Odysseovy cesty - Dvě skály -

5. dubna 2010 v 20:01
Deset let dobývali Achájci pyšné a mocné město Tróju. V soubojích před hradbami jim na obou stranách padli ti, jež nejlepší rekové byli.
Lstí potom padla i Trója, když z dřevěného koně v noci vylezli Řekové a zaútočili na spící obyvatelstvo. Z hrdinů mohl se postavit na odpor už pouze Aeneas, však i ten brzy poznal:
"Teď poslední noc Trója žije."
Konečně tedy vypluly řecké lodě naložené kořistí na zpáteční cestu. Ne všem bylo dopřáno spatřit rodnou zem, mnozí zahynuli v mořské bouři. Kteří ji dosáhli, štěstí je tam často nečekalo. Nejvyšší velitel Agamemnon byl při koupeli zavražděn vlastní ženou, která už dávno měla jiného, další nalezli své domovy zpustlé.
Léta plynula, Achájci se zase usadili a věnovali běžnému životu, jen ostrov Ithaka stále čekal na svého krále. Čekala na něj věrná manželka Penelopa a čekal na něj syn Telemachos. Však Odysseus se svými muži stále ještě bloudil po mořích. Ze všech lodí už mu zbývala pouze jedna, ostatní i s posádkou ztratil při mnoha dobrodružstvích.
Na své cestě se Odysseus ocitl před mořskou úžinou, kterou střežila dvě strašná monstra. U jednoho břehu se skrývala hrůzná Charybda. Ta vždy mořskou vodu do sebe nasála, až obrovský vír lodě do hlubin strhával. Tu vodu nato opět mocným proudem vyvrhla, přičemž se zvedla hrozná bouře. Žádná loď nemohla setkání s Charybdou přestát. Na druhém břehu, ve skalní jeskyni hnízdila ohavná Scylla. Byl to netvor, který měl šest dlouhých krků a na každém psí hlavu, která měla dvě řady ostrých zubů. Kdo by se byl vyhnul Charybdě, stal by se obětí Scylly. Kdo by plul od břehu tak daleko, aby hlavy Scylly na něj nedosáhly, padl by za oběť Charybdě.
Touto úžinou musel Odysseus proplout. Kouzelnice Kirké mu před tím poradila.
"Když padneš na Charybdu, ztratíš loď a všichni se utopíte. Musíš tedy plout těsně podél druhého břehu. Jen tak se vyhneš strašnému víru. Až tě napadne Scylla, pak ať bohové jsou ti nápomocni. Však je to jediná možnost, jak se úžinou dostat."

Odysseus svým druhům neprozradil, jaké nebezpečí je čeká. Napjal plachtu, přikázal veslovat v čerstvém tempu a kormidloval svojí loď těsně podle břehu Scylly. Když na moři se utvořil strašlivý vodní vír, podařilo se jim právě kolem něj proplout, aniž by je strhnul do hlubin. Tu spatřil ve skále nad jejich hlavami temnou jeskyni. Jen na druhy křiknul, aby ze všech sil se do vesel opřeli. Sám pustil kormidlo, uchopil kopí a postavil se před ně na příď. Rozmáchnul se, připraven kopí vrhnout. Už se zdálo, že jeskyni nechají za sebou, když z té se ozvalo pekelné zakvílení. Vynořilo se šest hrozných hlav na dlouhých krcích. Každá hlava popadla jednoho námořníka a rychle se s ním stáhla nazpět. Jen zoufalý křik svých druhů, kteří volali o pomoc, ještě zaslechl Odysseus. Svým kopím mrštil po hlavách Scylly, ale to už jen o skálu zazvonilo.
Šest svých druhů Odysseus ztratil, však ostatní životem vyvázli. Pluli dále a přestáli mnohá další dobrodružství. Na své cestě k domovu museli pak proplout ještě jednou mořskou úžinou, která nebyla méně nebezpečná. Na každé straně se tyčila k nebi skála. Když nějaká loď plula mezi nimi, daly se skály do pohybu. Uprostřed úžiny se srazily, rozdrtily loď i s posádkou a stáhly se nazpět.
Odysseus nechal skasat plachtu a zastavit loď v bezpečné vzdálenosti. Nato pustili na vodu malý člunek. Ten, hnán větrem vplul do úžiny. Skály se hned daly do pohybu, srazily se a člunek roztříštily. Vtom Odysseus napjal plachtu a poručil námořníkům opřít se do vesel plnou silou. To už se skály od sebe zase vzdalovaly. Námořníci veslovali, co jim jen síly stačily. Skály dorazily nazpět ke břehům a daly se hned znovu do pohybu směrem k sobě. Blížily se velikou rychlostí a do poslední chvíle nebylo jasné, jak to dopadne. Když se srazily, byla už loď kousek dále, takže skály jen rozdrtily její kormidlo. Odysseus se svými druhy opět vyvázli.
Mnoho dobrodruhů se snažilo zrekonstruovat Odysseovu cestu, aby se po ní mohli pustit a zažít to vše na vlastní kůži. Ono to tedy moc dobře nejde, ale několik bodů si lidi na různá místa položili. Například jsem byl v jeskyni na pobřeží ostrova Gozo, patřící k Maltě, kde Odysseus žil s kouzelnicí Kirké. Scylla a Charybda byly údajně na pobřeží Sicilie a Calabrie, ony dvě skály v Bosporu. Tak o tom posledním pochybuji, našel jsem je jinde! Posuďte sami.
Jednoho březnového dne, na naší cestě za dějinami Starého Řecka, jsme se Slávkou jeli od Parnasu (ano tam sídlily Múzy) od vykopávek města Delfy, do Patrásu na Peloponésu. (Ona červená linie na severu Korintského zálivu, směr na západ.) Pobřeží bylo málo obydlené, silnice skoro prázdná, moře vlevo od nás poklidné.
Jeli jsme, povídali jsme si, až se před námi v dáli na obzoru objevil most přes úžinu. Počasí se začalo zhoršovat úměrně s přiblížením k oné úžině. Vzpomněl jsem si, co jsem zažil před 35 lety na tomto místě. To jsme jeli z Peloponésu a museli na přívozu tuto úžinu přeplout. (Most byl dostavěn v roce 2004.) Na pevnině bylo počasí pěkné, slabý vítr. Stál jsem na přídi prámu dlouhém asi 80 metrů a musel se pevně držet. Loď se vzpínala jako kůň. Chvíli jsem moře viděl v hlubinách pod sebou, chvíli stál ve slané tříšti. Když jsme vyjeli z lodi a popojeli pryč od té úžiny, bylo počasí opět klidné.

Právě tak tomu bylo tentokrát. Most před námi vypadal, jako by se moře pod ním vařilo.

Při vjezdu na něj jsem musel pevně držet volant a slaná tříšť nám zalévala auto.
"Vzpomínáš na Odyssea a ty dvě skály?" otázal jsem se Slávky. Ta vykulila oči.
"To bylo tady?"
"Vždyť to sama vidíš."

Tato úžina je patrně velmi často rozbouřená a námořník, kterého proud unáší na skálu může mít pocit, že se ta skála řítí na něj. Mořské proudy v úžině zvyšují rychlost, silně se projevuje příliv a odliv, na obou stranách má moře rozdílnou teplotu, na tomto místě pak jsou ještě vysoké hory na březích, které jsou zdrojem silných větrů. Nikde jinde nemohlo být ono místo, než právě tady! Když jsme odjeli od průlivu, počasí se zase uklidnilo.

Dostal jsem chuť vzít nějakou starořeckou loď a zkusit tu úžinu v té bouři proplout. Všichni jsme ostřílení mořští vlci, to je komplex všech vnitrozemských národů. Skutečný námořník by mi to asi šetrně rozmluvil. Stejně jsem žádnou loď neměl.
řecká triéra

Když se perský král Dareios rozhodl napadnout Řecko, vyslal od Bosporu takovéto válečné triéry. Loď dlouhá 40 metrů, v ní sedí tři řady veslařů nad sebou. V bouři u poloostrova Athosu se mu 300 lodí z celkového počtu 500 potopilo.

Tato nově postavená triéra skutečně plave a konstruktéři si pochvalují její výborné vlastnosti. Obdobně byla postavena i loď Argonautů a posádka mladých nadšenců se s ní vydala do Kolchidy. Zvědaví byli všichni na to, jak zvládne obávanou Bosporskou úžinu. Námořní úřady jim ale z bezpečnostních důvodů proplutí nepovolily.

Jak by dopadla tato triéra v rozbouřené Patráské úžině? Považuji za pravděpodobné, že by ji po větru proplula. Bylo by pochopitelně nutné utěsnit všechny otvory pro vesla. Ve spodní řadě vidíte kožené manžety k tomuto účelu. Dále by musely být zabudovány mocné pumpy na odčerpávání vnikající vody. Vlnám by vzdorovat dokázala, na to byly lodě už tehdy stavěné. To je ovšem pouze můj odhad.

Triéry se objevují v 8. století př.n.l. To už byl Odysseus 400 let po smrti. S jeho lodičkou bych se touto rozbouřenou úžinou raději nepouštěl. Skutečně jsme tam ten den neviděli plout žádnou loď.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 babka babka | 5. dubna 2010 v 20:57 | Reagovat

Cesty za poznánám, jsou zřejmě také poznáním sebe sama...

2 matka matka | 6. dubna 2010 v 8:38 | Reagovat

Pěkné i poučné povídání :-)

Ovšem ty oči na těch lodích, to je věc...

3 autor článku autor článku | 6. dubna 2010 v 9:42 | Reagovat

[2]  matka

To jsou oči egptského boha Osirise. Maltéské dhajsy je mají ještě dnes. Zaleťte se tam na ně podívat.

4 matka matka | 6. dubna 2010 v 18:34 | Reagovat

[3] autor článku,

To nepůjde....

5 matka matka | 6. dubna 2010 v 18:36 | Reagovat

Ale připomnělo mi to oči, které jsem kdysi sama kreslívala....

6 Kunc Kunc | 6. dubna 2010 v 19:41 | Reagovat

Na tom je vidět, jak se časy mnění. I o nás se říkalo že bývali Čechové junáci přeudatní a co je z nás dnes - vlezdoprdelkové. Řekové byli elita po celou dobu a dnes je Řecko díky svým prolhaným mocipánům na pokraji bankrotu. Popsal jste krásný návrat do školních lavic, za který děkuji. Všichni bychom se z dějin měli poučit a zamyslet se jak dál.

7 autor článku autor článku | 6. dubna 2010 v 21:12 | Reagovat

[6]  Kunc

Velmi nerad musím souhlasit. Jak Češi, tak Řekové, nejsou právě na vrcholu svého historického vývoje. Oba národy mají nyní spíše dobu úpadku, doufejme přechodného. Z toho důvodu jsem se do Řecka vydal, navštívil místa slavných bitev a napsal o tom více dílů historické rekonstrukce. Také srovnání starého Řecka s dnešní ČR. Nikdy bych si ovšem nedovolil dát to sem na NOVINKY.

8 jan+rich jan+rich | E-mail | 8. dubna 2010 v 22:22 | Reagovat

Nechte Odyssea Odyseem.Vykonal to,co mu Bohové určili.Vy se do toho nepleťte,Zpustlíci.Jen si v duchu přejte,aby vám Penelope byla věrna tak,jako jeho.Pak kopejte okolo.Váš Rich.

9 matka matka | 14. dubna 2010 v 12:12 | Reagovat

[8] jan+rich,

Rozesmál jste mne. :-))))

Toho se Vy muži bojíte, že Vám Vaše ženy, přítelkyně,  budou nevěrné? Učiňte z nich své partnerky :-)

10 Teplik Teplik | 15. dubna 2010 v 21:10 | Reagovat

řecko mě vždycky fascinovalo a první velká dovolená vedla také tam... ovšem dnešní lid už je "trošku" jinde :-)

11 Dorian Dorian | Web | 15. prosince 2013 v 12:09 | Reagovat

Řecko je skvělou možností jak zažít dovolenou u moře. Let trvá pouze chvíli a pak už si kdokoliv může vychutnávat Slunce a vyhřátého řeckého moře. Voda je po celém Řecku průzračná a většina místních pláží je oceněna Modrou vlajkou za kvalitu.

12 Petr Petr | 3. září 2014 v 21:34 | Reagovat

Pkné čtení, a já jdu hrabat do knihovny, kde mám mít Řecké báje, a vezmu si je na noc do pelechu. Po čtyřeti letech si to oživím.

13 bábina bábina | 3. září 2014 v 22:02 | Reagovat

Právě jsem si připomněla, že je to více než 4 roky, co jsme se zde virtuálně scházeli. To snad ani není možné, jak ten čas letí...
Brzy budou vánoce, tak zase přijdu na nějakou pohádku. Jo?

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. září 2014 v 22:06 | Reagovat

[12]: Petře, máš recht, ale pan Jiří, pardon Gragor to napsal krásně sozumitelně. Také jsem četla Řecké báje a pověsti, také knihu Římské pověsti dávno, ale takový ten základ osob a událostí v člověku zůstane. Setkává se s nimi v různých podobách celý život. Skoro jako s Biblí.

15 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. září 2014 v 22:07 | Reagovat

Gregor- já jsem popleta- to byl překlep.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama