Bitva u Chlumce 2/2

6. května 2010 v 18:11
Pečeť krále Lothara III.
....pokračování

Bitva netrvala dlouho. Jen málo Sasům se podařilo probít nazpět k Lotharovým jednotkám. Jistě i oni bojovali statečně, ač ne pro čest a slávu, ale za holý život. Počet jejich padlých je udáván nejistým číslem 500, mezi nimi i Ota Černý. Kolik padlo na české straně se nedochovalo, patrně velmi málo. Zbytek Sasů se svým králem se stáhl na nedalekou výšinu, kde se provizorně opevnili a obklopili štíty. Češi je obklíčili a uzavřeli možné únikové cesty.
Řečeno německy, Lothar "hat sich eingeigelt", tedy "se zaježkoval". Kolem jeho tábora na vrcholu kopce stojí těžkooděnci s velkými štíty, mezi nimi trčí dlouhá kopí. Je dobře možné, že jich bylo stále ještě více než Čechů. Tak jen ať teď přijdou, ať proti té hradbě zaútočí směrem do kopce. Uvidíme, čí bude konečné vítězství?

Jenže tak chytří jsou Češi taky, tu radost mu neudělají a jednoduše nepřijdou. Oni totiž vědí to, co si smutně uvědomuje i Lothar. Životnost toho vojska na kopci je velmi omezená. Nechme je tam do rána, ona je veškerá válečná sláva přejde. Mráz, hlad a žízeň, a (v neposlední řadě a v rytířských románech moc nezmiňováno) jak a kam jít na záchod. Ten problém ti dole nemají. Zatímco se Sasové nahoře počůrávají v brnění, Češi si dole rozdělají ohně a opékají buřty.

Když nejde hora k Mohamedovi, musí jít Mohamed k hoře. Lothar má tedy jedině tu poslední možnost, zaútočit sám směrem do údolí. Jenže do toho se mu skutečně vůbec nechce. Těm Čechům tam dole kouká lumpárna z očí. Jeho čelní těžkooděnci nenarazí na odpor, jelikož se Češi rozestoupí a nechají je projít. Pak mu z obou stran sevřou a zničí nechráněný střed, a ty vepředu si dohoní zezadu. Nebo nějak podobně. V každém případě, opustit vrchol kopce, to je více než riskantní. A kterým směrem táhnout? Do Čech? Z toho je vyléčen. Tam ho definitivně rozsekají na nudle a udělají z něj prejt. V tomhle bodě už je mu všechno jasné. I kdyby zvítězil, koho chce kam dosazovat? Ota leží mezi padlými. Probít se nazpět do Saska? To by možná dokázal, ale Češi mu přitom stav jeho armády dále zredukují. V nejlepším případě bude mít z té zbylé půlky zase půlku. A doma z ostudy kabát! Vrátit se z válečné výpravy za pár dní jako spráskaný pes, to si žádný král nemůže dovolit.

Jak to vypadá na druhé straně? Vítěz Soběslav je obklopen juchajícími rytíři, sám však nejuchá. Na rozdíl od nich myslí do budoucnosti. Schopnost, která lecjakému dnešnímu politikovi chybí. Sasko si zde hraje na velmoc, která určuje pravidla všude kolem. Do jisté míry nato v té Svaté římské říši mají. Lothar, nebo jeho nástupce, může přijít za rok už poučený s armádou dvojnásobnou. Češi, jak to tak v jejich dějinách bývalo a je, mají dost práce s vlastními vnitropolitickými problémy. Další války se Saskem si nemůžou žádným způsobem dovolit. Navíc si nutno uvědomit, že Lothar je římský král, tím něco jako Soběslavův nadřízený. S tím je lepší být zadobře.

(Římský král, nebo císař byla funkce, nikoli král Říma. Byl kontrolován kurfiřty, ale jinak první politik v Evropě. Ovšem po papeži. Němci ji dnes běžně nazývají "německý císař", což není správně.)

Co teď? Lothar dostane nápad. K Soběslavovi se dostavují vyjednavači. Je zván ke králi na přátelskou rozmluvu. Nápad jistě velmi dobrý. Nyní je v zájmu obou stran, zamést všechno pod koberec. Ale jak? Vítězný kníže Soběslav I. prošel hrdě mezi saskými těžkooděnci, předstoupil před krále Lothara a předvedl diplomatický kousek, ve kterém nechyběl kus typické české švejkoviny.

Nejmilostivější král ráčí odpustit, že jsme mu právě zlikvidovali půl armády. Nás to hrozně mrzí, ale ona se nám holt tak poněkud připletla do cesty. Nebýt toho Oty, vítali by Češi nyní saského krále chlebem a solí. To všechno jenom ten Ota.

Ideální řešení. Ten Ota leží mezi padlými, není tedy tázán, a Lothar III. okamžitě hru přijímá.
Inu božíčku, vždyť se nic nestalo. Což je o malé nedorozumění. On přišel k milým českým sousedům jen tak na kus řeči. To ten Ota, ten všechno zavinil.

Soběslavovi pak předává svůj praporec a uznává ho za legitimního vládce české země. Ve skutečnosti je Lothar vlastně Soběslavův zajatec, ale oba velmi rozumně dodržují pravidla hry, kterou začali.

Nyní se už nese odůvodněný jásot a juchání na obou stranách. Soběslav se vrátil do Čech a na počest slavného vítězství Čechů nechal postavit rotundu na Řípu. Stojí tam dodnes i když už po dlouhých časech vícekrát obnovena.

Lothar se hrdě vrací do Saska. Slavit tedy nemá co, ale on už to doma patřičně vysvětlí. Kam dal půl vojska si nějak nevzpomíná, zjednal ovšem v Čechách pořádek. Nyní tam vládne ten kníže, kterého on určil. Tak se všichni podívejte, jak tam zaválel. S přítelem Soběslavem I. se Lothar III. znovu setkává v Řeznu (Regensburg) kde mu oficielně předává českou zemi v léno. Ten ji sice vlastní i bez jeho požehnání, ale i on rád takovou hru přijímá. Být prvním vládcem země, to znamená být prvním služebníkem jejich obyvatel a jednat k jejich prospěchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 6. května 2010 v 20:03 | Reagovat

Válka je politika jinými prostředky.  Za šťastnou se může považovat ta země, jejíž vojevůdci mají politickou stránku sporu za nejpřednější k řešení ( viz Marschal a jeho plán ).

2 Houda Houda | 7. května 2010 v 1:19 | Reagovat

to autor

Moc pěkně podáno...s tímhle stylem výkladu by se zřejmě dějepis stal oblíbeným předmětem ZŠ,žáci by věděli zdaleka víc (učení dle souvislostí je vždy lepší,než biflování),a navíc by dostali do podvědomí takticko-strategickou,politickou a všeobecnou průpravu jednání. :-)))

Díky

3 caracola caracola | 7. května 2010 v 7:28 | Reagovat

Mám podobný názor jako Houda.Je sice trochu ošidné konfrontovat staro respektive středověké myšlení s tím současným,ale je to velmi zábavné.Pokud vás to moc neobtěžuje,tak,prosím, pokračujte.

4 autor článku autor článku | 7. května 2010 v 9:19 | Reagovat

[3]  caracola

V seriálu "Bitva u Maratónu" jsem se snažil dokázat, že myšlení a jednání tehdejších lidí se příliš nelišilo od dnešního. Sice brali vážně vyslovené pitomosti orakula z Delf, ale co lidi dnes? Jenom tady na NOVINKY, články i komentáře, nás leckdo poučí o tom, že 1/3 stavebnice jménem Bůh se nazývá Kristus, který se za naše hříchy nechal ukřižovat. Platné mu to nebylo nic, každé novorozeně se stejně rodí s hříchem dědičným...atd...atd. To už bych spíše mohl s vážnou tváří obětovat bohyni Artemis, než kývat na tyto výplody. A jsou lidé, kteří to dnes berou smrtelně vážně. V čem by dnešní myšlení, neřku-li slepá víra, měly být vyspělejší, než v antice, nebo středověku?

V případě zájmu bych další srovnání, s jednáním lidí ve středověku, mohl uvést. Třeba na příkladu legendární cesty do Canossy. Jinak dopisuji povídání o bitvě u Thermopyl, které bych tady chtěl instalovat v příštích dnech.

5 Houda Houda | 7. května 2010 v 10:58 | Reagovat

Souhlasím s tím,že lidské jednání a osobní důvody k němu vedoucí se v průběhu času nemění.Mění se pouze kulisy a prostředky.

Jiný styl výkladu dějin:"Jižanští husani zgómli,že na ně pražští cajzli šijó křivé vály a měli v merku dát jim do řepy v mlatě u Lipan 1434".-popis přelomového období husitského hnutí.

6 babka babka | 7. května 2010 v 15:40 | Reagovat

A v tak veliké bitvě zahynuli je tři Slované( jeden byl Ota)

Roku 1128 od narození Páně o Velikonocích zdvihl král Lotar z vody křtu syna knížete Soběslava a stali se důvěrnými přáteli...

Téhož roku bylo mnoho českých předáků od knížete Soběslava jato a uvrženo do pout a do vězení...

(Ze strany do strany):-)))

7 Kunc Kunc | 7. května 2010 v 20:05 | Reagovat

Naši předci dobře věděli, kdy vzít do ruky meč a kdy se sklonit a platit 300 volů ročně. Dnešní volové /nejlepší z nás/ se dovedou jen hašteřit a záleží na nás, jak dlouho jim to budeme trpět.

8 Favi Favi | 8. května 2010 v 21:18 | Reagovat

jak rika Houda, timto zpusobem podavane dejiny je radost cist :) a presne tak, lidi by si meli uvedomit ze to co politici rikaji, je take jenom hra a bohuzel ne vsichni umi cist mezi radky :(

9 Dědek Dědek | E-mail | 9. května 2010 v 20:34 | Reagovat

7.

Jak říká známý komik Pepa  Náhlovský to posílání 300 volů ročně do německa jsme měli zavést už alespoň před deseti lety. Dnes už by to muselo být pěkně znát !

10 Houda Houda | 11. května 2010 v 18:35 | Reagovat

Dědek(9)

:-))))) ty jo,chudák němci....a byli by tam ,co řekové.....:-))

11 Teplik Teplik | 12. května 2010 v 23:24 | Reagovat

paráda ... tak tuhle bitvu jsem teda neznal a je to škoda :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama