm fascinován už jako chlapec. Jednou přemluvil svého otce, ať ho zase vezme na výlet do přístavu Pirea. Podivil se, když tentokrát odbočili do odlehlé části, kde ležely vraky starých lodí. Chlapec nechápal, proč se nejdou podívat na lodě nově postavené, bachraté obchodní i štíhlé bojové triéry?
"Podívej se na tyto staré lodě! Kolik služeb lidem udělaly, kolik bouří přestály, aby posádku i náklad přivezly nazpět do přístavu. Pak se staly nepoužitelné a majitelé je sem pohodily, aby tu shnily a rozpadly se. Tak, jak lidé jednají se starou zasloužilou lodí, tak jednají i se starým zasloužilým člověkem. Ty jsi povolán prokázat své zemi veliké služby, vzpomeň si občas v dospělém věku na tyto staré lodě." To řekl mu jeho otec.
Snad si na ně Themistokles vzpomněl, když Miltiades šel do vězení, měl si na ně vzpomenout ale i později, když přišel jeho čas.

Velká námořní bitva však přišla až později. Jako první se Peršané vylodili na pobřeží Řecka u severní části ostrova Euboia, aby přes Thermopylskou soutěsku vtrhli do vnitrozemí a zahájili tím pochod na Atény. Jestliže dosud nenarazil Xerxes při pochodu od Bosporu jak po pevnině, tak při plavbě po moři, na žádný odpor, pak tady jedna překážka byla. Tam nahoře v Thermopylské soutěsce stojí spartský král Leonidas, s ním 300 jeho Sparťanů a zhruba 6000 dalších hoplítů z jiných řeckých států. Kolik bylo Peršanů dole? Jeden ze Sparťanů podotknul, že přes jejich šípy neuvidí slunce. Leonidas poklidně odpověděl:
"Dobrá zpráva, ve stínu budeme bojovat."
Molón labe!

Xerxes nemohl uvěřit, že by se mu někdo vůbec odvážil postavit na odpor a vyzval Leonidase:
"Vzdejte se a složte své zbraně!"
Ten mu poslal odpověď: "Molón labe!" (česky: Pojď si pro ně!)

O tom si povíme příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 otazka otazka | 11. května 2010 v 21:07 | Reagovat

Mohu se optat proc je ta socha bez trenek..nebo oni valcili tzv. na ostro?

2 autor článku autor článku | 11. května 2010 v 21:59 | Reagovat

O tom bych někdy tak opatrně napsal vlastní článek.

Proč je nahý na této soše nevím, na jiných není. Spíše se zde jedná o pojetí jednoho umělce, který navázal na podobná zobrazení na obrazech 19. století. Skutečnost ovšem je, že oni toho na sobě opravdu moc neměli. Pod krátkou sukničkou se zřejmě nenosilo nic.

3 autor článku autor článku | 11. května 2010 v 22:08 | Reagovat

[1]  otazka

Dodatek. Sportovci na olympiádě byli skutečně úplně nazí. To nějak patřilo k jejich pojetí sportovního výkonu.

S nahotou si Řekové vůbec nelámali hlavu, právě tak, jako třeba z pohlavního selhání a podobně. To byly z jejich hlediska směšné problémy barbarů.

Proto je možná i tato socha nahá, po vzoru soch antických.

4 quark quark | E-mail | 12. května 2010 v 1:51 | Reagovat

Čtu a chválím.Také mám otázku a jednu drobnou ,,výtku,, chybí mi popisky u fotografií.Zajímalo by mě.kde konkrétně  se nacházejí ty nádherné repliky starověkých lodí. A je -li má dedukce správná,tak hořejší loď by měla být perská a spodní foto představuje starořeckou válečnou loď?

ještě jsem vám nechal vzkaz:

http://gregor-moldavit.blogy.novinky.cz/1005/do-canossy-nepujdeme-6-6-kdo-nesel-do-canossy-2#komentar-268876

Odpovídat samo sebou nemusíte.

5 autor článku autor článku | 12. května 2010 v 8:51 | Reagovat

[4]  quark

Je to jedna řecká triéra, replika, která skutečně i plave. Nalézá se v námořním muzeu v Pireu. Tam jsou námořní muzea dvě, obě těžko k nalezení i dosažení v hustém provozu. Parkování obtížné a zavírají už ve 2 hodiny.

Způsob boje takovouto lodí ještě popíši v bitvě u Salamíny.

6 quark quark | E-mail | 12. května 2010 v 15:25 | Reagovat

autor

Děkuji za doplňující informace.

7 babka babka | 12. května 2010 v 18:24 | Reagovat

Otroci byli přikováni i z těch důvodů, aby případně z lodi nevypadli?

8 autor článku autor článku | 12. května 2010 v 18:30 | Reagovat

[7]  babka

Aby se na všechno nevykašlali, nenaskákali v bitvě do moře a neplavali k nepříteli nebo někam na břeh za účelem útěku.

Jejich jediná šance na přežití takto byla veslovat ze všech sil a tím snad zabránit potopení lodě nepřítelem.

9 babka babka | 12. května 2010 v 19:48 | Reagovat

Já jsem myslela, třeba nějaká velká vlna. Byl to tedy jen  a jen ten důvod, aby neprchli?

10 autor článku autor článku | 12. května 2010 v 20:24 | Reagovat

[9]  babka

Jak to bylo s veslaři ještě popíšu. Otrokům bylo pochopitelně jedno kdo v bitvě vyhraje a za co se vůbec bojuje. Jejich životnost na lodích asi stejně nebyla moc dlouhá. Může být, že ti opotřebovaní byli někdy i propuštěni, ale často je taky na otevřeném moři naházeli ještě živé přes palubu.

Jak už bylo tady v komentářích k jiným článkům zmíněno, lidský život v tu dobu neměl velkou cenu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama