Bitva u Maratónu 2/? - Kdo má právo?

1. května 2010 v 20:44

Praví král Dárajavauš: Pak byl jeden muž, mág jménem Gaumáta, pozdvihl se z Paišijauvády, kde je hora jménem Arakadriš, odtamtud se pozvedl. Nebylo tehdy muže, ani Peršana ani Méda, ani nikoho z našeho rodu, který by připravil toho mága Gaumátu o vládu. Vojsko se ho velmi bálo a on dával hubit mnoho lidí z vojska. Nikdo se neodvažoval říci něco o Gaumátovi, tom mágovi, až jsem přišel já. Pak jsem prosil Ahuramazdu, Ahuramazda mně přinesl pomoc. Uplynulo deset dní z měsíce bágajády, tu jsem já s několika málo muži usmrtil onoho Gaumátu.

Onen král Dárajavauš (kterého známe ze školy v řecké formě jeho jména jako Dareios) musel být člověk skutečně podivný. Za pomoci boha Ahura Mazdy porazil své nepřátele a stal se králem Perské říše.
staroperský bůh Ahura Mazda
Uznávám, že bůh nemá žádný předpis, jak by musel vypadat, ale tohle je na první pohled docela obyčejný člověk, vystupující průlezem z jakéhosi létajícího přístroje. Ten ptačí ocas dokonce nápadně připomíná Lavalovu trysku lunárního modulu. Chápu, že to leckoho zajímá, ale to není naše dnešní téma.

Výsledek ankety 1. dílu:
94% se rozhodlo pro pokračování.
Řečeno slovy propagandy, kterou jsem slýchával celé dětství. S tím nechci mít nic společného a přestanu vás tedy obelhávat pravdou. Pravda skutečně pravdivá za 23 hodin je následující:
pokračovat - 17 hlasů
úplně stačí - 0 hlasů
autora popravit - 1 hlas - Mnohem méně než jsem čekal, ale to nejhorší, co ještě míním napsat, teprve přijde.
Dále děkuji za všechny komentáře. Byly napsány věcně, bez nadávek a nenávisti, což tady není vždycky ten případ.

Jak všeobecně známo, král Dareios přepadl Řecko. Z jakého důvodu? Co měl proti Řekům?

Řecký, přesněji řečeno aténský, státní systém se sice nazýval demokracie, ta ale platila pouze pro vrstvu svobodných občanů. Otroci pochopitelně volební právo neměli, navíc jim mohlo být srdečně jedno, která strana ve volbách vyhraje, a jestli je právě demokracie, monarchie nebo jakýkoli jiný systém povolující otroctví. Důležité však je, že Řekové nechtěli vládu jednoho neomylného krále, ale raději svoji věčně rozhádanou chaotickou a stále se měnící zvolenou vládu. Ne však za ni, ale za svoji zemi a svobodu (se dále hádat) byli ochotni nasadit životy.

demos = lid, kratos = vláda, demokracie = vláda lidu
V praxi je to ovšem velmi těžká věc. Jak si má ten lid vládnout? Je toho schopný? Jak který. Národ demokratické země se musí, aspoň v převážné většině, skládat z lidí odpovídající úrovně. Zdravá demokracie může mít libovolný počet rozhádaných a znesvářených stran, ale ony extrémní na obou stranách, zjednodušeně komunisti a fašisti, nesmějí dostat každá více než 5%. Jak to vypadá, když demokracie zdravá není? Třeba jako dnes v Čechách. Češi si demokracii už 20 let udrželi, to jim nelze upřít, ale důvod k jásotu tam zrovna není. Přechod na kapitalismus ve smyslu bohatších západních sousedů se nepovedl, což vysoké procento Čechů přičítá právě onomu pojmu demokracie. Jinak řečeno, hledá vysvobození z těžkých problémů ve změně politického systému, který by automaticky změnil i systém výrobní. Odstranění demokracie mnoho lidí spojuje s představou zavedení sociálních jistot. Tak úplně vyloučené to není, zkušenosti tady jsou. Nacisti i komunisti lidem práci dali, ale za jakou cenu?

V komunistické totalitní diktatuře jsme se jako děti naučily papouškovat: "U nás si vládne lid". Když ale přišel čas, aby nám naši učitelé vysvětlili jak, dozvěděli jsme se od nich jen pár lží. Kdyby byla v šedesátých letech KSČ udělala skutečně svobodné volby, nebyla by dostala ani tolik hlasů, kolik měla členů. Proto se taky toho lidu na nic neptala.

Dnes je v ČR skutečně parlamentární demokracie, ale kolik Čechů by za ní šlo na barikády? Příčiny asi bude nutno hledat v tom demos, lidu, nikoli tedy jenom v kratos, tedy ve vládě, jak si celý národ svorně představuje. Změna vlády by sama o sobě tyto problémy nevyřešila. Staří Řekové byli přeci jen trochu jiní. Na vládu nadávali zrovna tak, jako lidé dnes, ale každý zřejmě podstatně více pracoval na vlastní osobě. Nebo je každý dnešní dvacetiletý Čech schopný bojovat aspoň jednu plnou hodinu bez přestávky s mečem a štítem, čímž myslím odpovídající fyzický výkon třeba i v jiné disciplíně. Po stránce duševní je to stejné. Přečtěte si např. inzeráty na SEZNAM. Prakticky každý snad pátý Čech je poloviční analfabet.
(18 let. ahoj hledam kluka podivej se na muj profil jak vipadam POšLI TVOJE FOTKU)
Jedna konkrétní ukázka za nekonečně mnoho jiných, nalezená prakticky na první kliknutí. Tihle lidé mají v Čechách volební právo?

Dnešní pobřeží u Maratónu, kde se v roce 490 př.n.l, přesně před 2500 lety, vylodila perská armáda.

Nyní nazpět. Co měl perský král Dáreios proti Řekům? Vůbec nic, spíše naopak. Řečtí doktoři, architekti nebo umělci byli na jeho dvoře vítáni. Persie s Řeckem čile obchodovala. Měli sice hádky o ukrajinské obilí, ale to se dalo vyřešit v míru. Proč je tedy napadl? Neměli snad Řekové ty správné, tedy ty jeho bohy? Dnes možná záminka nebo důvod pro třetí světovou válku, ale pro Peršany té doby bezpředmětné. Tenkrát se bohové drželi krajů jak kočka domu a na rozdíl od lidí se moc nerozlézali. Ani Řekové nebyli nikdy misionáři svých bohů. Jiná země, jiní bohové, to obě strany uznávaly. V tom byli před dva a půl tisíci lety dále, než my dnes. Dareios pomohl Židům stavět 2. chrám v Jeruzalémě, když navštívil Efesus modlil se tam a obětoval řeckým bohům.

Můžeme tedy s velkou pravděpodobností říci, že proti nim neměl vůbec nic a k válce tím taky žádný motiv. Jak ještě vysvětlím, vedl Dareios expansivní politiku a byl by Řecko napadl v každém případě. Neměl proti nim nic, jenom že nejsou součástí jeho říše a jeho daňoví poplatníci. Kdybychom ho ovšem dnes předvolali před mezinárodní soud, kdož ví, jak by to dopadlo?

Roku 494 př.n.l. se vzbouřili Řekové v Milétu, kteří už byli začleněni do Perské říše, kvůli neúnosným daním. Státní úředníky jednoduše pozabíjeli a vyhlásili si zase vlastní stát. To Peršané pochopitelně neuznali a vyslali vojsko, aby zjednalo pořádek. Atéňané poslali na pomoc krajanům v Milétu 20 válečných lodí. Z hlediska Persie tedy Atény vojensky vnikly na perské území, aby se tam motali do vnitřních záležitostí. Povstání bylo krvavě potlačeno, řečtí pěšáci na pevnině podlehli perské jízdě. (Kupodivu se tím Řekové nepoučili a vlastní jízdu neměli ani za 4 roky u Maratónu.)
Byla tu ale ještě jedna závažná okolnost. Pár let před tím byly Atény ohroženy Spartou a vyslanci z Atén požádali Persii o pomoc. Perští politikové je ujistili morální podporou, ale co můžou dělat? Jsou mírumilovný národ, nemůžou přeci napadnout Spartu. Nikdo by jim ovšem nemohl vyčítat vojenskou akci, kdyby Sparta zaútočila na Persii. Pokud tedy Atéňané potřebují ochranu Persie, musí se stát její součástí. Aténští zástupci podepsali. Sparťané nakonec nepřišli, a na to, že jsou juristicky částí Perské říše se tam rychle zapomnělo. Nezapomněl ovšem Dareios. Jak už jsem uvedl, byl by zaútočil stejně, ale u dnešního mezinárodního soudu by možná vyhrál. On chtěl jenom dočasně umístit vojenskou posádku na svém území u Maratónu, ale nějaká banda řeckých hoplítu je tam přepadla. K soudu to ovšem nikdy nepřišlo a dějiny dávají vždy za pravdu vítězům.

To ale nebyl ten skutečný důvod k válce. Dareios musel zaútočit, i kdyby jako král králů a vládce čtyř světových stran nechtěl.
Jestliže je pravda, že státy se udržují principy svého vzniku, pak mu nic jiného nezbývalo. Neustálé rozšiřování impéria bylo pro perský hospodářský systém právě tak nutné, jako je pro naše dnešní tržní hospodářství neustálé zvyšovaní produkce (a zároveň hledání odbytu v cizině, jelikož ty výrobky sami nepotřebujeme). Kdyby SSSR byl před svým rozpadem vojensky napaden, existoval by tento stát bezpochyby dodnes a třeba o trochu větší. Mír tomu zmilitarizovanému kolosu zlomil krk. Jakýkoli -ismus, tedy politický systém, na těchto ekonomických zákonech nic nemění.
Perský státní systém byl založen na vojenské expanzi a ta tedy musela pokračovat. V tu dobu už Peršané dobyli na severu Makedonii a na jihu Egypt. Řekové se tak ocitli v kleštích a král Dareios se netajil tím, že je sevře.

pokračování...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 1. května 2010 v 23:18 | Reagovat

Autorovi

Děkuji za zajímavé přiblížení dávné historie i za přirovnání k dnešní ČR. Jen maličkost. Přechod ČR na kapitalismus se povedl! Vzala se ta dřevní cesta ( asi z r. 1890 ) a je zde kapitalismus jako vyšitý, se všemi neduhy té doby. Hlavní problém je, že tehdy se po prvé uplatnilo všeobecné a rovné hlasovací právo ( pro muže ). Bylo bráno jako naděje šířícího se proletariátu na hospodářské zlepšení politickými prostředky. V rámci mnohonárodní říše se to i pomalu dělo, jenže rezidua vypjatého šlechtictví a militarismu, utopily tyto snahy za 24 let ( 1914 ) v krvi zákopů I. sv. války. Jisté obrození pro český a slovenský národ nastalo po r. 1918, aby si tu anabazi za 20 let zopakovaly. Další dějiny je zbytečné rozebírat.

Když se přidržím  r. 1890 a srovnám ho s politickým stavem 1990, je to výchozí pozice, která dnes společensky jaksi graduje. Místo upevňování politického celku EU, který měl společnosti národních států pozvednout, se v ČR usiluje o pravý opak. Naštěstí se historie neopakuje. Krtinec, kterým je ČR, svými skopičinami nic podstatného neovlivní a bude musit chtě nechtě šlapat brázdou. Dobrovolně se stala finanční kolonií ( výprodejem národního majetku a utracením  získaného kapitálu za blbosti ) dostatečně zaúvěrovanou, aby bez řečí poslouchala cizí investory.

Tento nekrvavý způsob ovládnutí, je výdobytkem stoletého vývoje. Český státní dluh drží cizí penzijní fondy z 26%, české penz. fondy jen z 1%. Mají tedy vliv menší než malý. Dobrou noc.

2 autor článku autor článku | 2. května 2010 v 8:52 | Reagovat

[1] nar.soc

„...Přechod ČR na kapitalismus se povedl!...“

Musím poukázat na mojí větu:

„Přechod na kapitalismus ve smyslu bohatších západních sousedů se nepovedl,...“

Kapitalista byl Walt Disney, T.A.Edison, vyslovený humanista Robert Bosch.... Ti potřebovali zaměstnance, ne aby je vykořisťovali, ale aby s jejich pomocí mohli dát široké mase lidu produkty své geniality. Kdo má po roce 1989 v ČR peníze na podnikání? Vexláci a komunistická mafie. Ti nechtějí dát nic, jenom brát, dále bohatnout a upevňovat svoji moc nad jinými lidmi. Už na začátku roku 1990 bylo jasné, že na Čechy přijde kapitalismus v té formě z doby průmyslové revoluce.

Na klíčových místech sedí zaprodanci, kteří své funkce dostali ještě od Brežněva po roce 68, za ochotné přisluhování. Ti prodali svoji zemi jednou Kremlu, nyní ji prodají ochotně podruhé kapitalistům. Za rok patří většina českých firem, do té doby skutečně konkurence neschopných, západním koncernům. Ti chtějí svoje zisky, na České zemi jim nezáleží... Jinak v tom smyslu, jako jste to sám popsal.

3 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 2. května 2010 v 10:14 | Reagovat

Pane Gregore, jak to vidím pravdu můžeme mít oba.

"Zaprodancům" se přeměna na dřevní kapitalismus povedla ( potvrzuje moje mínění. Většina "lůzy" jak se vyjádřil před časem bývalý hlasatel Sv. Evropy, Martin Štěpánek s tím ovšem skokojena není ( potvrzuje se míněn Vaše ).

Ovšem k objasnění Vaší podotázky, kdo má právo, jsme zatím nedospěli.

Asi to bylo v otrokářské době nazíráno z jiného úhlu než v dnešní době.

4 babka babka | 3. května 2010 v 19:47 | Reagovat

Já bych se vrátila i před rok 1890.Naše děti a vnuci  "robotují" od nevidím do nevidím  na cizím za směšný peníz bez nároku na vybrání placeného volna, nebo zaplacení přesčasových hodin.

Jinak nám pořád někdo  vnucuje, že potřebujeme ochranu a tudíž musíme být součásti mocenského celku.V tom si myslím, že právě se historie opakuje, ale s jinými aktéry.

Kdo má právo? Tuto otázku jsem si kladla, když mně 25 letý chlapec po 26 letech práce vyhodil z podniku. Tázala jsem se : kdo mu dal to právo rozhodovat o osudech lidí?

To jsem ještě netušila, že za pět dní budu samoživitelka se dvěma nezaopatřenými dětmi. Morálka, svědomí, soucit se vytratily.

5 mudrc mudrc | 4. května 2010 v 12:11 | Reagovat

panu autorovi: Děkuji Vám velice za pro mne naprosto nestandardní úhel pohledu na události kolem Marathónu. I já byl držen ve víře, že Dareios byl jen výbojný darebák a posléze Xerxes u Thermopyl taky.

Teď mám pocit, že měl Dareios mnohem více pochopitelných důvodu poslat vojsko do Řecka než například Nixon do Vietnamu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama