Krysař z města Hameln

14. prosince 2009 v 8:55
Německá pohádka

Tuto fotku jsem stáhnul z internetu, sám jsem u toho nebyl. Co se to tady, lidičky, vlastně děje?
Inu, celé město hraje takové hezké divadlo. Pohádku, kterou Češi dobře znají, jenom nevědí odkud. Těm nejmenším dětem tady nikdo neříká:
"Na to jsi ještě malý, počkej, až vyrosteš, pak můžeš hrát v pohádce taky."
Ne, ty větší děti hrají děti a ty menší děti hrají krysičky a myši. Zřejmě se jim to tak všem líbí.
Když pohádku dohrají, třeba je pak za odměnu vezmou rodiče do téhle lákavé cukrárny na zmrzlinu.

Jednoho slunečného dne koncem září jsme s Ilonou jeli severním Německem, abychom zkoumali slavnou bitvu, která se tu udála právě před 2000 lety. (Varusschlacht, bitva v Teutoburském lese. Hermann Cheruský porazil 3 římské legie.) Najednou jsem dostal takový nápad:
"Máme ještě půl dne a 40 km odsud leží město Hameln. Nechceš se tam podívat? Co ti vlastně říká to jméno?"
Podívat se tam chtěla, neříkalo jí nic, ale pohádku o podivném krysařovi znala. Jenom ji Češi nekladou na určité místo.
Pro Němce se udála právě tady a jmenuje se "Der Rattenfänger von Hamlen."
V těch dobách temného středověku lidé nevěděli, že žijí v temném středověku. Oni to brali tak, že žijí v době osvícenecké. Jen ty problémy té doby středověké jim stále přerůstaly přes hlavu. Jedním z největších byly krysy. Že přenáší nemoci se nějak tušilo, že všechno sežerou, rozkoušou a dělají život nepříjemným, se vědělo moc dobře. Dnes už z toho zbyla jen pohádka a hory suvenýrů v podobě myší. Třeba ta z chlebového těsta (jíst se nedá), kterou drží Ilona v ruce.
Chodíme tedy po romantickém centru města a vzpomínáme, jak ono to tenkrát vlastně bylo? Verzí je celá řada, povídejme si tu nejznámější.
V jednom roce oné dávné doby (roku 1284) se ve městě Hameln krysy a myši tak přemnožily, že se pro obyvatele stal běžný denní život utrpením.
Lidem lezly nejen do spíže, ale i do postele a dokonce i na stůl, když obědvali. Tu přišli hamelští měšťané ke starostovi a trpce si stěžovali. Jestli on a radní něco nepodniknou, pak krysy sežerou celé město i s obyvatelstvem. Starosta měl krys sám plný dům a byl tedy plný pochopení. Jenže co se tady dá dělat? Ve všech ulicích objevila se pak hláška, kteroužto ještě vybubnovával městský strážník, kde jen mohl. (Lidé v té době povětšinou neuměli číst.) Kdo by zbavil město těchto krys veškerých, tomu na dlaň předán bude objemný měšec zlatých mincí!
Netrvalo dlouho a ve městě Hameln se objevil cizí muž v kabátě mnoha barev. Jeho boty byly špičaté a klobouk zdobila dlouhá péra. V ruce svíral pak dlouhou píšťalu, na kterou podivné tóny vyluzoval. Vykouzlí prý na ni melodii, která všechny krysy a myši omámí. Ty pak slepě půjdou za ním, kam je povede. Lidé mu hned ochotně ukázali cestu k radnici, kde ho starosta rád přijal. Skutečně dokáže město očistit od krys? Nuže dobrá, čím dříve, tím lépe. Za to by dostal objemný měšec zlaťáků, ano, tady leží připravený, a všichni páni radní ochotně přikyvovali.
Ještě toho večera vyšel tento podivný pištec do ulic města, kde začal hrát na svoji čarovnou flétnu. Hrál a hrál a skutečně všechny krysy i myši vylézaly z děr i koutů a následovaly ho. Když krysař usoudil, že by to mohly být všechny, namířil k městské bráně. Tou vyšel ven do polí a všechny krysy i myši, zmámeny zvuky jeho flétny, šly za ním. Tak došel s celým tím průvodem hlodavců až k řece (jmenuje se Weser) a vstoupil do vln. I tam ho zmámené krysy a myši slepě následovaly, čímž všechny nalezly v řece svoji záhubu. Město si oddechlo.
Nyní už tedy pištci jenom zbývalo vyzvednout si slíbenou odměnu. Jenže slíbit a skutečně dát, to jsou dvě různé věci. Možná jste zažili člověka, který je nemocný, má bolesti a slibuje měšec zlaťáků tomu, kdo ho vyléčí. Když je pak konečně zdravý, začne vše přepočítávat. Ten doktor ho vlastně jenom prohlédl, on jenom napsal recept. Za to je přeci jeden zlaťák více než dost! Právě tak dopadl onen krysař, když si přišel na radnici pro slíbený měšec. Ale krysař se nedal.
"Slíbili jste mi i ukázali měšec zlaťáků. Ten chci taky za mou práci dostat!"
"Poslouchej, ty pobudo!" osopil se na něj starosta, "jistě jsi ve spojení s čertem, když dokážeš takto hrát na flétnu, až tě všichni čtvernožci poslouchají. Když ti zlaťák není dost, čert ať tobě ten měšec vyplatí. Stráže! Tohoto lumpa žeňte z města a přidejte mu pár na záda." Seběhli se stráže s obušky i halapartnami, krysaře bili a tlačili k městské bráně. Tou ho pak vyhodili ven do bláta a bránu za ním zavřeli.
Přešel den, či více dní, jednoho rána prošel branou člověk v kutně, takže ho nebylo poznat. Když měšťané šli do práce, obchodníci do krámů a radní na radnici, zůstávaly jejich děti povětšinou samy doma, nebo se toulaly po ulicích. Tu odhodil onen pocestný kutnu, z pytle vytáhl flétnu. I poznaly děti krysaře a seběhly se k němu.
Ten krysař v pestrobarevném kabátě tančil, hrál kouzelně na flétnu a zvolna se ubíral k městské bráně. Všechny děti ho pak následovaly, jako předtím zmámené krysy a myši. Jako tehdy je, vedl krysař nyní všechny děti ven z města. Kdesi v lesích došli až k vysokému kopci, který se před nimi otevřel, krysař s dětmi vstoupili do jeho nitra a kopec se zase zavřel.
Marně bědovali občané města Hameln, marně spílali starostovi, který svou lakotou vše zavinil, své děti už nikdy nespatřili.

Tak stalo se 26. června, léta páně 1284, těch dětí bylo 130, a to je konec této dost smutné pohádky.

Nejspíše se teď ale někdo zeptá:
"Od kdy má pohádka místo a datum? Kdy se narodila Sněhurka? Ve kterém lese, poblíže jakého města zblajznul vlk Karkulku?"
Že by se tady jednalo o nějakou skutečnou událost? Ledacos tomu nasvědčuje.

V této době byly krysy skutečně veliká pohroma a krysař byl vyhledávaný odborník. Úctu možná moc velkou neměl, třeba jako dnes metař na ulici, ale všude byl moc rád viděn. Bez jeho práce (dnes nebo tehdy) by mnoho lidí zemřelo na nemoci ze špíny. Takový člověk, který putoval od města k městu, jistě nakonec prošel kus světa. Mohl být tedy vůdcem skupiny lidí do jiné země.
Čtenář si možná vzpomene na moje vyprávění:

Dětská křížová výprava 1/2
Dětská křížová výprava 2/2

Ve 13. století, snad kvůli klimatickým změnám, jsou země západní Evropy přelidněné. Posílat lidi na křížovou výpravu (povětšinou na smrt) už se nikdo neodvažoval, našel se však jiný cíl - východní Evropa. Začíná období velké kolonizace. Z přelidněných německých zemí putují mladí lidé do České kotliny a do Pobaltí, kde jsou naopak ještě velké liduprázdné oblasti. Němci (později zvaní sudetští) osidlují okrajová území Čech a Moravy.
Historik Wolfgang Wann, který se intenzivně věnoval pátrání po krysařově legendě, dospěl k závěru, že kolonisty z Hamelnu pozval na Moravu ve třináctém století olomoucký biskup Bruno von Schauenburg (kterýžto leží nedaleko Hameln). Jistě se zde jednalo o děti už prakticky dospělé, které odcházely dobrovolně. V jejich městě už bylo vše rozděleno. Než dělat někomu levného čeledína, to raději do pustin. Tam pokácet stromy, postavit dům, zúrodnit a osít kus země, v dílně zkusit své řemeslo. Na přelomu 13. a 14. století vznikají pak na Moravě osady jménem Hamel, Hamal, Hamlíkov, Haemler, a podobně. Biskup Bruno vše podnikal jistě se souhlasem krále, tím byl tenkrát Přemysl Otakar II.. Němečtí přistěhovalci byli východním panovníkům vítaní kolonisté a daňoví plátci. Někomu se to nemusí líbit, ale přinášeli vyspělejší technologii, než měli v tu dobu Slované na východ od Šumavy. Německo mělo lepší spojení s Byzantskou říší, tenkrát centrem evropské vzdělanosti. V hustě zalidněných německých zemích, na rozsáhlé ploše osídlené lidem stejné, či podobné řeči, se řemesla i věda rozvíjely rychleji, než v řídce obydlených zemědělských oblastech osídlených Slovany. Ona kolonizace 13. století znamenala značný přínos pro východní slovanské země.

Tyto zmíněné "hamlíkovské" osady už dnes nejspíše ani jedna (jistě to nevím) neexistují, dávno zarostly lesem. Však potomci hamelských dětí ještě dnes kdesi na Moravě žijí. Povětšinou asi vědí, že mají německé předky, sotva však tuší, že ti se kdysi z podivné pohádky vynořili a přivedl je muž v kabátě mnoha barev, který na flétnu čarovné tóny vyluzoval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama