Bitva u Thermopyl 1/? - Xerxes-1

10. května 2010 v 10:03

Řekové vítězstvím u Maratónu Perské říši nikterak materiálně neuškodili, toliko politicky. Byla to pěkná morální facka pro krále králů, krále čtyř světových stran. Navíc tím dali příklad všem ostatním zemím pod perskou nadvládou. Ukázali, že i taková velmoc není neporazitelná. Tohle historické vítězství posílilo sebevědomí Řeků a ti ho nezapomněli dodnes. Právě tak ho ovšem dodnes nezapomněli ani Peršané.

Pod nadpisem "Bitva u Thermopyl" míním uvést všechny zbylé vojenské akce až do konce řecko-perských válek. Vyprávění je jistě pouze pro ty, kteří se o historii zajímají, nebo se třeba do Řecka chystají na dovolenou. Moc bych to teď nedoporučoval. Pobyt v Řecku není problém, ale při sérii stávek to může být třeba odlet. Pro nás bylo téměř neřešitelné, dostat se při návratu z okružní cesty Řeckem do našeho hotelu v centru Atén najatým autem. Ulice plné demonstrantů a policie průjezd nedovolila. Nedalo se jet než krokem, zaparkovat ani na minutu a stávka měla trvat do druhého dne do rána. Po dvou hodinách jezdění v kruhu se mi podařilo projet malou, nehlídanou uličkou do centra a vmísit se mezi hořícími kontejnery do demonstrace. Coby jediné auto v celé ulici jsme s nimi pak táhli tak dlouho, až se dalo k hotelu odbočit. Demonstranti na nás neútočili, ale na tom místě taky zrovna nešli ti militantní. Nakonec jsme tedy stáli před hotelem, ač na zakázaném místě. Byl bych za ten zázrak nejradši obětoval bohům. Zápalných obětí ale hořelo po Aténách už dost a strašně to smrdělo.
V řeckých městech se válí hromady odpadků a mezi nimi leží zdrogovaní bezdomovci. Nikdo neví, jestli takový člověk spí, nebo už je dávno mrtvý. Po ulicích i v restauracích obtěžují indičtí ilegálové, kteří se snaží prodat své zrůdné tretky. Co platné, že se soukromníci a jejich zaměstnanci v hotelech a krámech snaží, když rakovinový vřed státní správy už jejich zemi dávno zničil a státní zaměstnance zdemoralizoval. Dávat takové zemi půjčku je největší blbost, jakou si lze představit. Tím jim pouze umožníme v tom špatném hospodaření dále pokračovat!

***

Dareios přísahal pomstu, ale dokonat už ji nemohl. Zemřel roku 486 př.n.l. Na trůn nastoupil jeho syn Xerxes I., (persky Chšajarša) který s kralováním převzal i povinnost odčinit tuto potupnou porážku u Maratónu. Došlo k tomu ale až za 10 let, protože jeho zemi zmítaly nepokoje a lokální povstání. Konečně odstředivé tendence potlačil, svoji moc upevnil a mohl začít s přípravami. Jedno v každém případě věděl, že už Řeky nesmí podcenit podruhé. Při této invazi musí být veden zdrcující úder, aby perský král vešel do dějin coby neporazitelný imperátor a konečný vítěz. Takový, aby se na Maratón zapomnělo a dějiny znaly pouze slávu Perské říše a jejího krále. To za každou cenu a na její zaplacení měl peníze.
Hrob Xerxesa I. Tyto obrovské skalní kříže jsou už na dálku vidět. Tohle místo jsem navštívil v mládí a byl to pro mě, společně s městem Persepolis, velký zážitek.

Pro svoji armádu naverboval Xerxes žoldáky z území od dnešního Srbska po Afganistan. Asi bylo těžké jim něco vysvětlovat, mluvili zhruba třicet naprosto odlišných řečí. Kolik těch vojáků bylo? To je dodnes veliká otázka. Aby si generálové udělali zhruba přehled, vyhradili prostorné nádvoří a to vojáky naplnili. Pak je vypustili druhou stranou ven, udělali si čárku a do nádvoří nahnali další. To několikrát za den a tak to šlo po více dnů. To tedy máme počet vojáků v nádvoří, násobeno kolikrát za den naplněno, krát počtem dní. Teď už to jen vynásobit. Jenže to neumí král králů ani jeho dvorní vědci. Peršané tenkrát dokázali počítat do tisíce, Řekové do deseti tisíc. (Pohádky tisíce a jedné noci neznamenají 1000+1. To by nebyly ani 3 roky. Tisíc plus jedna znamenalo věcně přeloženo více, než lze spočítat, tedy zhruba naše nekonečno.)Vynásobit by to dnes dokázal každý školáček a dostal by číslo asi pět milionů. Hérodotos uvádí 5 283 000, v tom všechny pomocné síly. (Nikdo ze studovaných historiků mi dosud nedokázal vysvětlit, jakým způsobem to číslo napsal.) To je ovšem velmi nepravděpodobné. Ještě při dnešní technice by logistika takové armády byla prakticky neřešitelná. Zásobování, ubytování, kudy a jak přesunovat?
(Nemenší problém, ač většinou neuváděný, jsou jejich exkrementy. Na ty kolikrát ve středověku vychcípaly celé křížové výpravy, ještě než mohly splnit svůj svatý úkol. V 19. století bylo kdesi registrováno, že víc vojáků vlastní armády zemřelo na špatnou hygienu, než padlo v boji. On je to mnohdy problém i u jednoho člověka. Americká armáda má pro své agenty při zvláštních úkolech dávky potravin balené tak, aby se do těch obalů daly potom vzít vlastní výkaly. Jde o to zahladit po sobě všechny stopy. Řečeno lidově, hovno nenápadného amerického agenta se dá dobře poznat od hovna arabského.)

V každém případě se muselo jednat o počet mnohokrát vyšší než byl počet řeckých obránců Atéňanů, Sparťanů i ostatních. K tomu námořní flotila přesahující všechno, co kdy na téhle planetě bylo dáno dohromady.
Mnoho žoldáků bylo ponecháno v satelitních řeckých státech Malé Asie, aby chránili týl před případnými řeckými vzbouřenci. Zbylá větší polovina se vylodila na ostrově Euboia. Dnešní odhad je sto tisíc vojáku a přes tisíc lodí. V počtu vojska jsou ovšem i civilní zaměstnanci, jako dělníci, kuchaři a třeba i konkubíny.
Vypráví se, že při svém postupu postavil Xerxes pontonový most přes Bospor. Jelikož mu ho bouře zničila, nechal druhý den vodu zbičovat.

Jak to vypadalo na moři? Aténský archont a vynikající stratég Themistokles přemluvil senát, aby příště nenechali veškeré nepřátelské vojsko vylodit a bránili svoji zemi už před pobřežím. Jako obvykle to vysvětlil Themistokles senátorům názorně, coby rozhodnutí bohů. Ono se jednalo o značnou částku ze státního rozpočtu. Prakticky to vypadalo tak, že byl vyslán diplomat do Delf, aby přinesl neomylné orákulum. Ten pak s hrůzou vyprávěl, jak všichni budou se třásti, i bohům pot řinouti se bude, a potečou potoky krve... a tak vůbec... Senátem táhnul děs.
Themistokles vše prohlásil za blbost, onen vyslanec do Delf prý je nezkušené brčko, jen ať mu dají čas, on si tam zajde sám a přinese nějakou lepší předpověď. To se mu také povedlo. Pýthie na třínohé stoličce (všemi mastmi mazaná a zkorumpovaná do morku kostí) prý jemu pravila:
"Atény se musí skrýt za dřevěnou hradbou." No, a co tím myslela rozhoduje on, Themistokles, a on jim praví, že tím mínila dřevěné lodě. Senát se nechal přesvědčit, peníze na to byly. V roce 483 př.n.l. totiž vylepšily státní rozpočet nově otevřené stříbrné doly u Laurionu. Vláda chtěla populisticky rozdat tyto peníze mezi lid, aby všem bylo trochu přilepšeno. Themistokles však prosadil, že se ty prachy vrazí do armády. (Co by si za to asi dnes vyslechl od národa Čechů, snad není nutno popisovat.) Budoucnost mu ale dala zapravdu. Jak by bylo dopadlo referendum k této otázce tenkrát v Řecku se už nedozvíme. V otázkách obrany země se však referendum ani v demokracii nedělá a nejspíš z dobrých důvodů.

Themistokles zřejmě věděl, jak Pýthii správně oslovit. Když se rozhodl svést rozhodující bitvu s perskou flotilou v úžině u ostrova Salamíny, znělo orákulum:
"Ó, ty božská Salamíno, ty pohubíš matkám syny."
Senát to bral tak, že tedy žádná bitva, on jim ale vyložil, že tím jsou míněni synové perských matek. Jak tam tu Salamínu dostal, není dodnes známo. Rovněž nechápu, jak mohli tehdejší politikové brát takové pitomosti z Delf zcela vážně, ale poznal jsem ještě dnes celou řadu lidí, kteří na proroctví věří, nebo sami stále něco prorokují.

pokračování...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 paxi paxi | E-mail | 10. května 2010 v 13:38 | Reagovat

Jiří, jsi vfakt dobrý, díky

2 quark quark | E-mail | 10. května 2010 v 22:54 | Reagovat

Připojuji se k chvále, opravdu zajímavý historický exkurs Zaujala mě poznámka a postřeh o logistice starověké armády.

Myslím, že zcela chápu, jak mohli tehdejší politikové brát ,,pitomosti z Delf,, zcela vážně,citace z vašeho jinak poučného čtení.

Nemůžeme poměřovat myšlení soušasnosti s myšlením starověku. Starověké kultury, jmenovitě řecká byly v zajetí fatality.Za prvního moderního myslitele je považován matematik a filodof Descartes, lidově řečeno s ním bychom si pokecali,protože jeho myšlení je zároveň myšlením současnosti, moderního a postmoderního uvažování o světě. (pravdai i Descartes byl ještě ve vleku ,,těžké metafyziky,, středověku)

To je jen taková poznámka na okraj.

3 babka babka | 12. května 2010 v 15:21 | Reagovat

V dnešní době se také prorokuje: buď bude pršet, nebo nebude:-)

Někteří proroci z prognostického ústavu  našli uplatnění v řízení státu!  Zase tak moc se toho nezměnolo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama