O sexuální rovnováze pilotů

10. ledna 2009 v 9:00



Na souši i na moři
porazíme agresoři.
Ejchuchu, ejchuchu,
jistě taky ve vzduchu.


Ať už byla padesátá léta jakákoli, pro sportovní letce v ČSR to byl ráj na zemi. Letadel hromada, všechno zadarmo. Na to jsem se já narodil pozdě. Když jsem přišel někdy v roce 64 na Točnou, bylo už vše jen minulostí. Dokonce i komunisti si uvědomili, že ono to tak hospodářsky nepůjde. Navíc technika pokročila a přeškolit plachtaře na pilota MIG-19 bylo stejně pracné, jako vzít si úplného začátečníka. Ze sportovního létání se stal spolek "sypejte ptáčkům". Výborně ovšem nadále fungoval gigantický, zbytečný a sklerotický personál ve vedení svazarmu, složený z různých majorů Terazky.
Ti potřebovali dva roky na prokádrování patnáctiletého kluka podezřelého ze zločinu, že má nevlastní pratetu ve Švýcarsku. To jsem nebyl já, ale ty případy existovaly. Na to peníze zase vláda měla až do svého zániku.

Zbylo však ještě více letadel, ač povětšinou zastaralých. Dále sklad plný kultu osobnosti, ze kterých se dalo mnoho upotřebit. Stůl jsme podložili gramofonovou deskou s hymnou korejské republiky, v kamnech se zatápělo sovětskou literaturou, ve které letadlo startovalo jen z toho důvodu, aby svobodně zakroužilo nad milovanou vlastí, jež v míru buduje socialismus. Jeden zpěvník jsme nespálili, byla v něm stalinská píseň, která nás naplňovala hrdostí jejím dvojznačným názvem: "My letci máme ocelové ptáky." Text nikdo nikdy nečetl.

Kdesi v dílně stál po léta sloupec talířů šedé barvy neznámého geniálního návrháře. Tímto inspirován přišel jeden aviatik, nazvěme ho tady třeba jménem "Bíla", na takový nápad, uvařit večer gulášovou polévku pro všechny členy. Hašek napsal povídku o polévce pro chudé. Žena barona, jenž pojal tento nápad, snažila se mu vysvětlit, že je to nedůstojné.
"Já důstojně varšit polévka pro tu chátru," odtušil baron. Tak Bíla taky důstojně vařit polévka pro tu chátru. Byla hotová a nevypadala špatně. Jakýmsi nadpřirozeným citem
vzal každý talíř dvěma prsty zespoda, naplnil polévkou a předal hladovým plachtařům. Vonělo to pěkně, a dokud jsme s tím talířem šli ke stolu, bylo všechno v pořádku. Když ho ale člověk na ten stůl položil, zely v šedé barvě podezřelé bílé fleky. Přejel jsem okraj prstem a zůstala bílá čára. Na obyčejných bílých talířích se nalézala půlmilimetrová vrstva zaolejovaného prachu, sediment od doby Wissarionoviče až k poslednímu mariáši soudruha Novotného. Tak jsme tu polévku i s tím prašným průřezem dějinami socialismu sežrali a zapili více alkoholem.

Poměry na letišti byly pod vedením moudré strany čistě feudální. Milenka instruktora, jež se občas milostivě na letišti zjevila, měla nalétáno 3x tolik jako my kluci, co tam byli za každého počasí a pořád na něčem pracovali. Náčelníkovi letiště pak patřila vybraná sousta, tvaru skutečně luzných. Jakési právo první noci. Dnes je známo, že náčelník byl agentem StB, ale těch tam pobíhalo více, jak po roce 1989 prasklo. Ono ho už stejně není. Dokázal přežít všechna vzdušná dobrodružství, ale jednomu autu na silnici se nakonec vyhnout nedokázal. Mnoho z těch starých už nežije, jejich osud však nebyl letecký. Jak říkal nám jednou v Heidelbergu na přednášce o uranu starý profesor Kirchheimer:
"Znal jsem hodně horníků v uranových dolech v Jáchymově. Všichni vzali špatný konec, ale žádný následkem záření."

Obdobně lecjaký pilot. Jeden se zadusil v posteli patrně následkem nestřízlivého stavu, jiný se oběsil na stromě s výhledem na letiště. Mnozí odešli, neboť čas se jim naplnil. Osud mého instruktora z prvních let je však ten nejčernější humor. Zván byl "Jasněkráva", anšto na každou otázku odpovídal (bez ohledu na pohlaví tazatele) "No jasně krávo."
Shledávám to velmi poetické, když si lidé nadávají ve špatném rodě.
Voráčková je vůl. Husák je píča. Jasněkráva onemocněl na kravské šílenství, stal se slabomyslným, však létal ještě dále, neboť jeden slabomyslný pilot více nebo méně nehraje roli. No a pak odešel a nebyl. Když se mluví o těchto lidech na letišti, pak slovo smrt se ve slovesnosti nevyskytuje. Říká se pouze "on už není".

Vraťme se však do oné doby, kdy jsme ještě všichni byli. Jedno české přísloví praví, "učenej z nebe nespad". To je blbost, můžu uvést více příkladů, kdy učenej spad. Pilotům se to stává.

Bíla tu situaci jednou analyzoval s následujícím závěrem. Dle něj se piloti dělí na dvě markantní skupiny.
1. Ti, co létají špatně
2. Ti, co létají taky špatně

V první skupině jsou ti, kteří mají v hlavě samé ženské, pořád myslí jenom na ně a jejich části těla, na letiště přijdou jednou za čas a pak jim chybí letecká teorie i praxe. Druhá skupina (do té jsem jednoznačně patřil já) je na letišti pořád a za každého počasí, jenže na ženskou si zase nešáhnou ani násadou od hrábí. Semeno se jim pak tlačí na mozek a za letu dělají debility.

Aby šel příkladem, přivedl si Bíla jednou na letiště na malou dámskou ložnici hned dvě ženské najednou. Celou noc jsem skrze slabou stěnu slyšel jeho kecání a jak mi ráno vysvětlil, tak se oběma celou noc omlouval za svou impotenci. Ten Bíla měl z toho popotahování, že spal na dámské ložnici, což bylo mužům oficiálně zakázáno. (Ti, co tento zákaz překročili, požívali všeobecnou úctu a závist ostatních.) Obhájil se však prohlášením, že jeho pohlaví nebylo zatím jednoznačně prokázáno, nikdo neví, jestli je sameček, nebo samička a dokud se to nezjistí, může spát, na jaké ložnici chce.

Morálně posílen, vydal se Bíla do holčenčích škol a udělal nábor, aby na letišti zavládla harmonická sexuální rovnováha. Už věšteckým zrakem viděl, jak plachtaři večer ušlechtile souloží na obou ložnicích a přes den v hormonálně vyhovujícím stavu vzorně létají. Jednoho dne vítězně přivedl na letiště takový malý harém plachtařských žákyní. Nalákány na modravé horizonty netušily, do jaké Sodomy a Gomory je vede. Tehdy na melodii "narodil se Kristus pán" vznikla i točenská hymna.

Na kopečku v léése
veselméé se.
Mládeneček na panně
rajtuje,
radujmééhe se.
(Dále ještě trochu horší...)

Já šel just v tu dobu na vojnu, takže jsem si zase ani nelíznul.

A jak to s tím holčenčím aeroklubem dopadlo? Bíla se šeredně přepočítal! Když jsem se vrátil z vojny, nebylo už po jediné ani stopy, i mnoho dobrých synů letiště chybělo. Ty holky neměly onu duševní anomálii, jako člověk, který se dá na létání sám o sobě z vrozeného pudu, či genetické vady. Byly na letiště přivedeny jako ovce na pastvu. Sice se plánovaně spářily se členy aviatiky, ale místo plnit trvale tuto funkci, nechaly se okamžitě otěhotnět, čímž si vynutily svazek manželský a to už v plánu nebylo. Poté, co byly slehly, vysvětlily manželům, že coby otcové rodiny nemůžou dále riskovat nezodpovědně své životy na létacích strojích a stáhly je z provozu.

Sag mir wo die Männer sind,
wo sind sie geblieben?
Ženy si je vyhlédly,
do paneláků odvedly.

Bílovi zbyly oči pro pláč a tak stalo se, když jel jednou vlakem přes vesnici Loděnice (kde se točil film "ostře sledované vlaky") že se vyklonil z okna a posteskl si výpravčímu.
"Inspektorská zahrádka je v prdeli."
Výpravčí ho za trest vytáhnul z vlaku a nechal tento odjet bez něj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Letec Letec | 10. ledna 2009 v 12:59 | Reagovat

Začal jsem číst a nedočetl. Jde pouze o pomluvu všeho, co bylo. Jiné články zde od vás nejsou. Létal jsem a se Svazarmem jsem byl spokojený i když samozřejmě nebyl bez chyb. V tu dobu mohl létat každý, kdo měl zájem, nebyl dřevo a z lékařského hlediska mohl. Dneska létá jenom milionář, který má peníze a je jedno zda je dřevo.  Můžete zde napsat, jak se po roce 1990 zvýšil počet leteckých nehod. A není to technikou. Je to špatným výcvikem pilota. Svazarmem u nás bylo vychováno mnoho špičkových pilotů.

2 autor článku autor článku | E-mail | 10. ledna 2009 v 13:34 | Reagovat

[1] Můžete zde napsat, jak se po roce 1990 zvýšil počet leteckých nehod...

Nemůžu, nebylo by to k věci. Článek je na úplně jiné téma.

Dneska létá jenom milionář,... Tím je řečeno všechno.

To nám klukům vykládali o západu uvědomělí soudruzi v těch dobách. Když jsem přišel v 70 letech do NSR a spočítal jsem si náklady, vyšlo mi naprosto jednoznačně, že v poměru k platům je v tom kapitalismu sportovní létání nesrovnatelně levnější než v ČSSR.

O tom se ale v mém článku vůbec nejedná, jak lze vyčíst už z nadpisu.

3 rucuk rucuk | E-mail | 10. ledna 2009 v 13:58 | Reagovat

Mám pocit, že autorovi šlo o to, že byl na tom letišti vždy v takové asexuální době a nemohl osobně vyzkoušet, zda milování se ženou vyrovnává duševní hladinu pilota natolik, aby létal lépe. Vše ostatní už je na jinou diskuzi:-)))Myslím,že těm klukům co to vyzkoušeli trochu záviděl, ale ty jejich ,,konce  v  manželství" už tak ne, že?

4 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 10. ledna 2009 v 15:56 | Reagovat

Na ten dlouhý článek stačí jedno známé brněnské pořekadlo. Na zblbnutí ženské, je každá fligna dobrá. Když posloužil pilotní diplom, na lákání děvčat, tak proč to nevyužít ve zdokonalení "brannosti", bylo to tehdy rozšířené. ¨

Kdysi mne také zblbla svazarmovská instruktorka výsadkářka k přihlášení do vysádkářského výcviku. Nakonec nebylo ani z jednoho nic, protože nás neprotáhla lékařskou vstupní prohlídkou. Asi ji pro své záměry nepotřebovala.

Z letiště nás vykopali všechny i s ní a byl konec "brannosti".

5 pedro pedro | Web | 10. ledna 2009 v 17:02 | Reagovat

tak přesně takhle pěkně jsem se dneska potřeboval pobavit. Dík.

Mimochodem, jednou jsem přes zeď poslouchal celou noc jednoho kámoše, jak kecá o tom, co všechno tý holce předvede , až se mu postaví. Bylo to poměrně legrační. O to víc, že se mu nepostavil.

6 autor článku autor článku | E-mail | 10. ledna 2009 v 17:48 | Reagovat

[5] Děkuji, nepsal jsem to tedy zbytečně. Aspoň jeden člověk, který ve mě nevidí toliko nepřítele pracujícího lidu.

Kdyby tak ti ostatní věděli, že já se nikdy nedokázal uživit jinak, než prací.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama